krmič 4.4.2009 15:30

V Ostravě

máme krásné koupaliště

A ve fotogalerii z roku 2005 mě můžete vidět. Jak byste mě mohli poznat když mě neznáte (snad jenom jedinou informaci, že jsem starší člověk)? Fakt se na to dá logickou dedukcí přijít, s dosti velkou pravděpodobností. Až jsem se sám sobě divil Ale nebojte se, taková návštěvnost je tam jen zřídka, v několika horkých dnech. Jindy pohoda a čistá voda - velikost rybníka nebo malé přehrady, ale vybetonovaný bazén napuštěný vodou z vodovodu a opatřený čističkou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 4.4.2009 13:58

první tempa

nevím, kdy a kde jsem se pokoušela o první tempa, ale na rozdíl od starší ségry (ta byla kapr), mně dost dlouho trvalo, než jsem nabyla ve vodě větší zručnosti. Plavu prsa (ala paní radová - hlava nahoře), ale uplavu i poměrně značné vzdálenosti a nebojím se plavat i nad hlubokou vodou. Někdy si říkám, že jsem blázen, když na dovolené vstanu brzičko ráno (jak jinak) a jdu si sama do moře zaplavat. Nerada se smažím, pobyt na pláži mi nic neříká - vyhovuje mi náš systém - ráno pořádně zaplavat, pak nějaká ta poznávačka a po návratu opět koupel. A večer, při západu slůňa klidně ještě jednou.

Mlaďaska plavala v 5 letech (i synovce a neteř jsme naučili plavat dřív, než šli do školy). Pravidelně šokovala sloužící plavčíky v bazénu (chodili jsme plavat každý pátek v poledne). Když se maličká osůbka s blonďatými culíčky vyřítila z dámských šaten a hned u východu z nich se vrhla do bazénu (to je pod skokanskou věží a je tam největší hloubka), vždy se vymrštili ze stanoviště... a s úlevou zase usedli, když viděli, jak se ta malá potvůrka dlouhými tempy blíží do poloviny bazénu, kde měla "rande" s tatínkem...

Plavu ráda, ale málo - v bazénu mi vadí davy lidí, v rybníkách řasy a bahno... tak jen to občasné moře či čistá voda někde na výletě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Maťa 4.4.2009 13:56

Krásne poobedie

všetkým želám. Teplučko, slniečko, narcisky kvitnú, susedovi pedroníci sa vyhrievajú pred našimi dverami, z jednej strany ľahko pohodený žemľový Hugo, z druhej chroptí a funí čiernobiely Štoplík a v chládku píska golden Astor na ukrad- nutej hračke, proste pohoda. Len ja si márne lámem hlavu, kedyže to bude tá Veľká Noc, teraz alebo o týždeň? Namojdušu neviem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matylda 4.4.2009 12:28

Plavání miluju

nejvíc v moři. Tam mám pocit, že je to ono. V bazénu mě štípe chlor a v přírodních nádržích- no, nevím, kde je kolem brna sehnat, aby mě neokusovaly sinice. V mládí jsem do toho Brčálníku jednou vlezla a bylo to jako koupat se v mixovaném špenátu, až jsem sundala plavky tak to, co na mě nasedalo pod nimi- hnus...

Topila jsem se jednou- a to dva roky zpátky v moři v Chorvatsku. Byly velké vlny, tak jsme do nich vlezli, že se na nich budeme vozit. Vozila jsem se do té chvíle, než mi jedna velká vlna strhla z čela potápěčské brýle a já se otočila, kde jsou. Další mi podrazila nohy a vlekla mě. Chorvatsko má jak známo kamenité břehy. Ta voda mě vlekla po těch šutrech  a já jsem se nemohla dostat na hladinu, i když té vody moc nebylo. Naštěstí nedaleko stál brácha a viděl, jak ta zpěněná voda kolem něj vleče něco červeného(měla jsem červené plavky). Tak tam sáhl a vytáhl mě. Ten odporný pocit, kdy jsem se nemohla dostat na hladinu a otloukalo mě to o kameny, asi nikdy nezapomenu. Ale na moře jsem nezanevřela a miluju ho dál, jen jsem jaksi opatrnější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bubu 4.4.2009 12:03

OT - hlásání

Zatím jenom hlásání o Mouřenínovi. Je mu viditelně líp. Snídani sice nechtěl, ale je v dobrém rozmaru, místo aby se ploužil, tak běhá. Posilující pastu zblajznul. Teď se courá někde venku a já právě slila kuřecí skelelty.

Článek jsem ještě nečetla, přečtu, slibuju, ale plotna volá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

týna 4.4.2009 10:17

hezké sluníčkové předpoledne

když jsem byla malá, tak se plavání pro mimina jaksi neprovozovalo. tak jsem si na velké rodinné dovolené prostě odskočila zaplavat uprostřed nějaké přehrady na Slovensku z lodičky. byl mi rok a s hrdým výkřikem huláá hop jsem se vrhla přes palubu. následovala mě máma, táta, brácha, bábinka, děda. nějak si neuvědomili, že loďka bez dozoru se vzdálí. sice mě ulovili, ale pak všichni museli plavat ke břehu a po cestě si mě předávat jako balík. a od té doby si do vody odskakuju asi pravidelně a velice ráda.

teď chodíme plavat s Andulkou a je to paráda. a děsně si to užívám a Ferda občas chodí taky-to když já trávím zbytky mládí na přednášce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bětuláskovo! 4.4.2009 9:28

OT - Hadopasi

Hadopasy zasvinily nějaký spamy. Musíte někdo jít mazat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Heduš 4.4.2009 9:20

Krásnou sobotu přeji všem !

tak mi zmizel příspěvek, který jsem psala 15 minut Takže zkusím sebrat síly na opáčko večer. Teď alespoň všem popřeji hezký den.

Musím dneska uklízet, protože už se tak asi měsíc nestalo a je tu TAKOVEJ bordel, že se až stydím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

RenataE 4.4.2009 9:08

Juliska

Myslím, že mnoho ročníků školních dětí z Dejvic má hnusné vzpomínky na otylého plavčíka Vomelu, který nás na Dukle v rámci školního plavání odstrkoval od krajů bazénu bidlem a nutil neplavce skákat z třímetrové věže s kruhem.

Plavat mě naučili rodiče v Sázavě, posílali si mě ve vodě jako balík. Od maminky to byl hrdinský výkon, protože sama plavat neuměla a naučila se to až ve 40 letech. Motivací pro mě byl polárkáč

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 4.4.2009 8:36

Je sobota, sobota a chatník :o))

Všechny velice zdravím při sobotě a Ivany zejména. Budu číst až navečer. Já totiž nemám teď moc času. Jdu plavat a po obědě se s mláďaty přesuneme na latifundie. To plavání jsem si nevymyslela. Já chodím každou sobotu a je to nejkrásnější hoďka z týdne. Je nás max. 20 v bazénu, tak není problém si opravdu zaplavat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvídek 4.4.2009 8:14

Re: Moře miluju jakýmsi zcela animálním instinktivním způsobem, cítím, že k němu patřím, že je někde v hloubce součástí mé duše.

Jsi mi připomněla tímto výrokem film Magická hlubina (The big blue) o volných (bez skafandru) potápěčích Jacquesu Mayolovi a Enzu Molinarim, je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Jinak potápím se k smrti rád, v Řecku jsem furt tahal nějaké mušle z hloubek kolem 4 metrů, jednou jsem to přehnal a pak jsem seděle na břehu a držel se za hlavu protože mně bolely uši jako čert a pak jsem se odvážil zase až druhý den. Ryby mi nevadí, viděl jsem i žraloka (velkého asi decimetr, asi máčka ) ale medúzy, velké jako popelnice - z těch jsem měl respekt.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Maťa 4.4.2009 8:08

Plávať

ma nikto neučil. Som však dietko odchované Dunajom a jeho ramenami-od mala nás otec v júni vyviezol na nejaký ostrov a v auguste prišiel pre nás - teda pre mňa, mamu a zopár rodinných priateľov stejne postihnutých. Po niekoľkých "takmer utopeniach" som sa naučila plávať sama a láska k vode mi akosi zostala. Ale je fakt, že Dunaj bol úplne iný - našli sa tône s krištálovo čistou vodou, čo dnes už nie je ani pravda.Nuž, čo bolo, bolo, terazky som majorom.

A na tých ostrovoch bolo fantasticky - preháňali sa tu celé leto kone, pásli kravy,gagotali husi, ktoré večer vždy gazdovia na člnoch zháňali domov, no proste iný svet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek