27.2.2021 | Svátek má Alexandr


Diskuse k článku

VíP: Aneb víkendový pokecník

Poetický

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Hlavsová 18.11.2019 0:59

Zamlada, duše romantická, jsem milovala poezii - Villona, Nezvala, Ortena, Petofiho. Z nešťastné lásky jsem si taky zabásnila, aby přišel a řekl mi: "Pláčeš? Proč? Posbírám perly Tvých slz a úsměv, co na rtech Ti zmrz, vezmu si do dlaní a potom ho polibkem rozehřeju!" No nestalo se.

Teď používám Máchův Máj, pokud někdo po mně vyžaduje něco, co jsem dřív zvládala a teď už ne - zbortěné harfy tón, strhané strůny zvuk, mrtvé labutě zpěv... ;-) Ve své sbírce knih z Orlických hor mám i několik básnických. Můj syn se spolužáky si před dvaceti lety zabásnili na popud paní učitelky, nazvali to Zimníček, který ušili holky a kluci pro zahřátí a potěšení srdce. Moc šikovné děti, já bych si dovolila použít dílko paní učitelky Blanky Matyášové Malé poselství, řekla bych, že se může docela hodit:

Vločky nesou poselství od Zimní královny/Nastav dlaň a čti - celý román leží v závěji./Proč nevěříš pohádkám?/Každý den se zázrak rodí/že to důkaz není!?/Malý úsměv - velký dar,/záblesk světla ve tmě/rozdávej, sviť pocestným/a nech za sebou dobré stopy/ne jen ve sněhu.

Musela jsem veršíky rozdělit lomítkem, protože řádkování dělá veliké mezery a chtělo to po mně zkrátit text :-(

V. Verenková 17.11.2019 17:41

Chcela som napísať,že mám rada poéziu,najviac Smreka a Krasku.Potom som začala spomínať,zobrala som si knižku Št.Bučku: moje najmilšie verše.Čítam si teraz básne Hviezdoslava,Maši Haľamovej,

.J.Čertíka.Z tej Vám zacitujem: Nie sme tu nastálo,preto nás bude viac bolieť to,čo sa nestalo.To,čo sa nestalo,to,čo sa nestane,to,čo sa mohlo stať....

Náš otec mal rád Smrekovu o narodení,začínala:ke ́d som sa narodil,hmla bola ako nad Londýnom a otec červeným spil sa vínom...

No,nejak som sa rozpísala...

Z. Lika 17.11.2019 20:43

Verenko, to je krása, děkuju.

O. Bernsteinová 17.11.2019 16:51

se svou si kočkou pohrává a je to divukrásné zříti, jak potmě tlapka bělavá se s bílou rukou v půtce chytí.

i druhá úlisně se dívá a broušené své drápy skrývá, leč ďábel nespí v žádné z nich.

a v budoáru stinné šero, kde zvoní její tichý smích, žhne fosforových bodů čtvero.

Nevím, jestli si to dobže pamatuju, Paul Verlaine Žena a kočka

T. Zana 17.11.2019 17:09

Tohle neznám, to je krásný!

Z. Lika 17.11.2019 20:44

Leč ďábel nespí v žádné z nich V Děkuju.

Z. Matylda 17.11.2019 11:52

Zdravíme z JJM- po poledni přijede Kuba s přítelkyní a fletkou Ciri, která je o měsíc starší než Vanilka a asi o 15 kilo těžší :) Posledně byla tak vyjukaná z procházky do vinohradu, že čekám, jak to dá tentokrát- je to městský psík :)

Z. Lika 17.11.2019 12:52

Jé a Matyldo, nebyla by z tohoto psího setkání drobná reportáž pro Zvíř? Samozřejmě slušně přeji vydařenou procházku :-)

T. Zana 17.11.2019 13:01

Jé, Ciri :-) Už tu dlouho nebylo nic o kavalírechV.

Z. Xerxová 17.11.2019 7:29

hezkou sváteční neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům :-) ...

Jdeme do lesa - svátek-nesvátek, déšť - nedéšť... ven se musí

T. Zana 17.11.2019 8:26

Tady někdo sliboval básničkové zážitky!

Z. Janaba 17.11.2019 12:39

No, kdyby ti stačil ten Mraveneček, tak já bych ti ho dorecitovala ;-D !

T. Zana 17.11.2019 13:04

Mravenečka umím ;-).

Z. Xerxová 17.11.2019 18:29

nestíhám, nestačím - zahrada pohrabána, psík odpadnul... žehlím košile...

Byla jsem děsně mrňavá. A s výbornou pamětí. A měla jsem aktivní soudružku učitelku. Báječnou. A tak jsem recitovala (stála jsem na židli, aby mě bylo vidět - nechápu, že jsem na té židli dokázala stát a nespadla) třeba celé Úvodní slovo Donáta Šajnera ke knize Viléma Heckela Krásy Československa. Bylo to hrozně dlouhé - za mnou se promítaly obrázky naší vlasti (diáky dodala paní učitelka)- a vždycky to mělo úspěch. Mnohem větší, než "budovatelské" verše, které přišly časem, až na druhém stupni, se změnou učitelky...

Dětských básniček umím kvanta (nejen tu Zvířetnicky profláklou Šaharazádu ;-D ) Hodily se na táborech, u dítek v rodině, hodí se i u Trpajzlíků...

M. Crossette 16.11.2019 20:24

Když už básně, tak přidám vlastní výtvory, najednou jsem si na ně vzpomněla. Sice bych je zvládla zpaměti, ale mám je napsané, tak pro jistotu opíšu. První jsem kdysi napsala do gratulace bratrovi, když slavil padesátku. Druhou jsem sesmolila také před mnoha roky, když si můj synovec zařizoval vlastní byt a přemášlel nad koupí koberce.

Padesátka:

Koulal se koulela léta rychle z kopce. Koulele se ve zdraví, až ku padesátce.

Tam se chvilku zastavila, byl čas nabrat dechu. Zavzpomínat, poděkovat, oslavit to trochu.

Zavzpomínat mladá léta, hustých vlasů doby. Poděkovat zase za to,že mám stále zuby.

Jsou to léta, to je pravda, celé půlstoletí. Když jsou šťastná, spokojená ať si klidně letí.

Nadejchni se, vtáhni břicho, nezpomaluj v kroku. V dnešní době věčně mladé, vstříc dalšímu roku.

Kam by jeden dneska přišel, být postarším pánem. Je to snadné šidit roky jsi-li elegánem.

Oholený, ohozený v moderním obleku. Vždyť jsi stále, jen si přiznej můž středního věku.

M. Crossette 16.11.2019 20:30

Koberec: (synovec byl už tenkrát pěkná čára).

Koupil jsem si nový peršan, stál mě balík stovek. Položím ho v obýváku, má nádherný vzorek.

Koberec je věru krásný, já však zoufám předem. Moje botky hovnolapky znečistí ho za den.

Dobře slyším vaši radu, boty zout se mohou. Zamořil bych si však pokoj zápachem svých nohou.

Proto lezu po kolenou, namáhám tím údy. Vyřeším to asi snáze, koupím-li si chůdy.

Ouha, je zde další problém,mám byt jako truchlu. A tak shlížím na koberec zlomen v pravém úhlu.

T. Zana 17.11.2019 9:20

Teda Maričko, ty jsi básník!

Z. Matylda 16.11.2019 19:56

Mám v paměti pořád, jak jsme v Podmitrově v kostýmu královny dolovala ze všech básničky, abychom nějak rozdali poklad- když už nám ty buřty museli opéct ve friťáku :) Jinak já si asi pamatuju "Zemřela matka, do hrobu dána...." A zázraky se jinak nekonají :) Pokud jde o verše, jeden z mých nejhorších překladatelských úkolů bylo přeložit do knihy texty trpasličích písní. Muselo se to rýmovat a muselo to "být o tom", což bylo zlato, pivo a jedna poněkud nemravná. Byl to velmi složitý úkol- musela jsme si najít rytmus ve známé písničce a pak to šlo. Myslím, že jedna byla na "Skal a stepí, divočinou, hladový a roztrhán," prostě partyzán s emi hodil na trpasličí píseň o zlatě a hrdinství. Rytmicky to vycházelo a pak už to šlo ;-D

M. Crossette 16.11.2019 20:42

Matyldo vím, žes překládala z angl. a vždy jsem tě v duchu obdivovala. Já anglicky umím, ale překládat bych tedy nedokázala, to vyžadue extra talent umět trefit (vtělit) ducha, natož rým do jiné řeči. Fakt obdivuji.

A. Zemanová 17.11.2019 16:39

Náhodou to recitování bylo skvělé. Tak mě napadá... kdyby napřesrok v září pršelo... co takhle si to zopáknout. :-) Prosím nebít! :-)

T. Zana 17.11.2019 17:10

No, můžeš začít studovat :-)

M. Crossette 16.11.2019 18:56

Tedy Janaba, s tím Erbenem jsem mě překvapilo - tedy, že se ti líbil. Také jsme Kytici ve škole probírali a byli povinní se některé celé básně učit z paměti. A já si dost ukázek pamatuji asi právě proto, že to pro mne byly hororové texty (o kterých se mi i zdávalo) a i po tolika letech mi úryvky straší v havě. Pamatuji dost začátků, nebo jiných vět, nejvíce asi z Kytice, dokonce od toho "Zemřela matka a do hrobu dána... až k té "mateřídouškou ji nazvaly.", dál už ne. Z Polednice sloku "Již jedenáctá odbyla a lampa ještě svítila.." . Z Vodníka dokonce dvě sloky "Na topole nad jezerem...Šiju, šiju si botičky".Další (asi Svatební košile, ne?) "Okolo lesa pole lán, hoj jede jede z lesa pá, na vraném bujném jede koni, vesele podkovičky zvoní, jede sám a sám" . A teď mě ještě naskočilo "

Toč se a vrč, můj kolovrátku, ejhle adventu již nakrátku a blízko, blizoučko Štědrý den". MMCH, za horor považuji i to zfilmování Kytice, kde sice B.Polívka hraje Polednice skvěle, ale jinak mě film nenadchnut, holt furt ten horror :-).

A zasmála jsem se tomu "Polámal se mraveneček". Moji prasynovci-dvojčata ze sebe sypou básničky a písničky (naučené doma i ve školce) jak z rukávu. Jsou jim 4 a pamatují si klidně 5-6 slok jako nic, jen žasnu. Ale pochlubila jsem se právě tím "Mravenečkem" kterého kupodivu neznali, zato já si ho vybvila celého. A pak písničku "Vdávavlo se modtovidlo.dlo, dlo".

Jinak pokud mě má báseň zaujmout, musí se veršovat, abych se měla (i pro delší pamatování) čeho chytnout. Jakmile je to volný verš či jak se tomu říkalo, tak je to moc namáhavé k pochopení i náročné na paměť. Pak opravdu záleží na dobrém přednesu, dát správný důraz,nebo naopak pomlku mezi slovy, větami. Proto mám celkově raději (a více si pamatuji) písničky, tam rým být musí a u případného výpadu paměti mi snadněji následující verš sám naskočí.

M. Crossette 16.11.2019 19:01

Když jsem psala o umění přednesu, vzpomněla jsem si na tohle. Je to starší a tak zřejmě znáte, ale já si to s chutí zase poslechla. Smích mi teď pomáhá.

https://www.youtube.com/watch?v=7s8WrJL6vDY

A. Lex 16.11.2019 19:58

Maričkó, smíchem jsem se rozkašlala, jako pan Wimmer při "recitaci". Díky za připomenutí.

M. Crossette 16.11.2019 20:38

Alex, já při novém poslechu též ;-D J.Wimmera jsem vůbec neznala a prvně mi tuhle scénu (jeho oblíbenou) pustil na Youtube synovec, když tu byli před 6. roky. Chechtali jsme se oba a já si to pak několikrát sama pustila. Teď jsem si znovu vzpomněla a jsem ráda, že i ty ses zasmála ;-D

Asi víš, že zemřel, škoda takového talent.

Z. Janaba 17.11.2019 12:34

Maričko, dyť jsem psala, že jako dítě ;-) ! Mám za to, že děti strašidelnosti vnímají selektivně. Některá tajemna a strašidla jim působí příjemné rozrušení, jiná jsou nepřijatelná. Ale když polednice nestojí za dveřmi a potácí se jen v knížce a s maminkou nebo kamarády nablízku... to jsou potom ty představy krásně vstřebatelné 8-o !

J. Jovo 16.11.2019 18:47

Moje oblíbená údernická.:-P

Až trochu vyrostu, budu soustružníkem,

a jako můj táta v práci úderníkem.

Pak budu vyrábět nejlepší traktory,

nejlepší kolečka, nejlepší motory.

A když pak po práci zahouká šest,

řeknou mi soudruzi: „Tvé práci čest!“

A. Bytová 16.11.2019 18:51

No spíš soudruzi proklamovali - buď v práci v šest!

M. Crossette 16.11.2019 18:57

Jovo, jo to asi tenkrát frčelo ;-D

M. Ri 16.11.2019 17:36

Také mne kdysi vyslali na recitační soutěž rázu uvědomělého. Co jsem recitovala, to už si nepamatuju, zato mi utkvěl v hlavě jeden jediný verš z produkce spolužačky z jiného ročníku:

A náhle na mostě zaštěkal kulimet