Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
CHATNÍK: O snech
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
zana 21.2.2009 20:31Re: R O Z V E R N Í Č E K .
|
|
|
zana 21.2.2009 20:31Re: Můj kodeinový sen ježkovovoko |
, to by jeden neřek, co všecko se dá zažít 
|
|
Bětuláskovo! 21.2.2009 20:31Ani nevíš, jak si přeju, abys měla pravdu - jsem už totálně zoufalá. Nebo k tomu aspoň nemám daleko. Prohledala jsem všechny kouty dvacetkrát! Nasadila jsem i Bětunku, ta na kraji kuchyně čuchá směrem ke konci kuchyně, ale tam už není kam se nacpat, všechno jsem prošťourala. Puska umře někde v koutě nebo v rouře a budu za to moct já. Že já do toho vůbec chodila. |
|
|
aida 21.2.2009 20:21Re: OT - Pekařské hlášení II Tak pak poreferujte, jestli něco vyzkoušíte. Samotnou by mě to moc zajímalo, protože ohledně koupě pekárny jsem pořád na vážkách - 1) je to užitečná věc, ušetří se a navíc člověk ví, co jí a může si upéct přesně to, co mu chutná vs. 2) je to další krám do bytu, už tak přeplněného. Opravdu se nemůžu rozhodnout. |
|
|
Rpuť 21.2.2009 20:12Můj kodeinový sen Jsem si na něj vzpomněla až teď, protože to, co mne poděsilo vlastně vůbec nebyl obsah snu. Chytla jsem takhle jednou hnusnej zánět průdušek. Strašně jsem kašlala, sirupy nepomáhaly a když už jsem třetí den spala vsedě, donutilo mě to zajít k doktorce. Abych si vůbec mohla lehnout, dala mi něco na utlumení kašle a v tom byl kámen úrazu. Obsahovalo to koňskou dávku kodeinu - tedy vlastně drogu. A jelikož já nic neberu, porazí mě i malá dávka. Skutečně jsem přestala kašlat, vyspinkala se jak nemluvňátko - JENŽE! Probudila jsem se ze snu, ve kterém jsem viděla ulici, po které chodili lidi. Sedla jsem si na posteli a kolem prošel nějaký pán. Polil mě děs a zamrkala jsem. Následující paní to vůbec nevadilo, prošla židlí a zmizela ve stěně ....Jůůůůůůůůůůůůůů ..... zatřásla jsem hlavou. Za postelí se vynořila mladá maminka a kolem mne projel kočárek .... Ježíšikriste, zaječela jsem, vyskočila jak jelen a prchala do kuchyně. U sporáku stála nějaká paní a živě se bavila s pánem. Směr balkon projela tramvaj ....aůůůůůůůůů ....vyla jsem jak šakal a pádila do koupelny. Pustila jsem si vodu na hlavu a málem mě kleplo, neboť se ke mně blížil nějaký pán: "Co tady blbneš", zeptal se mě starostlivým hlasem. V tom okamžiku ulice zmizela. Byl to manžel a já si oddechla. A prášky spláchla do záchodu ,pevně odhodlaná spát raději do smrti v sedě..... |
|
|
veram 21.2.2009 20:07Re: Ne tak uplne pro damy-dokonceni Ťuk,ťuk,ťuk!!!!!!!!!! WWW, neschovej se nam zase, pobuď v hodpůdce u Dedé! |
|
|
JoVo 21.2.2009 20:07R O Z V E R N Í Č E K .
|
Na mezinárodním fóru o mravním úpadku lidstva navrhne britský zástupce omezit milování, protože je to hříšné, nehygienické a namáhavé. Italský zástupce na to reaguje: "Hříšné to není, i Bůh řekl: “Milujte se a množte se." Francouzský zástupce se přidává: "Nehygienické to není. Dá se to řešit milováním ve sprše." A český zástupce to dokončí: "A namáhavé to taky být nemůže, protože u nás to dělají i cikáni."
|
|
zana 21.2.2009 19:57Re: Napiš, co cítíš, Tohle se mi zdá docela logickej názor, když chodí na záchůdek, tak asi může ven, jenom to raději dělá hodně opatrně |
|
|
Rpuť 21.2.2009 19:53Re: Můžu se přidat? Janko, možnosti "odejití" jsou v zásadě dvě. Buď opravdu na něco umíral a kočky chtějí mít na umírání klid - a zalézají. Nebo mu něco zlomilo srdíčko a on se zemřít rozhodl. Pak je každá snaha marná. |
|
|
zana 21.2.2009 19:52Re: hlášení fotografické III. ... chudák Kaa |
|
|
zana 21.2.2009 19:51Re: Můžu se přidat? Janko, určitě to dopiš! |
|
|
Vave 21.2.2009 19:48Re: Napiš, co cítíš, Bětu-Pusi-LÁSKOVO |
Jsi šikulka a Bětulinka je šikulka a Pusinka jen potřebuje trošku času - přece jen má za sebou velmi těžký půlrok života, kdy si nemohla dovolit přepych být bezstarostná. Uvidíš, to bude dobré! |
|
Rpuť 21.2.2009 19:47Re: OT - Pekařské hlášení II Dík za tip! Koukala jsem, velmi užitečné stránky! |
|
|
Vave 21.2.2009 19:44Re: Můžu se přidat? Janko |
|
|
Xerxová 21.2.2009 19:36Re: Noční můry to jsem já |
|
|
baty 21.2.2009 19:34Re: Noční můry o pěti odpoledne mají večeřet ti, co chodí spát se slepicema. Normální sůva to nemůže zvládnout, prostě naposled se pořádně najíst tak tři hoďky před spaním. |
|
|
Bláža 21.2.2009 19:27Re: FŠEM LENKÁM, LENIČKÁM A BLAŽOLENKÁM! Jůůů, to úplně vypadá jako odlesk letního slunce ve vodě |
|
|
Zdena b.p. 21.2.2009 19:25Re: hlášení fotografické III. Chudáček Kaa. Stejně, jestli něco v téhle republice opravdu funguje, tak je to zákon schválnosti. A máš na tom severu pěěěkně potměšilý fóglíky. |
|
|
Zdena b.p. 21.2.2009 19:22Re: Měla jsem opakovací sen. To je moc ošklivý sen. A tvůj prastrýc měl veliký kus štěstí, že tu hrůzu přežil. U mne je to pryč i s tím strachem. Když se ráno probudím, tak sice vím, že se mi něco..ale co? Ne, to nevím. Ono lepší. |
|
|
aida 21.2.2009 19:17Re: OT - Pekařské hlášení II Třeba bude užitečný tenhle odkaz - vyzkoušeného nemám nic, protože pekárnu nevlastním. Ale na Labužníkovi si tyhle stránky spousta lidí moc chválí. |
|
|
veram 21.2.2009 19:07Re: FŠEM LENKÁM, LENIČKÁM A BLAŽOLENKÁM! Všechno nejlepší všem, co slaví, hodně zdraví, pohody a spokojenosti. A tady máte obrázek. |
|
|
Bětuláskovo! 21.2.2009 18:49Napiš, co cítíš, sdělená bolest se dělí, sdělená radost se násobí - tak zní prastaré ponaučovadlo. Já možná také dělám právě strašnou chybu, z naivní a jednoduché Pusinky je vyděšená Míca, zas po obědě zmizela a fakt nevím, kde je. :-( Tady není kam utýct, umře někde nasoukaná v rouře, o které ani nevím. :-( Jediné mne utěšuje, a to, jak plnej byl záchůdek, musely tam holky bejt každá aspoň dvakrát, ale kde je mrňoulinka, netuším. Už jsem se probourala i pod vanu. Kdyby aspoň pípla!! |
|
|
MaRi 21.2.2009 18:47Re: Zatímco já mívám sny, tomu úplně věřím, že si to nepamatuje. Já se taky čas od času budím smíchem (výjimečně i pláčem), během probouzení si ještě pamatuju, proč se směju nebo pláču, ale po probuzení je to pryč |
|
|
štětinka 21.2.2009 18:40Re: OT - pravopis jj, díky všem, ráda do těch textů vkládám trochu zdrobnělin a lidového jazyka, aby to bylo trochu lidštější, ale nějako jsem se pomotala Sem právě došila svůj první sestřičkovsko-veterinární oděv ze starého prostěradla, vypadám jako bílej pytel s kapsama, po kterých by toužil i krteček, ale je můj |
|
|
Bětuláskovo! 21.2.2009 18:38Jejda! :-) Já si před psaním druhýho dílu uďála poznámky, co nesmím zapomenout zmínit, a vony se tam udržely! No to je směšné! |
|
|
Bětuláskovo! 21.2.2009 18:34Pokračování na veselejší notu: Milovala jsem jeden sen z dětství, vracel se mi asi od osmi do dvanácti let. V osmi jsem totiž stihla svůj první a poslední skautský tábor a taky jsem prvně viděla v kině Vinnetoua. Velký náčelník visel dokonce na našem záchodě, tedy jeho obrázek, protože ho žrali i sourozenci, žeáno... Ségra si dokonce napsala Nšo-či o autogram a opravdu ho dostala, jó, zlatá šedesátá...Tak tedy ten sen: s tlupou indiánů, V ČELE TLUPY!, a vyzbrojena lukem kráčím do kopce pískovcových skal a v kraťoučké trávě se klikatí stříbrný potok, vystlaný křemínky. Nahoře je jeskyně, ňáká důležitá, co v ní bylo, netuchám, to jsem se dycky probudila, než jsme došli. Ale to vám byla pohoda. :-) Také jsem jako dítě létala, hodně, i dodnes ještě sem tam létám, ale z dětství si pamatuji první lítací sen: střechy domů, ulice, jednotlivé dlaždice chodníku, nad kterými jsem přelétala, to vše si pamatuji i málem s čísly popisnými. Létám nadšeně, žel, čím dál řidšeji... A závěrem a zejména: sny paradoxní, směšné, tak vychechtávací, že se jim uchichtáváte eště pozejtří. Ty, pámbuzaplať, také mívám. Budí mne vprostřed noci přítel: "CO je?" "No já nevim, co je, ale ty už potřetí říkáš, že všechny slepice jsou na kopci!" :-)) Budí mne podruhé a ptá se, co je volat kapnou. No co by bylo volat kapnou? Stojím s jednou ségrou ve sprše a dovolat se třetí ségře můžeme jen přes povlak polštáře, to pochopí i ultratrdlo, né? :DD A ovšemže Bětuška, tu nesmím vynechat, vstoupila mi asi do čtyř snů, kde se mnou přirozeně normálně komunikovala a radila, ráno ji obejmu a povídám: "Bětí, Ty ses mi zdála, hájily jsme spolu hrad!" "Ňó a cÓ?" ¨slepice na kopci ¨Bětuška |
|
|
Xerxová 21.2.2009 18:14hlášení fotografické III. Kaa právě vyrazila směr Praha. Ptáčci se na nás vybodli - nejvíc mě vytočil střízlík (který není běžným návštěvníkem naší zahrádky), který pózoval a natřásal se na druhé straně zahrádky, než chudák přimrzlá Kaa seděla v závěji. Došlo mi, jak moc se liší ptáčky vidět, ptáčky vyfotit a ptáčky dobře vyfotit... Navíc opravdu neměli svůj den a bylo jich proti jiným dnům málo. Uvidíme, jestli alespoň nějaká fotka jí udělá radost. Prý je vywebí Jinak sice hlásila, že se psů trošku bojí, ale vidět to na ní nebylo - hladila a drbala po celou dobu, když nebyla venku. To Kosatka dávala přednost pelínku u topení, než pobytu v sněhové návěji... |
|
|
Janka 21.2.2009 18:14Můžu se přidat? Sny - to je snové téma. Mně občas potrápí sen, ve kterém chodím mezi lidmi nahá. Nikoliv nedopatřením, ale prostě jsem si vyšla nahá ven a až mezi lidmi mi dojde, že je to nepatřičné, ale už je pozdě a tak musím nahá pokračovat. Krajně nepříjemný pocit. Můj nejsilnější sen přišel, když jsem byla v období odvykání kouření.(Bylo to šílené, já byla těžkej závislák.) Zdálo se mi, že jsem si zapálila cigaretu a v tom přišel pocit, že jsem provedla něco strašného, neodvolatelného jako vražda. Ta hrůza mě vzbudila a nelze popsat slovy tu úlevu, když jsem si uvědomila, že to byl jenom sen, že NEKOUŘÍM !! Když už píšu, tak vznesu dotaz: Mám dokončit povídání o Budulínkovi? Nebylo by to kratochvilné čtení na neděli, spíš popis událostí, které předcházely jeho záhadnému odchodu. Věřím, že odbornice na zvířátka poznají, co ho k tomu přimělo. Nemám na mysli obrazný "odchod", on opravdu odešel umřít. Nechci tu nikoho rozesmutňovat, klidně to pojměte jako odbornou disputaci. Děvčata přes kočičky, prosím pomůžete mi? |
|
|
radanova 21.2.2009 18:07Re: Sny mám, no tedy to je horor, a co teprve ta paměť |
|
|
tapuz 21.2.2009 18:04Re: Měla jsem opakovací sen. Často jsem jednu dobu mívala opakovací sen, kdy jsem dostala předtištěný koresponďák s tím, že se má dne toho a toho dostavit na nádraží s jedním zavazadlem o váze x kilo. Nic víc tam nebylo a já věděla, že mě chtějí naložit, odvézt a pak prohnat pod tou bránou, kde se praví cosi o tom, že díky práci bych měla být svobodná. Vždycky jsem se v tom snu pevně rozhodla, že se nikam nedostavím, a začínala plánovat, jak se z toho vyvléknout. Pak jsem se vždycky probudila a dlouho zaplašovala nehezkou pachuť toho snu. Asi to na mě podvědomě působil osud bratra mojí babičky, který si tohle zažil, ovšem rovnou, bez přípravy, bez toho koresponďáku a bez zavazadla. Doma máme dodnes pár koresponďáků od něj, s razítkem jednoho z proslulých, ovšemže nechvalně, táborů v sousední zemi. Tak proto mě asi ve snu strašil ten koresponďák, i když jiný. Naštěstí se nám strýc vrátil. |
