Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČLOVĚČINY: Vzpomínka na „Cow Parade“
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Crossette 24.3.2021 21:21Zřejmě lehké brýle neklesnou ke dnu tak rychle, takže v klidné vodě by se asi daly snadno zachytit, Zato šmátrat po nich v moři a mezi vlnami --- tak tos měla fakt štěstí, žes je našla ! |
|
Z. Jitur 24.3.2021 20:34
|
|
Z. Lika 24.3.2021 20:24No Zano, to je tedy výkon!! |
|
T. Zana 24.3.2021 20:19Mně takhle v moři sklouzly z nosu brýle (plavu s nimi, mám kolem 4 dioptrií a to už mi vadí). To jsem teda nepřehlédla, ale - jak byly byly docela vlny - tak už to vypadalo, že je nenajdu. No, nakonec se podařilo. |
|
|
M. Crossette 24.3.2021 19:59Jé Jitur, jsi moc hodná, žes mi ta místa vypsala, protože ne všechno jsem sama poznala. Těžko by se mi kravky řadily do seznamu od nej k poslední, líbí se mi všechny. Ale asi nejvtipnější je "Cow cow boogie", vtipně "vpletené" nohy hudebníku do těch kravských. A nápaditá je třeba kráva coby "texaskový cowboy", nebo zlato červená kráva s kytičkami a samozřejmě ta s okýnkem a kočkou. A další a další ... Jsem ráda, že jich hodně našlo další uplatnění. A všimla jsem si, že dole pod albem jsou další "podobná alba", tak se na ně později take kouknu |
|
|
Z. Jitur 24.3.2021 19:31Já jsem nejdřív prostě nějak ani netušila, co to bylo, co se děje... |
|
|
Z. Jitur 24.3.2021 19:30Odpověď je v reakci na Maričku :-) |
|
|
Z. Jitur 24.3.2021 19:29Maričko, vezmu to popořadě: ano, daleko horší by bylo, kdyby police spadla na někoho ze zvířat. Kravky byly po celé Praze; tam, kde jistě poznám místo: 4. obrázek od začátku - před Karolínem; kravka s orlojem - před Staroměstskou radnicí; motýlí kravka - na Staroměstském náměstí; žlutý gepard a zrcadlová - u Filozofické fakulty; kravka pokreslená tím, co je za ní - před schody do Rudolfina; 4x kravky s květy... jedna cibulák - před Rudolfinem; světlerůžová s květy a nohami s břečťanem -nedaleko Masarykova nádraží; "23" - Smíchov, na místě tanku; trojice - Klárov; slunečnicová - Nám. Republiky; bleděmodrá s psacím perem - Kotva; poslední pětice fotek - Klárov. Některé z nich byly po výstavě zakoupeny a některé dodnes stojí např. ve firemních dvoranách... Možná i mapka byla, nevím. Ale já jsem prostě jen tak vyrazila různě po Praze - a hodně fotek udělal i "PŽ", můj bývalý muž; ale všechny jsme je myslím nestihli. A když zadáš na netu Cow parade - určitě Ti vyskočí výstavy v dalších světových městech :-) |
|
|
M. Crossette 24.3.2021 18:57Jano, škoda prstýnku. Manželovi snubní prstýnek sklouzl z prstu jen pár let po svatbě v býv. Jugoslavii do moře. Zjistil to, až když z vody velezl. A já trochu podobně jako ty málem přišla o svůj snubní. Při procházce se švagrovou (bratr a choť šli za námi) nějak došla řeč na snubní prstýnky. Já tehdy před snubním nosila ještě jeden zlatý, protože snubní mi byl volný. Švagrové jsem popsala důvod proč a v čirém zatmění mozku jí to chtěla nározně ukázat. Zlatý prstýnek jsem sundala a rukou se snubním třepla. Snubní sklouzl z prstu, dopadl na hranu a jak ten koblížek se začal fofrem kutálet směrem k nedalekému kanálu. V hrůze jsem ho stihla zastavit sotva třicet cm před krytem kanálu. Muži za námi byli naštěstí tak zabráni do hovoru, že si mé záchranné akce ani nevšimli |
|
|
M. Crossette 24.3.2021 18:42Já bych byla asi připlesklá ke stropu jako komiksová postavička |
|
|
M. Crossette 24.3.2021 18:41Jitur, spadlá polička a rozbitý porcelán blízký mému srdci by mě hodně mrzely, obrečela bych to. Ale mnohem horší by bylo, kdyby to způsobilo úraz ba něco horšího některé naší kočce.
Krásné kravky, umělci se na nich pěkně vyřádili |
|
|
Z. Hanča 24.3.2021 17:26Taky si vzpomínám, že jsem barevné kravičky viděla v Praze "naživo". Ale netušila jsem, že jich bylo tak obrovské stádo. |
|
|
T. Zana 24.3.2021 16:09Mám ráda tu s mapou |
|
|
Z. Matylda 24.3.2021 14:24Taky to mám na sádrokartonu. Ale pokud je to chycené do té konstrukce pod sádrošem, mělo by to vydržet. |
|
|
E. Zvolánková 24.3.2021 13:23Joo krávy v Praze pamatuju a líbily se mi. Souhlasím s Likou,po takové ráně bych asi taky vylítla jak čertík z krabičky až na strop |
A přesně rak,hlavně,že se nikomu nic nestalo,i když vím,že tyhle památeční věci zamrzí,když se rozbijou...
|
|
Z. Lika 24.3.2021 12:21No, to je právě ono - nejdřív přemýšlíš |
|
|
Z. Jitur 24.3.2021 12:14To je škoda. Ale byla to nešťastná náhoda... |
|
|
Z. Jitur 24.3.2021 12:12Ani, já jsem tam neměla vyloženě historické věci (snad až na ten pravý míšeňský cibulákový hrneček s talířkem - zůstal jen hrneček |
), šlo spíše o věci, které mi byly milé...
|
|
Z. Jitur 24.3.2021 12:11no, já nejdřív přemýšlela, co mi tím, kdo chce říct... |
|
|
T. Zana 24.3.2021 12:02Nezbývá než si říkat, že střepy přinášejí štěstí... |
|
|
T. Zana 24.3.2021 12:00Krávy byly kouzelné, moc mě to bavilo |
|
|
T. Zana 24.3.2021 11:59V panelácích bývají stěny střídavě sádrokartonové a panelové. Z neznámých důvodů je naše kuchyň udělaná tak, že "vršky", kde je veškerý porcelán, visí na tom sádrokartonu. Když jsme kuchyň rekonstruovali, přemýšlela jsem, jestli by to nešlo přehodit. No... všechno jde, ale musela by se předělat voda i plyn. Tak to tam visí dál. A doufám, že i viset vydrží |
|
|
Z. Lika 24.3.2021 11:58Popravdě řečeno, nejvíc mě asi zaujalo, že Jitur po té pekelné ráně až po chvíli otevřela oči a začala dumat, co to. Já bych byla asi připlesklá ke stropu jako komiksová postavička. Hlavně že se nikomu nic nestalo. A ano, ikeácké police nejsou dělané na zátěž, na knihy jedině český masiv |
Ti pštrosi se mi moc líbí |
|
T. Zana 24.3.2021 11:55Nezbývá než doufat, že udělal radost někomu dalšímu... Ale zamrzí to. Taky už svůj nenosím, nevejdu se |
.
|
|
T. Zana 24.3.2021 11:52Taky by mě v noci asi kleplo, čímž bych byla ušetřena lítosti nad tou spouští... Lity lity, to muselo být ošklivé. "Historických" věcí mám minimum - po mečové straně nic nebylo a po přeslicové nic nezbylo (babička ovdověla, když byl mamince rok, takže občas se něco odneslo do starožitnictví Ovšem fakt je, že se pomalu do kategorie "historické" přesouvá porcelán, který jsem dostala k svatbě |
|
|
Z. Janaba 24.3.2021 11:33Jitur, čestně řečeno, někdy bych si přála, aby se něco poroučelo a já se tak zbavila věcí, které bych mohla s čistým svědomím zamést a vyhodit. Ó ta úleva! Ale chápu, že některé věci mají velkou vzpomínkovou hodnotu a jednomu je líto, že už nejsou. Takže lity, lity. Já teď mám trošku lity lity po jednom snubním prstýnku, který byl s láskou nasazen na prsteník v roce 1906 někde u Čáslavi v Česku a svou pouť ukončil v roce 2021 v Oslo v Norsku. Dlouhá cesta! Navlékla jsem si ho místo mého vlastního, skoro stejně širokého, protože můj mi začínal být těsný. Tenhle starý byl ale o kousek větší a při házení míčkem psékovi pro radost, uletěl i s míčkem. Nevím kam ani kde, všude plno sněhu a ještě se nikde nic nezablýsklo. Tak moc se neděje, jenom mám špatné svědomí vůči manželově babičce. Sem jí ho ztratila, no. Možná se někomu na ruce zase blýská a bůhví kde a jak jeho pouť skončí. Zajímavá cesta od českého oltáře do norských fjordů. Tak ať se blyští dál! |
|
|
Z. Jitur 24.3.2021 11:27Apropó, moje nejmilejší je ta lehce růžová s květy a břečťanovýma nohama... |
|
|
Z. Jitur 24.3.2021 9:47
|
|
|
Z. Jitur 24.3.2021 9:46Bylo i docela zajímavé je na různých místech Prahy objevovat |
|
|
Z. Jitur 24.3.2021 9:46To je zákon schválnosti - vždycky, když se něco hledá, tak ne a ne najít. A když už to jeden nepotřebuje - věc je najednou zpátky na světě |
