1.6.2024 | Svátek má Laura


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: U dědečka na chalupě

Strašně ráda jsem tam jezdila. Dědeček byl do důchodu odejit poněkud předčasně a rozhodl se žít v téměř středověkém domě na Vysočině, který původně patřil rodině mé babičky.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
YGA 16.3.2009 8:44

Renato,

moc krásné in memoriam.

Když si já vzpomenu na stařečka, vybaví se mi černý kastrůlek s oloupanýma bramborami - cítím tu vůni smažících se brambor na poctivém domácím sádle - to byla naše krmě, když se měl někdy stařeček postarat o nejmladší výhonek rodu. Nikdy mi brambory tak nechutnaly, jako ty z černého kastrolku "opečený erteple z kotla", které jsme na dvoře dlabali se stařečkem.  

Matylda 16.3.2009 8:28

Ovocné víno,

které je k pití, to je fakt umění. Máš krásné vzpomínky...

Fallowa 16.3.2009 7:51

Moc hezká vzpomínka!

A poprvé v životě čtu o vzpomínce,která se dala i ochutnatR^!Tvůj dědeček byl zřejmě člověk,kterému se dařilo vše,na co sáhl a určitě vlastnil "zlaté české ručičky":-).

Rpuť 16.3.2009 7:24

Kdo od dědečka poučen,

má vyhráno. Bude patrně brzy hodit, obávám se. Ale zvládnout se to dá, jak je vidět;-)

EvaŽ 16.3.2009 7:09

Pozoruhodný dědeček

a pozoruhodné umění. Udělat dobré víno je věda i z kvalitních surovin. Udělat ovocné víno tak, aby se dalo pít je věda na druhou.

Ty není to (vzhledem k tvým mlsným receptům) nějaký tvůj příbuzný;-);-D?

Karolína 16.3.2009 6:55

Re: co dodat...

sem se lípnuVV

OT: měla jsi kliku, že děda víno kvasit uměl. Můj tatínek dělal také různé hokusy-pokusy, ale bylo to strašné! Vždycky jsme tajně z lesa nosily s maminkou pracně nasbírané borůvky a maliny a ukrývaly je všudemožně, aby aspoň na koláč zbylo, neb obvykle bývaly znárodněny na oltář děsného moku. Jahody jsme sbíraly s maminkou v noci s baterkou a pojídaly ještě obalené hlínou přímo na záhonku, jinak by byly opět nemilosrdně nacpány do nějakého demijónu a byl vytvořen další pokus o cosi, co mělo být vínem, ale vždy to skončilo podobou jakési divné tekutiny - něco mezi octem, špinavou vodou s příchutí ovoce a Gutallaxem v jiné formě. Ještě tak jsem byla ochotná sbírat na to víno pampeliškové květy, ty mi nechutnaly, ale ostatního ovoce jsem opravdu želela. Tatínek byl fantastický člověk, uměl toho hodně, ale víno se mezi jeho umění vskutku nezařadilo!

Xerxová 16.3.2009 6:24

co dodat...

děda má z tebe, holka, velkou radost VV