29.4.2024 | Svátek má Robert


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: Kam se poděl Rexíček?

Asi dva nebo tři roky zpět sem na Zvířetník přidávala své příběhy jedna žena, moje matka.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Petr Liebscher 9.1.2007 20:49

Re: Re: Re: děkuji

Já nemyslím, že by to Vaše jméno někdo ze zdejších neznal...;-)Je nějaký vážný důvod ho skrývat? Pokud ano, tak se omlouvám.

Nic to ale nemění na tom, že se motáte do věcí, kterým prd rozumíte. S velkou chutí a často. Nemáte nějaké jiné koníčky?

Halladin 9.1.2007 20:53

Re: Re: Re: Re: děkuji

myslím že nezná, Já zdejší nicky většinou , kromě rputi neznám.Nechodívám sem.

Ale soukromě si myslím, že jste neskousl to, že jste kdysi nedostal heslo na Pavouky

Petr Liebscher 9.1.2007 21:03

Re: Re: Re: Re: Re: děkuji

Přeceňování významu nějakých pavouků, koček nebo jiných internetových zvířátek je tak trochu omyl. Cenzor, který halasně kritizuje cenzuru a pak jí sám zavádí je směšný - to jsem nemusel nijak zkousávat, prostě jsem to vzal na vědomí. Dal jste mi jasně najevo, že mě na svém webu nechcete a já to respektuju. Nemůžu říct, že bych bez toho nepřežil, takových webů jsou stovky a tisíce...;-P

Pokud píšu že jste rozumprd, tak mám na mysli debaty, ve kterých jste se mě několikrát snažil přesvědčit, že rozumíte lépe vpodstatě čemukoliv. Já bych se Váma o zubech asi fakt nehádal...ale každej jsme nějakej, že...je to vlastně spíš radost, potkat takového opravdu renesančního člověka 8-o;-D

Halladin 9.1.2007 21:13

Re: Re: Re: Re: Re: Re: děkuji

Nejsem si vědom, že bych s Vámi o čemkoli diskutoval. A už vůbec ne o tom , že bych Vás o něčem přesvědčoval.

Pokud tedy nepoužíváte nějaké jiné jména , či nicky.

Ovšem, naše soukromé záležitosti bychom si právě zde vyříkávat nemuseli.

Já se hanlivých poznámek na Vaši adresu zdržím. Ne , že by se nic nenašlo. Ale nepatří to sem.

Petr Liebscher 9.1.2007 21:30

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: děkuji

No tak sláva, vyprdneme se na to, souhlasím. ;-DMáte slabou paměť, debatovali jsme spolu tady na psu několikrát - jiný nick než inspektor Trachta nepoužívám.

A závěrem je třeba dát najevo ušlechtilost (Já se hanlivých poznámek na Vaši adresu zdržím) a zároveň pohrozit prstem, že by bylo o čem, kdybychom chtěli (Ne že by se nic nenašlo).

Jsem rád že jsem se utvrdil v názoru na Vás, ale fakt to sem nepatří :-)

Halladin 9.1.2007 21:40

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: děkuji

Nick Inspektor trachta samozřejmě znám. Aůle fakt nevím, o čem bych se s Vámi měl hádat.

Halladin 9.1.2007 21:06

Re: Re: Re: Re: děkuji

A nemyslím si, že bych něčemu prd rozuměl.Taky jsem se kdysi nemohl k někomu dostat. jenže to nebyl pes, ale děti. A trvalo to 4 roky.

Petr Liebscher 9.1.2007 21:10

Re: Re: Re: Re: Re: děkuji

Hmm to mě sice mrzí že máte špatný zkušenosti, ale nemyslím že by ten článek byl zbytečný, jak jste napsal.

Znáte podrobnosti? Myslím že ne...takže co?

Jakub S. 9.1.2007 17:15

Som jednoznačne za

A abych to konečně trošku jako Sprachmittler nadlehčil - nu, kolegové a kolegyně, ó naopak, žeano, ano - tedy, že to zde naše mladá - a sympatická! -  kolegyně nanesla, to by eventu-ál-ně mohlo velmi zajímavě iniciovat - ehm, prostě uvést do chodu jistý netušený proces, nú - Vor-ge-hen, v tom smyslu přímo, dopředu-pokročení, zajisté někteří chápete, jakkoli jste nepobývali v Hajdlberku, nu každý nemůže, áno... jistý.. jisté... no, prostě advancement, advance, progress v celé této kdysi již v prvních fázích ustrnuvší nešťastné záležitosti - no a toto... tento... no prostě proceeding bude k prospěchu posléze všem, apparently... vážení přátelé, ANO.

zana 9.1.2007 18:41

Re: Som jednoznačne za

moc pěknej ňůspík, takovej bruselskej ;-)

Jaka 9.1.2007 16:17

Šárko, jak chutná pomsta?

Halladin 9.1.2007 15:11

Naprosto zbytečný článek

Skoro se mi zdá, že je to myšleno jako pomsta.

Dceři to nijak nepomůže, akorát to dehonestuje

matku.

Ke smíření to taky nepomůže.

Docela se divím, že to zveřejnili. Já bych to nevylepil.

dix 9.1.2007 15:19

Re: Naprosto zbytečný článek

Halladine,

já v tom shledávám dehonestaci dcery, nikoliv matky.  Ale  souhlasím s Vámi, že je s podivem, že uveřejněn byl.

Halladin 9.1.2007 15:40

Re: Re: Naprosto zbytečný článek

dix takže upřesním :

samodehonestace dcery, spojená s pokusem o dehonestaci matky.

Souhlas ?

dix 9.1.2007 16:27

Re: Re: Re: Naprosto zbytečný článek

Halladine,

souhlas, ale volila bych terminus technicus  autodehonestace dcerky  a latentní honestace maminky  komentátory ;-)

Halladin 9.1.2007 17:11

Re: Re: Re: Re: Naprosto zbytečný článek

mi se vždy líbil víc termín samodestrukce než autodestrukce :-P;-)

MaRi 9.1.2007 15:49

Re: Re: Naprosto zbytečný článek

vážení, nikdy nevíte, co je k čemu dobré. Třeba se tímto článkem a reakcemi na něj konečně rozřízne bolavé ložisko a začne hojení. A to přeju oběma dámám - myslím i za většinu lidí, kteří se tu scházejí.

tosca 9.1.2007 16:00

Re: Re: Re: Naprosto zbytečný článek

MaRi, souhlasím. Taky si myslím, že ten článek není zbytečný. Je to příběh (a z mého pohledu smutný příběh) několika lidí. Ačkoliv mám z článku taky dojem, že se autorka zlobí, v pozadí cítím smutek. Je moc smutné, když se máma s dcerou poškorpí tak, že se jejich cesty rozejdou tak, že jedna o druhé neví (přinejmenším neví dcera o mámě). Kdyby na mámu měla kontakt, věděla kde bydlí, ale nechtěla s ní mluvit a zajímal ji jenom Rex, není nic jednoduššího, než se tam rozjet a "očíhnout" dům v době venčení. A viděla by, jestli Rex žije nebo ne. Jenomže ... já mám dojem, že starost o Rexe je jen zástěrka. Že autorka jenom ještě nechce ani samam sobě přiznat, že se ji stýská po mámě.... a možná ji nenapadl jiný způsob, jak mámu (a Rexe) najít.

A v jedné věci má autorka určitě pravdu ... na Zvířetníku zní často "psát a ne mlčet. Takže já oceňuji, že článek napsala a nemlčela.

jiný Honza 9.1.2007 16:14

Re: Re: Re: Re: Naprosto zbytečný článek

Taky to tak cítím. To stýskání není jen po Rexovi.

Medvídek 9.1.2007 16:24

Re: Re: Re: Re: Naprosto zbytečný článek

Souhlasím. Je to volání o pomoc, stesk. Považovat to za pomstu je hloupost.

Halladin 9.1.2007 16:57

Re: Re: Re: Re: Re: Naprosto zbytečný článek

je  docela možné, že to tak autorka cítí. Pak to ale napsala blbě.

Medvídek 9.1.2007 17:24

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naprosto zbytečný článek

Možná. To se v takové situaci lehce stane. Mám prostě jenom daleko k tomu vyslovovat nějaké odsudky ať už jedné nebo druhé strany, protože nevím co se mezi nimi stalo. Proto jsem taky napsal jenom že jsem měl možnost Rexe poznat osobně jako moc milého psa a že je mi líto co se stalo. Lidé kteří jsou bleskurychle hotoví s názorem typu "pomsta" mně fascinují - ale na druhou stranu třeba o té situaci víte víc, a mýlíme se my ostatní, to je možné. Ale přesto si myslím že s komentáři typu "jak chutná pomsta ?" by se mělo zacházet opatrněji (vím že to jste Vy nenapsal).

Halladin 9.1.2007 17:40

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naprosto zbytečný článek

Medvídku, někdy jsou veřejné aktivity kontraproduktívní.....Nepomohou, zvláště pokud se, možná nevědomky přidáme z něco z křivd, které cítíme.Něco bylov tom článku navíc, něco bylo příliš konkrétní - a bojím se, že cíli, který většina komentátorů přeje oběma, to neprospěje.

Někdy jsou dokonce jakékoli aktivity kontraproduktivní... a chce to čas...

Jaka 9.1.2007 17:44

Pokud to není pomsta,

tak je to žalování - "podívejte se všichni, jak mi bylo ublíženo". A takhle veřejně se domácí problémy neřeší!

Ifča 9.1.2007 18:20

Re: Pokud to není pomsta,

Jestli "se" domácí problémy řeší či neřeší veřejně... Mně osobně tohle "řešení" přineslo utvrzení v názoru, že když dětem začneme bourat domov a vůbec všechny dosavadní jistoty, ... i kdyby byly už nevímjak dávno dospělé, vždy se s tím budou těžko srovnávat...

RenataE 9.1.2007 17:26

Každý píše, jak umí

Nejsme na literárním symposiu:-) A souhlasím s předřečníky, už to, že se odhodlala článek poslat, může být nový začátek.

dix 9.1.2007 14:21

Milá Šárko,

nevím, zda jste chtěla vzbudit tady slzy dojetí nad osudem Vaším a Rexe, ale myslím, že se Vaše slova minula účinkem. Kdo Vaši maminku zná, a já mám tu čest patřit mezi ně, ví, že Rexe miluje a je to pes jejího srdce. Takovou péči a lásku, jakou má od ní on, má málokterý pes. Nevěřím, že o tom, zda žije nebo ne nevíte, a pokud nevíte, nebyl by problém to lehce zjistit, pokud byste o to skutečně stála. Jen mi přijde, že sdělení, které jste sem napsala, Váš vztah k Rexovi, jak jej deklarujete,  neobsahuje.

Marcela Matějková 9.1.2007 12:01

Teprve Rpuť mě uklidnil

Jsem nová čtenářka Zvířetníku, teď jsem si přečetla  "Kam se poděl Rexíček" a příspěvky jsem hltala částečně jako psychologické drama a částečně jako detektivku. Uklidnila jsem se teprve u příspěvku od pisatele pod označením Rpuť , protože z něj vyplynulo, že Rexíček je "na světě" a jeho panička se o něj dobře stará. Věřím, že díky této informaci se co nejrychleji, dokud ještě Rexíček žije,  Šárka s maminkou zase setká. Pokud ovšem Šárka i Irena mají "paměť jako slon", odpustí si, ale staré křivdy z obou stran v nich asi své stopy zanechají. Bohužel. Šárko, nepořídíte si s tátou nové štěňátko?             Maci

Zdena b.p. 9.1.2007 12:10

Re: Malinká osvěta (Rputi promiň)

Marcelko, Rpuť je nesmírně vtipná dáma, která má tááááááááááááákhle širokááááááááánské srdce a nekonečně trpělivou náruč pro FŠECKY plyšové ztroskotance. V tomto duchu vychovává i dcerunku (patrně Rpuťátko). VV:-)

Marcela Matějková 9.1.2007 13:13

Re: Re: Malinká osvěta (Rputi promiň)

Milá Zdeno, moc Ti děkuji za informaci o Rpuť, tímto zdravím ji i malé Rpuťátko. Mám ráda lidi, kteří mají otevřenou náruč pro plyšové ztroskotance. Já sama jsem nikdy žádné zvířátko neměla, vždycky jsem si říkala, až odejdu do penze. A to se stalo minulý rok a v červnu už jsme si vzali s manželem štěňátko - fenku Jack Russell teriéra. Jmenuje se Mimi a je hrozně fajn, už si život bez ní neumím představit nejen já, ale i můj manžel, který zásadně žádné zvíře domů nechtěl. On  teď Mimi miluje stejně jako já. No a při procházkách s Mimi poznávám spoustu příjemných pejskařů a hodně jejich svěřenců je z útulku. Jsou to většinou hodní a milí pejsci a já jim přeji, že se dostali do dobrých rukou. Ovšem všichni ti "útulkáři" jsou spíš malého vzrůstu, protože každý se bere do pražského bytu pejsky malé. O to víc chválím svoji neteř Janičku, která si vzala z útulku velkou fenku, ale opravdu hodně velkou, která vypadá trochu jako vlkodlav, ale je to, samozřejmě, kříženec všeho možného. Fenku pojmenovali Čokoláda a má se u nich doma na Bílé Hoře výborně.