Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
21.5.2024 | Svátek má Monika
Diskuse k článku
BTW: To jsem já?
Když si jako malí začneme uvědomovat své já, získáme pomocí vlastních vjemů, pocitů a zrcadel poměrně přesnou představu o svém vzhledu, pohybech a hlasu. Potíž je v tom, že je to jenom naše představa.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Rpuť 16.1.2006 11:36Re: Re: Tak teď nevím : ))) Teď dal dvě noci za sebou pokoj, tak už ho to,doufám, přešlo. Snad to bylo opravdu jen kvůli těm fenkám.
Teď máme "tichou domácnost", neboť ráno spáchal "zločin". Porazil Irenku(dceru) a zdrhnul. Jelikož byla ještě tma nezbývalo než doufat. Vrátil se těsně po rozednění, tak jsem mu řekla, že je lump a že s ním nemluvím. Tvářil se nešťastně,
jako že jeden nemůže udělat ani krok, aby se mu to nevyčetlo a vůbec je pes nepochopenej, vopuštěnej a šel sežrat Benjimu restovanou zeleninu, ačkoliv ji strašně nerad. I zahřměla jsem hlasem velikým a Blesan zajel za sedačku vzkutku jako Blesk
 |
|
|
Bláža 16.1.2006 11:32Re: Tak teď nevím : ))) Tak já se nad mými fotkami zase dožaduju ujištění, že ve skutečnosti vypadám jinak a líp :o)
|
|
|
Vave 16.1.2006 11:00Re: Tak teď nevím : ))) Milá Rputi, totéž říkají moje děti u fotek. :o)
A jak to teď máte s Bleskovým nočním buzením?
|
|
|
Rpuť 16.1.2006 10:05Tak teď nevím : ))) Stály jsme jednou s mou starší dcerou u zrcadla. Koukla se na mně, pak do zrcadla, pak zase na mně a zamyšleně pronesla: "To je divný, ale ve skutečnosti vypadáš úplně jinak!"
|
|
|
Hoffmanová 16.1.2006 9:55Matýsek Matýsek byl kříženec jezevčíka s foxteriérem. Teda jezevčík hladkosrstý na delších nožičkách.
Byl strašně hodný a poslušný. Ve 14 ti letech zemřel l6. 11. Potom jsem psa neměla.Přišlo jaro.Můj syn Radim přišel na to,že nějak chřadnu. Byla neděle odpoledne přišel a řekl:
Mámo , chceš psa, ale musíš se rozhodnouit hned .V tu dobu u nás bydlel starší syn s 1 roční Kateřinkou .Manžel a celá rodina staršího syna psa nechtěla. Ale já jsem byla rozhodnutá hned. Ano chci. Tak jedem, řekl mladší syn. A, když jsem uviděla nádhernou jezevčiči mámu se třemi štěnátky , tak jsem nezaváhala. Přitiskla jsem k sobě, to nejmrnší štěně a by tol zase
kluk a jmenuje se zase Matýsek.
|
|
|
Hoffmanová 16.1.2006 9:31Mytýsek |
|
|
Iva 16.1.2006 9:15Když jsem se poprvé viděla na videu, žádala jsem manžela, ať tu cizí babu vystřihne :-. A jako vždy zase shrnuto výstižně a myslím, že i pocity každého, kdo se kdy viděl pohyboval a slyšel v televizi i ten hlas je jiný. Jinak s panem Kaplanem jsem se naučila říkat "to je já":-) |
|
|
Fallowa 16.1.2006 8:55Je to fakt - Když šla vnučka poprvé do školy,syn si to natáčel na video a z nepochopitelných důvodů natočil i mně,když jsem přicházela.Po shlédnutí této nahrávky jsem se vlastního zjevu zděsila - paní D.R.popsala mé pocity velmi přesně v článku.Zatímco v mládí jsem se vnímala daleko hůř,než mě viděli ostatní,nyní jsem zjistila,že mám zřejmě až nezdravé sebevědomí!Můj vnitřní obraz kupodivu poměrně koresponduje s názory mých blízkých. |
|
|
Bláža 16.1.2006 8:55Zapeklitá věc to naše "já". Opravdu námět k zamyšlení. Každý z nás se tím asi někdy zaobíral, ale tento článek to tak pěkně popisuje a shrnuje... |
|
|
Vave 16.1.2006 8:22Tak jste mi zase nandala, milá paní Dé, pořádnou porci k zamyšlení - řekla bych, že s ní vystačím nejméně na týden.
Ale už teď vím, že pro mě nejtěžší bylo začít se přijímat, začít se mít ráda. Ale od té doby, co to dokážu, je svět mnohem hezčí.
|
