Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Rgova 26.1.2022 12:45Mawe ten článek je výbornej. A moc se mi líbí ta věta, že vděčnej je nakonec páník, že se dokáže starat o zvíře, co by bez něho mělo malou šanci na odchod z útulku. Čekat vděčnost od zvířete co nezažilo propojení s člověkem jako parťákem je nesmysl. Pes co o páníka přišel může být schopný interakce, ale nemusí mít důvěru. V útulcích je i spousta psů schopných navázat s dalším paníkem tam, kde s minulým skončilo - myslím v dobrém navázat. A Ti asi i můžou navodit lidem pocit, že jsou vděční. Co se týká nedůvěry, strach mít psa u děcka, když neznají jeho minulost, řekla bych, že psi nejhrají role.Nepřetvařují se. Takže poznáte jestli k děcku smí nebo je nebezpečný. To je vidět za pár dní a podle toho člověk upraví režim a chování k němu. Dan dokázal prosadit svý názory zubama a věděli jsme to za dva dny a doma od té doby nikdy nikomu neublížil když žil už pořád s námi v bytě. Však ani každý pes od štěněte doma vyrostlý nemusí být úplně bezpečný a člověk se naučí dávat pozor. Já mám zkušenost, že se hodně zlepšuje v útulcích a dočaskách informování o kvalitách a potížích psa, často chtějí aspoň dvě návštěvy a vycházky se psem před osvojením a další vychytávky. Snaží se mít pro potížisty výcvikáře. Co mě děsí, je množství potřebníčků - zvířat v nouzi. A věřím, že kdo se tím zabývá pořád den co den, může ze zoufalství nadsadit příběh zvířete ve snaze mu najít bydlo a dostat ho k hodným citlivým lidem. Citovým vydíráním bych to nenazvala. Tyhle lidi jsou tejraný denně, informace "postarejte se zadarmo o toho psa nebo ho hned teď někdo zabije", není nejhorší kalibr. Taky zrovna taky čtu Františka Šusty Neznám druhé takové zvíře, jako je pes |
.
|
|
L. Králová 25.1.2022 10:18OK, píšu si |
.
|
Z. Mawe 25.1.2022 5:39Pravdu ma:) |
|
J. Hlavsová 24.1.2022 21:16Ještě k vděčnosti - probírala jsem si nějaké materiály na kynologickou výročku a narazila jsem na poznámku, kterou jsem si opsala z knihy známého trenéra zvířat Františka Šusty Neznám druhé takové zvíře, jako je pes: ''Jen málokdy zvíře pracuje pro člověka proto, že to je jeho role, jeho osud a jeho určení, které konečně našlo. Pokud něco takového chcete zažít se zvířetem, pořiďte si psa. A pokud zjistíte, že k sobě patříte, buďte svému psovi vděčni, že jste skrze něj dokázali zažít něco, co vám dá jen jediné zvíře na světě.'' |
|
|
Z. Lika 24.1.2022 20:57Můj mail je zviretnik.lika@gmail.com |
|
|
M. Skálová 24.1.2022 20:42to není pomluva z novin, to se stalo i nám s Luxem. Domů nás nevzal a čtyřměsíční štěně předal i s papíry na Černém Mostě. Když jsme mu dávali kontakt na nás tak řekl, že mu to je jedno. Pán byl z Prahy a štěndo přivezl z Českých Budějovic. Luxík vydržel do loňského léta, jedenáct a půl roku. Připadal nám povahou, že není ani kolie. Ale měli jsme ho moc rádi. Když jsem se pídila jak prožil první měsíce tak jsem se toho dozvěděla ... Museli jsme ho dát přeočkovat, protože mu nikdo nehlídal termíny, začervený byl. Blešky neměl. Prožili jsme spolu krásný kus života. |
|
|
Z. Mawe 24.1.2022 20:28Lika jiste rada poradi:) |
|
|
Z. Mawe 24.1.2022 20:26Dekuju:) |
|
|
Z. Mawe 24.1.2022 20:26To je krasny prirovnani, dekuji ti za nej i za fenecku, ktera diky vam nasla uzasny donov:) Proste nejvetsi zodpovednost cloveka je se spravne rozhodnout, co muze a nemuze dat. A nebyva to snadne rozhodovani. |
|
M. Crossette 24.1.2022 20:22Mawe, moc hezký, poučný článek a přeji další radostné dny.
Naše zvířata si buď našla nás, nebo my je. Z útulku nebyla ani jedna kočka ani fenka Trixie. Přišly s neznámou povahou. Přestože Trixie byla zlatíčko, sžití s kočkami se nepovedlo. Vzdát se ji nepřipadalo v úvahu a tak žila napůl odděleně. Dařilo se to sand proto, že T. byla na samotu zvyklá od štěněte. Samozřejmě se nám po psu "v domácnosti" stýská, ale podmínky k tomu nejsou. Nejen náš věk, ale stačilo nám dost nervydrásající sžívání Ginger s Bobíkem. Možná by tři kočky přijaly štěně (psa určitě ne), možná ne a stresem bychom pak trpěli všichni. Nebo přivést štěně či psa, kteří by si od prvního dne museli zvyknout na pendlování sem a tam jako Trixie, by také nemuselo vyjít.
Pár měsíců před smrtí Trixie jsme na louce v parku našli malé, zubožené štěně. Jediné nalezené zvíře, které neskončilo u nás. Fenečka jen 2x přespala v garáži, opravdu jsme si ji nemohli nechat. Rvalo nám to srdce a já obrečela, když jsme ji odvezli na veterinu v naději, že najde nový domov. Povedlo se a když jsem to zjistila, brečela jsem zase, tentokrát radostí. Fenka žije u skvělých manželů daleko ve studené Minnesotě , nesmírně milovaná. Její majitelka nám o ní píše, jako o výhře v loterii. Občas nám pošle její videa a fotky, na nedávné poslední stojí v prošívané vestě a zimních botičkách. Z prťavé fenečky je dva a půl letá fena, která jasně přes všechny štrapáce neztratila svoji miloučkou povahu. Žije mnohem bohatší život, než jaký bychom jí mohli nabídnout my. Když jsme fenečku našli, měla hlubokou jizvu uprostřed nosu. Právě proto prý byla později v minnesotském útulku přehlížena. Ale jak napsala její nová panička, nebyly to jen krásné psí oči, ale právě jizva, proč si ji ona vybrala. Sama prožila smutek a podle jejích dojemných slov "každý žijeme s nějakou tou jizvou" (fenka má jizvu stále trochu viditelnou). |
|
A. Lex 24.1.2022 20:13Mawenzi, protože jsem měla dlouhou absenci na Zvířetníku, pilně jsem přečetla předchozí články,včetně toho o lapinách. To co jste udělali s manželem pro Charlieho, je ohromný kus práce a tvoje dnešní závěrečné věty mluví za vše. Díky |
|
|
L. Králová 24.1.2022 20:03Budu se snažit, ale bez nápovědy jak s fotkami se zřejmě neobejdu. |
|
|
Z. Lika 24.1.2022 19:47Ano, a taky by mohla dodat, že je o tom na Zvířu výborný článek |
|
|
Z. Mawe 24.1.2022 19:35puvodne sem premyslela, jak kulantne napsat clanek ze furt zere psi exkrementy... az na ne ani nedoslo :D no ale dovedu si predstavit, 8 let ve stodole jestli jeho jedina zabava byla pozirat bobky spolubydlicich... tak se tezko odvyka. a doufam, ze mi z toho limcu vyrabet nebude :D |
|
|
Z. Mawe 24.1.2022 19:22je fakt, ze jeden proste nikdy nevi... kdyz je to moc, zustane doma, kdyz je to malo, muze se nekomu hodit do mnozky, hodne lidi se vychvali, sem tam neco zapomene pridat... myslim, ze davat svoje vymazleny stenatka cizim lidem je vzdycky trochu loterie a musi byt tezky je videt, jak odchazi do novych domovu ale naopak kdyz pak vidis, kde se maji dobre:) jak casto se treba stane, ze jsi fakt nestastna z umisteni pejska? |
|
|
Z. Mawe 24.1.2022 19:20teda, tak to se opravdu dozila pozehnane :) no je videt, ze se u vas mela dobre:) |
|
|
Z. Mawe 24.1.2022 19:19tak to je dobre, ze si takhle krasne sedli :) a moc doufam, stejne jako Lika, ze si o nich nekdy precteme! :) |
|
|
Z. Mawe 24.1.2022 19:18Myslim, ze pro takoveho psa je i velice dulezite peclive zvazit, ze ho nechces a proc ho nechces:) ono udelat dobry skutek je moc hezka vec, ale kdyz tech pozitivnich par dni na vlne dobreho skutku treba prehlusi nekolik silenych mesicu i let... kazdy dobre zvazeny pes je dulezity, at je z utulku, stary, nebo mlady anebo stenatko z predpokladatelnou povahou z chovky. Je dobre, ze si kazdy muze vybrat :) |
|
|
Z. Hanča 24.1.2022 19:10Díky za vynikající článek, kéž by měl možnost přečíst si jej každý předtím, než se definitivně rozhodne pro pejska z útulku. Já jsem tu odvahu neměla, i když jsem o tom uvažovala - v té době jsem chodila fotit psy pro útulkové stránky a měla jsem pocit, že je to téměř moje povinnost jednoho si vzít. Ale tenkrát jsme měli roční vnučku a já jsem si vůbec nebyla jistá, bála jsem se vzít si psa, o jehož minulosti nic nevím. Skončili jsme u štěněte strakáče a byla to dobrá volba. |
|
|
Z. Mawe 24.1.2022 19:03Tak to je jeste dalsi level, to sem ani netusila ze se osudy pribarvuji aby se nekomu zzelelo... a pak ne vzdy je ten konec smutny pro vsechny zucastnene... |
|
|
Z. Mawe 24.1.2022 18:59Vim, tvoje kavakirky si pamatuju:) tak to je fajn, ze jste takhle v kontaktu:) |
|
|
A. Zemanová 24.1.2022 18:57Maw, děkuju za obsahově skvělý a tolik potřebný článek, navíc napsaný (opět) svěže a vtipně. Mě mimo té vděčnosti může vzít čert, když se barvitě (a často smyšleně) popisuje předchozí osud psa tak, aby to vzalo zájemce co nejvíc u srdce. Prostě citové vydírání, manipulace. Člověk se dojme a ztratí soudnost. Vedla jsem o tom kdysi diskusi - prý když se to tak nenapíše, tak si pejska či kočku nikdo nevezme. Nojo, ale když se to tak napíše, tak může být řadu let nešťastný člověk i zvíře, nebo se zvíře stále do útulku vrací, protože ve střetu s realitou to emoční vzepětí brzy opadne. Měly by to být racionální, férové a věcné informace. A úplně nejlepší je, když přeskočí jiskra, jak píše Eva Zv., jako se to stalo Petře Ešusce. :) |
|
|
Z. Lika 24.1.2022 18:15Třeba si o nich někdy přečteme i v článku, s pár fotkami k tomu... to by bylo prima |
|
|
E. Žampachová 24.1.2022 17:50Ja jen psala, že se snažím ceny držet na minimu, co je ještě přijatelné. Když dám štěně moc levně, nevím, zda se bude mít dobře, oni si dnes lidi levných věcí neváží. Lapinkoira bude asi drahá. Na druhé straně ji v útulku najdeš jednou za život |
|
|
J. Hlavsová 24.1.2022 17:47Ano, s bývalými majiteli všech pejsků jsem se buď přímo potkávala nebo s nimi byla v kontaktu, byli rádi, nikdy k mé péči neměli žádné připomínky. Jednotlivé příběhy mých (našich) pejsků už jsem tady na Zvířetníku psala. |
|
Z. Jenny 24.1.2022 17:39Petróóó, ty jsi svatá z Assisi se svatou trpělivostí a nakonec jsi vítěz a Tví psi taky! |
|
|
A. Zemanová 24.1.2022 17:39Moc děkuju, Jindro, hned posílám dál. |
|
|
Z. Jenny 24.1.2022 17:35Naše nalezenkyně Babu,malinký šedý psíček,fenečka,měla tak ráda jídlo,že by žrala od rána do večera,přesto všechno,že měla všeho u nás vrchovatě,venku spolehlivě našla popelnice a už valila čmuchat. Dožila se u nás požehnaného věku,dle veta měla cca 13 let,když ji někdo vyhodil z auta a dožila se 21 let, sice slepá a hluchá ale do posledních chvil ťapkala s námi. |
|
|
L. Králová 24.1.2022 16:51Když jsem ji přivezla, tak Max na ni asi 2 hodiny štěkal, všude za ní chodil, ale madam ho ignorovala. Pak to chudák chlapec vzdal a od té doby jsou v pohodě. Jediná věc, kde jsou každý sám za sebe, je spaní. To mají každý své místo, na které ten druhý nechodí. Ale jinak jsou pořád spolu. Když se přijde pomazlit jeden, vzápětí mám u sebe i druhého, a když se rozdávají pamlsky, tak oběma bez ohledu za zásluhy. |
|
|
Z. Mawe 24.1.2022 16:47Ja se smeju, kamaradka ma cernou kocku roxy a ta dokaze vydesit taky i velkyho vlcaka :) je taky zachranena, z ulice. |
