Hanka Šoltészová 8.11.2007 12:19

Návraty

Dobrý den,

chtěla bych chválit, nebo snad CHVÁLIT....jakobych se sama vrátila do dětství. Bydleli jsme v Litni u Karlštejna a v polovině 1. třídy jsme se odstěhovali do Prahy, bylo jaro 1969.Léta letoucí jsem se nejela podívat do vesnice, kde mám pohřbené prarodiče....až v loni v září.Bylo stejně krásné a slunečné  září, a jako tenkrát jsem kráčela směrem ke škole. Bydleli jsme v tehdejší Sokolovně...na vyhublou prvňačku s koženou brašnou na zádech....výkon.

Všechno jsem poznala, i přes agitační středisko ze sedmdesátých let, Liteň má pořád svoje kouzlo. Zase jsem mohla být ta holka  která byla premiantkou třídy a odpoledne lezla na smeťáku......nejde to!  Najednou jsem si uvědomila, že sem nepatřím, přestože mám svých 6 1/2 let společného života se starousedlíky - navíc jsem se v lednu 1963 ve vesnici předčasně narodila - měla bych být tuplovaná Liteňačka.....ne nemyslím, je to tak dávno, že snad to ani není pravda.Nemám  to komu vyprávět...nemám děti, nechci být sentimentální, ale "Návraty" mě potěšily i rozesmutněly.

Děkuji Hanka Šoltészová

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pitrýsek 8.7.2007 0:34

Haló, lidi..

kde jste všichni? To jste odjeli na dovolenou, či co?  Trochu jsem se zatoulala, to víte, jsem tu nová a tak jsem se musela prokousat vším, co jste prožili, prodebatovali a napsali. A že toho nebylo málo. Tak mám pocit, že místo "Neviditelného psa"  by byl trefnější název !Neviditelná chobotnice", tolik to má chapadýlek, co jsem musela přečíst.  No tedy!!! Fakt jste byli na slezině? No to muselo být, tam by se mě líbilo. Aleno s Maxem, děkuji Ti za Jeana. Jak to sním dopadlo? Nebo se raději nemám ptát na dědouška? Já jsem srábek. Nemohu jít do útulku, protože bych chtěla vzít všechna smutná očička k nám domů a to je  nemožné a tak aspoň přidávám penízky do kasičky. Před pár lety u nás vypsali konkurz na vedoucí útulku. Kamoška říká, vemem to. Plat vedoucího je královský pro obě . Jenomže já bych to nedokázala, zavěsit odpoledne visací zámek a jít domů. Co kdyby se tam něco stalo, fenečka začala rodit, nebo takněco?  Hladím Štětinku po tlapce, tuším jak to dopadlo.  Líto,lito.. Ale zase, kdo by se o naše malé bratry staral, kdyby nás přežívali?  Božínku, dnes jsem to vzala z nějakého smutného konce.  Přitom bylo dnes tak krásně. Obloha "Čedoková" - viz katalogy CK.  Písek na lesních cestách byl jako cukr, větřík pofukoval, cykloturistů mraky. Také je máte tak rádi? Dobrou...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tapuz 3.7.2007 14:05

Štokrdle

Milá Mabe, podle pár vodítek v Tvém krásném povídání (35 let + dětství, Čtyři z tanku a pes v televizi) odhaduji, že jsem asi stejná nebo hodně blízká věková kategorie. Dnes bydlím již řadu let na místě, kde jsem střídavě prožila část dětství - bývala jsem totiž pár let střídavě u rodičů doma a u babičky s dědou, a právě tam teď bydlím. Vlastně dodnes nevím, které z těch míst bylo a je pro mě víc "doma", myslím, že obě dvě stejně.

Až mi zatrnulo, když jsem četla Tvou zmínku o štokrdleti. Dodnes mám takové v kuchyni, s odklápěcí horní deskou a uvnitř spoustu špagátků, drátků, bužírek, řetízků a jiných nezbytností. Dodnes vidím svého dědu, jak ve štokrdleti zase hledá provázek nebo drátek, aby něco přivázal na zahradě. Ten dům je plný vzpomínek, vařím v babiččiných kastrolech, v dědově ušáku čtu dědovy knížky, sedávám u jeho pracovního stolu. Spousta věcí mi tam zůstala. I dnes po dvaceti letech by to tam poznali. A někdy kolem vánoc mívám pocit, že užuž zarachotí klíče v zámku a oni přijdou domů, a s nimi i moje dětská léta. Já vím, že to nejde, ale co kdyby?

Díky za krásné nostalgické povídání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mab 2.7.2007 22:36

Na dobrou noc

Jen drobná taškařice - Co se stane, když spadne do kafe moucha...? Angličan - odhodí šálek a odejde. Američan - vyndá mouchu a kafe vypije. Číňan - sní mouchu a kafe vylije. Japonec - vypije kafe s mouchou, protože moucha je zdarma. Izraelec - prodá kafe Američanovi, mouchu Číňanovi a koupí si novou kávu. Palestinec - obviní Izraelce z násilného činu hození mouchy do kávy, požádá OSN o pomoc, vezme si půjčku od Evropské unie na koupi nové kávy, peníze však použije k nákupu výbušnin, dá si je na tělo a vyhodí se do vzduchu v kavárně, ve které se Angličan, Američan, Číňan a Japonec snaží vysvětlit Izraelci, že je příliš agresivní …

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mab 2.7.2007 21:45

ještě něco

Neměla jsem naprosto v úmyslu vyvolat v někom depresi. Správný výraz je sladkobolnost, to, že když něco hluboce krásného prožijeme, je vždy bolestně zaplaceno. Ale i to patří k životu. A jizvy se zahojí, protože po tom bolestném vždy přijde něco krásného. A to si uchováme. Pokud nám někdo ublíží nevědomky, nelze ho nenávidět. Pokud někdo ublíží cíleně, můžeme ho jen litovat, protože je to ubožák, který má sám se sebou nějaký problém, který neví jak řešit, proto v zoufalství kope kolem sebe. Poučit se z vlastní minulosti, neopakovat chyby svých rodičů na vlastních dětech, ale předávat jim zkušenosti, radovat se z přítomnosti - to je, oč tu běží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mab 2.7.2007 21:36

Poděkování a atd

Dofuněla jsem z práce, zalila svůj těžce zpocený a ulepený skelet sprchou, nakrmila dravou zvěř a dala se do čtení kometářů. Fakt jsem to nečekala - všem tůze děkuji za projevené komplimenty, tetelím se a červenám až na zádech, bo mi vždy doma říkali, že jsem debil a nic kloudnýho ze mě nebude. Medvídku já vůbec nejsem moudrá! Jen si prostě beru "poučení z krizového vývoje!". Julčo - a o tom to je. Dnes jsou hlídací babičky na venkově zázrak a to je třeba využít. A úrazy byly, jsou a budou. To bychom ty naše děťátka museli přivazovat k posteli, aby se jim nic nestalo.V tomto mne fascinovala povídka  Srdcerváč od Borise Viana. Milující matka se zrůdnou snahou děti ušetřit nástrah života a dětičky naprosto v pohodě se svým vlastním světem požírající slimáky za účelem létání. Ale ty odřený kolena a boule za jejich zážitky stojí a nic horšího si nesmíme připouštět, aby nám nehráblo, stačím pouze tomu v rozumné míře předcházet. Pro www - ty mi asi vidíš do hlavy, bo jsem včera tvořila podařenou taškařici o tom, jak jsem se učila jezdit na kole. A tvá touha po lédrhóznách. Taky mi všichni teď záviděj, v jaký krásný čtvrti to bydlím, jakej tu je klid a ten výhled do sousedních zahrad a vilek! Ale neni to domov. Jenomže! Mám totiž plán- až vyhraju aspoň 30melounků, abych se už nemusela kvůli živobytí účastnit pracovního procesu, tak si ten "náš" barák koupim zpátky a bude a všechny mý sny ožijou. Muhehe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

WWW 2.7.2007 21:12

podekovani

Mila Aleno s maxem, LSFH,Zdeno,Rputi - dik za odpoved ohledne zatoulaneho kocoura. Ja si vzdy myslel, ze kocka - kocour se proste drzi baraku, dokonce vice nez pes.

Nejde mi jen do hlavy, proc ten kocour, vzdy zalezl pod vanu, kdyz jsem prisel na navstevu. No nejde ? !

Magda by to taky nekdy rada udelala, jen ze se tam proste nevejde !

Diky moc !!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 2.7.2007 20:54

R O Z V E R N Í Č E K .

Čtyři lordi chodí pravidelně každý čtvrtek do klubu hrát bridge. Jednou se však místo lorda Soamese objeví jeho sluha James a vyřizuje: "Jeho lordstvo má dámskou návštěvu a vzkazuje, že bude-li moci, nepřijde, a nebude-li moci, přijde." Dobrou noc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Olčava 2.7.2007 20:07

Cože? A tahle úžasná Mab se bála, že jí vypískáme???

Mab, teda klobouk dolu, napsala jsi to moc pěkně, a je dobře, že ses odhodlala

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Anezka Sejbalova 2.7.2007 19:39

Predrozvernicek

Helejte, to se potkali dva. A ten prvni, povida tomu druhemu. Ne obracene, druhy tomu prvnimu. Poslouchejte, vite vo tom, ze ta Dostalova byla minulej mesic trikrat u zpovedi .

A ten prvni Kudrna, ted jsem si vzpomela, Kudrna se jmenoval, ten druhej fakt nevim. Tak Kudrna povidal tomu druhemu, clovece, ja mam plnou zahradu slimaku, ja jsem z toho na nervy dete se nekam vycpat s tou svickovou babou.

Jezuskote, to je blby, ja si to asi spatne pamatuju, to je vostuda, ja na vtipy fakt nejsem. No jo !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kačer 2.7.2007 17:25

ad Kylča

Tak jsem si to přečetla a brečím tady jako želva. Jak tady napsali už ostatní, Kylča měla skvělý život a konec byl rychlý a bezbolestný, doufám, že to paní Katku přebolí a bude vzpomínat jen na to veselé co s Kylčou prožila. Achjo, je to stejně nespravedlivý, že nám ti báječní, zvířecí kamarádi odchází tak hrozně brzy. Hladím tlapku a zdravím všechny veverky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zuzka 2.7.2007 16:55

Ach, to je krásně smutné

Jak jsem byla šťastné dítě, když mě mamka, babička a děda brali na stavbu našeho nového domu (na dohled od starého bytu), abych "pomáhala" při práci. Na to stěhování jsme se všichni moc těšili (přeci jen nás ve 3+1 se záchodem o patro níž bydlelo 7 lidí...) a poklady se pečlivě přenesly na novou ooohromnou půdu . Ale je pravda, že i moje babička mívala dříve ke starým věcem takový vyklízecí vztah. Přišli jsme tak třeba o nádherné staré rádio, které děda dostal za "vynikající práci". Sloužilo zároveň jako reprák ke gramofonu a nádherně zeleně svítilo, poslouchala jsem u něj nedělní pohádky...Naštěstí se už s věcmi taky nerada loučí . Tak a mám utrum, řítím se z práce a doma jsem momentálně bez PC (bouřka dokáže být nemilosrdná), prý se z něj nedá nic zachránit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dede 2.7.2007 16:46

Ahoj, tak jsme zpátky od veta

a hlásím, že Čita byla za neuvěřitelně vzornou pacientku! Pan doktor ji ani nemusel uspávat, s přepravkou za zády zvládla ošetření a na "poutko" jsem ji musela vzít jen tehdy, když jí trhal zoubek. Dobrodružství ji totiž stálo jeden z těch maličkých zoubků na dolní čelisti. Jinak jsme byli pochválení, protože díky svě dravé chuti k jídlu a spoustě jídla přizpůsobeného jejím potřebám je na tom mnohem lépe a tak stačí už jen dobrat tablety a ještě nějaký čas nadstandardně krmit. Hnes jak jsme přijeli domů, dostala svůj minijogurtek, takže vypadá navzdory všemu spokojeně. On jí ten viklavý zub asi hodně vadil. Vet doufal, že ho zachrání (což se nepovedlo), ale takhle má aspoň pokoj. Ví bůh, jak k tomu přišla, ale pokud to byl kocour, tak to byl zatraceně neurvalý (nebo vášnivý?) milovník...

• reagovat
• nahlásit příspěvek