J. Fialová 16.12.2020 11:49

No jo, jak si vzpomínám, rozhodčí si raději nikdy nedovolili napsat do posudku že ten či onen pes je tlustý. Takové případy ohodnotili slovy "v dobré výživové kondici"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 16.12.2020 11:42

Jak to dopadlo si ani nepamatuju. Ája měla výstavu buď jako vítěz, nebo jako úplná lemra s velmi dobrou. Podle toho, jakou měla náladu. Jo z výstav i zkoušek by se dala psát humoristická kniha. I když někdy v tu chvíli se člověk (majitel) někdy moc nezasměje. Ale bývají i vtipní rozhodčí. Dcery tchán dělá v kruhu a má mraky historek. Mně se nejvíc líbila,jak řekl paní vystavovatelce, že nemá psa ve výstavní, ale jateční kondici. Pani neměla smysl pro humor a rozhodčí dostal na rok distanc za hrubost. I když měl pravdu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 16.12.2020 11:39

I Brooke na své jediné výstavě vypadala v kruhu jako Rambo mezi liliputy ... ty jejich rachiticke hrudničky se s jeji osvalenou hrudí se nedaly srovnat... inu, těch denních 10 kilometrů svižným tempem se na ni podepsala. Ale rozhodčímu se to nelíbilo...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fialová 16.12.2020 11:39

I ruce rozhodčích bývají v ohrožení. Jeden pan rozhodčí, který nás dost často posuzoval v době kdy jsem vystavovala kavkazáka, jednou musel vyloučit psa, který ho kousl do ruky. Ovšem stalo se to když v kruhu posuzoval jiné plemeno, a to čivavy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Nítkovská 16.12.2020 11:08

Mám poslat další sadu (sady) větiček?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 16.12.2020 11:07

Třeba myslela, že si na ni srnka sedne a jede Já teda od vás tady na Zvířu občas čtu dost neuvěřitelné historky o rozhodčích, a bude to jen špička ledovce, kterou utrousíte.

Snad paní rozhodčí rozhodla, že je to teda v ókeju, ty svaly?

Ještě s tou tlustostí - zcela oslí můstek - občas někdo na veterině chce, aby jejich kočce operovali kýlu, a ono je to kočičí sádlo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bytová 16.12.2020 11:00

Tak já se tedy radši přiznám hned. Též jsem kdysi po přečtení jakéhosi "odborného" článku zjistila, že jsem rozený vrah. Šlo o počet nějakých rýh na zápěstí, když se lehce ohne dlaň. Neb to bylo v dětství, měla jsem z toho trauma a dlouho pak zkoumala všem vůkol zápěstí pro porovnání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 16.12.2020 11:00

Hezké téma, ráda jsem si početla o Vašich rukou. Mám ruce úplně obyčejné,kromě jemných prací umí docela všechno,co potřebuji. Mimo loňského ramene nebyly ani zlomené, na rozdíl od mých nepokojných nohou. Nejvíc si pamatuji na ruce mojí babičky přeslicové, byly tak upracované až při hlazení mé hlavičky drhly o vlásky, pořád něco dělaly,uměly plést,vyšívat,háčkovat,tvořit,vařit,péct,prostě všechno a je mi po nich moc a moc smutno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 16.12.2020 10:56

No, ony se tomu některé posudky a rozhodnutí trochu blíží a není to úplně veselostí. Veselá bývám já, třeba když mi rozhodčí na výstavě tvrdila, že je Ája tlustá /byla jen hodně nasvalená, ale proti výstavním modelkám kus feny) a já ji bránila, že je pracovní a je nasvalená. Paní rozhodčí na to"nojo, oni musí být svalnatí, když nosí ty srnky" To už jsem skoro nedala s vážnou tváří (srnec má 10-15 kg a pes ho obvykle neunese, možná srnče, ale srnec se jen dosleduje, to je najde podle stopy. Nosit ho pes nemá, nosí drobnou zvěř do velikosti zajíce)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Maya 16.12.2020 10:49

Ruce, hezký téma. Já mám ruce taky štíhlý s dlouhými prsty, no teď už vráščitý. Ale bohužel posledních pár let i elektrizující a nepomáhá na to nic. Dostanu ránu od každý kovový kliky, od lidí, když si s někým podám ruku (díky za covid v tomto směru) a od kočičích uší. Od psích naštěstí ne, což teda ale nechápu proč kočky jo a psi ne. A i ty kočky dávaj rány jen ušima.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 16.12.2020 10:42

Výborně, blahopřeji!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Blaza 16.12.2020 10:42

Chystám se teď nějakou dobu dát rukám klid, snad si to užijí...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Blaza 16.12.2020 10:41

Každý dotek má smysl...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Blaza 16.12.2020 10:40

Kvůli svým vlastním nehtům jsem leta nosila umělé nehty, pak jsem na tu procedůru začala mít alergii, tak jsem se zase vrátila ke svým přírodním a už to neřeším. No, že bych zmoudřela?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 16.12.2020 10:40

Lika má email: zviretnik.lika@gmail.com

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Blaza 16.12.2020 10:38

Vidím úplně tvůj vztyčený dlouhý prostředník...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Blaza 16.12.2020 10:36

Úplně tvé ruce vidím, dokážu si je představit, mám podobné, když pracuju s grafitovým sprejem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Šusová 16.12.2020 10:36

tak v tom případku aspoň ten prostředník použij . Mně zase profesor na psaní strojem říkal, že mám ruce kapsáře

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Miki 16.12.2020 10:36

Mám ruce štíhlé s dlouhými prsty a pevnými hezkými nehty. Ale po tátovi žilnaté a vrásčité, už od mládí. A co je nejhorší - ledové. I v létě, když se někoho omylem dotknu, je to jakoby na něj sáhl Smrť. Takže tak ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Blaza 16.12.2020 10:35

Liko, myslíš mou letošní knihu VŠE O CÍNOVANÝCH ŠPERCÍCH? https://bit.ly/37sAxcJ

Tyhle fotky rukou vznikly už dříve, do knihy jsem fotila spíš nástroje, nářadí, pomůcky a podrobné postupy pro výrobu cínovaných šperků. A svou knihu samo doporučuji, je u nás v ČR jediná, která vyšla o této technice, vydala jsem jí vlastním nákladem, mám na ní skvělé recenze, třeba tady: https://bit.ly/2K2CjZ8

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 16.12.2020 10:34

Hlásím se k těm, co si svoje ruce představovali (představovaly ) kdysi jinak. Evidentně jsem je podědila po tatínkovi, ženská část rodiny měla ty štíhlé a elegantní.

Moje jsou na ženskou hodně velké, široké, žilnaté (to tatínek neměl ). K tomu mám kupodivu štíhlé prsty, takže běžné prstýnky mi bývaly velké. Časem se to vyřešilo, protože mi začaly lehce otékat klouby a tudíž jsem přestala prsty oblíkat.

Na druhou stranu ty ruce dělají, co od nich chci, takže za mne dobrý.

Mimochodem - taky koukám po rukách, ale ještě víc než tvar ruky mě obvykle zaujme tvar nehtů. Ne to, jestli jsou nalakované, zastřižené tak či onak, ale ten základní tvar, s kterým se moc nadělat nedá. Pravidelné? Úzké a elegantní? Krátké (nemyslím ostříhané, ale tvar samotného nehtu)...

Blážo, dobře jsi to trefila .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 16.12.2020 9:59

Silvestrovské OT (omlouvám se Bláže)

Dostala jsem dotaz, jestli může poslat věty i ten, kdo na Silvestra u počítače (moc) nebude. Určitě může, jsou potřebné. Z vašich vět bude vytvořen základní příběh a během Silvestra ho budou dotvářet ti, kdo na to budou mít čas a náladu. Jakým způsobem, to se dozvíte až na Silvestra.

A pozor, možná ještě do toho 20. prosince vyhlásím poptávku po konkrétně zadaných substancích příběhu. Chodí od vás úžasné věty /a ano, doufám, že s některými Zvířetníky budu mít časem příležitost pohovořit si z voka do voka!:) /, ale stále ještě mi nějaké stavební kameny chybí. Tak neváhejte a pište a posílejte své věty Lice, která jest v této záležitosti supervizorem,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Šusová 16.12.2020 9:53

Hezký téma :-) . Moje ruce píšou příběh psí. Mám na nich různý "kousance" . Třeba od Bubinky, která měla, ač stará babuša hubu jak hever křížený s ocelovou pastí na mamuty a její projev vítací byl ten, že vás prostě potřebovala chytit za ruku v zápěstí. No a než se naučila přesměrovat tohle chování jinak, zůstala mi po ní památka. Hnedle vedle památky štěněčí od Ešusa, kterej mě taky vzal zubem. Na druhé roce mám zase na prsteníčku - teď už skorem neviditelnou jizvu po Murphíkovi. Rumíček s Tali mi nechali vizitky na stehně pravý nohy :-) . Jinak vzhledem k tomu, že mám hrozně suchou kůži, tak mám taky starý ruce, upracovaný a teď momentálně ve stavu zedníka kříženýho s uhlířem. Protože do tý suchý a teď ještě neustálým mytím sušší kůže se mour z uhlí, kterým topíme v Domečku zažírá do kůže a pod nehty stejně dobře jako prach stavební. a nehty momentálně nemám žádný, vůbec... nic... ušetřím za laky na nehty

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 16.12.2020 9:43

Mám ruce po dědovi. Šičoké dlaně, krátké prsty, kloubnaté, žilnaté. Momentálně obě bolavé v zápěstí. Na pravé mě zlobí karpály a na levé (z nedostatku vhodných žil) mi brali krev z takového místa, kde jim to už nikdy nedovolím, páč mě z toho už týden brní ruka a na zápěstí mám modřinu. Ruku si nemůžu ani zlehka pohladit, jak jsou všechny nervy citlivé.

Chtěla jsem kdysi mít ruce jako dvě holubice, útlé, křehké, ladně se kolem mě vznášející, s dlouhými prsty a krásnými nehty. Ale mám takové, jaké mám. A jsem jim vděčná za všechno, co dokázaly, co zvládají a co umí. Moc si přeju, aby mi ještě dlouho vydržely. Někdy v nich už není takový cit a jsou háklivé na chlad a hodně je musím mazat, kůže je suchá, tenká a citlivá. Vždycky si slibuju, že na ně budu hodná, ale občas nejsem. Měla bych se polepšit a nehřešit na to, že mi to mé ruce nakonec vždycky odpustí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 16.12.2020 8:58

Takhle si představuju, že by nějaký veselý rozhodčí posuzoval: Odpovídá standardu, nebo taky né

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 16.12.2020 8:56

Čoveče asi mám, občas mám chuť někoho zabít nebo aspoň přizabít, a to si hned vzpomenu na ten prostředník, že by mě prozradil

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fialová 16.12.2020 8:45

A máš ty zločinecké sklony? Rychlé přiznání bude polehčující okolnost

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fialová 16.12.2020 8:42

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 16.12.2020 8:39

Ještě mě napadlo - Blážo, nejsou to fotky z tvé knížky o práci s cínem, kterou jsi napsala?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 16.12.2020 8:38

To já je mám ve standardu poměrně odbyté.

Kulaté a silné s těsně přiléhajícími, dobře klenutými prsty. Polštářky silné a tvrdé.

Tak nevím... Odpovídám standardu, nebo ne

• reagovat
• nahlásit příspěvek