Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČLOVĚČINY: Copak náš stařeček (2)
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
PetraK 19.7.2007 12:12Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mí předkové zase,
|
|
|
Medvídek 19.7.2007 12:16Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mí předkové zase, Jo, dělá si legrajdu. A neboj, já mu nic dlužen nezůstávám a jeho žena taky ne, ta se se mnou vždycky ráda spojí proti němu. |
|
|
PetraK 19.7.2007 12:21Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mí předkové zase, aj, komplot kompot, to bývá nebezpečné |
|
|
JAKUB S. 19.7.2007 17:14Nu, kaňéšno - pitóměc, znáješ li, znamená v řeči Východních bratří schovanec, odchovanec, kdo je/byl kým vychován, a schovanka (třeba pytlákova) = pitómica... nu vót, galúbčiki sínije... |
|
|
terra2 19.7.2007 12:11Re: Re: Mí předkové zase, PetroK, když už si hrajeme na to prolínání osudů, terrova bábinka prchala stejně a prakticky ze stejného důvodu (z rozvětvené rodiny zůstali po tom řádění v roce sedmnáctém jen tři sourozenci - ona, protože se provdala za dědu legionáře a odjela s ním přes dálný východ do Čech, a mladší bratr a sestra, které laskavý pop za velikého rizika schoval ve sklepě, než se to přežene). Naštěstí asi prchla dost daleko, taky to byla žena a nemusela rukovat a navíc byla vdaná za Čecha jak poleno, kterému árijský původ uvěřil i příslušný říšský ouřad. A nejspíš měla i štěstí. Ze všech těch důvodů přežila, jen aby ji v posledních dnech války málem trefil výstřel z německého děla ve vlastním domě. Další štěstí - dělo trefilo nohu pianina a pár ozdůbek na manželské posteli... Někdo už tu psal, že by takové příběhy neměly zapadnout. Neměly. Ve vedlejší hospodě míval pan Breber (tuším?) úryvky z připravované knihy o českých legiích v Rusku. Doufám, že se najde nakladatel. |
|
|
PetraK 19.7.2007 12:15Re: Re: Re: Mí předkové zase, Terro2 - tak to my jsme příbuzní??? No to by byla bomba. |
Jo, tehdejší doba s lidskými osudy zatr. zamíchala. A máš pravdu, tyhle příběhy by neměly zapadnout. Ony by vlastně žádné rodinné a jiné příběhy neměly zapadnout. Každá rodina má svou historii a často se stane, že když se člověk chce dozvědět něco bližšího, bývá už zpravidla pozdě a není koho se zeptat
|
|
terra2 19.7.2007 12:37Re: Re: Re: Re: Mí předkové zase,
|
No, příbuzní asi rovnou ne, ta odvážná dáma byla terrova babička, a pokud tomu správně rozumím, její rodina byla nějak svázána s rodem knížat Golycinů. Jak moc těsně, to netuším, protože v oddacím listě je označena jen jako Maria Iljinična... asi to tehdy stačilo. Rod pocházel ze severu, Golycinové odvozují svůj původ od litevského knížete Gedimina (doufám, že jsem ho nepřejmenovala
). On člověk nemusel nejspíš být v té době rovnou Romanov, aby to s ním špatně dopadlo. Stačilo mít erb a majetek... A máš naprostou pravdu, pokud jde o to ptaní. Kolik věcí nás by dneska zajímalo. Protože dohledávat genealogické údaje v ruských pramenech je dodnes práce pro specialistu a i ten většinou narazí na nějaké to spáleniště, vyrabovanou faru nebo ukradený archiv i s matrikou... Takže ano, člověk by měl psát paměti, pokud si ještě něco pamatuje. Přeji krásný den|
|
LFSH 19.7.2007 13:01Re: Re: Re: Re: Re: Mí předkové zase, V té době stačilo mít majetek nebo aspoň vlastní názor. |
|
|
PetraK 19.7.2007 13:22Re: Re: Re: Re: Re: Mí předkové zase, Terro2 - hm tak to asi fakt příbuzní nebudeme, my jsme byli trošku níž. což, to ale neva. Taky přeju hezký den. |
|
|
Jakub S. 19.7.2007 12:21Moment, Petro. Jedna věc, prosím: Když přišli Němci, vůbec nešli po ruských emigrantech jako takových, po této komunitě. Jenom po jednotlivcích, z jiných důvodů. Přirozeně: Dyť utekli před bolšánama, tak byli s Němcema na stejné lodi. A aji tady, v té báječné pohostinné RČS, měli všecky možné trendy, jenom ne ten ke komoušům a socanům - dalším nepřátelům, resp. konkurentům (toť často totéž, že) nácků. Takže nebyl důvod. Za emigrování z Ruska ani za ruskou (či jinou východní) krev se do KZ neposílalo. Takže? Ale ty to vlastně naznačuješ, že to byla nějaká shoda okolností, jo. Jaká - ? |
|
|
PetraK 19.7.2007 12:22Re: Moment, Petro. Jedna věc, prosím: jooo Jakube, nebylo to kvůilvá zemi původu. Bylo to za otevřenou kušnu |
. To máme v rodině nějak dědičný|
|
terra2 19.7.2007 12:45Re: Re: Moment, Petro. Jedna věc, prosím: Za příliš otevřenou kušnu? Hmmm...že byste s terrou přece jen byli příbuzní? |
|
|
PetraK 19.7.2007 13:27Re: Re: Re: Moment, Petro. Jedna věc, prosím:
|
|
|
Bláža 19.7.2007 20:34Jééé tak já se postavím do fronty: asi nemám předky honosného původu, ale babička z otcovy strany pocházela taktéž z ruska, provdala se za dědu legionáře a ten si jí přivezl s sebou do Čech... |
|
|
Vave 19.7.2007 11:19VZKAZ*VZKAZ*VZKAZ Tlumočím vzkaz od Veram, že tak narychlo odjela zdokonalovat své umění v taj-či, že se ani nestačila s nikým rozloučit a nikomu to sdělit. A že národ Zvířetníků velice pozdravuje |
a přeje jim krásný týden. Do našich řad se Veram navrátí v neděli večer. |
|
Jakub S. 19.7.2007 11:24Prosímtě napiš jí, že její předvádění tai-či ve mně zanechalo opravdovou stopu! Že se ke mně připojíte aji další? |
|
|
Medvídek 19.7.2007 11:49Re: Prosímtě napiš jí, že její předvádění tai-či ve mně zanechalo opravdovou stopu! Souhlasím. Byla neuvěřitelně elegantní. |
|
|
julča 19.7.2007 15:50Re: Re: Prosímtě napiš jí, že její předvádění tai-či ve mně zanechalo opravdovou stopu! Bylo to krásné |
|
|
PetraK 19.7.2007 11:42Re: VZKAZ*VZKAZ*VZKAZ Vave - co zub???? |
|
|
Vave 19.7.2007 12:25Re: Re: VZKAZ*VZKAZ*VZKAZ Děkuju za optání, milá Petro |
|
|
PetraK 19.7.2007 14:55Re: Re: Re: VZKAZ*VZKAZ*VZKAZ Vave - zkus mu pohrozit. Třebas zabetonováním a zahrabáním sto sáhů pod zem, jestli nedá pokoj a nezačne se chovat slušně |
|
|
Hanča 19.7.2007 11:06Milá Ygo, věřím, že Tvoje vyprávění si jednou přečtou i Tví potomci v nějaké další generaci a budou rádi, že jsi byla tak šikovná a sepsala povídání o stařečkovi a jeho blízkých. Ty úžasné rodinné historie by se neměly vytrácet. Přestože nad některými příběhy i nezúčastněnému člověku běhá mráz po zádech - jako teď mně nad osudem Franciho. Děkuju a těším se na příští čtvrtek. |
|
|
dalmatin 19.7.2007 10:50Přemýšlím co napsat a na nic moudrého jsem nepřišla. Snad jen, že bych obě vyprávění poslala své kamarádce do Hodonína. Můžu? |
|
|
YGA 19.7.2007 11:13Milá dalmatin co mě se týče, klidně pošli. Jenom podotku, že Vrbice patřila do okresu Břeclav (ale jenom taktak, poslední varta |
|
|
Jakub S. 19.7.2007 10:49HANI! Teprv teď se dočítám otřesný příběh tvého strýčka a tetičky - ! To člověk oněmí. Co může k takovým studeným hrůzám dodat, přidat, co s nima udělat? Nic. Vzhledem k tomu, že s Hodonínem byl a je od nepaměti svázán život rodiny mé ženy, usídlené v Rohatci, dodám čase i já jejich, tedy nyní své, vzpomínky, trochu korigované z pohledu profi historika možná. Ale hlavně, Hani: tyhle věci se teď shromažďují, archivují, dávají dohromady, aby byl (konečně už) komplexnější a objektivnější pohled na všecko. Mám se zeptat v příslušném archívu či muzeu, hodila-li by se jim taková ucelující vzpomínka? Budu potěšen, ozveš-li se mi soukromě, email i telefon i adresu ti dá Zane, Vave, Myška, brňačky... A ta jejich dcerka tehdejší... žije? Jaké byly její další osudy?? Tolik let. Tolik otazníků. Tolik nepotrestaných hrůz. Tolik hrobů. Tolik mrtvých bez nich... ite, missa est. Amen. |
|
|
Jakub S. 19.7.2007 9:57Bože, to je strhující: příběhy rodiny mé drahé ženy v bleděmodrém. Já se k tomu časem taky dobabrám, někeří furt čekajú až zahřmí. A sú to furt tí samí... Zdravím, kamarádko z kraja. |
|
|
alimo 19.7.2007 9:56Milá YGO, moc hezky napsáno, takové ryze člověčí povídání, i když občas s pocitem mrazení v zádech, neměli to ti naši předci lehké. A přiznám se, že jsem příspěvek Hanky W. musela tak trošku rozdýchat. |
|
|
Ela 19.7.2007 9:32Páni, YGO, to je teda úžasné vyprávění, to teda jo ! A ten dodatek Hany W. - ještě jsem se nevzpamatovala úplně. |
|
|
PetraK 19.7.2007 9:30Ygo Díky - nejdřív jsem přečetla první díl a teď pokračování. Je to moc milý čtení, i když věřím, že pro stařečka ne všechno bylo tak milý, jako pro nás čtenáře, ale je z toho cítit, že je to psané srdcem |
|
|
Kačer 19.7.2007 10:29Re: Ygo Já se tady lípnu, Ygo je to moc krásně napsané a taky se těším na další pokračování. P.S. Konečně Andula přestala vartovat po kanceláři a skácela se a spí |
