VeraHost 23.8.2007 12:12

Re: Tak já asi jako úplně poslední to shrnu:

Proč ne tady, na Zvířetníku ? Lidé mají rádi hudbu, bez ohledu na to, jestli vlastní Zvíře nebo ne.  Tetin vztah k domácímu zvířectvu jsem nemohla prozkoumat, zvířete tenkrát ještě nemajíc. Ale tato diskuse by  se jí určitě líbila.  Díky všem, dobrý den i dobrou noc.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 23.8.2007 0:13

Tak já asi jako úplně poslední to shrnu:

Paní V, je to tak pravdivý a krásně, bez serepetiček či schválností pokorně a věcně sepsaný kus života, do hloubky aji šířky, že na ten prostor se toho nemohlo vejít víc. A je z toho vše cítit. A patříte taky k lidem, co mají štěstí, že žijou s takovým člověkem - a no a naopak, že. Kdo to nemá, ví co to je. Dobrou noc - díky, paní Hudbo. Vidíte, dala ste nás zpoza Duhového mostu dohromady s dalším takovým člověkem jako vy. A vy ste myslím nestačila zírat, kolik pajánů najednou se vynořilo. Nebo vlastně asi ne, asi ste na to s tím jménem zvyklí. Ale tady - ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

aida 22.8.2007 23:47

Opožděně

děkuji za pěkný článek. A tu lamu si budu pamatovat.;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Štětinka 22.8.2007 20:04

Taky jsem dočetla

a musím pochválit krásný způsob psaní. I když život se s Vámi nemazlil. To si pak jeden (jedna) říká, že se má nádherně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Olčava 22.8.2007 20:03

To je tak hezky napsaný!

Moc mě to mrzí, ale přestože jsem odkojená rozhlasem, vůbec si na uvedený pořad nevzpomínám. Ani knížky neznám, to jsem ale ostuda...

A vždycky v těžkých životních situacích se ukáže kdo je kdo - tak i tak

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tosca 22.8.2007 15:58

:-)

Tak jsem konečně našla chvilku si to přečíst. Krásné, moc krásné

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Myš 22.8.2007 13:51

Pěkné

Mov pěkné a milé povídání a těším se na pokračování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 22.8.2007 13:14

M y š k o !

Ta legendární paní byla PEJŘIMOVAČKA. Takže už známe dvě takové významné!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

abyt 22.8.2007 11:43

Milá Věro!

Od okamžiku kdy ti tvůj budoucí muž řekl -sama jako lama- si určitě věděla že je to ten pravej, ne? Můžu to používat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana Williamson 22.8.2007 11:19

Taky si pamatuju

rozhlasovy porad pani Hostomske. Moje babicka to rada poslouchala a obcas mi strucne sdelila obsah nejake opery. Lidi, pro ditko tak osmilete, to byly krvaky! Povidani, az jednoho zamrazi, ale i takovy je zivot. Tesim se na dali casti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

VeraHost 22.8.2007 10:29

Díky za příznivé reakce

Právě jsem se vrátila s Ramzou z lesa, tak mohu všem poděkovat.  Potěšilo mne, že si tetu ještě pamatují lidé, kteří byli za jejího působení v rozhlase hodně mladí či dokonce dětmi.  Vždyť z rozhlasu odešla už v roce 1962.   Částečnou inspirací mi opravdu byla odezva Jakuba S. na moje jméno (Díky, strécu !).   Trochu mne také ale zlobilo, že se v tisku objevuje stále jen jedna fotografie tety Anči s trvalou na hlavě, kde nevypadá vůbec tak, jak jsem si ji pamatovala.  A každoroční vzpomínka na to, jak pracovala v rozhlase, je  sice po faktické stránce správná, ale není to úplný obrázek naší tety Anči.  Ta byla plná šťávy a energie ještě po osmdesátce a jejím životem nebylo jen rozhlasové vysílání. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

alimo 22.8.2007 10:09

Moc hezké

čtivé, takové člověčí...děkuju

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beda 22.8.2007 10:01

moc krásné, ryzí povídání

díky za ně!!!!! a pomoc či nepomoc v těžkých chvílích - jo, to je vždy kapitola...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kačer 22.8.2007 9:59

Už se těším na další díl

protože moc hezky píšete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek