1.6.2024 | Svátek má Laura


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: První letošní opravdu zimní den

Je skoro závěr ledna a konečně se dostavuje první letošní opravdu zimní den. Ráno vstávám, odklápím žaluzie a opravdu, je to tady! Venku je bílo, zasněžené jsou okolní domy, borovice pod naším oknem, vysoká bříza před protějším panelákem i dětské hřiště.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Zdena b.p. 26.1.2007 6:57

krásný zasněžený den VŠEM

Dámy, oběma vám děkuji za optimistický postoj ke sněhové kalamitě. Je to opravdu krása, zejména po vichru, který vydoloval hromady smetí a igeliťáků a naaranžoval je na kdejaký plot a křovíčko. teď je to krásně schované a já nejsem smutná. (Stejně až budu v penzi, tak asi skončím s klackem ukončeným hřebíkem a to svinstvo jednou vysbírám)

Hana Williamson 26.1.2007 2:11

Snih

Marcelo: moc pekne napsany. Ja mam taktez takove pocity ze snehu, hlavne z toho prvniho. Vsechno ztichne, je to ciste, a zadne hranate tvary. Vzhledem k tomu, ze jsem v Jizni Karoline, tak je to zazitek nesmirne vzacny. Ovsem nasnezilo mi na svatbu. Vdavala jsem se v unoru 1989 a svatba byla u manzelovy babicky na farme asi 2 hodiny autem od nas pobliz Atlantiku. Chystali jsme se tam v patek. Ve ctvrtek nad ranem zacalo v Columbii (hl. mesto J. Karoliny) vydatne snezit a snezilo 24 hodin.V patek rano jsme byli zapadli jak broucci. Stat vyhlasil pohotovost, mesto bylo mrtve, my nemame snezne pluhy - ono je to levnejsi vsechno zavrit, nez udrzovat flotilu na jednou za deset let prilezitost. Vyhrabali jsme auto ze snehu a vydali se po dalnici k pobrezi. Takhle bilou Jizni Karolinu jsem nikdy pred tim a potom nevidela. kazdych 10 min. jsme zhledli tak jedno auto. Nastesti ja jsem v te dobe mela opravdovou Ameriku, Chrysler Newport z r. 1973 nebo 74, jedno z nejvetsich aut co Detroit vyprodukoval, poctiva ocel, 8 valcu, a tak to sedelo dobre. K babicce jsme ten den nedojeli, akorat k budouci tchyni - bydli bliz frekventovane cesty. Oddavat nas mel kamarad muzikant a pravnik (a taky notar, cili oficialni snatek), a ten se chystal jet z Columbie v sobotu rano. Cestou se nekde zasekl a prijel pozde. Budouci tchyne vykrikovala, ze kdyz Jim neni, ze priveze misto toho jejiho kazatele. Tak to ne, manzel rikal, ze kdyz Jim neprijede, tak to zkusime s tou svatbou pristi tyden. Mezitim jsme snedli svatebni dort. Jim s manzelkou prijel zpozdenej, ale zvladli jsme to. Odpoledne se oteplilo a tak mame z te svatby nadherne fotky pod rozkvetlyma kameliema ve snehu. A vite lidi, co? Na nase 10. vyroci zase napadlo silene snehu. Erar se zavrel na dva dny a krasne jsme si to vyroci uzili.