evva 15.8.2008 19:41

Re: NEJPRVE MUSÍM VYSLOVIT OBROVSKÝ DÍK HANCE ZA JEJÍ PŘEKRÁSNÝ VZPOMÍNKOVÝ POVÍDÁNÍ

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matylda 15.8.2008 19:31

Re: Pozvánka pro brněnské a okolobrněnské

Je to nalinýrované a vyhrajeme my! A když to začíná navečer, tak nemůžou skončit v jedenáct zvony. No ale letos to bude dívadlo- uprostřed Zelňáku budou hrát Raduit des Souches a generál Torstenson šachy a podle toho my budeme bojovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 15.8.2008 19:13

Re: Re: Mám moc ráda,

Vavísku,dík, jinak bych neviděla zasněžené Jeseníky a hlavně Cheta ve zmijovce s píšťalkou!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 15.8.2008 19:08

"Dopadlo to lip, než se čekalo." ++

Presne ta spravna veta na konec vypraveni. Dik!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 15.8.2008 18:26

Pozvánka pro brněnské a okolobrněnské

Přesně jak to říká R. - to je úúžasná psychologická finta! Su prostě uchvácený, jak je to jednoduché. Jak říkáme my Španělé: Ersatzsex. Né?!

Ále jendže, on přece nemůže zvítězit, když je Švéda: to je věčné dilema těchhle představení - že je to nalinýrované. Nebo ne - ?

A skončí to zvonama z Františkova v jedenáct?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 15.8.2008 18:22

Všecko vidím, všecko registruju, nebojte se...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 15.8.2008 18:17

Re: Aglajko - nóó!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MaRi 15.8.2008 18:15

Re: Aglajko - nóó!

je to tak

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 15.8.2008 18:12

Re: Od vzpomínek ke skutečnosti

Jó, udělejte!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 15.8.2008 18:11

Aglajko - nóó!

Velice si cením, vážím toho, jak se otvíráš a svěřuješ... Myslím, že nikdo z nás toho nikdy nezneužije, nijak. Někomu se život najednou či ponenáhlu zamotá, a už běží jinam a jinak, než chtěl - a je v jiném prostředí, než chtěl a byl zvyklý,  a k tomu něco zdravotního a kdovíco... každý své břímě. A když se svěří, je to závazek - já myslím, že jsme rádi, když od tebe slyšíme cokoliv. Ne? Jasně!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Velká kočka 15.8.2008 18:09

O čem to tu vlastně píšu???

Milá Hano, tak jsem se ráno propadla do tůně vzpomínek a ještě se na nich vznáším ale chvílemi se i topím, neumím totiž plavat  a těch vzpomínek je nějak příliš moc.  A je znát že stárnu,  ta deprese a ty deprese,  brzy mi budou muset podávat zde velice populární "lyckopiller" to jest pilulky pro pocit štěstí  nebo jak bych to preložila. Tím pádem stařečci v ústavech nezlobí, neobtěžují stresovaný personál a nekazí jim "kafferast" -  tedy přestávku na kafe. Můj manžel vždycky říkal, že ve Švédsku nemůže nikdy dojít k revoluci, že to odbory prostě nepovolí, protože pracující  by přišli právě o ty pausy a taky o volnou sobotu a neděli.  Ale měl se přizpůsobit zdejší hysterii přestávek a mohl tu ještě být. On totiž byl zvyklý práci dodělat a dát si pausu potom. Jeho práce bylo moc a k pausám nedocházelo. Tady všichni pustí všechno z rukou a jdou popíjet kafe. Bez kafe ani rána. Kam jsem se to zase dostala??? No vidíš, a takhle to jde dnes celý den.  Máš mě holt na svědomí.  Ale poslala jsem ti kytičku. Už ji máš?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 15.8.2008 17:26

Re: Re: HÁDEJTE, ZVÍŘETNÍČKOVÉ MILÍ, CO MI TU VONÍ PRÁVĚ POD NOS A Z ČEHO TA VŮNĚ POCHÁZÍ?

JÁ V PRÁCI ČETLA LAJDÁCKY A REAGOVALA JAKO BYCH VELELA, ALE TO TAK V PRÁCI CHODÍ. ALE OBĚD JSEM SI TAKY POSOLILA SLZIČKOU. lENI, MOC SE RADUJI S VERČOU. JE BÁJEČNÉ, ŽE BUDE DĚLAT ZAMĚSTNÁNÍ, KTERÉ SI VYBRALA. NEBÝVALO TO SAMOZŘEJMÉ A PATNÁCTILETÝM DĚTEM SE ŽIVŮTEK OHÝBAL ÚPLNĚ JINAM, NEŽ SI VYSNILI. VŠECHNO JSEM TO SKOUSLA, PROTOŽE BY MI BYLO LÍTO TÁTY. ON SE NEOHNUL A NEKÝVAL, A TÍM PÁDEM SI MALOMĚSTO PEČLIVĚ POHLÍDALO, ABY SE JEHO DĚTEM NEPODAŘILO JÍT TAM, KAM CHTĚLI. KDYBY TÁTA VIDĚL, ŽE SE NAD TÍM TRÁPÍM, MOC BY HO TO DRTILO. BYLO V NÁS NEVYVOLENÝCH VÍC VZDORU, NEŽ LÍTOSTI. PROSTĚ JSME RAZILI HESLO: "A JUST BUDU ŠŤASTNÁ"!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 15.8.2008 17:21

Re: PŘÁNÍČKO HANIČKÁM A MARUŠKÁM

Pááni, Jovovi, tu vaši zahrádku bych chtěla vidět

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 15.8.2008 17:11

Re: Pokračování vzpomínky

Já, když nejsem doma 3 - 4 měsíce, tak nevěřícně chodím a všechno si prohlížím, jako by to někdo vyměnil, nebo natřel na jinou barvu. Mně to jiné připadá. Což teprve po tolika letech. Hanino a tvoje vyprávění má silné kouzlo prožitého. Díky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

senior 15.8.2008 16:04

Re: Přání- a vzpomínka/oprava

Ty,ty, ty- hospodští jsou ti,ti,ti ! Stydím se !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

senior 15.8.2008 16:00

Přání- a vzpomínka

Všem Haičkám a do Emeriky přednostně.Ráno při prvním čtení slzy ( ale fuj, chlap nebrečí!).Strýcové a tety MLP, vysídlení po r. 45, jejich návraty, obavy a šikana z české strany. Pak pár let zaměstnání na kempu - shledávání rozdělených rodin ze Západu a Východu. Nařízení, že se veškeré tyto styky musí hlásit ( hádejte kam ?). Pro úplnost musím dodat, že bezpečně vím, že na to i ty nejbezohlednější (vyjímky se také našly) "hospodští" - "sejřili z vysoka". To pro ty mladší - oni tyhle věci berou jako "Pohádky naší babičky".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hanča 15.8.2008 15:58

Re: PŘÁNÍČKO HANIČKÁM A MARUŠKÁM

Krásná kytička, úplně cítím, jak voní!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 15.8.2008 15:42

Milá Hano,

to je moc krásně popsaný návrat  - slzy mi kapou do klávesnice.Teď jsou Tvé návraty jistě veselejší a Cheta má stále jistě co udivovat.Přeju rovněž všechno nej k svátku, jsem taky Hana,tak si to tedy užijme!

P.S.:Dík za všechna přání,Zvířetníci!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 15.8.2008 15:40

Re: Re: NEJPRVE MUSÍM VYSLOVIT OBROVSKÝ DÍK HANCE ZA JEJÍ PŘEKRÁSNÝ VZPOMÍNKOVÝ POVÍDÁNÍ

TAKŽE VŠECKO DOBŘE DOPADLO, LENKO, JSEM MOC RÁDA, ŽE MÁŠ PRO ZMĚNU ZASE RADOST A KLIKU.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 15.8.2008 15:35

Re: Tak jsem to zvorala

Jano, pořadí si každej srovná. Ty vzpomínky za to určitě stojej.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 15.8.2008 15:19

Já ostuda jsem v tom ranním rozespalém ajfru úplně zapomněla,

Takže Hany, Hanky, Haničky - všechno nejlepší! >>>>>(())<<<<<

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dede 15.8.2008 15:08

Milé Haničky - sluníčka

užijte si krásně svůj den, ať jste kdekoliv Dopřejte si něco dobrého, něco hezkého a nechte se aspoň na chviličku rozmazlovat!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dede 15.8.2008 15:06

Re: Tak jsem to zvorala

Jani nezvorala, on to tak prostě řadí - aby to šlo za sebou musela bys na svůj komentář reagovat  Kašli na formu, ty vzpomínky stojí za to, aby člověk poskočil očima nahoru

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hanča 15.8.2008 14:56

Venku leje jako z konve,

ale mně je příjemně, poté, co jsem dočetla, milá Hanko, tvoje vzpomínání. Ani si snad nedokážu představit, jak musí s člověkem zamávat, když se po tak dlouhé době vrací domů. Mně stačilo - a to se vůbec nedá srovnat - když jsme se odstěhovali do Čech a ob víkend jezdili k rodičům do Olomouce. Jak já se vždycky těšila! Na posledním úseku z Mohelnice do Olomouce, když se sjede na  čtyřproudou silnici, se mi chtělo vždycky zahalekat na přednostu : Šlápni na pedál a jedééém! I když jsem věděla, že se za chvíli vlevo objeví věž hejčínského kostela a to už budu doma.  - Díky, že´s nám dala nahlédnout do vzpomínek a obrazová dokumentace, ta je přímo vzorná! No jo, jsi to celá ty, jakoby sis z oka vypadla !

Last but not least: děkuji všem za přáníčka, jste moc milí. Ode mě přání všeho nejlepšího spolujmenovkyním Hance W, Pitrýskovi a všem ostatním!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pitrýsek 15.8.2008 14:45

Re: Když dnes mají Hanky svátek

 Tak to má moje milá jmenovkyně dnes super krásný a nezapomenutelný den. Tak jí, navíc, přeju, ať se jí dobře bydlí a ta vnučka k ní ráda chodí na návštěvu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pitrýsek 15.8.2008 14:42

Re: HÁDEJTE, ZVÍŘETNÍČKOVÉ MILÍ, CO MI TU VONÍ PRÁVĚ POD NOS A Z ČEHO TA VŮNĚ POCHÁZÍ?

A  UŽ  BABY  DOST SEDÍM SI TADY U  PC  A  BREČÍM. TO PROTO, ŽE DĚVČATA  TAK NÁDHERNĚ POPSALA  SVŮJ NÁVRAT  DOMŮ .  A  TAKÉ  PROTO,  ŽE  LENKA  MÁ  RADOST  Z HRNÍČKU  A  ŽE VERČA  MÁ  MÍSTO A  ČASEM  BUDE  PANÍ  UČITELKA.   TO  VŠE  JE  DŮVOD  K  RADOSTNÝM SLZIČKÁM.   JENŽE,  VY SI NEUVĚDOMUJETE,  ŽE  MĚ  Z  TOHO  BUDE  BOLET  HLAVA  ( a to tím spíš, že venku je hnusné dusno).

.........A  TAKÉ  DĚKUJI  VŠEM  SVÝM  MILÝM  ZVÍŘETNÍKŮM  ZA   KRÁSNÁ  BLAHOPŘÁNÍ

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 15.8.2008 14:10

Re: Pokračování vzpomínky

Dík! Na chvíli jsem to byla já, kdo se vrací, a bylo to moc krásné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JanaBa 15.8.2008 14:07

Tak jsem to zvorala

a poslala napřed druhou část. Prosím ctěné čtenářstvo, aby si to samo srovnalo. Jestli se jim bude chtít to číst. Sorry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JanaBa 15.8.2008 14:05

Pokračování vzpomínky

Na Wilsonáku rychle strčím kufr do schránky a vyletím před nádraží. Vidím nažloutlý ranní opar, dýchám štiplavý vzduch a vlhkýma očima, s přitroublým úsměvem skanuji okolí. Kolem bzučí čeština, lidi, já jsem tady s vámi! Pak jdu k rodičům na Staré Město. Pěšky, kolem Masaryčky, přes Příkopy, vlastně se vznáším. V cukrárně, která tam vždycky byla si dávám věneček. Přinesou ho i s aluminiovou lžickou, která tam také vždycky byla. Věneček mi nechutná, ale zblajznu ho i tak, je to paráda. A konečně rodiče, byt se známými věcmi a známou vůní, která se mi okamžitě připomněla. A manžel, který do Prahy pohodlně přiletěl přede mnou. Jsem ale ráda za tu anabázi vlakem. Moje cesta byla určitě víc nabitá napětím, dojmy a dojetím.

A to je to celé. Mé nejprvnější dojmy z návratu po dvaadvaceti letech domů. Nic moc. Ale je to v mozkovici zkopírované na věčné časy a tady to máte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JanaBa 15.8.2008 14:04

Vzpomínky.

Jestli mohu, tak bych se také přidala se svou troškou do mlýna. Do Prahy jsem se po dvaadvaceti letech vracela přes Kiel, kde jsem byla v té době na školení. Atmosféra byla nabita očekáváním už tam, protože o mé první cestě zpátky všichni věděli a moc mi fandili. A skoro všichni šli se mnou na nádraží a sledovali mě rozradostněnýma a posléze dojatýma očima a mávali a mávali.

Brzy ale idyla skončila. Já trubka jsem si objednala spací kupé v Balkán expresu. Ve své naivitě jsem se domnívala, že je to něco podobného jako Orient expres a do Prahy dojedu v ekvipáži, odpovídající významu chvíle. Chyba! Tu jsem objevila už při přestupu ve východním Berlíně. Musela jsem přejít z dolního na horní nástupiště a jak jsem se tak vynořovala na povrch, kroky mi začaly na shchodech váznout. Abych byla vyjímečně za krásnou jsem se v rámci význačnosti okamžiku oděla do zlatého balonáčku. Au! Ocitla jsem se v nepředstavitelné změti ranců a krabic a se svým kufírkem jsem tam prostě nepatřila. Rozpačitě jsem na svých vysokých podpadcích přešlapovala a většina ranců ztichla a obrátila se na mne. Měřili jsme se udivanýma očima až konečně přijel můj spací vagon. Divení pokračovalo. Ocitla jsem se v neuvěřitelně špinavém kupé, kde moji postel pravděpodobně před několika minutami opustil s povzdechem průvodčí. Stála jsem tam na špičkách a nevěděla, kam se podít. Musela jsem to řešit a posléze se podít na postel, stát se nedalo. Připaženě jsem si oblečená lehla, kufr dala pod hlavu a modlila se, abych neusnula a neotočila se ve spánku. Noc pomalu ubíhala a najednou zaslechnu známé cinknutí kovu o koleje a mužský hlas pravi: bacha vole, za chvíli je tady sedmička. Jsem doma!! Spína nešpína, vrhám se k oknu a koukám a koukám. Všechno bylo krásné! Zašlé pohraniční nádraží, nádražní keře, lampy a pár lidí, kteří čekají na sedmičku. Jsou stejní jako kdekoliv jinde na světě, ale mluví mezi sebou polohlasně česky. Jsem doma. Umeju se jedním prstem v zapatlaném umyvadýlku a už čekám na Prahu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek