Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČLOVĚČINY: Kam se poděl Rexíček?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Halladin 9.1.2007 15:11Naprosto zbytečný článek Skoro se mi zdá, že je to myšleno jako pomsta. Dceři to nijak nepomůže, akorát to dehonestuje matku. Ke smíření to taky nepomůže. Docela se divím, že to zveřejnili. Já bych to nevylepil. |
|
|
jiný Honza 9.1.2007 14:59Re: Re: Re: Re: Se omlouvám, Jakube, Vždycky takhle po ránu s přírodou si jásám. Hmmm, jásám... a nemohl by sis po ránu s přírodou řvát? No, já, když jásám, tak řvu. A máme to hotový, refrén bude jupííí, jupííí jou a bude to rumba. 8-))) Já je prostě miluju. |
|
|
dalmatin 9.1.2007 14:23Re: Re: Re: Se omlouvám, Jakube, Svými větvi jasan... |
|
|
dix 9.1.2007 14:21Milá Šárko, nevím, zda jste chtěla vzbudit tady slzy dojetí nad osudem Vaším a Rexe, ale myslím, že se Vaše slova minula účinkem. Kdo Vaši maminku zná, a já mám tu čest patřit mezi ně, ví, že Rexe miluje a je to pes jejího srdce. Takovou péči a lásku, jakou má od ní on, má málokterý pes. Nevěřím, že o tom, zda žije nebo ne nevíte, a pokud nevíte, nebyl by problém to lehce zjistit, pokud byste o to skutečně stála. Jen mi přijde, že sdělení, které jste sem napsala, Váš vztah k Rexovi, jak jej deklarujete, neobsahuje. |
|
|
Hana Williamson 9.1.2007 14:10Re: Re: Patřím k pamětníkům, Ahoj Tosco! Tak te tady rasa slysim/vidim! |
|
|
Hana Williamson 9.1.2007 14:07Re: Dik, mila Hano ! Taky jsem se k tomu doguloval. Jenze, nejdrive jsem z nepozornosti vyklepnul "asteroid" a byl jsem z toho celej divokej, nedovedl jsem si predstavit, co s tebou vyvadeji !! To bude az posledni utociste! |
|
|
jiný Honza 9.1.2007 14:02Re: Re: Se omlouvám, Jakube, A navíc má ráda Š+G - to jsi můj člověk. |
|
|
Zdena b.p. 9.1.2007 13:44Re: Se omlouvám, Jakube, Dost jsem pracovně letěla a rozhodně jsem nevážila slova. Proto ta teatrálnost. Ono ale fakt jde o vážnou situaci a to si tady uvědomujeme včetně tebe. Jo, a potrhlá - to jo na větvi jsem hrdej. Ale Z.b.p. je dycinky spíš technik a herdekbaba. |
|
|
jiný Honza 9.1.2007 13:34Re: Re: Re: Malinká osvěta (Rputi promiň) A co tak o obou napsat portrét? |
|
|
Marcela Matějková 9.1.2007 13:13Re: Re: Malinká osvěta (Rputi promiň) Milá Zdeno, moc Ti děkuji za informaci o Rpuť, tímto zdravím ji i malé Rpuťátko. Mám ráda lidi, kteří mají otevřenou náruč pro plyšové ztroskotance. Já sama jsem nikdy žádné zvířátko neměla, vždycky jsem si říkala, až odejdu do penze. A to se stalo minulý rok a v červnu už jsme si vzali s manželem štěňátko - fenku Jack Russell teriéra. Jmenuje se Mimi a je hrozně fajn, už si život bez ní neumím představit nejen já, ale i můj manžel, který zásadně žádné zvíře domů nechtěl. On teď Mimi miluje stejně jako já. No a při procházkách s Mimi poznávám spoustu příjemných pejskařů a hodně jejich svěřenců je z útulku. Jsou to většinou hodní a milí pejsci a já jim přeji, že se dostali do dobrých rukou. Ovšem všichni ti "útulkáři" jsou spíš malého vzrůstu, protože každý se bere do pražského bytu pejsky malé. O to víc chválím svoji neteř Janičku, která si vzala z útulku velkou fenku, ale opravdu hodně velkou, která vypadá trochu jako vlkodlav, ale je to, samozřejmě, kříženec všeho možného. Fenku pojmenovali Čokoláda a má se u nich doma na Bílé Hoře výborně. |
|
|
tosca 9.1.2007 13:02Re: Klobouk dolů, Zdeno nejste taky praštěná filosofka či něco takového? Není! Zdena je filosofka pouze ve smyslu člověka, který má skvělou životní filosofii, podloženou mnoha zkušenostmi. Ale hlavně je to člověk s dobrou intuicí, velkou trpělivostí a obrovským srdcem. A pokud je "praštěná", tak tak úžasně, že ji (a jejímu okolí) závidím. |
|
|
Fallowa 9.1.2007 12:46Re: Re: Patřím k pamětníkům, Díky,Tosco |
!|
|
Jakub S. 9.1.2007 12:39Klobouk dolů, Zdeno Každá minuta, po kterou s maminkou nemluvíš, naroste v nevratný čas: do kamene vytesat... nejste taky praštěná filosofka či něco takového? Tak, strany sporu... pro všechny, ktož čísti neb čtouce slyšeti budú: jenom, že si to mají uvědomit obě (popř. všecky) strany. A že stárnoucí lidi se často sebevražedně najednou zatesnou a zarazí a just a kdo jsem já, abych ustupoval/a, a já jsem koneckonců tvůj rodič a hotovo. Vidět před sebou jako (jakkoli pitomý) mladý člověk rodiče, takto zbavené (dobrovolně) zpětné vazby a proklamujíc definitivně uzavřenost už jakékoli komunikaci do budoucna,, je a) přesmutné, b) k vzteku. - Takže objektivita. Pokora. Vědomí, ano, nevratného času. Vstřícnost. Ochota ustoupit, ovšem s vyhlídkou na protihodnotu, jinak je výsledná situace ještě horší - pro oba (nechci užít slova as., ab to nebylo moc hóch). - Je to divné, ale tohle vám píše šedesátník. Duševně naprosto svěží a ochotnější kdykoli k čemukoli víc než ve dvaceti. A (na rozdíl od čím dál více svých vrstevníků, alas, poor Yorick...) čím dál tolerantnější... - Satis. Amen. Ite, misa est. To nic, jen kdyby to někomu maličko posloužilo. |
|
|
kocourová 9.1.2007 12:29Re: Taky si pamatuji Tosco, pod tohle se musím jenom podepsat, hezky napsané. Na Zvířetník chodím už od dob p. Nefové a články p. Piskačové si pamatuji taky, i pejska Rexe. Věřím stejně jako ostatní, že jednou se vše urovná a že se o tom tady dozvíme. |
|
|
Hanča 9.1.2007 12:22Re: Re: Patřím k pamětníkům, Šikulka !!! |
|
|
Zdena b.p. 9.1.2007 12:16Re: Ahoj Šárko Přidáváme se coby orodovník. Víš Šárko, nechci ti tady líčit z vlastního rance křivd. Chci ti jen říci, že každá minuta, po kterou s maminkou nemluvíš, naroste v nevratný čas. Jednou si to uvědomíš. Prosím, zvaž to, dokud je co vážit. |
|
|
Zdena b.p. 9.1.2007 12:10Re: Malinká osvěta (Rputi promiň) Marcelko, Rpuť je nesmírně vtipná dáma, která má tááááááááááááákhle širokááááááááánské srdce a nekonečně trpělivou náruč pro FŠECKY plyšové ztroskotance. V tomto duchu vychovává i dcerunku (patrně Rpuťátko). |
|
|
Marcela Matějková 9.1.2007 12:01Teprve Rpuť mě uklidnil Jsem nová čtenářka Zvířetníku, teď jsem si přečetla "Kam se poděl Rexíček" a příspěvky jsem hltala částečně jako psychologické drama a částečně jako detektivku. Uklidnila jsem se teprve u příspěvku od pisatele pod označením Rpuť , protože z něj vyplynulo, že Rexíček je "na světě" a jeho panička se o něj dobře stará. Věřím, že díky této informaci se co nejrychleji, dokud ještě Rexíček žije, Šárka s maminkou zase setká. Pokud ovšem Šárka i Irena mají "paměť jako slon", odpustí si, ale staré křivdy z obou stran v nich asi své stopy zanechají. Bohužel. Šárko, nepořídíte si s tátou nové štěňátko? Maci |
|
|
Zkumavka 9.1.2007 11:03Re: Ahoj Šárko Se přidávám a držim
|
|
|
Petr Liebscher 9.1.2007 10:44Ahoj Šárko Myslím že tušíš, jak je mi líto, že spolu s mámou nekomunikujete a díky tomu nevíš, co je s Rexem. Když jsem s tebou mluvil naposled, byla jsi na mámu naštvaná a nechtěla si s ní mluvit - a já tě chápu. Možná si byla naštvaná i na mě, že se jí moc zastávám. Tak jsem to aspoň cítil. Naštvat se je totiž snadné (vím o čem mluvím), zvlášť když má k tomu člověk nějaký pádný důvod. Mnohem těžší je pochopit, že můžeme mít rádi i ty, kteří s námi ve všem nesouhlasí a o kterých si myslíme, že dělají naprosté kraviny - dokonce i ty, kteří nám v rámci těch svých "kravin" nějak ubližují...přestat s nimi mluvit je až to poslední, co se dá dělat. A tak se připojuji k ostatním a prosím vás obě: Ireno a Šárko, zkuste spolu zase mluvit, udělejte to pro Rexe, pro mě, pro všechny kdo vás má rád...ale hlavně pro sebe. |
|
|
Zdena b.p. 9.1.2007 10:32Re:Káč, velice chápu tvoje pocity. Když jsem objebvila NP a následně i Zvířetník, naprosto jsem si netroufla něco podotknout a připsat. Osmělila jsem se kdysi na Dumce (to je spec. kočičí vebík) a pak jsem to nevydržela. Prostě se do mne někdo strefil na NP a já dostala psací diaré. Rozpoutala se vichřice a jediný, kdo mne pochopil, byl Čumil z Brna. Trochu jsem to obrečela, ale už jsem se chytla drápkem. Neřeším to . Když mám něco na jazyku, vysypu to do klábosnice. Prosím, udělej to taky tak. |
|
|
tosca 9.1.2007 10:26Re: Patřím k pamětníkům, 2 z archivu : http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/zviretnik/clanky/44559_8_5_0.html http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/zviretnik/clanky/41858_8_5_0.html |
|
|
Hanča 9.1.2007 10:07Patřím k pamětníkům, a tudíž se mi Rexovy příhody okamžitě vybavily. Dokonce jsem si vzpomněla na samý začátek, jak byl Rex coby malé zanedbané nemocné štěně podobné liščátku donesen do rodiny, opečováván a vypipláván. Četla jsem ty příběhy moc ráda, byly psané svižně a vtipně. Nedopusťte, Šárko, aby pro Vás ty příběhy měly konec takový, o jakém píšete v článku. Jestliže si čtete komentáře, máte určitě velikou radost, že Rexík je naživu - a 17 let je na NO docela rekord. Věřím tomu, že Vám to nedá a že ho vyhledáte. A že nám o setkání napíšete. Držím palce, aby se to povedlo. A pro ne-pamětníky : 2 zřejmě nejmladší příběhy se objeví po zadání Irena Piskačová do hledáčku na Zvířetníku. Ostatní jsou ve starém archivu a neotvírají se (tedy mně, možná to někdo umí líp). |
|
|
Káč 9.1.2007 9:52Pamatuji, Asi tak jako všichni přispívající si vzpomínám na Vaší maminku a jeji povídání o Rexovi, jen kocourci mi z mé děravé hlavy poněkud vypadli, a stejně tak jako předřečníci se přimlouvám za pokus o vyžehlení vztahů mezi Vámi a maminkou, určitě to za to stojí, a nejen kvůli Rexovi. Teda, jsem si říkala že po těch asi tak pěti letech co pravidelně čtu zvířetník bych konečně mohla přestat bejt "zabukista" , jak to tu někdo krásně nazval, a občas i něco málo napsat aspoň do komentářů, ale copak to jde, yť vlastně opakuji jen to co už bylo řečeno ;-) Sešla se tu skvělá parta, moc ráda vás všechny čtu. |
|
|
Medvídek 9.1.2007 9:45Re: Re: Re: Taky si pamatuji Na hlavní stránku. Na Zvířetníku ji nevídám. |
|
|
Li 9.1.2007 9:40Re: Re: Taky si pamatuji To je ale skvělá zpráva |
|
|
Katka 9.1.2007 9:31Rex + zvyšok rodiny Taktiež čítam Zvířetník už približne osem rokov, takže si pamätám aj Rexa a kocúrov a roztomilé články p. Piskačilovej. Keď si spomínam na podtón tých článkov, je mi jasné, že p. Irena svoje zvieratstvo zbožňovala. Ak aj život zariadil, že ľudská časť rodiny spolu momentálne nevychádza, nepochybujem, že o Rexa je postarané výborne. Osobne by som však na mieste "malej paničky" skúsila prekonať bariéry. Nie kvôli medziľudským vzťahom, pretože to je vec, o ktorej najviac vie iba rodina Piskačilovcov, takže do toho by som sa neodvážila vŕtať. Ale kvôli Rexovi. Ten má 17 rokov, čo je na psa naozaj úctyhodný vek a ako sa vraví, nevieme dňa ani hodiny... A ja sama viem, ako som sa cítila, keď môj prvý pes zomrel a ja som nebola pri ňom. Doletela som k nemu "tesne po" a dodnes (viac ako päť rokov) v kútiku duše dúfam, že ešte nebol celkom na druhej strane a ešte aspoň tošíčka vnímal, že som pri ňom a že ho milujem stále rovnako, ako po celý jeho život. |
|
|
Medvídek 9.1.2007 9:24Re: Taky si pamatuji Re: maminka možná na internet stále chodí, ne? Ano chodí. (ale její identitu samozřejmě nemohu prozradit). |
|
|
alimo 9.1.2007 9:06Re: Taky si pamatuji Tos řekla Tosco moc hezky....a klidně to můžu podepsat...Šárko, asi to není jednoduché, ale zvaž všechno, co ti tady Zvířetníci říkají, ano? |
|
|
tosca 9.1.2007 8:56Taky si pamatuji Jméno psa mi zpočátku moc neřeklo, ale jméno maminky ano. Šárko, řadím se do zástupu těch, co si pamatují. A napadá mě jedna věc ... maminka možná na internet stále chodí, ne? Jestli je to tak, přimlouvám se za to, aby se ozvala. A přimlouvám se, abyste odsunuly své spory a zkusily se zase "najít". Rodinu máme jen jednu. Neztrácejme ji dřív, než o tom rozhodne vyšší síla, proti které jsme bezmocní. Přidávám se k "předřečníkům" a doufám, že se s maminkou i Rexem shledáte. A že nám dáte vědět - nejraději společně. Držíme tlapky |
