8.5.2024 | Den vítězství


Diskuse k článku

BTW: Romány

Nekonečné prérie, vznešené domy aristokratů, vzdouvající se oceány, staroegyptská města, čínský venkov, ledové ticho severního i jižního pólu, česká městečka, gladiátorské hry a hořící Řím - kolik prostředí, dob, vztahů a krajin jsem už navštívila. Kolik jsem prožila napětí, legrace, strachu, dojetí i zamyšlení, když jsem četla. A té lítosti, když dobrá kniha končí!

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
aaa 14.2.2006 11:20

aaa

aaa
Lenka 13.2.2006 11:31

Re: Re: :-))

Elániův život je prakticky jedno velké morální dilema a to hlavně od doby co si vzal Sibylu Berankinovou :-))).  Vetinari je super, někdy si říkám, že takového někoho bychom taky potřebovali....místo Paroubka. Nebo možná místo celé vlády :-) a Sam Elánius coby šéf policie a máme to v suchu.
 
 
marky 13.2.2006 10:04

Re: :-))

malí bohové, nohy z jílu, pátý elefant... a vůbec ty díly s morálními dilematy 8-) hodně je řeší elánius, samozřejmě, a taky vetinari, i když ten z proklatě jiného úhlu, ale člověk se nakonec diví, že výsledek je prakticky tentýž.
Finrod Felagund 12.2.2006 2:01

Nejvtipnější je

Když Vám zabaví vyučující knížku na hodině literatury... na gymplu jsme měli jednoho doslova knihomola a kolik ten s tím měl problémů... S knihou byl vidět neustále (často s velmi kvalitními tituly), ale jeho známky z literatury se pohybovaly mezi dvojkou a trojkou... holt absurdistán :)
Hana Williamson 11.2.2006 18:04

Re: Taky, taky

Ohledne toho Karla Maye: mela jsem doma po otci 4 - 5 (?) dilu o dobrodruzstvich v ruznych muslimskych zemich. Uz nevim, jak se to jmenovalo souhrne, ale jeden z hlavnich protagonistu byl Hadzi Kara Ben Nemsi; jedna z tech knih se myslim jmenovala V zemi Sipetaru. A melo to naaadherny obrazky. Kdyz jsem byla naposledy v Olomouci, tak jsem to usilovne hledala mezi mnozstvim kneh, lec nenasla. Asi obet stehovani.
Hana Williamson 11.2.2006 17:50

Re: Jóóó čtení...

No, na mne z toho Dostojevskyho vzdycky padla silena deprese, resp. chandra. Takze krome Kareniny jsem ani jeden opus nedocetla, i kdyz radu zacala. Jeste tak Dostojevsky zinscenovany na divadle, to jde.
Hana Williamson 11.2.2006 17:42

Re: Re: Re: vy jste dnes měli krásné téma.

Jo, ty pohadky v radiu byla parada. Uplne jasne si pamatuju tu slast, sedet v obyvaku a poslouchat a predstavovat si. Zejmena mi utkvela ruska pohadka o Finistovi jasnem sokolovi. ted jsem si ji nedavni koupila v anglictine, ale jeste jsem ji necetla, bojim se, ze by se mi to uz asi tak nelibilo...
Bláža 11.2.2006 11:05

Re: Re: vy jste dnes měli krásné téma.

V této souvislosti mě též napadá skvělé "čtení na pokračování" , které se dříve, nyní už méně, ale stále vysílá v rádiu, poslouchali jste jako děti třeba nedělní pohádku?
Jarka F. 10.2.2006 21:09

Re: Re: Re: psí čtivo

Ano, Kačere, máte pravdu, náš mazlík č. 2 je ve standardu na hadopasech - a protože náš mazlík č. 1 je kavkazák, jsou samozřejmě i u Lídy :-)
Kardiak 10.2.2006 18:49

Re: :-))

A taky Muže ve zbrani,Noční hlídku a Morta. Jo a ještě spoustu dalších.
Lucka 10.2.2006 18:24

Čauky Heduš!

Já jsem si na Tebe taky vzpoměla - jsme na jedné lodi.
Můj osud je zpečetěn a je v rukách ostatních čtenářů Zvířetníku.. před chvílí jsem poslala vyprávění i s fotkama.. Nejdřív jsem to ale poslala kamarádce, abych měla trochu představu, jak to bude působit - okamžitě se dožadovala pokračování  
Kéž se to tak bude líbit i vám ostatním
Lucka 10.2.2006 18:21

Lenko,

já netvrdím, že ta kniha je špatná.. Jen si myslím, že na ní tehdy bylo moc brzo - bylo mi 13 nebo 14, měla jsem jiné zájmy a asi jsem jí nepochopila.. Ale vím, že mi to fakt nesedělo a louskala jsem to s krajním odporem a ten pocit mám i teď, když si na  to jenom vzpomenu. Jenže jsem byla dítko svědomité, a tak jsem přečetla i tuto povinnou četbu. Možná kdybych jí tehdy hned zahodila a vrátila se k ní teď, mohla jsem z ní být stejně nadšená jako Vy.
Fallowa 10.2.2006 18:04

Re: Re: Re: Re: P.S. pro Beňu

Jenže Theodora je taky hluchoněmá a má se Stevem dvojčata...
Kačer 10.2.2006 17:42

Re: Re: Re: Re: Re: Jóóó čtení...

Právěže, měli jsme tuze průpravu do života! Teda si aspoň myslim, a já vlastně do teď mám ráda pohádky, takový ty drsnější :o)))
Eva P. 10.2.2006 17:33

Re: Re: Re: :-))

Sinuheta jsem sebou brala i na tábor :)) ctu ho v cca 5 letych periodach, stejne jako Quo vadis, Doktory od Segala a Falesny hrace+Z neznamych duvodu od Frybovy atd., k temhle knizkam se budu vracet uz asi porad :) Ale nejvetsi ulet byl se Snatky z rozumu od Neffa, pentalogie, a ja se bala ze kdyz to doctu nekde mimo barak, tak nebudu moct hned pokracovat! :)) takze jsem sebou tahala vzdycky 2 dily, cvok.. Dobra znameni jsou vyjimecne ze Zeme, jako zemekoule :) je to vyborna vec, doporucuju!
zana 10.2.2006 17:30

Re: :-))

já asi nejvíc miluju Smrťa, ale je to pěkný všechno.
Lenka 10.2.2006 16:53

.

Lucko - J.D. Salinger, to je ten pán co napsal Kdo chytá v žitě. Já ti nevím, ale mě se ta kniha strašně líbila
Lenka 10.2.2006 16:49

Re: Re: Re: P.S. pro Beňu

Jasně, ještě se nechám přejmenovat na Theodoru a vyrazím do Isoly sbalit Carellu :-))
Lenka 10.2.2006 16:48

Re: Re: :-))

Jo já to mám namíchaný tak na půl, no možná těch anglických je víc, ale je to super i v češtině, ten překlad je dokonalej.  Dobrá znamení...sákryš, nevím, to asi neznám. Ale třeba takový Eric, to je dokonalý....peklo pod manažerským vedením :-))))))) dokonalý.  Mě se líbí i takový ty netypický, třeba Malí bohové nebo Pyramidy. Pozoruju se, že poslední dobou fakt nečtu nic jinýho...taky proto, že ty knihy jsou malý a dobře se vejdou do kabelky...jo už s sebou netahám Sinuheta jako kdysi..
Lenka 10.2.2006 16:42

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jóóó čtení...

Jo tak to bude asi ta samá, taková velká kniha. Už nevím k jaké pohádce to patří, ale byl tam jakýsi pán v posteli, velmi vyděšený a sahala na něj černá postava, což měla být smrt....brrr...
Heduš 10.2.2006 16:40

Re: Pokračování

Ahoj Luci!!!!! Se skripty to máš stejně jako já :o) naprosto tě chápu! Na vyprávění o setkání se moc těším!!!!!!!!!!!!!!!
Hanča 10.2.2006 16:38

Je to skvělé,

že je tu tolik vášnivých čtenářů. Taky jsem přelouskala kvantum knížek, na základce jsem četla, co mi přišlo pod ruku, klasiky (Jirásek, Baar, Němcová) jsem střídala dobrodružnou literaturou (Tři mušketýři, Mauglí) a ty zase Kájou Maříkem a červenou knihovnou, a když jsem ve škole pod lavicí dočetla Nic než Tvé tělo, tak jsem se neovladatelně rozplakala, učitelka ze mně starostlivě mámila, co se mi stalo, a já - že nic a bulela jsem dál ostošest. Mrzí mě, že teď už na čtení nemám tolik času, ale když si ho udělám, je to pro mě svátek a vychutnávám si to. V poslední době jsem si zamilovala Květu Legátovou - Želary a Jozovu Hanuli. Nejen pro silný příběh, ale i pro skvělý neotřelý jazyk.
Heduš 10.2.2006 16:38

dnes bylo

děsně práce, tak se sem dostávám zase až teď, ale lidi vy všichni jste zapomněli na všechny knihy s MUMINKY!!!! a PIPI PUNČOCHATOU!!! a DĚTI Z BULLERBYNU! a RONJU, DCERU LOUPEŽNÍKA!!! To jsou moje dětské knížky se kterými jsem zcela ulítávala, a jak jsem záviděla Ronje, když jezdila na divokých koních a byla samostatná v jeskyni :o)) a Muminci a Morana a Čarodějův klobouk!!! Jéééé. Fakt je mám ještě všechny v knihovničce :-) Tyhle nedáááám :o)
Heduš 10.2.2006 16:28

Re: Re: Re: A tak to jo,

!!! na známky se mne DOUFÁM opravdu nikdo nikdy ptát nebude :o)))))
Heduš 10.2.2006 16:28

Re: Re: Re: A tak to jo,

díky za palce, ale chybí mi toho ještě docela dost :-// nějak jsem se na to v poslední době vyignorovala :-)))
Bláža 10.2.2006 16:15

Re: vy jste dnes měli krásné téma.

Já sem jukám od rána, už dvakrát jsem napsala příspěvek a pak ho neposlala a zase smazala a v duchu si přemýšlím a vzpomínám, jaká čtenářka jsem byla já. Mám v knihovně plno knížek, které mě provázejí od dětství, ale syn lásku ke knihám nezdědil. Je to škoda, myslím, že se tím připravuje o plno krásných prožitků a jak zde už někdo psal, krásně se čtením učí čeština, jaksi podvědomě...
Lucka 10.2.2006 16:10

Pokračování

Je to spíš únavou očí a připomínkou toho, že poslední roky je pro mě kniha hlavně symbolem učení. K Vánocům jsem dostala novou knihu a hrozně jsem se těšila, že si jí přečtu, až budu mít po zkouškách. Před pár dny jsem jí konečně otevřela, ale přečetla jsem jen pár stránek... Knížka se jmenuje Vládce parazit a snad to, že po zkoušce z parazitologie jsem toho o zatím zmíněných parazitech věděla víc než autor mě od knížky spíš odrazuje než aby mě to  k ní táhlo. Jinak je ale psaná čtivě a koho toto téma zajímá, tomu jí doporučuji... Hrozně se těším, až budu mít čas a zárověň potkám knížku, která mě přitáhne a nepustí, dokud jí nedočtu do konce..  Dřív jsem byla schopná číst do tří do rána a ráno vstát v sedm a číst dál, pokud jsem zrovna nemusela do školy. Hrozně mi to chybí ale i z nedostatku času se teď knihkupectvím radši z daleka vyhýbám. Chodím na internet a čtu Zvířetník, protože to se dá ještě jakžtakž stihnout a případně dohnat o víkendu doma a zároveň mám jistotu, že to co si tu přečtu, mě zahřeje u srdíčka a únik od reality je časově ještě snesitelný
 
PS. Konečně jsem sesmolila povídání, jak jsme se našli s Murphym, tak to odešlu paní Ruščákové a snad se to tu příští týden objeví
Lucka 10.2.2006 16:03

Já se taky hlásím!

Četla jsem už asi od čtyř let - měla jsem babičku, která mě na procházkách učila číst tabulky s názvy ulic. Milovala jsem pohádky a knížky pro děti - mojí zamilovanou byly Děti z Bullerbynu. Asi v osmi letech jsem přešla na dobrodružné, ale známým autorům jsem se spíš vyhýbala. Četla jsem pár foglarovek, jen jednu verneovku a žádného Maye! Ale ostatní indiánky a příběhy z přírody a Divokého Západu, to bylo moje (Zane Grey, Frič, Curwood...). Ve věku, kdy moje vrstevnice začínaly číst dívčí romány jsem se proháněla po pláních s bizony a hnala dobytek. Chodila jsem do naší malé knihovny pro děti a mládež a odnášela jsem si minimálně 8 knížek a za 14 dní jsem tam byla zas. Naštěstí mě to pustilo zhruba v době, kdy mi už stejně neměli co nabídnout - vše z téhle oblasti jsem už měla přečtené. jen ty Mayovky apod. jsem si nechávala jako poslední zálohu, ale nakonec už na ně ani nedošlo. Také Herriot mi učaroval a mám ho ráda dodnes. Četla jsem i Dicka Francise a přešla jsem i na jiné detektivky. Na gymnáziu jsem měla velké štěstí na profesorku češtiny - byla to super ženská a do povinné četby se snažila vybrat to, co by nás mohlo zajímat. Proto jsem z povinné četby přečetla skoro vše a litovala jsem jen v jediném případě..ta knížka se jmenovala Kdo chytá v žitě, autora už si nepamatuju, je také možné, že ve 14ti letech na ní ještě nebyl pravý čas - tu jsem přelouskala opravdu s odporem a asi bych to ani nezkusila znovu, jakou nechuť to ve mně vzbudilo. Ale jinak jsem se pustila i do knih pouze doporučených - jednou z mých zamilovaných je od Werfela Čtyřicet dnů..je to i jedna z mála knížek, které jsem poctila tím, že jsem je četla 2x. U většiny ostatních jsem měla pocit, že to nemá význam. Od té doby, co studuji na veterině, čtu něco jiného než skripta a přednášky jen velmi sporadicky. I když mám třeba pár dnů čas o prázdninách nebo teď v období po zkouškách a před začátkem nového semestru, nemám sílu trávit čas zase zíráním do popsaných stránek. Je to spíš ú
Iva 10.2.2006 15:50

Re: Zapomínáte na Jaroslava Haška,

No tak Alenku jsem zas nedočetla já, ale knížky od Ransoma mi jednou zakoupila mamka a pak jsem neustále otravovala v knihovně, jestli nemají něco dalšího..
smoky 10.2.2006 15:21

další knihomol

Také se hlásím do kroužku knihomolů, jak mi přijde kniha pod ruku, už mne od ní nic neodpoutá, a musím přiznat, že jí mám většinou hned ten den přečtenou. Takže knihy se mi opravdu nevyplácejí, protože mám spotřebu jedné knihy denně. Některé své knihy jsem četla i 10x, a když manžel vidí, že domů táhnu další knížku, tak se tváří znechuceně a pod fousy si brumlá "zase s tebou nic nebude"