Z. Lika 9.11.2021 7:28

Do teď jsem o spáleném hovězím vývaru jen četla v krásné literatuře, takže se zájmem čtu, že to opravdu existuje Taky ve mně vyvolalo zájem porcování polévky, které získává úplně nový rozměr. Ano, zkušenostmi se člověk učí

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Iva 8.11.2021 21:45

Nj, bezlepková směs je velmi draze zaplacený škrob. A ten se špatně zametá, je moc jemný, lepší je vyluxovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Ifijová 8.11.2021 20:54

Maričko, to jsou skvostné fotky bublající fontány. Ať se dílo zadaří a po prvotních peripetiích máte co sosat.

Táta kdysi vytvářel rybízové nebo takové nějaké víno v ložnici v paneláku, nadšeně sledoval bublinky a máma, černá kronika, nespala. Když se pak v noci urvala a vylétla ta horní baňka, měl to na talíři ještě hodně dlouho. "Já ti to říkala!!!"

Kuchyňská příhoda se mi přihodila před x lety, se budete smát. Spálit hovězí vývar je umění. Chvilka nepozornosti, neztlumila jsem před venčením psů plotýnku a bylo to. A když jsem prvně vařila krupičkovou polévku, nějak se mi ruka utrhla a místo polévky vznikl doslova zeleninový klih. Nešel za stálého míchání vylít do záchodu, musela jsem ho naporcovat na kostky a hodit na kompost. Od té doby vím, že 2-3 PL krupičky jsou pro polévku opravdu dostačující.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 8.11.2021 16:44

A třetí. Za pobytu v New Hampshire jsem měla plynový sporák a troubu. A jednou v zimě jsem do trouby na noc šoupla větší zbytek kolínek s boloňskou omáčkou s mletým hovězím (od večeře). Že je druhý den dojíme. Jenže jsme jsme večeřeli jinde, už nevím proč a do trouby jsem pak nakoukla asi až za dva dny. A protože trouba byla také plynová a měla trvalý plamýnek, na vršku jídla za tu doby vyrostl odporný plesnívý mech. Také radost pohledět.

A ještě jsem si vzpomněla na popis střenice jak loni v zimě pekla husu. Krásně se jí povedla, omáčka prý přímo luxusní. Měla ji odvézt k synovi a tak potřebovala aby vychladla. Tak pekáč položila za okno na parapet v druhém patře a šla se po lopotě krátce projít. Když se vracela, kouká, pekáč na parapetu není Ležel na zemi ve sněhu. Husu sebrala ale skvělou omáčku, vcuclou do sněhu bohužel ne.

Moje víno zatím nadále pravidelně bubulá a vedlejší dům začíná být provoněný. Dám vědět, jak se vino povedlo. Já měla hlavně radost, že jsem na půde měla další stejně velký demižon. Mám jich tam ještě dost, ale už jen 10. a 15. litrové.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 8.11.2021 16:38

Moc všem děkuju za bezva komentáře. Tentokrát nebudu jednotlivě odpovídat, ale fakt jsem si krásně početla o vašich nehodách, přímo perlách (nejen Vave a knedlíky!), kterým se snad i jejich autoři s odstupem času zasmějí - četnáři a posluchači určitě.

Co se kuchyňských nehod týče, vybavily se mi tři. První je také "vínová". V Německu jsme měli spižírnu, kde mi na podlaze stály demižony s vínem - šípkovým a bezinkovým. Jeden rok jsem bezinkové víno (15 lit.) stáhla s tím, že už vykvasila a aby zbytečně nevětralo baňkou, vyndala jsem ji a dem. zavřela (měl uzávěr na závity). Jenže vino ještě kvasilo a po pár dnech jsem jedno ráno vešla do špajzu a čvachtala "v krvi". Co to muselo být stále za kvasnou sílu, která demižon. roztrhla. Naštěstí na zemi byly tmavé dlaždice téměř bez spárování, takže škoda na nich žádná, zato já půl dne vytírala. Druhá - Z jedné z prvních cest domů z Anglie jsem si dovezla celou "cihlu" čerstvého droždí - nevím, jestli ještě existuje, v krámě z ní odkrajovali kousky na váhu. V Anglii jsem čerstvé droždí nemohla sehnat, tak jsem si dovezla zásobu. Kus jsem si odkrojila do lednice a zbytek, aby neokoral a nevysychal jsem dala do těsné plechovky s víkem. Když jsem po delší době (možná dva měsíce) plechovku otevřela - místo kusu droždí byla uvnitř šíleně smradlavá,tekutina a drožďový zápach jsem ještě dlouho vyvětrávala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 8.11.2021 15:50

Jé, to znám . My měli šedesátku ...

Podobně jako zelňačka i akvárko bylo z koberce cítit dost dlouho.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 8.11.2021 14:28

Inu, někdy se doma dějí věci :) třeba když nám prasklo akvárium....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bytová 8.11.2021 13:21

Maričko, kvasiky jsou živý! Droždí taky! Já se jich vlastně bojím, dělají si co chtěj a když se do toho pustí, domluvit si nenechají a zastavit je nelze.

Jednou mi taky přebublalo víno, bezinkový, tedy ne tak kalamitně jako tobě, ale zamořila jsem si na několik měsíců byt vinnýma muškama, hřadovaly ve vrstvách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fialová 8.11.2021 12:27

A šao-sing-saké. Kdysi dávno, tak moc mi zachutnalo, že jsem si vzala recept. Ale samože jsem se s tím pak nedělala

https://i.postimg.cc/CxvFsY1F/sao-sing-sake.jpg

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Janaba 8.11.2021 12:18

Maričko, měla jsi pozoruhodný víkend! Ale nežel, nám všem se stávají podobně nepředvídané nehody. Dáš pak vědět, jak rychloodkvašené víno chutnalo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 8.11.2021 11:35

Tak já jsem jednou zakopla s čerstvou roládou od pančelky, jak jsem lezla s platem do schodů,no a jela pěkně...,naštěstí byla chvíli v mražáku aby ztuhla poleva,takže to jakžtakž přežila. Jindy zase plato vajec,zachytla jsem loktem o zeď a loket cukla a plato taky, už to zase jelo...,no to jsou ale jen dva kousky z mnoha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 8.11.2021 11:29

Šmánkote Maričko! Ani nevíš jak hluboce s Tebou soucítím neb i mně se stávají podobné věci, ovšem průběžně ,po celý rok. Onehdy jsem obdržela emílka s vtipy a jeden z nich byl, že každý srpen začíná křikem přes ploty " nechceš cuketu?!!" a tak abych uspokojila zahrádkáře,občas si vezmu a docela ráda, jen nesmím být chamtivá na připravované množství,když mi pak s bůčkem zahoří v troubě a to tam nebyly žádné loňské kvasinky. Na další a další příhody by mi nestačil snad ani historický román. Z druhé strany Ti děkuji za krásné pondělí, páč nic tak nepotěší jako...... ,promiň Maričko!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 8.11.2021 11:24

Maričko, promiň prosím, ale Tvým článkem jsem se doslova prosmála. Takové šípkové "hrnečku, vař!", to je nezapomenutelné nadělení.

Mně se různé nehody stávají často, ale protože jich je tolik, tak si žádnou zrovna nevybavuju. Takže znovu zavzpomínám, kterak jsem coby novomanželka vařila houskové knedlíky, pěkně peříčkové, podle slovensko-maďarské babičky mého prvního manžela. Šupla jsem dvě šišky do vody a rychle přiklopila pokličkou. Leč jsem se přehmátla a vzala poklici na užší hrnec, zato s urvaným držákem. Poklice klesla do vody na knedlíky a voda v tu chvíli začala přebublávat do plynového sporáku. Zachraňovala jsem plyn, pak se snažila obráceným koncem naběračky vytáhnout poklici, to pochopitelně nešlo, tak jsem honem vyklízela dřez a odlévala vroucí vodu. Nakonec jsem musela hrnec obrátit vzhůru nohama a poklici vytřepat. Ta nakonec vypadla, leč zdrclé a placaté knedlíky zůstaly připečené na dne kastrolu. S odstupem času to byl ve vzpomínkách takový pěkný gag, ale v tu chvíli mě vomejvali, protože když jsem byla na mateřské, chodil Vláďa na oběd domů a to poledne se právě blížilo. Nakonec to nejspíš zachránil chleba či těstoviny, už se nepamatuju, ale ty placaté šišky na dne kastrolu stále vidím před očima. :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 8.11.2021 11:16

To je zásadní výhoda chlebíčků oproti polívce .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 8.11.2021 11:15

Jasně, činzáno. Děsnej blivajz to byl .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 8.11.2021 10:57

Jo a s tím zakopnutím - jednou jsem takhle nesla obrovitou krabici plnou jednohubek a chlebíčků, no a vyhrkla jsem je na schody. Byli jsme mladí a schody čisté, tak co :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 8.11.2021 10:56

Z té rýže se dělali činzáno, tipuji. Nezkoušela jsem, ale i tak mi ta vlna utkvěla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 8.11.2021 10:52

Uf, Maričko, to teda bylo dílo . Jsem zvědavá, jaké bude víno, za tu dřinu s ním by sis zasloužila nějaké hodně dobré.

U nás se kdysi dávno šípkové víno dělalo, kupodivu zcela bez příhod, ale to poslední (to mi mohlo být tak sedmnáct) nějak nevyšlo a tím tahle éra skončila.

Pak ještě brácha jednou podlehl módní vlně vína z rýže (už nevím, co to mělo být, každopádně mi výsledek přišel hnusný).

Domácí nehody... tak třeba jsem už tady v Bohnicích navařila obrovský hrnec zelňačky, máme ji rádi. A jak jsem ji nesla dát chladnout na balkon, nějak jsem zakopla či co a zelňačka se rozprostřela po koberci a záclonách.

Byla doma cítit ještě dlouho .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fialová 8.11.2021 8:54

To takhle kdysi jedou MLP usoudil, že v barelech s meruňkama mu to málo kvasí, a přisypal do každého kilo cukru. Vzápětí jsme odjeli na víkend pryč. Jojo, po návratu bylo veselo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 8.11.2021 8:46

Příroda je prostě mocná čarodějka Já už Maričce psala, že když jsem dočetla k těm dvěma balením kvasinek, byť papírově starým, zatušila jsem velké věci. A nebyla jsem tedy zklamána, byl to ohromující spektákl, jak už to tyhle přírodní procesy dovedou. Obdivuju Maričku, jak pohotově dokázala instalovat druhý demižon. To muselo u vás vonět!! Jsem zvědavá, jaký nápoj z toho vznikne, velká část těch vůní i alkoholu asi vyletěla pánubohu do oken - tak aspoň pámbu si poliboval

Maričko, díky za článek, který se takhle z dálky velmi dobře čte

Domácí nehody jsem taky zažila, a nejednou. O tom, jak máti explodoval papiňák, a jindy se kvůli vaření povidel muselo malovat, jsem už kdysi psala. Mně osobně se taky povedl kousek - svou první husou jsem málem způsobila požár: pekla jsem ji v plynové troubě, a jak jsem pošoupla pekáč k sobě, hladina vypečeného sádla se vlnou přelila do plamene. Nic pěkného, ale duchapřítomně jsem hmátla po kilovce soli a uhasila. Ale představa, že někde v trubkách plamen putuje až někam do Kuljabinska, kde to buchne, mě ještě chvíli pronásledovala

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Zvolánková 8.11.2021 7:46

Také všem krásný den přeji.

Tak hlavně, že se víno nakonec umoudřilo. Den Blbec když nastane, obvykle stojí za to. Já většinou mívám všelijaké nehody spíš při úklidu, než při vaření. Teď o víkendu ale byla výjimka. Pekla jsem sušenky z bezlepkové směsi a ta směs je tak hladká a lehká, že ani hladká pšeničná Pernerka tak hladká. No a průvan mi otevřel okno, sfouknul mi tam mouku všude kolem včetně podlahy. Já to zametla s tím, že to pak vytřu, až dopeču.... Mouka se ale nám všem i přes zametení musela dostat na boty, protože nám pak každý krok děsně vrzal a klouzalo to. Tak jsem všem umyla podrážky pantoflí, vytřela kuchyň, ale nějak mám pocit, že to nijak nepomohlo. Sice už to neklouže, nicméně všichni vržeme ještě dneska

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 8.11.2021 6:32

hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům ̈

Den Blbec... To se holt někdy stává. Já ondá dělala karlovarské knedlíky... a ony se mrchy rozvařily. Byly blemtlé, vodnaté, hnusné. A vůbec nevím proč. Naštěstí děti měly hlad Jo a včera žehlička přestala žehličkovat...

• reagovat
• nahlásit příspěvek