Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČLOVĚČINY: Špinavci, svoboda a nafoukaní mastňáci
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
alimo 2.4.2007 10:15Krásné vzpomínky.... Díky pane Růžičko |
Já jezdit nesměla, tak jsem jen mooooc záviděla těm "špinavcům", protože jsem je mockrát ve vlaku zažila, i s těmi písněmi.....|
|
Ejška 2.4.2007 10:11Snídaně švagříčků teplé kakao a bábovka, jujky to ale muselo chutnat |
pane Růžičko ty chutně silné požitky v nás přežívají, škoda že se nedají dědit, děkuji za voňavý sluníčkový den
|
|
abyt 2.4.2007 9:53Re: Krásné vzpomínání Ale bez těch ohníčků to není úplně ono. |
|
|
LENKA S 2.4.2007 9:37MILÝPANE RŮŽIČKO, PŘEČETLA JSEM , SKORO SE ROZBREČELA NOSTALGIÍ VZPOMÍNEK,JELIKOŽ ZNÁM TAKY.DÁL UŽ NENÍ CO DODAT. TO ŘEKLI TI PŘEDE MNOU. VELICE DĚKUJU. |
|
|
Jakub S. 2.4.2007 9:13Kamaráde, nádhera - bohužel,dneska asi budeme stereotypní, no! S tím pozváním a probuzením a prasátkem... z tohoto se skládá život. A víra, že přece najednou, když to už vůbec nečekáme, narazíme na úžasné kamoše. Bezva lidi. Neokázalé, obyčejné, nemluvné, neviditelné. Ale to je sůl světa. |
|
|
Solitér 2.4.2007 8:58Krásné vzpomínání Krásné vzpomínání,pane Růžičko.Při čtení vašich vět jsem se pokusil zařadit sebe do některé vámi zmiňovaných kategorií.Jako kluci trempové.Poté dvacet let pauza-žena,děti,gauč,televize.Po zmíněných letech z rádia Wabi a "...tak do toho šlápni...".A již jsem v tom lítal znovu.Dnes se ve volných dnech toulám po republice,místo usárny moderní batoh,místo celty dvoukilový stan.Ohníčky-ty již ne,proč na sebe upozorňovat,zvláště když se pohybuji v místech kde je to zčásti zakázáno-proto malý plynový vařič,jenž se vejde do kapsy.Od loňského roku jsem začal dokonce používat i samonafukovací karimatku.Holt,po padesátce se dbá i na pohodlí.A takto procházím podél republiky,ze svých cest si přináším turistické známky.Žena to chápe-což je vynikající.Ví,že po týdnu se vrátím dle civilizovaných měřítek špinavý,utahaný,ale šťastný.Převážně chodím sám.A co je zvláštní-na svých výpravách potkávám málo podobných.A když již někoho potkám,tak je to má věková kategorie.Takže-do které škatulky vlastně patřím?Tramp-to asi ne.Mastňák?Myslím,že k němu mi také hodně chybí.Snad vícedenní turista.Snad. |
|
|
Zkumavka 2.4.2007 8:32Pane Růžičko,mám dotaz.Pojedete s námi na sraz který se tady chystá ? Sice já osobně sem na podobné akce nejezdila,to sem nesměla,ale tohle povídání bych ráda rozvinula do dalších jistě hodně zajímavých vyprávění. Ten můj muž,ten by s vámi popovídal! On jezdil,jako jedináček ho maminka vybavila,nacpala mu jídla,že se uživilo i dost kamarádů.Je dobře,že tohle prožil a bylo kolem dost legrace. Hezké téma !! |
|
|
abyt 2.4.2007 8:11... Jojo, trempové do smrti nejdelší... |
|
|
evva 2.4.2007 8:10Re: Krása, nádhera, Blážo, máš pravdu, je to tam všechno. Myslím na svůj nový batoh - lehký, účelný, o jakém se nám tenkrát ani nezdálo. Vím, že už nikam nepojedu s USkou, ale mám ji pořád. Kdykoliv mi může připomenout ten pocit. |
|
|
Bláža 2.4.2007 7:37Krása, nádhera, čtení plné svobody, volnosti, vzpomínek, mládí.......ááááách jo!!! |
|
|
Alča 2.4.2007 7:35Moc pěkné a pravdivé! |
|
|
PetraK 2.4.2007 7:06ách jo, musím si tohle čtení nechat na potom. podle odkazů to vypadá, že to bude stát za to a tak to nechcu číst minutu před útěkem na tramvaj. takže odpolko. |
|
|
Fallowa 2.4.2007 6:47Pane Růžičko, připomněl Jste mi mládí - jsem z generace,která jezdila na osadu až v sobotu odpoledne,protože dopoledne se ještě pracovalo a jezdili jsme z Braníka.Protože vlaky byly neskutečně nacpané,byli jsme na plošině vagonu,nebo jsme seděli na schůdcích;vlak tehdy táhla většinou parní lokomotiva,což bylo zejména v tunelu znát,kdy jsme se dusili kouřem a jiskry nám dělaly na oblečení perforovaný vzorek.No,díky tomu,že jsme s bráchou hráli oba na kytaru(bez bráchy by mě naši nepustili),jsme byli někdy pozváni dovnitř vagonu,kde nám udělali místo a za to jsme celou cestu hráli.Hráli jsme i zakázané písničky,ale kupodivu nikdy se nestalo,že bysme měli nějaké potíže - ostatně osazenstvo vlaku se skládalo ze zahrádkařů,chatařů a trempů a masňáci byli většinou zalezlí v kupé,aby hlavně byli od těch "špinavců"co nejdál.Je fakt,že s námi jezdili i tzv.pivní trempové,kteří po vystoupení z vlaku zapadli do nádražní hospody,přespávali v čekárně,aby hned ráno zase do hospody zapadli.My jsme si radši donesli pití k táboráku a jak se nám pak ve starém srubu krásně usínalo |
|
|
Myš 2.4.2007 0:34To je paráda Pane Růžičko, opravdu krásné povídání. Můj Medvěd takhle taky čundral, já jsem nesměla, ale potom jsme jezdili spolu a bylo to báječné. Sice už to nebylo spaní pod širákem, ale ve stanu, ale i to mělo své nezapomenutelné kouzlo. Děkuju. Všem přeju krásný nový týden! |
