Totiž dnes je Den poezie. Nemám moc dobrou paměť, takže si na žádnou báseň nevzpomenu. Ale moc ráda je čtu, a to nahlas :-) Například Jak namalovat ptáčka, ta je moje oblíbená.

Poezie mi také umožnila něco se o sobě dozvědět - nemám smysl pro rytmus. Sice jsem hrála na několik hudebních nástrojů a trefím se do tempa, ale básně jsou mi velkou záhadou. Pokud se v nich snažím vystopovat jamby a trocheje a podobné piškuntálie, vždycky zjistím, že dokážu vtisknout veršům jakýkoli rytmus, záleží prostě na přednesu (mém). Je to pro mě jedno z velkých tajemství života :-)

Doufám, že se se mnou podělíte o vzpomínky na své milé básně a básníky. A něco svým miláčkům doma (bez ohledu na počet nohou - uší budou mít všichni stejně) přednesete, pěkně s citem a vášní. A někdo třeba i s rytmem :-)

Přeji pěknou sobotu a neděli.

Toto je obvyklý vípák, takže sem pište o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.