19.11.2019 | Svátek má Alžběta


ČLOVĚČINY: Kam se poděl Rexíček?

9.1.2007

Tyto příběhy byly hlavně o německém ovčákovi, o tom jak miloval bramboráky a jak si sám místo venčení chodil do malého krámku na Kampě pro rohlíky a my pak za něj platily ty dluhy co tam udělal. Samozřejmě že to nebylo jen o bramborácích a krámku, psala sem spoustu další povídek.

Některé byli o dvou nezbedných koťatech Vojtovi a Kryštofovi, bohužel už máme jen Vojtu. Kryštof se minulé léto rozhodl že půjde hledat štěstí jinam. Od té doby se neukázal, snad je mu někde dobře…

Bohužel to co vám chci napsat je trochu smutné, ale když jste řekli psát a ne mlčet, tak se o to pokusím. Není tomu zas tak dlouho co jsem chodila Rexe venčit na Kampu, ale bohužel už tomu tak není. A co je tím důvodem? No… začnu asi odtud. Jednu dobu jsem závodně veslovala, bohužel jsem si na jedněch závodech poranila achilovku, kterou mi dali do sádry.

Vzhledem k situaci, která doma byla jsem chvilku bydlela u své sestry. I s tou nohou v sádře jsem byla u sestry a ne doma. Bylo to na konci léta už pomalu v září. Přijela jsem na víkend domů na Kampu abych koukla jak to doma vypadá a abych taky byla s tou malou zoo co jsem doma měla.

Když jsem se domu vrátila v domnění že na trvalo, stalo se pár věcí, které nebyly moc dobré ani pro mě, ale ani pro Rexe. Měla jsem jeden velký a dosti nepříjemný konflikt s matkou a ten večer jsem Rexe viděla naposledy. Druhý den ráno jsem znovu odjela, a asi jsem to neměla dělat.

Táta, když jsme si toho našeho nunáka Rexe pořídili tvrdil, že se o něj nikdy starat nebude a že nestrpí, aby pes chodil do obýváku, tak ten poslední měsíc či dva Rexe venčil dával mu nažrat, protože se matka o Rexe částečně přestala starat. Protože její venčení v poslední době bylo ve stylu otevřu vrátka, psa pustim a jdu si sednout k počítači, to nebylo moc fajn.

Rexe na Kampě sice všichni znali, ale přeci jenom, člověk, který nebyl seznámen s tím naším mírumilovným psiskem, tedy pokud se nejednalo o malé černé psíky, se musel vyděsit, když se k jeho psovi ten náš hrnul sic za účelem seznámení či hry. Bez košíku, bez páníčka, no a co teď? Volat "kde je páníček toho psa" a nebo to nechat a čekat jak to dopadne? Uznejte sami, že to není nejlepší způsob jak psa venčit.. A největší průšvih byl, když na něj zapomněla a nechala ho venku bez dozoru i několik hodin.

No a táta, ten si vzal vodítko a šli ven. A bylo to bez problemu. I když tátovi vadilo že pes pouští chlupy, poslední půl rok mu nevadilo že Rex ležel vedle něj na koberci u křesla, když se koukal na televizi. A v noci si chodil večer lehnout na koberec do obýváku, kde celou noc spal.

Jeden večer za mnou táta přijel k sestře, stáli jsme u vchodu do paneláku a povídali si. Když jsme se loučili říkal mi, že půjde Rexe vyvenčit a pak půjde spát.. Ten večer jsme netušili co se stane. Mé matce přijel do Čech přítel a ta se 7,10,2005 ráno sebrala a odešla, bohužel si s sebou vzala i Rexíčka.

Od té doby nevím co s ním je, kde je, ani jestli ještě žije. No bojim se, že náš sedmnáctiletý hafánek už nežije, ale to už tak holt je, život je život, a každému musí někdy skončit. Nepočítám s tím, že byste si pamatovali články Ireny Piskačové, ale jestli se přeci jen někdo takový najde, tak mu tímto sděluji, jak to dopadlo.

Šárka Piskačová


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!