tenhle článek jsem si fakt užila! :D :D Mám plno trpkých zkušeností s idiotským chováním tzv. divoké zvěře a vždycky mě sobecky potěší, když vidím, že s tím bojují i jiní:)) Jenže ty máš přede mnou úžasný náskok! Nejenže bych nezastavila zajíce, ale v tomhle případě ani ty psy - tedy vlčouny, jezevčík se kupodivu přemluvit dal :)

No a vybuchlý pes mě spolehlivě dostal, smála jsem se nahlas:)))

Pokud jde o smraďochy, jak já jsem ráda, že moje aktuální dvojka na to moc není!

Katko, díky za další dvě krásné historky :) Konečné(skoro) věty obou zážitků jsou přímo perly :). Přidávám se k ostatním - piš, piš, piš !

si přečtu vždy s radostí a u těch dnešních jsem měla po celou dobu pusu od ucha až k uchu, protože jsou tak vtipně napsané! I když samozřejmě přeju Hektorovi a ještě více paničce, aby se již více v blízkosti jejich cest nevyskytovaly hnusácké parfémy. Náš Denis se snad jen jednou (a doufám, že taky naposledy) stačil lehce ovonět, naštěstí jsem včas zmerčila, jak hodil rameno do trávy a jel po něčem smrdutém, tak jsem to včas zatrhla. I tak musel do vany, samozřejmě, ale ťuk ťuk, to byl jediný případ.

již řádně rozteklou rybu a taky umřelou kočku náležitě odleželou. Lidské enono je proti tomu nic.

My už procházky procházíme, madam nějak v poslední době zlenivěla, takže asi by ji ani ten zajíc nedokázal popohnat. Jó zamlada, to se za ním pustila i na velkou vzdálenost a i když jsme věděli, že ho v žádném případě nechytí, příjemné mi to nebylo.

Nejvíc se mi líbila scéna, kdy otevřel chlupatý vrčící manžel :D

Jinak název šamponu "pro psích smraďochov" je velice dobrý nápad, ten by se dobře prodával.

historky. Zajíce se mi ještě nikdy zastavit nepovedlo. Od zvěře psy většinou odvolám, nejhorší bývala Ginny, která je velký lovec (a skvělá pracovní fena). Jenže už jí je 11 a už nezdrhá (většinou). U nás potkají spíš srny. Zajíci jsou tu vzácní.

Smrad znám v řadě forem a typů (vede stará ryba). Holky se taky rády parfémují. Fénovat jsem je nezkoušela. Manžel si holt časem zvykne. U nás taky, teď už by bezpsí být nechtěl.

Moc jsem se bavila historkami o strakáčích.

Katko, jak já Ti rozumím,ten smrad na mne dolehl až k nám, jak byl sofistikovaně Tebou popsán.:-)) Manžel je asi hodně tolerantní a psiska má rád, no, jako u nás,hahaha! Ten posun z chodby okamžitě do koupelny plus šampon,sprcha je ještě dobrý,horší cesta domů s tím, kterým čunětem. I tak je milujeme! Jo, řepka zatím není sklizena, takže u nás, zajíců prosto! Píšeš moc hezky a vesele, díky!

máš hodné psy, že se při stíhání zvěře zastaví- v neděli psice honily po poli čápa, který po chvíli líně poodletěl a jim konečně došlo, že řvu. Karamelka ze začátku váhala, protože jí to přišlo jako moc velká a divná slepice, zato Světluch se k němu rozběhla bez váhání, takže Karamel zvážila, že když šéfka do toho jde, tak ona taky... :-(

Móóc ráda jsem si to přečetla! Těším se na pokračování!

... hezké vyprávění!

Po prvním textu o zajíci s přivoláním (no skoro, že) jsem myslela, že to je vrchol. Ovšem ta druhá část byla úplně stejně báječná,teda zejména pro mne, které se to netýká.

Paráda, piš, hodně piš!

ten závěr mě úplně rozsekal, ještě se tu směju. :)

máš bezvadně vycvičenou smečku. Je vidět, že máš přirozenou autoritu, která působí i na divou zvěř (:o)).

To u nás by to dopadlo jinak. Zrovna předevčírem před Brooke vyrazil zajíc (žádný mlaďoch). Naštěstí jsme ho uviděly zároveň, a já ihned zareagovala (což u mne nebývá zvykem), tudíž se Brooke sice nerada, ale vrátila ke mně. Jenže v ten okamžik zareagoval Erník, který se cáral za náma. Vyrazil za zajochem (který už byl dávno v trapu za potokem) a klasicky na moje výzvy k návratu zareagoval až na opačném konci louky. Je to lotr mexický a tvrdohlavý slovenský korač! Stejně si myslím, že nevěděl, za čím se žene, neb tráva byla vyšší než jeho ocásek, navíc on opravdu není atlet a ani sprint ani vytrvalostní běh není jeho doménou a po návratu byl hotový.

a patrně to Stůj! Bylo ve správné tónině a autorita křičícího byla obrovská :-D Ano,jsou příhody, které bezzvířecí lidi nezažijí...jejich škoda..ale zase zažívají jiné, jen nám o nich málo píší....a moc děkuju, na tvoje články ve slovenštině se vždy moc těším....

hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

Katko, krásné příběhy - které ti bezpsí nikdy zažít nemůžou :o) Nenudíš se - a klobouk dolů, že dva (to už je smečka) zastavíš u běžícího zajíce. Night je taky poslušný u zvěře - ale je jeden a to je vždycky snazší