Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČLOVĚČINY: Blues ukřižovaného města
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Bláža 29.3.2007 12:38OT- SETKÁNÍ Průběžné hlášení: 33 člověků (s doprovody - hody, hody) a 16 pesáků . Přihlášky prosím posílejte do konce měsíce, tedy do soboty, pak to podtrhnem a sečtem |
evam 29.3.2007 12:25Tedy, Vave, to se ti povedlo! Moc pěkně napsané! |
Štětinka 29.3.2007 12:19Reflex Prosím pěkně,Vave mi dnes poslala ofocený ten Reflex, ale já hlava ťulpachovatá , je to vzhůru nohama a já to neumím obráti a třeba zvětšit. Mám to někam uložit, nebo jak na to? Babo,poraďte! |
Medvídek 29.3.2007 12:23Re: Reflex V jakém to máš formátu ? Jestli PDF tak v prohlížeči Acrobat Reader je volba View--Rotate view - a tam si vybereš jestli po směru hodinových ručiček nebo proti. Pokud je to obrázek, tak podle toho v čem ho prohlížíš - v běžném Windowsovském Malování je volba Obrázek -- Překlopit či otočit (a pak se zadá o kolik stupňůch). |
Medvídek 29.3.2007 12:29Re: Re: Reflex Stejná volba je i v MS Picture Manageru, pokud máš MSOffice... |
Rpuť 29.3.2007 12:25Re: Reflex Štětinko, otevři si Word, Zobrazit, Panely nástrojů a přenes si tam obdélník , zvětši ho,- vlož do něj to, co ti Vave poslala a když na něj klepneš, objeví se ti Nad ním zelená kulička. Uchop ji myší a obrázek otoč. |
Rpuť 29.3.2007 12:26Re: Re: Reflex Pardon, po těch Panelech nástrojů mi vypadlo Kreslení a tam najdeš ten obdélník. |
alimo 29.3.2007 12:45Re: Reflex Štětinko, poradit ti neumím, jsem počítačovej neuměl, ale článek jsem teď dočetla. Je napsanej dobře, moc dobře. A zase jsem si potvrdila, že nejhorší je srážka s blb*cem, s lidskou zlobou a závistí...ale co tady proboha závidí??? Tu spoustu práce a obětavosti?? |
Vave 29.3.2007 12:51Re: Reflex Štětí, ona to skenující kolegyně vzala hore nohami a já jsem tak spěchala, že jsem Ti to neootočila, se teda moc omlouvám! |
Štětinka 29.3.2007 15:23Re: Re: Reflex Vaví, kouzelná vílo, vůbec se neomlouvej! Udělala jsi víc, než si musela a mně si moc pomohla.To jen já pc-tupec si neuměla poradit. Fakt ti moc děkuji!!!!!!!!!!!!!! |
PetraK 29.3.2007 13:58Re: Reflex jak se ten článek, prosím, jmenuje? |
radanova 29.3.2007 14:06Re: Re: Reflex špinavá slina a jsem za něj ráda |
krmič 29.3.2007 12:00Kam jde ta voda? Já jsem myslel, že se dovím tajemství kam jde ta voda, když nemáte ve vašem městě kanály. Ale nějak jsem to nenašel, nebo to v článku není? U nás kanály jsou, i když bývají částečně ucpané, pak je tu pěkné jezero. (Syn je kdysi jako student-brigádník u tehdejšího TAZSMO čistil.) Teď ale vážně: KAM JDE TA VODA? Už se těším na odpovědi podle známého starého vtipu na otázku "Kam jde ten kouř?". |
Maxová 29.3.2007 10:22Díky za Váš článek, který pohladí po duši a připomene ztracené dětství! |
Vave 29.3.2007 9:23Děkuju vám za milé ohlasy; nechci nikoho vyděsit, ale těch cest městem a minulostí je ještě asi devět, včera jsem Dede poslala poslední. A Allimo, do papírnictví ještě za čas dojdeme, jak bych ho mohla vynechat! |
MaRi 29.3.2007 9:47Re: Děkuju vám vyděsit Díky, že se můžeme těšit, že máme na co se těšit Krupicísek - mně tady chybí nějaké sluníčko nebo květinka nebo tak něco ... |
Jakub S. 29.3.2007 10:32No takových vyděšení potěšení víc - jen houšť! Ale výstraha předem pro všecky przypadky má být, tak to ma byt a tak je to dobre. |
abyt 29.3.2007 12:37Re: Děkuju vám Miulá Vave, děkuju , a na to papírnictví se speciálně moc těším. |
evva 29.3.2007 13:39Re: Děkuju vám Vave, při čtení Tvých příběhů se mi vybavují dávno zapomenuté pocity, připadám si, jak když cestuju v čase . Moc se těším na všechny další. |
alimo 29.3.2007 9:10Krásné vzpomínání Vrátilas mě na chvíli do mého dodného města a do dětství, dík. Ty vzpomínky máme tak nějak podobné, já chodila do školy na druhý konec města, muselo se do kopce - do schodů, kterým se říkalo ( a říká) nádražní , potom přes náměstí a zase dolů s kopečka. A domů opačně. A při té zpáteční cestě se se schodů nešlo, ale utíkalo- skákala jsem ty schody ob dva a opravdu rychle. Moc bych si to chtěla zase vyzkoušet, ale mám dojem, že bych se asi přizabila. A na náměstí po podloubím, bylo papírnictví...to byl krám mých snů. Měli tam malý sešitky na desetník, notýsky za dvacetník, tužky, gumy...tak tam jsem utrácela svoje kapeskoA penály a pera- plničky... Vave....dík |
Jakub S. 29.3.2007 8:41Vave, no jasně že nejenom je to úžasné, ale taky kolik ostatních to inspirovalo, a k čemu -další parády, až po tu kouzelnou větu kamaráda Kadluse a Ygu a vůbec a vyvrcholení rputi - to by se to zfilmovalo... a všici, no. A gumičky do praků: na to jsem si nevzpomněl padesát let!! Co všecko v těch závitech mám eště zamotané?! - Já jsem si to teď musel na vystřídání střihnout, ačkoliv mám kvalt se zpožděným překladem (do švýcarštiny) strašně dramatického díla - posuďte: Posouzení bezpečnosti strojního zařízení - montážní linky na výrobu ventilů... drasťák, že? |
Fallowa 29.3.2007 10:32Re: Vave, no jasně že nejenom je to úžasné, ale taky Jakube,gumičky do praků jsem nekupovala,ale vzpomněla jsem si na verzatilky - nejenže se nemusely ořezávat,ale dala se do nich dát jakákoliv barevná tuha,ale hlavně se s nimi bezvadně střílely papírové kuličky po třídě. |
Jakub S. 29.3.2007 10:46Versatilky: dokonalá česká věc - dnes nic tak dokonalého není. A pro střílení byly ty kovové crayony prostě - už to píšu potřetí, eskizé mua -dokonalé! A pro strkání do šaltrů ve zdi třídy, jestli opravdu nastane š l o h a . Nastal, vždycky. Veliká. A zkrat. Ježíšikriste. Jak to, že jsme všici přežili - ?! Ty rozmlácené zadky (no a co?). Ty legie andělů strážných - pane Wendersi, nejenom v knihovnách... (Křídla touhy čili NnB - jeden z mých životních filmů.) |
alimo 29.3.2007 10:50Re: Re: Vave, no jasně že nejenom je to úžasné, ale taky to byl skvělej vynález, a daj se s nima- pochopitelně bez tuhy. šikovně vyndavat klíšťata, kd\ž už se teda nějaký kousnou i přes Front-line |
MaRi 29.3.2007 8:39aaaaaaaaach I Vave je udělen Řád zasněného úsměvu s blankytnou stuhou... |
Li 29.3.2007 8:34Veve jsi Kouzelnice větru, jsi Kouzelnice slova, jsi prostě naše Dobrá víla Větama jsi se strefila do rytmu blues a k čtení a vůním jsem slyšela i sladkou kytaru Musíš psát častěji, ju To není prosba, anébrž rozkaz |
Medvídek 29.3.2007 8:44Re: Veve He he Vavíčku, já se neodvažuji Ti rozkazovat jako Lidka, ale proto připojuju jen škemravou prosbu o další báseň. (Ano, jsou nádherné básně, jen se to nerýmuje.) |
JoVo 29.3.2007 9:44Re: Vave Já chci taky další blues. |
baty 29.3.2007 11:42Re: Re: Vave ´Taky chci eště!!!! Ty dřevěné schody v takových obchodech tak krásně divně dutě zněly, když se zadupalo, a v papíráku měli ještě celé aršíky andělíčkových hlaviček s křidýlkama do růžova,bleděmodra, žluta a zelenkava, byli trhací jako známky a lepili se na vánoční cukroví, a zlatý hvězdičky a kočku v pytlu, roličku jak vnitřek od toaletního papíru,zamotanou v papíru hedvábném a vevnitř byl prstýnek s kamínkem nebo brožička, guma nebo tužtička a to napětí při rozbalování a to zklamání, když tam bylo něco kluckýho, třeba ta guma do praku.To bylo ještě před komančema. Ale i když to pak nebyl pan Šimáček a pan Šár a pan Zlámal, nýbrž všecko lautr Narpa, byly papíráky krásný. A dneska se potloukám u velepapírníka zrestituovaného Wágnera mezi regály a čuchám a prohlížím a taky je to fajn. Pak koupím balíček ubrousků a mám dojem, že jsem si dost užila. |
KoLenka 29.3.2007 14:16Re: Re: Re: Vave Baty, schody si sice nepamatuji, ale dřevěná vrzavá podlaha byla u Vichra v I. poschodí na Kobližno - Gagarinové ulici, jako malá holčička jsem tam s maminkou chodívala za "soudruhem vedoucím", takto velikým kamarádem mých rodičů, měl šedý plášť, už vůbec nevím, co jsme tam kupovaly, ale plete se mi to s nákupem rádia - tranďáku, obdélníkového tvaru s dvěma ozubenými kolečky - menším na pouštění a hlasitost a větším na hledání stanic a to už se dostávám ke vzpomínce, jak ten tranďák posloucháme s tatínkem cestou na autobus na zastávku Nové Dvory a vyhráli jsme v hokeji nad Kanadou 8:0 (nepletu se, tedy v tom skóre??). Ty brďo, to jsou přemety a začalo to dřevěnými schody. Vave, nádhera!!! Jsi dokonce taková kouzelnice, že jsem se odvážila vystoupit zpoza buku. |