Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Fotky Nazgúlů na zamrzlém fjordu

stejně jako dnešní ledový "festival" a pikniky Norů na ledě najdete http://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_Norsko_-_tri_dny_brusleni_na_fjordu_mezi_Hovikem_a_Sandvikou/" target="_blank">zde  varuju - je jich tam dost, ale je to souhrn za tři dny a snažila jsem se krotit

Re: Fotky Nazgúlů na zamrzlém fjordu

Teď http://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_Norsko_-_Tri_dny_brusleni_na_fjordu_mezi_Hovikem_a_Sandvikou/" target="_blank">tady... opravilajsem chybu v názvu a teď musím změnit i odkaz

mám jednu NEJ lepší a jednu NEJ horší vůni

Velice zajímavé téma i název. Moje oblíbené vůně už tu byly skoro všechny uvedeny - tedy všechny druhy bylinek (čerstvých i sušených),  seno, les (borovicový) v horkém létě, nebo po dešti, vůně sluncem provoněné paseky, květiny a spousta jiných vůní, které ve mně vyvolávají různé vzpomínky na dětství. V dospělosti mám zase ráda lehké parfémy a často se navoním doma jen tak pro radost i když jsem jen v tričku a kraťasech a nikam nejdu, protože mně ta vůně příjemně naladí. Ale kdybych měla vybrat jen jednu NEJ, tak by to určitě byla vůně SUŠENÝCH HUB a možná hned za nimi vůně kůže - jako holka jsem se vždycky mohla učuchat, když jsem vstoupila do obchodu z obuví, nebo koženým zbožím a nejraději bych do těch všech tak nádherně vonících kabel strčila celou hlabu. V dnešních velkoobchodech se ta kožená vůně dost rozplyne do vzduchu a už to není to pravé, jako v malých obchodech.

A jako nejhorší pachuť a pavůni musím přiznat rybí tuk!!! Ten jsme s bratrem jako děti museli povinně brát a dodneška se shodneme na tom, že z jeho "vůně" se nám oběma i po letech zvedá žaludek.

A ještě k tomu slovu "chatovat" - přestože žiji v anglicky mluvící zemi, kupodivu jsem se s tímhle slovem prvně setkala na české internetové stránce, už ani nevím jaké. Takže jsem měla mozek naladěný na češtinu a myslela jsem, že to je nějaká "chatařská stránka", kde bude něco pro chataře, tedy jako zahradničení, houbaření apod. A protože jsem svoje dětství prožila na naší chatě, nadějně jsem na to klikla. No chvilku mi to trvalo, než jsem zjistila, co to tedy "čatování" vlastně je.

Re: mám jednu NEJ lepší a jednu NEJ horší vůni

Maričko, dlužím mailík, ale už na tom pracuju!

Zamrzlé Labe

Tak http://krejg.rajce.idnes.cz/chata_v_zime-leden_2009/#album" target="_blank">zde je vidět, jak to dnes vypadalo v Polabské nížině - suchou nohou přejít Labe bylo možno! Led má prý 20 cm.

Re: Zamrzlé Labe

Pááni, Blážo, to jsou věci, díky za dokumentaci.

moje zvířátka

Pokusím se trochu popsat má zvířátka,ta mě provázela vlastně celý život.Jako malou mě opatrovala ovčanda Rita,potom jsem měla voříška Žeryka a za svou první výplatu jsem si koupila Rona,velkého knírače a pana psa.Perfektní povaha,ale vzhled,jedna vada vedle druhé.Byl menší než je standard,měl podkus,kudrnatou srst,spadlé uši.Byl ale můj a spolu jsme projezdili republiku,odešel ve třinácti letech.Potom jsem měla Andulu,velkou pudlici,dámu každým coulem,ale nemocnou.Měla po zánětu srdečního svalu následky,musela brát léky,měla jsem ji do devíti let. Po ní jsem měla už jen střední kníračky,černé.Každou ale jinou.Dina byla tvrdolín,prosazovala se při každé příležitosti,ale holka to byla pracovitá,milující a svá.Teď mám Nanynku.S tou jsem si splnila svúj sen,jet autem a se psem k moři,Zvládly jsme to spolu dobře,ale Nany tam moc spokojená nebyla,bylo na ní moc horko.Teď je již dva roky nemocná,srdíčko už nezvládá co má.Mimo psích kamarádů mám kočky.Ty miluju pro jejich nezávislost a schopnost zútulnit domov.Většinou mám moury,teď zrovna mám Čiči,pohodovou jemňoučkou kočičku.Před dvěma lety se přistěhoval zrzek,kocour který když přišel vypadal jak sotva odrostlé kotě a přitom to byl dospělý kocour.Teď má téměř osm kilo,je to obrovský mazel a plně si užívá domov.Mimo těchto zvířátek prošlo našim domovem několik andulek,morčat.Byli jsme a jsme zvířecí rodina.A do budoucna uvidím koho mě CD ještě přidělí.

Re: moje zvířátka

Páni Jiřino, takových zajímavých zvířecích přátel jsi měla a máš! To je ale potenciálních příběhů  chápeš co myslím, ne?

Dodnes

se spolehlivě vrátím do dětství když cítím vůni křížal, čerstvého ještě teplého mléka, hóódně hluboké chladné studny a posečené trávy .. to vše nasáto nesmazatelně u babičky a tety na Slovensku

čím to je???

čím to je, že voňavé vzpomínky prvního "šatníku"  donutily vylézt zpoza buku tolik mlčících čtoucích  To je přece príma den, když se rojí zabukisti

Re: čím to je???

Viď, kdo by řekl, že to bude tak lákavá udička . To je fajn .

Taky mám mnoho voňavých vzpomínek,

ale jednu velmi živou a čerstvě připomenutou, tu vám musím povědít. Šli jsme na chalupě z prochajdy  asi půl kilometru pod kravínem a závan větru přinesl vůni dobré, kvalitní siláže. Ježiš! Ač mrzlo a byla fujavice, tak mnou celé tělo otřásalo, abych zůstala stát a nasávala. Strašně se mi stýskalo a měla jsem pocit, že je tam můj domov a táhne mě to tam...

Já vím, asi mě moc nepochopíte, neni to zrovna Dior nebo Nina Ricci, ale pro mě jo. Moc mi to chybí. Vůně siláže, sena, teplé kravské kůže, vůně mlíka na telecím čumáčku, vůně hnoje,...

Tak teď se cítím před vámi nějak..........nahá (  )

Re: Taky mám mnoho voňavých vzpomínek,

Ale já ti rozumím, to je jako ten můj cukrovar....já tu práci a všechno kolem taky měla moc ráda

Tak to se tedy povedlo

Konečně mám jednou čas sednout o víkendu a číst. MLP vedle probírá nějaké pojistky - to finanční poradenství ji sice děsně baví, ale je to otrava to poslouchat.

Moje oblíbené pachy tady už padly taky: letní paseka rozpálená sluncem, čerstvě nařezané dřevo. Krom toho ještě (se budete smát) mi děsně voní dvoutakt - Wartburg a Trabant, motorky už tak moc ne.

Díky za odkaz na agility - zavzpomínal jsme na staré časy.

Vítek mi teď přišel žalovat do ouška a teď se vzteká, že o tom píšu. Byli bruslit na rybníku a teď dělali iglů z hromady sněhu, kterou jsem jim udělal při úklidu cesty (výhoda traktoru).

Re: Tak to se tedy povedlo

mně voní benzínové pumpy

Milí Zvířetníci,

tak jsem dnes vyndala všechny pohledy z Vašeho alba, ikdyž hrozí nebezpečí, že už je tam neposkládám tak pěkně, jako Yga. Ale musela jsem si je ohmatal, prohlídnout a přečíst znova. Strašně ráda bych Vám poděkovala každému zvlášť, protože jsou to dárečky opravdu i s kouskem každého z Vás a od srdíčka. Nevím jak to udělat....Tak opět děkuju hromadně Všem...

Re: Milí Zvířetníci,

Jiřko, myslím na tebe každý den

Můj nos si pamatuje

vůni pitralonu, který si tatínek - dobře oholen, dobře naladěn - vklepával do tváří. Někdy jsme ho se sestrou pozorovaly při holení a on, když se nás chtěl zbavit, máznul nás namydlenou štětkou po tváři s vyhrůžkou, že nám těď  porostou fousy a budeme se muset taky holit. A když se vrátím opravdu hodně dávno, možná  - ale to si nejsem jistá - cítím slabý závan kolínské No. 4711, kterou používala babička. Budu si ji muset někdy v parfumerii najít a přivonět, jestli mě můj nos nešálí, naštěstí se pořád vyrábí - už od roku 1772.  A pak mi hodně voní - to už možná bude taková drobná úchylka - nové časopisy nebo knihy, pokud jsou tištěné na kvalitním papíře. Ty nejdřív ovoním, pak teprve čtu. Dokonce je ta záliba prokazatelně dědičná, má ji i starší synek, občas se hádáme, kdo si povoní jako první.

Re: Můj nos si pamatuje

jako, aby to tomu druhému nevyčuchal?

Ale máš pravdu, Vojtovi to taky voní