Ano, máme z ní radost

On se o ni pečlivě stará a ona ho bezmezně obdivuje. Je to moc pěkné pozorovat :-)

Tak by to mělo být, že? :) ... Jsou to miláčkové. <3

Děkujeme, budeme se snažit

Já mám silné podezření, že měla být v množírně a možná nebyla dostatečně výkonná. Tak ji nechali být a odstěhovali se.

tak hlavně, že už má svoje doma a hlavně tu nirvááánu

moc jí to na dečce sluší

Je fakt, že po dvou hodinách v lese jsem dostatečně blažená. Jen nevím, kdy budu dělat to ostatní :-)

To je krásně řečeno Rputinko

Dalmi, já to zažila včera - poprvé, po 8! měsících si Číčula troufla hupnout si ke mně na křesílko, stočit se za mými zády a přitulit se. To blaho kočičí dušičky bylo téměř hmatatelné! :)

Pohlaď ji za mě :-)

Silver dodnes přede, kdykoliv na něj položím ruku, někdy stačí i promluvit. A to byl roky venkovní kocour, kterého se všechny kočky bály a ani mi jsme si k němu moc nedovolovali. A teď - nechá se nosit, nechá si čistit ucho... je na vrcholu blaha, kdykoliv je u nás. Prostě si konečně našel domov a patřičně si toho užívá.

Myslím, že když jim dáme čas, dočkáme se nevídaných věcí :)

A že těch chvilek není málo, že?!

Děkuji. Stejně spokojeně oba vyhlížejí, když lítají po lese nebo louce. Já už méně :-)

Kdybys lítala s něma, určitě bys taky spokojeně vyhlížela (:o)))

Máš pravdu. Budu muset víc trénovat :-)

Čtení pod lampou :-)

Tak je to správně, tak to má být, jen ať jsou rozmazlené :-)

Ejsinka se má!! Jen ji hezky rozmazlujte, však si to zaslouží. Vždycky jsem tvrdila, že na vychovávání mám děti a psy mám na rozmazlování. Tak jsou rozmazlený (psi, děti ne - naštěstí)

Dovolím si nesouhlasit - jen s vychovaným psem je soužití pohodové. Ale výchova a rozmazlenost nesouvisí s tím, kam si psa pustím. Dostává mne, jak věci, které jsou pro psy hýčkané od štěněte samozřejmé, bývají pro útulkáče nebo nalezence svátkem největším.

Zapracovala bych na tom strachu z bouřek - proč má zbytečně zalézat a klepat se?

To je nadsázka :-) Nicméně všichni psi, žijící v domácnosti, jsou trochu rozmazlení - už jen proto, že mají pravidelný přísun jídla a laskavou ruku. To ale neznamená, že ta ruka taky nevychovává.

Strach z bouřky - co já vím, jak to bylo, když žila opuštěná někde venku u prázdného domu? Tak jak se naučila být v bytě, tak se učí se nebát a věřit lidem. Náš Sorbon, vychovaný od miminka se nebojí a ten je jí velkým příkladem. Máme ji teprve půl roku a všechno se nedá zlomit naráz. Chce to čas.

Navíc jsme dopoledne v práci a pokud je jí dobře pod mojí postelí, tak ať tam je. Pokud jsme doma nebo venku, zvládneme to bez úkrytu. "Ejsinko, to je bouřka, to je v pořádku, jsme tu všichni a nebojíme se."Máme toho ještě víc, např. průhledové schody v domě. Ale už jsme zvládli dva, tak jistě zvládneme i ostatní.