Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČLOVĚČINY: Na skok u rybníků
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
alimo 4.4.2007 11:18Krásné zamyšlení a nádherné fotky. Vyrostla jsem u řeky, ale ty velké a klidné vodní plochy mají své kouzlo. A se západem slunce mám asi nadoživotí spojený krásný obrázek panoramy mého rodného města s barevným pozadím zapadajícího slunka...v růzvých odstínech sytě žluté přes oranžovou až k rudé. Tenkrát moc nebyla berevná fotka a já malovat neuměla (a neumím A tak mě napadá...ta panorama je tam pořád a slunce zapadá pořád na západě...a nemám to daleko... |
), ale vždycky jsem toužila tu nádheru zachytit....|
|
alimo 4.4.2007 11:11Asociace :-)) Jakube, ten tvůj "písek" v nadpisu příspěvku mi připomněl....Byla jsem dítko školou povinné, tuším tak 3. třída ZŠ. Probírali jsme rozdíl mezi spisovnou a hovorovou češtinou, mimo jiné, že nespisovné "ej" , u nás velmi rozšířené, např. ve slově "bejval" je správně "y" - býval. A pak se psal diktát....a já - dítko hloubavý - jsem napsala "běhal strakatý pýsek" |
. To jsou ty asociace....|
|
evva 4.4.2007 10:50krásně napsaný článek, je mi velmi blízký. Máme malou obyčejnou chatu přímo u jezera, dovedu se dívat na vodní hladinu celou věčnost, hlavně brzo ráno a pozdě večer. Bohužel chráněná oblast, klid a romantiku narušují šerfiové, placení od přistižení lidí (včetně nás) blízko vody. |
|
|
evva 4.4.2007 10:42Re: A někdy jaksi trošku divně rozmazané, ne? menší, nejasnější...... někdy jsem na rozpacích, jestli se mám na ta místa vracet vůbec, abych něco nepokazila |
|
|
JakubS. 4.4.2007 10:34A někdy jaksi trošku divně rozmazané, ne? |
|
|
JakubS. 4.4.2007 10:32No ten úvod patřil X., jasně. Ovšem hlavní poklona za probuzení mocné inspirace patří jasně B., o tym žádná! To snad je zbytečné psat. Mocný závan voňavého čistého prochladlého vlhkého vzduchu po ránu - ! |
|
|
Beňa ml. 4.4.2007 10:27Asi by to byla jiná kapitola, ale také vzpomínám na vesnickou "nádrž" a potok ve vsi, kde bydlela naše babička s dědou.Tehdy mě, jako 5ti letému dítku připadalo obojí tak obrovské, a voda ve mě budila respekt. V potoce pod stavidly, kde se také pralo prádlo a potom bělilo na louce a vonělo to tam po mýdle s jelenem, jsem se učila plavat. Nad stavidla do hloubky jsem si tehdy netroufla, to bylo výsadou starších vesnických kluků, kteří skákali do vody ze stavidel a za to se jim od nás malých, dostávalo zaslouženého obdivu. Nádrž na koupání nebyla, tehdy tam celá vesnice vyháněla kachny a husy, a na pastvinu za nádrž jsme zase chodily pást krávu Šeku. Ale v zimě, to se nádrž proměnila na kluziště a my se tam se ségrou chodily klouzat, brusle jsme snad tenkrát ještě ani neměly. Starší kluci tam hrávali hokej, včetně našeho od nás o málo staršího strýčka, který nás vždycky tak nerad brával s sebou! Dneska, když mi to čas od času nedá a jedu se do těch míst podívat, vždycky se mi tyhle obrázky objeví před očima. Akorát je tam všechno nějak menší..... |
|
|
terra 4.4.2007 10:13Díky, Beňo, tak jsem se tu zasnil a na fotky koukal a koukal... Jsem člověk poříční, taky mě řeka naučila plavat, a dívat se a poslouchat... a milovat... Ale rybníky jsou moje životní umanutost, prokletí, úděl - a nějakých deset let i práce. Vidět, jak se napouští - poprvé po skoro 150 letech - obnovený rybník, na jehož hrázi dvojřadá alej dubů pamatuje Štěpánka Netolického, vědět, kolik lidí se k jeho obnově muselo spojit, nadchnout a pracovat... Vidět ožívat soustavu lesních rybníčků na Vysočině se studenou, po rašelině zahnědlou vodou kyselou tak, že i siven udělá BRRRRR!!! a jde bydlet jinam...Poslouchat promluvu kněze, kterému se obřadní roucho omotává kolem hlavy v prudkém větru, a on opřený o strom žehná nově vzniklému dílu, aby bylo všem k užitku a nikomu ke škodě (ten rybník se jmenoval Hamerský, jak duchovní, to nemám zdání). Beňo, tušíš vůbec, kolik tu takhle poránu kolem mě brousí vzpomínek? Netušíš, ale to neva - moc díky. |
|
|
JakubS. 4.4.2007 9:48Teda, jít si ve všední den ještě ráno s pískama k lesnímu rybníčku, to je úžasné. Stojatá nehybná voňavá voda, trochu - právě tak - zahnívá, a okolo cigára a rákos a jakési staré hnízda a měkké bahénko a třeba trošku písku a pár šutrů a třeba i velký pískový balvánek, a kvákání a skokani a pulci a kovová vážka a pár šídel se míhá naproti a najednou něco špíchne a ukáže se kulatý tmavý rybí čumáček a mokrý smaragdový mech a už má pyšně vystrčené ty své nespočetné eifelovky a nad hlavou moudré borovice ('Vrba!) a v hrázi zahnívá a zarezává tmavé stavidlo a vedle orseje kam se podíváš a dál blatouchy a odněkud neúprosně i cikády a ovšem už jsou tu i komáři a opodál obrovské rezavé mraveniště s černým lesklým hemžením všude, kde jsem kdysi pořád a pořád zoufale vyhlížel toho Jediného - Ferdu - o tolika věcech jsem se s ním potřeboval poradit, pak mi ho ale naštěstí nahradil děda - a nebudou tu ti dva - ? Ten starý rozmrzelý - s hlasem starého Vydry, už nikdy jinak: ...tam bude klid, tam bude mír... Určitě. A na vrbě hlavatce naproti určitě večer bude kolega od pana Lady, až vyjde neslyšný úplněk... a z tmavé vody začnou stoupat bílé páry, a hastrman si ty své holky ovšem musí hlídat, když už ta jedna... tehdy... |
|
|
Apina 4.4.2007 9:23Jihočeské rybníky beňo, díky moc za povídání, to je mi hned lépe u srdíčka. Jihočeské rybníky to je úžasná pohádka. Náš domeček je na Třeboňsku, takže jsme mezi rybníky a pískovnami. V létě je to opravdový ráj na zemi. Pánové Štěpánek Netolický a Jakub Krčín se doopravdy vyznamenali, díky nim je ta krajina úžasná, i když nevolníci to ve své době jistě viděli jinak. A ty západy slunce, od Veselí n. Lužnicí jezdíváme kolem Horusického rybníka, když jedeme ve správnou dobu, někdy zastavíme a koukáme na západ slunce, to bývá skoro až kýč, jak je to krásné. Ale i jiné rybníky jsou při západu slunce úžasné. Pak už jen v Třeboni zajít na nějakou tu rybičku (nejsou jen kapři, ale celá řada sladkovodních ryb), pojezdit na kole...... |
|
|
KláraS 4.4.2007 8:35:-) teda to bylo nádherný povídání |
|
|
Zkumavka 4.4.2007 8:27Moc hezký, už hodně spěchám,ale pěkné povídání tady o té naší rodné hroudě !! Ty rybníky !!! |
|
|
Lucka V. 4.4.2007 8:25To je krása! Milošovi rodiče mají chatičku na břehu rybníka Dehtáře, nedaleko Č. Budějovic. Jezdíme tam každý rok a ten pohled na vodu třpytící se v zapadajícím sluníčku se nikdy neokouká. |
|
|
Beda 4.4.2007 8:22voda má pro mě jakési magické kouzlo (taky jsem ryba, že? |
) a krajina s vodou je vždy krásnější, než když zde žádná není... dokonce i města - všimli jste si, jak protékající řeka či říčka "pozvedne" každé město i vísku?
tedy, možná je to jen moje vnímání, ale Beňa se mi trefila do nálady, tak díky díky
|
|
Xerxová 4.4.2007 7:37hned bych vyrazila Jsem vstávací člověk. A tak, kdykoliv jsme "venku", nechávám zbytek rodiny spát a brzičko vyrážím ven. Teď už tedy ne úplně sama, ale s doguškou či dogánkem Jak dokáže jeden "obyčejný" článek namlsat.... Hned bych opustila pracoviště a vyrazila ven. A to mám už jednu dnešní procházku za sebou, i s tím malým, krásným, v lese ukrytým rybníčkem. Takže absťák není tak veliký. Dík |
|
|
Fallowa 4.4.2007 7:02Krásné a milé,poetické povídání o rybnících |
|
|
Rpuť 4.4.2007 6:35No zda-li! Jihočeské rybníky jsou ty nejkrásnější na světě! Možná právě proto, že je jich tolik a dávají své krajině duši stejně klidnou a hladící, jako je hladina jejích rybníků... |
|
|
Vave 4.4.2007 6:17Milá Beňo, mluvíš mi z duše, vztah k vodě mám podobný jako Ty, i když jsem u řeky nevyrůstala. Mým městem sice protékalo cosi, čemu se říkalo říčka, ale byla bokem a byl to jen větší potok. Mnohem větší váhu pro mě měl potůček u babičky, protipožární nádrže ve městě a rybníky okolo. Díky za krásnou připomínku. |
