Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČLOVĚČINY: Otázky bez odpovědi
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
EvaŽ 9.11.2009 9:18Re: Ano, pes Ale samozřejmě se mi stalo, že mi někdo ublížil. A odpustit je těžké někdy nemožné. Víš, podle mě by odpuštění mělo předcházet něco, čemu se říká pokání. Ten, kdo ublížil, by měl uznat, že ublížil. Bez toho ztrácí odpuštění smysl, je to jen duševní hygiena toho ublíženého a já osobně to nedokážu. Kromě toho je rozdíl mezi odpustit a zapomenout. Odpustit (někdy a nedokonale) snad dokážu, zapomenout ne. Ostatně oni i ti psi špatně zapomínají na křivdy a nespravedlnosti. Nemluvím o drobnosti, jako když dítěti ze strachu a vzteku naplácáš zadek. Pokud tam je láska a opravdový vztah, tak ho to nepoškodí. Ale zradit důvěru, opravdu a hluboce - to, jak píše Lucka, lze jen jednou a napravit se to téměř nedá. Proto musíme o své vztahy pečovat, jsou (podle pana d Saint Exuperyho) ten jediný opravdový přepych. |
|
|
Vave 9.11.2009 9:32Re: Ano, pes Naprostý souhlas, milá Evo Ž. |
|
|
Emteska 9.11.2009 10:10Re: Ano, pes S dovolením se přilípnu |
|
|
dalmatin 9.11.2009 18:54Re: Ano, pes Tohle mi jde z duše |
|
|
zana 9.11.2009 12:29Re: Ano, pes Evo, přesně formuluješ věci, který jen tak nějak tápavě vnímám, díky. |
|
|
Kytka 9.11.2009 20:50Re: Ano, pes ano ano ano ... chybí zde souhlasně pokyvující smajla. |
|
|
Jakub S. 9.11.2009 9:25Re: Ano, pes No - k odpouštění musí být - řekne vám to každý dobrý kněz* či kazatel - základní předpoklad: aby viník nahlédl svou vinu (není-li mu jasná od počátku) a kál se, a opravdově požádal o odpuštění. Ne v obráceném pořeadí. To je sebevražedné. A absurdní. *Mám naštěstí spolužáka a přítele ze školy - monsignora... já mu tak ale říkat nemusím. Probírám s ním občas své pojetí některých premíz, přikázání atd. |
|
|
EvaŽ 9.11.2009 13:58Re: Ano, pes Ano, přesně tak jsem to myslela, Jakube. A v tomto případě si myslím, že myšlenku pokání a odpuštění žádná jiná filozofie dál nedotáhla. Současná praxe omlouvání viníků rodinnými vlivy, geny a podobně je skutečně sebevražedná. Pro společnost. |
|
|
jiný Honza 9.11.2009 14:05Re: Ano, pes Evo, podepisuji každičké slovo. Zajímavé je, jak se (ač každý jiný a odjinud) občas protínám v jednom bodě, názoru... Asi tady opravdu funguje něco víc než jen společný zájem a obecná slušnost... |
|
|
zana 9.11.2009 14:35Re: Ano, pes ANO |
|
|
Jakub S. 9.11.2009 17:00Re: Ano, pes No asi je naším společným zájmem mj. obecná slušnost. Elementary, my dear Honza - ! |
|
|
Lucka V. 9.11.2009 8:53Re: Ano, pes Milá Evo, řeklas to moc krásně a máš stoprpcentní pravdu, díky. Jěště k tomu vzájemnému vcítění - funguje to i u koní, kde je ta hranice mezi domestikovaným mazlíčkem a divokým tvorem plným přirozené nedůvěry strašně křehká. U svých koní jsem se pokaždé postupně dostala do stádia, kdy chodili ,, na myšlenku". Povel nebylo třeba vydat, stačilo o něm pouvažovat a kůň nějak pochopil. Ale pro nás lidi je to v tu chvíli veliká zodpovědnost nezradit třeba nechtěně tvora, který nám dal svoji bezvýhradnou důvěru |
|
|
Maťa 9.11.2009 9:42Re: Ano, pes Máš stopro pravdu, tiež som to zažila u koní - a je to od tak veľkého a silného tvora vyznamenanie! |
|
|
Jakub S. 9.11.2009 8:34Nádherné. Citlivé jak radar. Jako ti j i n í tvorové, co mají štěstí, že se octnou ve smečce s takovýma. |
|
|
Alex 9.11.2009 8:12Krásné povídání nutící člověka se zastavit a přemýšlet. |
|
|
LA 9.11.2009 7:07Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný Také by se dalo říct: Čím víc poznávám lidi, tím víc se od nich s odporem vzdaluji. (Neplatí o všech, jen o většině. |
)|
|
Xerxová 9.11.2009 8:21Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný a to já si zase myslím, že jelikož jsem člověk, tak musím s lidma zacházet tak, abych s nimi mohla žít... A tvrdím, že slušně a s úsměvem se dá vycházet skoro s každým... Zvířata mám ráda, i v lidech je ale ukryto překvapivě hodně zvířete, i proto je pro nás důležitá lidská smečka |
|
|
Lucka V. 9.11.2009 8:45Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný To je právě to ,,skoro"... Já jsem ještě od včerejška plná vzteku z příhody sice banální, ale... Kousek od louky, kam chodím Ráchel lonžovat, je v lese krásná pěšinka, mírně do kopečka, kde Sherylka s Péťou moc rády cválají. Cestička ústí přímo na louku, takže si pracuji s Ráchel a přitom mám ty dvě na očích. Tak to bylo i včera. Jenže najednou se tam přiřítilo obrovité auto, z něj vzběhl chlap a začal na Péťu řvát, že ten cíp lesa je jeho soukromý pozemek, že tam nemá co dělat, natož na koni atd. Já sama jsem stála tak o padesát metrů dál, musel mě vidět a tušit, že k Pétě patřím. Ovšem v momentě, kdy jsem se vydala jejich směrem, skočil do auta a vypálil pryč. Chápu, že to třeba je jeho majetek. Pokud by v klidu přišel za mnou,sdělil mi tuto skutečnost a to, že si nepřeje, aby mu tam někdo chodil, samozřejmě se omluvím s tím, že to chápeme a nadále budeme respektovat. Ale aby si vylil vztek na desetiletém dítěti, aniž by měl odvahu pohovořit i s jeho rodiči, to fakt ne |
. Je to v podstatě hloupost, ale docela mi to pokazilo den. A říkám si, kde se proboha bere v lidech tolik neodůvodněné zloby...
|
|
Xerxová 9.11.2009 8:54Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný proto píšu - skoro s každým... Další věc je, že kdybys měla šanci s ním dát řeč, tak by se možná chlapec divil, že to jde i slušně... Chůdě Péťa, narazila na blbce Včera na výletě jsme vzpomínali na koňáky... tolik kilometrů širokých pohodlných cest bez štěrku, kamení, asfaltu... Jen rovina, občas mírné stoupání či klesání... prostě to by se to cválalo |
|
|
Lucka V. 9.11.2009 9:07Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný Řekla bych, že to mnou otřáslo mnohem víc než Péťou. Ta ho v klidu vyslechla, prý se slušně omluvila a po jeho odjezdu cynicky poznamenala něco o tom, že ten pán by potřeboval dobrého psychologa |
|
|
jiný Honza 9.11.2009 14:01Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný
|
|
|
EvaŽ 9.11.2009 9:26Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný Přesně, občas se některý hulvát diví, když s ním pohovoříš slušně a začne před očima tát. Ovšem jsou i takoví, se kterými se dá domluvit jen s klackem v ruce (tvojí). Proto samozřejmě nelze takovým lidem ustupovat. Lucka bohužel neměla čas to zkusit po dobrém, a Peťa to vzala s úžasným nadhledem, je na ní to zázemí vidět, pan hulvát by jí mohl závidět. |
|
|
Jakub S. 9.11.2009 13:02Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný Obdivuju ji, taky. Smeknout před tak rozumným a soudným desetiletým stvořením! |
|
|
Bubu 9.11.2009 8:58Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný Naprosto ti rozumím, v takových případech startuju na první našlápnutí. A jako rozzuřená lvice. Nicméně, nemá-li tam ceduli, jak to máš tušit. A navíc je u nás dáno zákonem, že do lesa se smí, ať je vlastníkem osoba, či Lesy ČR. |
|
|
Vave 9.11.2009 9:08Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný Jsou to haj*lové, kteří nedokáží jednat slušně, protože pro diskusi často nemají žádné argumenty, a vlastně ani mluvit neumějí, tak prostě řvou, pokud možno na toho nejslabšího v okolí. Zastrašování a vyhrožování, to je teď v módě. Objímám Tebe |
|
|
Louk 9.11.2009 12:27Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný Díky, Xerxová, vyjádřila jsi to moc hezky Bohužel, každý známe srážku s blbcem a je moc smutné, pokud si vyhulákají zlost a mindráky na dítěti nebo jiném, v jejich očích slabším jedinci. Péťa konflikt zvládla vélmi elegantně |
|
|
zana 9.11.2009 12:33Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný Pétě skoro závidím ten nadhled |
|
|
Lucka V. 9.11.2009 12:40Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný Taky jsem jí ten nadhled záviděla, myslím, že v rozhovoru s někým, kdo má bourák za milion a léčí si komplexy na malé holce na poníkovi, bych v sobě mnoho diplomacie nenašla |
|
|
Louk 9.11.2009 12:56Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný Mnó, není diplomacie jako diplomacie |
|
|
Jakub S. 9.11.2009 13:07Re: Vlastnosti toho kocourka ve mě vyvolávají otázku, jestli není příbuzný No já vím zcela jistě, že když jsem byl v pubertě já (kolem 1960), nic takového nikoho v mém okolí nikdy ani nenapadlo. Všimněte si, že nehodnotím. Konstatuju. Leč vypovídá to o něčem - ? |
