Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČLOVĚČINY: Pavlačová romance
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jiřík 23.2.2008 23:16pěkné Dokonalý příběh, já na Žižkově také již nějakou dobu žiji (16 let) a změny jsou na Žižkově všude a bohužel ne vždy jsou k lepšímu... |
|
|
tapuz 24.7.2007 12:45Pane Růžičko, nádhera! Hledání vzpomínek je nostalgické a bolí, ale mě vždycky tak nějak sladce a krásně bolí. Když se někdy vydám na takový výlet do svých let dávno minulých a prožiji si při něm i všechnu tu nostalgii a zklamání, zůstane mi z něj další hezká vzpomínka - vzpomínka na to hledání, a ta se připojí k těm původním a je mi při ní taky tak bolestně hezky. Občas jezdívám takhle "hledat své mládí" do Paříže, místa mých studentských let. Zase chodím po známých místech s lidmi, které už dávno osud rozvál do všech koutů světa, stojím na schodech své studentské koleje a dívám se na telefonní budku na chodníku, ze které bych mohla zase zavolat domů, aby věděli, jak se mám - možná i těch pár drobných franků na telefon by se ještě v kapse našlo, co na tom, že už dávno neplatí. A v Praze mám takové své srdeční místo v jednom pavlačáku v Holešovicích, to byl můj první domov. Pořád stojí, pořád je naproti přes ulici malinká, mírně zatuchlá "sámoška". Často jezdívám kolem. Jak roky přibývají, dokonce stále častěji vzdoruji silné touze nastěhovat se zpátky do těch míst. Ráda podnikám skutečné výlety do vzpomínek, i když místa vypadají jinak, vzpomínky zůstávají živé. |
|
|
Jiří Růžička 24.7.2007 13:10Re: Pane Růžičko, nádhera! Milá Tapuz, já si dokonce myslím, že je nám, těm kteří rádi vzpomínáme, dán tzv. polední trumf či poslední možnost. Stalo se mi již několikrát, že jsem byl na pro mne historickém místě a spatřil původní vzpomínku v reálu. Ale již několk dní poté zmizela. Např. řeznictví naproti Andělu(Smíchov). Bylo tam takové rohové řeznictví a vařili tam ta "zdravá jídla", děsivá dobrota. Já tam chodil mnoho let. Pak jsem ale zase na mnoho lez zmizel a vrátil se do těch míst již pouze pracovně. No a jak jsem procházel kolem té masny, pochopitelně jsem neopomněl si dát drštkovou s rohlíkem. Do těch samých oprýskaných misek jako za totality, byla báječná. Jenže, to už naproti stálo nové centrum "Zlatý Anděl" a všude kolem samé novoty. Za týden jsem jel kolem a cedule na dveřích mě přesvědčila o tom, že se tam již nikdy nanabaštím! Těchto příhod mám více. Zdravím, R.+P. |
|
|
tapuz 24.7.2007 16:08Re: Re: Pane Růžičko, nádhera! Pane Růžičko, já vím. Protože jak stárneme BTW, ta "šíleně zdravá jídla" ve známých řeznictvích na stojáka mi taky chybí. A vždycky to z otevřených dvěří tak strašně vonělo!!! Úplně to cítím. Zdravím Vás i Píška a jdu podrbat na bříšku toho našeho mňoukala, je to stejný pruhovaný model. |
a plyne čas a všechno se mění - místa, lidé kolem nás, my sami - stále častěji jsme najednou v situaci, že "již nikdy". Ale krásné je, že se můžeme ve vzpomínkách přenést do jiné doby a mít třeba na chvíli i reálný pocit. A všechno, i tohle hledání minulého a to, jaké při tom máme pocity, se zase ukládá do vzpomínek a samo se časem stane součástí toho našeho "zlatého fondu". Mám také více míst, kde "již nikdy", mám už bohužel i pár lidí, se kterými se již nikdy neuvidím. Přesto se ráda občas vydám do vzpomínek, a to i skutečně, a je mi z toho tak nějak vláčně. Jsem prostě ráda, že ty vzpomínky mám.|
|
Jiří Růžička 24.7.2007 16:30Re: Re: Re: Pane Růžičko, nádhera!
|
|
|
Hana Williamson 24.7.2007 1:02pozde, ale prece mela jsem nejak vytizeny vikend, tak teprve ted tleskam tomu krasnemu povidani. O tom by se dalo psat moc - kam se vracet a nevracet a co tam najdeme. Normalne nad tim moc nespekuluju, ale je jedno misto, kam se nechci vratit - dedeckova chata mezi Prostejovem a Straziskem, kde Mys prave byla na dovolene. ja skutecne to misto nehen vidim, ale i citim - zrajici zito, houby, medunka u pumpy - a uz by to takove nebylo a zmizelo mozna nafurt. |
|
|
evva 23.7.2007 22:02krásně napsaný článek, úplně se mi zatajil dech. Shodou okolnstí jsme se právě dnes s dcerou rozhodly podívat se do restaurace , zřízené z bytu ve staré části města. Bydleli jsme tam před víc jak dvaceti lety, když byly děti malé. Vnitřní část se mi docela líbila a nijak zvlášť na mě nepůsobila, ale bylo teplo, prošly jsme dozadu na zahrádku. Stoly, židle, slunečníky, klid, poloprázdno , příjemně. Nikde ale nebyla naše krásná malá višeň, záhonky, trávník, pískoviště - odešly jsme.............. |
|
|
Jiří Růžička 23.7.2007 22:24Re: krásně napsaný článek, Jasně...To je přesně ono. R.+P. |
|
|
dalmatin 23.7.2007 20:35Celé léto sbírám odvahu k návratu. |
|
|
Jiří Růžička 23.7.2007 20:55Re: Celé léto Krásný a sametový večer! Sbírala jste někdy borůvky? R.+P. |
|
|
dalmatin 23.7.2007 21:33Re: Re: Celé léto Ano. |
|
|
Mab 23.7.2007 21:04Re: Celé léto Šup tam hned a bez předsudků, bo jestli to nestihnete letos, pak to sice mužete stihnout příští rok, ale už to nebude ono, bo to bude tzv.ovlivněno současnými a aktuálními postoji, věřte mi, šup tam teď, ať uvidíte cokoliv, bude to za to úsilí stát, vyplatí se to, buď se poučíte z tzv. "krizového vývoje" nebo zajásáte, ale pokud máte v paměti chmurné vzpomínky na to místo, tak radím-nezkoušet. Chmurné se může velmi lehce stát chmurnějším, ba depresivním ba co hůře, noční můrou. Funguje to jen pozitivním směrem - ověřeno. |
|
|
MaRi 23.7.2007 21:14Re: Celé léto milá Dalmatin, je třeba uvědomit si, co očekáváš, že najdeš. Pokud hledáš své dětství, mládí - svůj "stříbrný vítr", to už asi nenajdeš. Pokud chceš vidět, jak se tvá místa změnila, to je jiná. V posledních letech se dostávám do míst, kde jsem prožila 32 let svého života, zhruba dvakrát do roka a je mi smutno. Ta "svá" místa nepoznávám, a třebaže města i vesnice jsou většinou krásně upravená, už si mnohdy nedokážu uvědomit, jak to tam vypadalo "za mne". |
|
|
dalmatin 23.7.2007 21:39Re: Re: Celé léto Ne, nehledám stříbrný vítr, naopak. Přišli jsme o plánovanou budoucnost |
|
|
zana 23.7.2007 21:45Re: Re: Re: Celé léto poslala jsem maila |
|
|
Jiří Růžička 23.7.2007 21:56Re: Re: Re: Celé léto Jó, tak ty borůvky. Sbíráte a sbíráte až je konvička plná. A co pak? Borůvky vysypete a sbíráte dál... R.+P. |
|
|
dalmatin 23.7.2007 22:19Re: Re: Re: Re: Celé léto Tak jo |
|
|
Jiří Růžička 23.7.2007 22:23Re: Re: Re: Re: Re: Celé léto Přeji všem dobrou noc! Hezké sny a ještě hezčí probuzení. To Vám přeje Píšek a ten Růžička. |
|
|
zana 23.7.2007 22:54Re: Re: Re: Re: Re: Re: Celé léto dobrou |
|
|
Mab 23.7.2007 19:00Jó, pan Růžička - Vaše příběhy nikdy nezklamou... ...ale jak to, že je vás tady tolik, co umíte tak úžasně významově jednoznačně a přitom jednoduše a s takovou lehkostí klást slova a tak neuvěřitelně výstižně vyjádřit své pocity a docílit, že se může někdo jiný s těmito naprosto totálně ztotožnit, když já se k napsání pouhého příspěvku přemlouvám hodinu a další hodinu ho tvořím a koriguji, abych vyjádřila vlastní pocit z přečteného a než se odhodlám k prezentaci a vše dovedu do konce, tak mě spousta jiných předběhne a vyjádří za použití méně slov mnohem více, než jsem měla v úmyslu?! ... Jinak to řikám furt. Že i když je v místech našich návratů všecko jiný a nadneseně nekriticky zkreslený dětským pohledem, něco se vždycky dá vyšťárat, ale musíme chtít, a když jsme hledači šikovný, vždycky něco najdeme, co zůstalo na svém místě v nezměněné podobě a to za ten návrat do míst nám milých vždy stojí. Chce to jen odvahu a nadhled. Ta babička mě fakt dostala. Připomnělo mi to totiž situaci, když jsem asi po dvaceti letech potkala svou třídní z prvního stupně. Tehdy, ve třetí třídě, mi připadala, že už musí být v důchodu a když jsem jí potkala po těch dvaceti letech, vypadala naprosto stejně a měla stejnou kabelku a kabát, jako před těmi dvaceti lety a navíc mě poznala! A pamatovala si i to, jak jsem Janě.B. jednu natáhla! Muhehe |
|
|
Jiří Růžička 23.7.2007 19:11Re: Jó, pan Růžička - Vaše příběhy nikdy nezklamou... Zdravím Mab! To s těmi učitelkami je pravda. Já měl na prvním stupni podobné dojmy. Nedávno jsem potkal spolužačku a jak jsme tak klábosili, řekla, že potkala naší třídní ze třetí...Vykulil jsem oči. Oba jsme se shodli, že jsme již tenkrát mysleli, že jsou naši učitelé velmi staří. No a oni přitom byli mnohem mladší než my teď! Hezký zbytek dne přeji, R.+P. |
|
|
YGA 23.7.2007 19:19Milý Jiří, o těch učitelkách je to přesné - a to nemusí být učitelé na prvním stupni - představte si, že já potkávám své profesory ze střední školy a taky se mi zdají stále stejně staří (a to jsem opustila středoškolské škamny před dobrými osmadvaceti lety |
)|
|
Mab 23.7.2007 19:33Re: Re: Jó, pan Růžička - Vaše příběhy nikdy nezklamou... No ale to by mohl v tom případě být bodík pro NÁS! Že jsme navzdory našemu reálnému věku a díky ksichtum popřeli fyzikální zákony včetně gravitace, tlaku, teploty a rosného bodu a jsme ještě řazeni do předdůchodové kategorie |
|
|
Jiří Růžička 23.7.2007 20:02Re: Re: Re: Jó, pan Růžička - Vaše příběhy nikdy nezklamou... Mab, já Vám rád pomohu. Jen bych opravdu rád věděl, jaké ty ryby vlastně potřebujete? Totiž ty názvy, jako gavůnek, nebo duhovka...? Asi půjde o nějaké ryby z č.Atherinidae. Zkrátka, je to o těch českých názvech. Mnohokrát jsem to již psal. V různých částech naší krásné vlasti říkají gavůnek různým rybám. Gavůnci jsou dokonce v lidovém pojmenování i jisté živorodky. Myslím ale, že by mohlo jít o gavůnka duhového(Melanotaenia macullochi). No podívejte se. Ale mohu Vám doporučit ještě jiné ryby z této čeledi. No konec konců, napište. Zdravím R.+P. |
|
|
Mab 23.7.2007 20:17Re: Re: Re: Re: Jó, pan Růžička - Vaše příběhy nikdy nezklamou... Jéžiš Vy jste hodnej, sypu si popel na hlavu co se týká pojmenování - jde mi o Melanotaenia, ale nechci tuto diskuzi narušovat soukromým rybím tématem - tak bych se radši přesunula s touto věcí jinam - můžete mě nasměrovat na nějakou Vaší "rybí" adresu? nebo moje je "marbech@seznam.cz - díky moc |
|
|
mám to taky ! 24.7.2007 21:58Re: Jó, pan Růžička - Vaše příběhy nikdy nezklamou... ani mé učitelky nezestárly! |
|
|
evva 24.7.2007 21:59Re: Re: Jó, pan Růžička - Vaše příběhy nikdy nezklamou... úplně mě to vykolejilo, ani jsem se nepodepsala |
|
|
Jiří Růžička 23.7.2007 18:30Návraty Hezký zbytek dne přeji, tak mě napadá: Když jsem měl kdysi již také nárok na nějaké ty vzpomínky, několik přátel mě varovalo. Nejezdi tam...Celé si to pokazíš...atd. No pochopitelně jsem jel a ejhle. Jasně, že to bylo vše jinak a chalupa renovovaná a cesta místo trávy měla asfaltový povrch atd. Ale ani mě nenapadlo si to vše spojovat s mojí představou. Zkrátka, ta byla ve mně a nikdo ji už nemohl změnit. Zajímavé bylo to, že se mi vlastně ten nový pohled uložil jako nový pohled. Zkrátka, ani náhodou jsem to v sobě nespojoval a nová zkušenost byla vlastně druhým pohledem na to samé místo. Vzpomínky z dětství zůstaly tak jak byly. Mám možná to štěstí a nový pohled moje uložené zkušenosti neovlivní. Zrovna tak to je i s tím Žižkovem. Díky Vám za hezké reakce. Moc rád si v nich čtu. Tak ještě jednou - a vyjde-li to, za týden nashledanou! Jó a všechny Vás pozdravuje Píšek! R.+P. |
|
|
MaRi 23.7.2007 19:20Re: Návraty Píškovi posílám pošimrání na bříšku - před měsícem (toto letí, co?) mě dostal coby "rozvalina". A jak se daří tomu vykukovi akvarijnímu - už se podařilo odkalit? A autorovi patří |
|
|
Jiří Růžička 23.7.2007 19:42Re: Re: Návraty MaRi halóó, tady jsme i s Píškem. Jó, Vy myslíte Mrchu? To je pěkná podšívka. Hele, to je sumec, který vejde do dějin! Za prvé se spiknul s Píšinem, ale to by ještě nebylo nic tak vážného, ale on zcela záměrně ignoruje moji péči o akvárium a sabotuje veškerá opatření. Zrovna nedávno jsem odkalil a čistil onu nádrž(300l). On si mezitím nahromadil za kořen hromadu kalu. To jsem pochopiteně nevěděl a jak jsem dopustil vodu a myslel, že mám hotovo, s radostí rozházel hromadu kalu po celém akváriu! No vždyť říkám, je to Mrcha. Jo a mimochodem, Píšek seděl u mých nohou a dělal, že nic. Ale v tu dobu vždy již spí po snídani! On na ten moment zkrátka čekal!!! Cukaly mu koutky. Já to dobře viděl. Chvěly se mu fousiska! Koulejí to se mnou jak jen to jde! Ale já se nedám! Jednou příjde moje chvíle Zdravím, R.+P. |
