Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČLOVĚČINY: Když je Den Blbec
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Ž. Petrs01 20.9.2018 13:28Re: Hezký den všem, ... to je taky z kategorie "to nevymyslíš" :-D |
|
A. Bytová 20.9.2018 13:06Re: Hezký den všem, ... Zkouším to zkoušet. Ale někdy mi to zhusta nejde. Tuhle jsem na závěr obzvlášť vypečeného Dne Blbce nakopla židli, ta spadla na kočku, kočka se vyděsila, skočila na stůl a rozbila mou oblíbenou cukřenku. Zřejmě nutno trénovat. :D |
|
|
A. Bytová 20.9.2018 12:59Re: Čím to asi je, Milá Alex, ó jak ti rozumím. Čekárny, celej den v trapu, sádra, atd. Při svých poměrně častých výronech už se této anabáze nezúčastňuju. Léčím to tvarohovým náčinkem s nasekanou cibulí a nohou v klidu. Většinou, pokud nejde o větší komplikaci, do dvou dnů lze lehce nohu používat. :) Omlouvám se za nevyžádanou radu. :D |
|
Z. Jitur 20.9.2018 11:50Re: hezký den S tím nelze než souhlasit! |
|
T. Zana 20.9.2018 11:07Maričko jak je teď? To sis tu smůlu pěkně vybrala... doufám, že na dlouho a hlavně že je to opravdu jen zhmožděné! Vůbec všem místním marodům přeju, aby se lepšili a lepšili, až se úplně polepší a bude po bolestech. |
|
D. Ruščáková 20.9.2018 10:50Eh, Maričko jak takovej den začne, je lepší se s ním smířit - nadávat si nemá cenu, jen to člověk ještě hůř snáší:)) Já si obvykle rezignovaně říkám - co přijde příště? A snažím se omezit rizikové činnosti:)) Ukopnuté prsty jsou hrůza a což teprve, když se odporoučí nehet, brr. Všem marodům přeju rychlé uzdravování, ať už s berlema nebo bez nich:)) |
|
Š. Matyášová 20.9.2018 10:49Re: ahoj na neděli si pamatuju.... B\yl to časopis por všechny, křížovka,povídání o nějakých výletech po vlastech českých, fejeton, reportáž o nějakých našich obyčejných lidech,jak žijou a co u toho třeba něco tvořej...a tak ysem tam recept nebo nějaká odpověď čtenářům.....sem tam o našich hercích,co dělaj ve volném čase....byl v něm krátkej komiks... ale titul ode mne j ezavádějící - byl to totiž AHOJ NA SOBOTU https://aukro.cz/casopis-ahoj-na-sobotu-1991-6931644519 |
|
Z. Jenny 20.9.2018 10:12Re: ahoj na neděli si pamatuju.... My jsme za mlada říkávaly, mezi námi děvčaty, "bliká mi žárovka" :-)) a taky jsme ji chtěly nosit zavěšenou v uchu, bylo by to fajn. :-). V tu dobu byla veselá snad opravdu jen Dáma s kaméliemi,měla to pořešené. "Ahoj na neděli",jsme taky odebírali a těšili se na ten časopis, akorát už nevím proč. :-) Byly tam nějaké dobré povídky nebo soudničky nebo román na pokračování? Připomeňte někdo. |
|
|
Z. Jenny 20.9.2018 10:03Milá Maričko, Den blbec znám velmi dobře, je to můj blízký přítel. Jak to jednou začne, očekávám s napětím chvíle příští, už se ani nedivím a jen bohapustě kleju a těším se na zítřek.Tak nějak se i vnitřně chechtám,protože to co přichází, to prostě nevymyslíš. Pokud jde o zvrtávající se nohy a zhmožděné kotníky, to se mi děje vždycky ve stresu. Vysvětlila mi to jedna rehabilitační pracovnice, která mi objasnila spojitost poškozených drobných nervů kolem kotníků po mých zlomeninách a vliv na mozkovou činnost nebo možná asi opačně, teď nevím, jsem neodborník.Doporučila mi cvičit rovnováhu a ještě více, což jsem úspěšně zapomněla. Takže se občas válím někde u pole a pak pajdám k autu a pod. Předvčerem jsem vařila masíčko psovým a narvala jsem plný papiňák abych to měla brzo a bylo vymalováno,téměř. Naštěstí jen upustil hodně mastné vody(jak jinak) a páry. No ale zase mám hodně čistou kuchyň. Marodi všech zemí světa dávejte na sebe pozor! Bude líp!! |
|
|
Ž. Petrs01 20.9.2018 10:01Re: ahoj na neděli si pamatuju.... Třeba na krku cedulku "pozor, koušu" |
|
|
Š. Matyášová 20.9.2018 9:53ahoj na neděli si pamatuju.... odebírala ho mamka..... o nakopnutých a zlomených malíčcích (hlavně na levé noze), vím své...hrůza to je,ale v pohorkách doma chodit nebudu a nebudu....den blbec je nejlepší zaspat...al ekdyž to nejde,tak se ho prostě pokusit přežít...Dáma s kameliemi si vzala prostě svoji kamelii, asi bychom při tomto dnu,taky měli/y nosit nějaké znamení..... |
|
|
Z. Jenny 20.9.2018 9:50Re: Malíček Teda Petróó!! prý .... "ušla jsem jen necelou padesátku" ! No, hlavně, že ti neupadl, seš ďáblík. |
|
|
Ž. Petrs01 20.9.2018 8:35Malíček Malíčky jsou zákeřně vyčuhující bestie! Kdysi jsem si doma o jednu pitomou skříňku malíček kvalitně nakopla, bolelo to strašně a bylo to měsíc před závodem (dogtrekking, přes 80 km). Malíček se ale zdárně hojil, vypadalo to dobře a ... tři dny před závodem jsem si ho úplně stejně zlomila podruhé! Také jsem bolestí řvala i brečela, ta okamžitá bolest byla strašná. A pak ještě právě ten následek, že závod byl v mých milovaných Chřibech a já zlomený malíček... no zkusila jsem to, bolelo to od začátku a ušla jsem jen necelou padesátku. |
|
J. Sever 20.9.2018 8:33Hezký den všem, ... ... já řeším Den blbec pokorou. "Vidíš, tohle se ti nestalo už léta! A mohlo, není-liž pravda? A teď si představ, co by, kdyby ...!" Atd., atp. A těším se na zítřek, protože dva Dny Blbcové po sobě, to nedokážu ani já :-) Mně to pomáhá. Doporučuji zkusit. |
|
Z. Yga 20.9.2018 8:02Re: Čím to asi je, Milá Alex - zrovna jsem se chtěla zeptat, jak se vám daří. Je mi líto, že jsi furt u doktorů a tak držím palce, ať se podaří bolesti dostat co nejdřív pod kontrolu - aspoň na dálku foukám - fuk fuk. Ale jinak jsi docela šikovná, protože když já si zvrtla nohu, tak ji už dva týdny mám v sádře - nejprve naprosto nechodící a to jsem skákala o berlích jak vrabec těžkotonážník, nyní sice chodící, ale zase mi ta noha děsně otéká (protože ji přetěžuju), ale pídr říkal, že tomu nic nemám, tak mu věřím. A co Jura? Jak mu klepe opravené srdíčko? Doufám, že je už v pohodě. |
|
A. Lex 20.9.2018 7:31Čím to asi je, že poslední roky těchto dnů přibývá? I těch bolavých. Ať se snažím sebevíc, někdy to prostě nezvládnu a okolí to odnese. Mám opět neuropatie, chodím po dochtorech a do toho jsem si ještě doma, v pantofli zvrtla nohu. Bolest náramná, nárt zfialověl, nemohla jsem ani našlápnout. Manžel mi přinesl z komory zaprášené berle a já s nimi první den skákala. A tady to začalo. Prostě jsem se zasekla a odmítla jet na RTG. Chovala jsem se naprosto nepochopitelně, proti sobě, ale představa doktora, čekáren a třeba i následné sádry byla k tomu všemu už moc. A tak jsem seděla, pilně několikrát za den mazala Voltarenem. Za dva dny už jsem mohla pajdavě chodit bez berlí, třetí den sednout za volant a potom jsem už o noze nevěděla. Vím , bylo to prostě štěstí, jenom natažené. Horší zranění by takhle nedopadlo. Ale ten pocit sebelítosti, ten mě změnil a jednala jsem naprosto nesmyslně. A odnesl to manžel. Toho nadávání, co si vyslechl. |
|
Z. Xerxová 20.9.2018 7:03hezký den hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ... Den Blbec asi nejde řešit jinak, než ho přežít. A snažit se nepřenášet blbou náladu (která ho často provází) na okolí... to zvířecí i lidské |
