16.6.2024 | Svátek má Zbyněk


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: Zbytky

Tak jsem se po přečtení Člověčin od Vave na téma podivného dědictví musela jen usmát. A napadlo mne zapolemizovat si o "zbytcích".

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Hanelle 15.9.2007 11:35

Re: Karolinko, s těma furt do sebe vkládanýma krabicema:

Dobry den Jakube S., nevim jestli se k vam tento vzkaz vubec dostane a taky se asi pletu do diskuse ve ktere jsem uplne mimo, ale zaujala me vase zminka o nesmrtelne Bibi. Ja totiz na te knizce vyrostla a mam ji moc rada. Stejne jako moje maminka a taky jeji maminka - moje babicka, ktere jako prvni jeste za valky nase ohmatane rodine kopie tech knih patrily. Nemame ovsem vsechny dily. Podle babiccinych vzpominek vysly krome tech 4, ktere mame doma jeste Bibi v Ceskoslovensku (udajne autorcina reakce na obrovskou popularitu tech pribehu tady u nas) a Bibi Sedlaci. Chtela jsem se zeptat, jestli nahodou kopie techto dilu nemate doma. Zajimaly by me informace o nakladateli a tak, abych mohla eventuelne patrat v antikvariatech. Pokud mate jakekoliv informace, ktere byste mi mohl sdelit, napiste mi prosim na TopSecretAnywhere@gmail.com, budu moc vdecna.  S pozdravem Hanelle

Pitrýsek 12.7.2007 1:35

Re: Re: Nesměle otvírám dvířka

Omyl, za dlouhých nocí, ba i v  poobědních chvilkách, plížím se tiše chodbičkami Zvířetníku a raduji se a smutním s všemi Zvířetníky. Prožívám s nimi radost (ráda) i smutnění (nerada), fandím a říkám si: "Tož na toto musím taky něco napsat" a ajta, už se na to někdo ozval a tak trefně, že si říkám, že bych to tak krásně nenapsala. Neboť:  JSME JEDNE' KRVE, TY i JA'.

Zdena b.p. 9.7.2007 13:34

Re: Nesměle otvírám dvířka

Ahooooooooj, tak tě vítám v klubu Zvířertníku. Ale ty už se sem asi nevrátíš. Nevadí, počíhám si na tebe u jiného, čerstvějšího článečku.

Jakub S. 6.7.2007 11:17

Ale tož -

to já snáď nějak předpokládám u sympaťáků, no -

Pitrýsek 6.7.2007 1:52

dík za přivítání

Tož zdravíčko,  moc Vám děkuji za krásné přivítání. Až slzičky (radosti) skočily za sklíčka. Dostala jsem se k Vám až pozdě v  noci, jeli u nás s kamením (byla bouřka) a tak jsem ztratila kontakt. Ale náš syn opravdu umí  a  zase to opravil (no joo, babka chlubiřitka, to je můj zlozvyk, celkem však neškodný). A tak se dnes nebudu moc rozepisovat. Olči, myslím, že o kamarádkách toho nebudu muset moc psát, protože, až jim povím, zvědavost jim nedá a juknou za dvířka také. A já je odhalím a bonznu je. Jakube, jak jsi poznal, že "su z Moravy"?  Tak pro dnešek dobrou.. 

Jakub S. 5.7.2007 21:28

Dobrý - !

Xerxová 5.7.2007 19:32

Re: Re: Re: Taky jedno O.T.

Jestli tě to potěší, já měla v první třídě 17 kilo... a v tanečních 42... A jak jsem pěkně nakonec vyrostla :o)

Fallowa 5.7.2007 17:47

Re: Nesměle otvírám dvířka

Vítej,Pitrýsku:-)!Znáš to rčení "co na srdci,to na jazyku" - tak až budeš mít něco na srdci,tak ne na jazyk,ale na klávesnici;-D.

Štětinka 5.7.2007 16:30

Re: Re: Re: Re: Taky jedno O.T.

akvárko kupodivu přežívá, už máme asi velmi otrnulý druh rybiček. U rostlin to poznám asi až později

tosca 5.7.2007 12:41

Re: Nesměle otvírám dvířka

Vítej Pitrýsku. Otevři dvířka pořádně a pojď dál, mezi nás. "Přisedni" a povídej ... :-)

Hana Williamson 5.7.2007 12:38

Re: Hani - to je ono, to je krásné - a ideální a spravedlivé:

Bylo to, Jakube, teoreticky o zdravi. Teda ne ze bysme z toho varili: cekali jsme cekali na tu treti svetovou. Problem byl v tom, kdyz se babicce neco vyhodilo, tak obcas odleja neohlasena vlakem na byvale latifundie, kde ji erar laskave nechal pokojik podmaceny mocuvkou z kravina. (Kravin tam pred tim nebyl). Kdyz jsme obvolali pohotovost po cele Praze, ze nikde nemaji starou pani tohoto popisu a jmena, tak se jelo ke Slanymu a babicka byla vyzvednuta. U ni to holt byla na stara kolena fobie. Taky nam babicka predochutnavala jidla, hlavne kdyz byly podezrele houby. Babicka udelala houbovku, my jsme tomu neverili, babicka to predjedla a rano, kdyz povstala, tak houbovka byla prohlasena za OK.  Krome tehle excesu babinka umela vykouzlit z mala moc.

Dekuju za kompliment. Nekdy nevim, jestli bych tenhle stav nazvala vzdycky krasnym, ale snazime se.

MaRi 5.7.2007 12:15

Re: Re: Re: Taky jedno O.T.

určitě zas nenapíšu nic nového: jestli je aktivní, veselý a má náladu na dětské lumpárničky, myslím, že není třeba se bát.  Možná opravdu jen trochu sekaného masa "zamaskovaného" v nějakém mišmaši na špagety, jak píše Xerxová, nebo v nějakém zapékaném jídle. 

Jo, a co "promaštěné" akvárko?

Štětinka 5.7.2007 11:36

Re: Re: Taky jedno O.T.

já ho nenutím, naopak, má jen asi takové bezmasé období, jen jsem ho do něj chtěla nějak zajímavě dostat. Maso mu sice na talíř vždycky dám, ale většinou se mi vrátí s tím, že ho už bolí bříško.  Jogurty naštěstí má rád, tak nemám strach z nedostatku proteinů, ale mám pocit, že tu jde i o železo a vůbec, těžko se přemýšlí nad vyvážeností jídelníčku. On od malička je hodně hubený. Ve třech letech jsem ho nemohla "vykrmit" na 15 kg, aby jsme mohli na adenotomii. To zvládnul až o půl roku později, tyní má ale stále 16 kg a už nepřibírá

Jakub S. 5.7.2007 10:43

Hurá - další!

Trampoty trpaslíka Pitrýska aneb Putování za švestkovou vůní... bože. Tak s tímhle jménečkem snad ta nová kamarádka ani nemože byt nesympatická. Vitaj! (A dyž si přišla, tak poruč - !)

Kadlus 5.7.2007 6:49

Re: jelikoz

klídek, klídek!Také jsem byl dlouho"na infarkt",když jsem četl Vámi zmiňované diskuze.Ozval se atavismus(podle nových pravidel možná atavizmus)povolání a hluboká skepse,zda práce,kterou jsem část života dělal,měla vůbec smysl.Pak jsem se na věc zkusil podívat z jiného úhlu(to je moje nemoc.Rozsvítilo se!Tyhle diskuze jsou vlastně blahem pro lidstvo,jsou jakýmsi ventilem,něco,jako rozbíjené vázy blahé paměti císaře Rudolfa.Prostě vybíjení si vlastních mindráků.Tito diskutéři(za povšimnutí dávám i jejich pravidelnou periodičnost-ve stylu i ve jménech)by v opačném případě:1.sflákali děti,potažmo manželku;2.rozsekali hospodu;3.vytáhli nůž nakolemjdoucí;4.zastřelili sousedovu kočku;atd,atd,prostě museli by se někde jinde vyřádit.

Takhle napíší do diskuzí,adrenalin přes klábosnici teče proudem a MLP má své tři kočičí miláčky už hezkou řádku let.Ba ne, musím se opravit,typl bych možnosti těhle "takydiskutérů" tak maximálně na odvahu hodit potají sousedovic kočkám jed na krysy zabalený do voňavé šunčičky,řada z nich by byla maximálně schopna pokálet v noci tajně sousedovi rohožku(s pocitem nezměrného hrdinství).

Takže-to je moje chvála těch nesnesitelných diskuzí.Co by mohlo(nedej Bože)následovat,kdyby se dotyční nevy...přes Net?Třeba-zvýšená kriminalita,víc policajtů,víc soudců,víc věznic,větší díru do rozpočtu- nakonec Argentina,nebo vláda silné ruky,za nadšeného jásání určitého typu primitivů.(Ne)chvalme tyto diskuze,buďme za ně vděčni!Jen houšť a větší kapky,nebo by mohlo být hůř-třeba by to někomu mohlo být vhodnou záminkou pro cenzuru-i tady, na Zvířetníku.

Ještě musím dodat,že rozumný člověk,jako moje maličkost(moje hodnocení,MLP to hodnotí poněkud odlišně)přečte prvních 10 příspěvků,nebo je dočte do konce pro zvýšení vlastního sebevědomí ve smyslu :Tak hluboce jsem ještě neklesl, nebo: "Bože, do čehos to duši dal!"

Mimochodem,Britské listy diskuzi zlikvidovaly a stala se z nich jednosměrné hlásná trouba, i když si to nejsou schopny připustit.

Olčava 5.7.2007 3:25

Re: Nesměle otvírám dvířka

Vítám tě Pitrýsku, to je príma, žes našla ta správná dvířka:-). Je to už víc jak rok, co jsem taky takhle nesměle nakukovala a ani ve snu mě nenapadlo, že se s těmi báječnými lidmi poznám osobněVV A o těch svých kamarádkách určitě napiš:-)

Pitrýsek 5.7.2007 1:33

Nesměle otvírám dvířka

Zdravím, i když se podepisuji Pitrýsek,  nejsem český skřítek, ale opravdová čerstvá důchodkyně s fungl novým  ojetým PC, které u nás odložil (k mému nadšení) náš syn. Už několikátou noc šmejdím stránkami Neviditelného  psa, kterého jsem si jako prvního nechala synem uložit do oblíbených (já to ještě neumím).   Zcela jsem se v Člověčinách poznala. To spisování voní omydlíky i viksem a do toho štordlete jsem si mockrát přivřela prsty.  To povídání mi přivolalo zpět vůni babiččiny kuchyně s obrovským sporákem a rodinným jídelním stolem.  A každé čerstně nařezané dřevo připomene jejich dům s růžemi obrostlou verandou v dřevařském skladě. Ach joooooooo. Ale nemyslete, že babí důchodkyně se stále nostalgicky ohlíží přes rameno. To nejde, protože všechny moje  kamarádky jsou, zhruba, stejně staré jako náš syn. No a ty by mi daly, kdybych jim pořád říkala, že tenkrát kilo salámu, to bylo salámu.  A tak se  těším, že ty moje kamarádky mají veselá a statečná kníračí srdíčka  a zajímá nás snad F= fšecko.  A tak lidičky, když už jsem ta dvířka do boudičky "Neviditelného psa" našla a pootevřela, až budu mít co na srdci, ozvu se. Přeji Vám všem, co nejste lhostejní, aby nám bylo na světě fajn. 

Jakub S. 4.7.2007 23:54

Karolinko, s těma furt do sebe vkládanýma krabicema:

o tom píše už Karin Michaelis v nesmrtelné úžasné Bibi, tuším. V zemi královny Dagmar to asi bude rozšířenější. To nic nemění na tom, jak to neodolatelně líčíš, že.

Jakub S. 4.7.2007 23:50

Děcka:

Aby nás pámbů ve zdraví uchovati ráčil, že - ?!

No ony stoky na světě taky musí bejt, řekl by jistý dobrý voják. Ále jendže - takovéhle? Ne, jedině snad k tomu, aby se od nich odrazilo to ostatní a bylo to bělejší...

Jakub S. 4.7.2007 23:45

Štětinku, jasně.

Ahoj, přísná padesátnice - ! Bóže - a ona je to krasavice inteligentní...

Jakub S. 4.7.2007 23:42

Celý článeček je skvostný.

Omydlíky a spěrky - no prosím, já takové skvosty neznám!! Vlastně teď už znám. A raduju se z nich jak dětina. ALE: když jsme 1974 založili domácnost a brzo v ní byli dva svišti, všecky zbytky mýdek sem schraňoval a pak z nich uvařil mýdlo nové. Byly ty zbytky jen polorozpuštěné a tak pak po ztvrdnutí a po rozkrojení to byla nádhera s růžovýma, bleděmodrýma, okrovýma kouskama - byly jak drahokamy. A to byly dárečky pro potomečky pitomečky - jásali, že mají mýdlo co dělal NÁŠ TATÍNEK a je nejkrásnější! A teď se na to pomalu chystám zas - zbytečků dost. Snad to trumbelínci ocení - ?

Kamarádko, tys byla tam v tu neděli? Dyž já su pitomec, mám ve vás strašný guláš. Se mnou to je hrozné - doktore, zase ste se kochal? Jo, zase - a svět šel kolem. Prokochal sem nějak většinu života, víte. To je hrozné. Ale co s tím teď.

A Ewo - jo: půda, to by byl dárek! Půda mně schází, nikde žádnou k dispozici nemám. Sklep 100x80  a na chalupě už dvacet let zaplněný...

Hana Williamson 4.7.2007 23:38

Re: Myško a ostatní, co se ptáte (a krásně):

Nevyslovil by to Chet, Jakube. Ale napsany by si to vyfotil a tim demonstroval lidstvu, proc cesky neumi. Nosi v penezence fotku ulicni znacky na starem meste v Olomouci - ulice Hrncirska - a rika, proto to neumim....

Hana Williamson 4.7.2007 23:34

Re: jelikoz

WWW: taky jsem si pred chvili klikla na politicke diskuse a sla na me mrakota. jeden z mych ceskych synovcu mi nedavno ukazal, ze hodne tehle lidi pise z internetovych kavaren - jak mi to ukazal, uz nevim, aler davalo mi to smysl. Bezva poslani v zivote - nevim co se sebou, pujdu k pocitaci a reknu nekomu, jak je vypatlanej...Asi tak pred rokem jsem obcas do toho, dle tveho navodu, zabrousila, a napsala neco smysleneho, pitomeho - cokoliv. Ale oni si patlaji furt ty svoje pravdy, skoro jak v bezvedomi.

tosca 4.7.2007 23:30

Jen dotaz

Eva Š. ???? Jakube, máš na mysli Štětinku nebo jsem někde v komentářích přehlídla, že se ozvala Eva Š.? (takový nick totiž na Zvířetníku je)

Jakub S. 4.7.2007 23:26

Kamaráde Kadlusi:

Muzeum-včetně majitelů!Stejně, já bych ten nejlepší exponát- míněna MLP-neměnil, ani neodložil do depozitáře! To je tak pěkné...

Jakub S. 4.7.2007 23:23

Hani - to je ono, to je krásné - a ideální a spravedlivé:

někde, a třeba (nejspíš) ne zrovna uprostřed, se potkat. Já to už dlouho tuším, že máš krásné manželství, a teď to už opravdu vím.

Ale ukládat použitý olej - to je přece jenom zu moc. Ani sem to eště neslyšel, že by to vůbec kdo dělal... a že sem se navyptával babiček, dědečků, už co díťátko, jak co bylo dřív a za Rakouska a v minulém - hergot: devatenáctém - století... To už opravdu bylo o zdraví - ?

Jakub S. 4.7.2007 23:15

Myško a ostatní, co se ptáte (a krásně):

Dobrý, nic se neděje, musel sem se zkonzolidovat trošku, a teď možná zpětně jenom eště vyjádřím okouzlení nad tím, co sem už zhltl (Hani, vyslovil by to Chet?): tady touhle kouzelnou Karolinkou a nad dokonale zapadnuvší primicí královny Mab - to asi přilepím tam, Mab, jo? Ale už sem si letem světem taky všiml www - no - !! a jak to teď vůbec nemá jednoduché a veselé Eva Š. no a celého toho lidskozvířecího života... a před půlnocí spat, rozhodně. A rozhodl sem se, že snad o těch třech dnech s Kubulou třeba něco spáchám. Už su na ošťaru, že? Jo, si.

JoVo 4.7.2007 23:08

Když už jsme v tom Rusku.

:-)Sovětský státní úředník

zahlédne v Moskvě na lavičce v parku Žida, jak se učí hebrejsky."Nemrhejte

časem, stejně vás tam nepustíme." "Já vím. To já jen až přijdu do nebe,

abych se tam domluvil." "A co když přijdete do pekla?"

"To nebude problém, Rusky už umím.":-)

Hana Williamson 4.7.2007 23:07

tak nevim jak na to...

... jsem proti i pro. Babicka z tatinkovy strany prozila 1. valku, depresi, odsunuti po Mnichove, 2. valku a komunisty a dedecek kazdy volny peniz vrazil do uzitecnych veci jako stare knihy. Babicka setrila a jeji zbytky byly s postupujicim vekem ponekud o nervy. Pouzity olej se nikdy nevyhodil, ale byl ulozen do pouzitych sklenicek a skladoval se ve spajzu od leva do prava. Obcas jsme babicce par sklenicek z leve strany vyhodili. Reakce: pockejte, az zas bude valka... Ale taky skladovala stare saty a z tech mne a me sestrenici presivala moc sikovne veci. takze jsem skladovala neco jo a neco ne. Pak ovsem jsem se ocitla pred dost lety tady s jednim kufrem a 20 zelenejma a dosla k zaveru, ze bez tech ruznych veci jde zit. Lidi, ja zacala byt tak poradna, ja jsem mohla po telefonu z prace mamince vysvetlit, kdyz tady byla na navsteve, ze ve treti polici 4.sklenicka zprava je tymian a spagatek je ve druhem supleti uprostred. No, a pak jsem potkala Williamsona. Pravda, mel v tom bytecku bor/d/el, ale rikala jsem si muzskej zije sam, tak co. Az se zacal stehovat ke mne, protocily se mi panenky. Laska, mocna carodejka: Chet se zbavil strasnych zgarbu. To jsem jeste netusila, ze je po matce geneticky znevyhodnen a zgarby se vrati. Jinymi slovy, muj chot kolem sebe je schopen nashromazdit strasnou spoustu veci a tchyne v tom pomaha. Tak mame takovou delbu domacnosti - verejnosti pristupne casti prijemne zaplneny objekty - zadni pokoje, skoda mluvit. A na stary kolena moje maminka, zena poradna, si u nas libuje - pry mame takovy pratelsky binec. Ono to asi je v tom manzelstvi, ze kazdej nemuze na plny pecky, ale nekde, byt ne v geometricke puli, se musime potkat.

JoVo 4.7.2007 23:05

Re: jelikoz

WWW, máš pravdu. Zvířetník je v podstatě oáza klidu. Dobrou noc.