Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Romány pro ženy
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
jenny 31.5.2006 14:56Re: Měl jsem štěstí, Věčně zpívají lesy je každoroční moje předvánoční četba,perfektně mně to naladí až na to , že si sem tam připadám jako ten pracující lid pod velením staré Anny. |
|
|
Bláža 31.5.2006 8:55Je to pravda odvěká, že obal prodává. Ať je to jakékoliv zboží, pokud upoutá obal, prodejnost zboží má způlky vyhráno. Mě obaly na knihy taky většinou v knihkupectví odpuzují, ale uvědomila jsem si to až po přečtení článku od paní Dé. Mám třeba doma dětské knížky, a všimla jsem si, že po revoluci vyšly opět, ale jejich obaly jsou příliš "moderní" a to mě na nich zarazilo. Já si knížky vybírám podle recenzí a nebo doporučení známých. Taky nejsem příliš knihovnový typ, ale asi mi nic jiného nezbyde, než jí v nejbližší době navštívit, neboť kniha "Forrest Gump" není nikde k sehnání. Můj syn se zmínil, že by si jí chtěl přečíst a tak nesmím otálet a využít příležitosti, že chce vůbec něco číst a rychle jí sehnat, než ho chuť zase opustí. |
|
|
Eva P. 1.6.2006 10:07Re: Je to pravda odvěká, Blážo já tu knížku mám doma, můžu vám ji vzít na nějaký coursing. Ale varuju - je oplně jiná než film Eva P. + boxeři |
Mnohem méně romantická a chvílemi i drsná.|
|
Blanka 31.5.2006 8:43Knihy v "škatuľkách" To zadelenie kníh do tried je niekedy skutočne desné. Horšie je, že neznalý veci do príslušnej triedy zaradí aj autora tohto diela. A to sa potom bojíte od neho niečo vytiahnuť medzi ľuďmi - okamžite máte priradené IQ aj oblasti záujmu. Ja som to vyriešila jednoducho - knihy si balím do papiera (vraj aby sa nezašpinili - dobrý krycí manéver, nie?). Ináč, zstávam názor, že v každej knihe sa dá niečo nájsť, nejaká zaujímavá myšlienka, postreh. Len kto má hladať jednu vetu na 200 stranách, keď po druhom odstavci zaspí alebo vôbec nevie o čo kráča? |
|
|
Medvídek 31.5.2006 8:29Ale zrovna... ...ten Sapkowski má (aspoň u nás - jak jinde v Evropě to nevím) docela pěkné obaly. Ale jinak na tom něco je, když jsem si před mnoha lety nakoupil sbírky povídek mého nesmírně oblíbeného Howarda Lovecrafta od nakladatelství Zlatý kůň tak jsem raději ignoroval ty Saudkovy silně srandovní kresbičky hodící se k povídkám Velmistra horroru jako tatarka do rejže. |
|
|
Kardiak 31.5.2006 18:35Re: Ale zrovna... Tedy nic proti K.Saudkovi,ale ke knihám R.E.Howarda a H.P.Lovecrafta se jeho kresby velice nehodily |
|
|
ptakopysk 31.5.2006 7:52Na hárlekýny mi nešahejte... To je literatura, kterou čtu docela rád. Když čučíte celej den do počítače a jedinou literaturou, kterou máte k dispozici, je Bussiness specification, popř. Administration quide, začtete se i do hárlekýna. Je to čtení na jeden večer před spaním, víte celkem přesně, že ti dva co se o nich píše na první stránce se vemou na dvousté stránce. Cca na straně 60 spolu hupnou do postele, na straně 120 se poštěkaj, do strany 150 budou oba trpět (chlap samozřejmě víc) a na straně 180 se znova sčuchnou aby si stihli na zbývajících stranách o tom pohovořit a připravit svatbu. To je základní kostra Hárlekýna. Teď jde o to jakej autor(ka) to uchopí. Můžete zažít takový kopce scifistický srandy jako je svalnatej účetní, milionář opovrhující prsatejma dlouhonohejma blonďatejma milionářkama, chlap kterej se do čtyřiceti let neožení, protože nenašel tu pravou chudou blbou prdelatou vdovu s třema dětma, věrnej herec abstinent, archeolog, kterej vymlátí hospodu plnou honáků dobytka, atd. atd. kde jinde zjistíte, jak má vypadat správnej chlap, že všechny ženy voněj po šampónu z lučních květin a nikdy netrpí premenstruačním syndromem, že chlapi nesmrděj, ale mají mužnou vůni, že chlapi nemluvěj, ale úpěj, že mají trvalou erekci od osmi večer do devíti ráno. Po takovémhle nářezu otřu slzy smíchu a s dobrou náladou jdu chrnět. |
|
|
zana 31.5.2006 7:54Re: Na hárlekýny mi nešahejte...
|
.|
|
Zdena bez psa 31.5.2006 8:38Re: Na hárlekýny mi nešahejte...
|
|
|
Bláža 31.5.2006 8:45Re: Na hárlekýny mi nešahejte... Že by sem si ty Hárlekýni taky koupila, gdyž tu od Ptakopyska čtu, jaká je to bžunda? |
|
|
Ela 31.5.2006 10:36Re: Re: Na hárlekýny mi nešahejte... Kupte, a doporučuji ještě někoho dalšího ke čtení. Ono je to nejlepší, když si to předčítáte navzájem nahlas, to pak slzy smíchu stříkají ještě více. Ptakopysk to popsal velice dobře, přesně tak to v těch knížkách funguje, není třeba hledat v nich nic jiného. |
|
|
Ela 31.5.2006 10:44Re: Re: Re: Na hárlekýny mi nešahejte... Kdopak se to skrývá za mým nickem ? Máme tu další Elu ? |
|
|
ptakopysk 31.5.2006 11:08Re: Re: Re: Na hárlekýny mi nešahejte... :o)) já své děvence předčítám ta horoucí vyznání lásky. To byste nevěřili, jak to zní blbě, když se to řekne nahlas. Jo a taky jsou tam různá anatomická extempóre. Občas ty jedinci musí mít končetin jak chobotnice aby se udrželi na nohou. Specielně jde o popisy toho jak se dostanou z polohy vertikální do polohy horizontální. Ona má maxisukni, on má gatě na půl žerdi, jejich jazyky jsou propleteny a zkoumají si ústní dutiny jak zubaři při habilitaci. A on jí ještě k tomu žužlí ucho. On jí drží za lopatky a tiskne ji k sobě, ona má prsty v jeho kučeravých vlasech. Tak a teď si představte ta muka spisovatelova jak má popsat, že klesli na postel (koberec, pažit, apod.) a aby to nevyznělo, že sebou flákli jak pytle s vovsem. Spisovatel tedy kulantně píše o tom jak on říká ano! Ano!! ANO!!! a ona říká NE!!! Ne!! ne! a přitom si myslí "Per to do mě ty můj ďáble!" Mezitím p.t. čtenář zapomene, že ten chlap je mutant s dvěma ústníma otvorama a je připraven na to, že dáma má tři páry rukou, přičemž jedním párem vybírá čmelíky z kučeravých vlasů rozdychtěného gentlemana, druhým párem mu rozepíná košili a třetí pár umožňuje ono pozvolné klesání na postel. No řekněte není to žrádlo? |
|
|
Ela 31.5.2006 11:23Re: Re: Re: Re: Na hárlekýny mi nešahejte... Ptakopysku, ty seš číslo - tohle mě málem zabilo, tím jsi svá předchozí stanoviska dorazil. Doporučila bych ti knihu Oldřicha Sirovátky " Acha, ta láska nebeská", autor tam takhle rozebírá jednotlivé scény největších sr/aček, které kdy zjihlé oko prvorepublikové čtenářky " Večerů pod pumpou" spatřilo. Neznáš ? |
|
|
ptakopysk 31.5.2006 11:45Re: Re: Re: Re: Re: Na hárlekýny mi nešahejte... knihu neznám, ale Večery jsem přechroustal skoro všechny - původní vydání! I ty válečný! A řeknu ti, že se v té době s nepotřebnými figurami nemazali. Invalidní manžel a úúžasně inteligentní spisovatel na letním bytě? Šupky dupky - z manžela je alkoholik, kterej prochlastá ještě teplý vejce od slepice, takže nejni žádná škoda, když ho přejede kůň (nebo jak se to říká). Manžel majitel velkostatku, nepije, nekouří, za děfkama nechodí - a manželka náhle potká lásku z dětství věhlasného lékaře - teď co s manželem. Koupíme mu něco s motorem, nejlépe Indiána (ať už je to co chce) seženeme vhodný patník u silnice a pobavíme čtenářky popisem mozku stékajícího po štěrku. Přispěchavší lékař a následný ozdravný pobyt ve švýcarském sanatoriu je nabíledni :o))) |
|
|
D. R. 31.5.2006 12:53Re: Re: Re: Re: Na hárlekýny mi nešahejte... :)))) Ptakopysku, smála jsem se, až mi tekly slzy. Nevydolujete ze sebe ještě nějaké postřehy? Prosím! |
|
|
terra 31.5.2006 12:51Re: Re: Re: Na hárlekýny mi nešahejte... Nedá mi to - bylo mi asi třináct, když se mi dostala (zlomyslným omylem) do rukou prastará, rozpadající se knížka. Tenkrát se tomu neříkalo "harlekýnky", ale "dívčí románky". No a tohle byl jeden z nich, asi tak z roku 1920 (tedy vydaný v tom roce, popisoval dobu tak kolem 1850) a jmenoval se "Kamila a Madlena, vzorné dívky". Představte si, co asi vypuklo, když jsme tenhle skvost studovali slovo od slova s kamarádem na chatě jeho rodičů. Seděli jsme na verandě, pili malinovku a řvali a řvali smíchy tak, že si nás pak určitě tajně kontrolovali, co že jsme to louskali za nepřístupnou literaturu. Tedy - nebyla ani nepřístupná, ani literatura, ale už nikdy potom jsem smích tak nebrečel jako tenkrát ve Slivenci nad Kamilou a Madlenou... |
|
|
Zdena bez psa 31.5.2006 13:15Re: Re: Re: Re: Na hárlekýny mi nešahejte... Tak si mezi vámi připadám dost zanedbaná. Když mi babička předhodila dívčí románek (myslím, že to mělo 3 díly) Svéhlavička, tak jsem to zhodnotila jen letmo. Jsem založením metodik a když se rozjedu v knížce, tak mám veliký problém ji v půli odložit. Jako dítě jsem to nedokázala nikdy. Tak jsem nevěřícně píchla prstem do 3. dílu (Svéhlavička manželkou) a letmo jsem se informovala o ústřední postavě, jak pekla zajíce v kůži a nevykuchaného. A byl šmytec. Já si sebrala své mamuty, učebnici morseovky na rychlost a uzlování v přírodě a už jsem zase nebyla holčička. |
|
|
jenny 31.5.2006 15:16Re: Re: Re: Re: Re: Na hárlekýny mi nešahejte... Ale zase z druhé strany byl jazyk Elišky Krásnohorské alespoń kultivovaný. Do dnes si pamatuji, už nevím z které části Svéhlavičky to bylo , úsloví :" Dneska kvítek naděje, zítra kosa zmaru." Není to úžasně krásně patetické ?! |
|
|
Zdena bez psa 31.5.2006 10:51Re: Re: Na hárlekýny mi nešahejte... Blážo, to jsi měla říct, odborová knihovna jich odprodávala asi 2m á 1 Kč. Bývalá knihovnice měla trochu jiný vkus, než já a jak jezdila do lázní, tak nakupovala, přečetla a dala k proplacení. Už si to odnesly jiné dámy. No, nekup to |
|
|
Irena 31.5.2006 9:11Re: Na hárlekýny mi nešahejte... Teta dělá na Harlekýnech jazykovou redakci, čas od času si musí udělat nějakou "normální knihu", a to proto, že je stále ještě svéprávná (aspoň všichni doufáme). Nutno dodat, že Harlekýn královsky platí. Vzhledem k tomu, že také pracuji v nakladatelství a jsem schopná posoudit, jací lidé Vám servírují duševní potravu v podobě knih, tak se nedivím, že je situace taková jaká je. Věřte bude hůř. Uvažuji o přestupu do jiného týmu, třeba za pokladnu Teska. |
|
|
Karolína 31.5.2006 9:41Harlekýn mi děsně pomáhal když jsem založila firmu a všechno jsem musela stíhat - překládat návody z němčiny a z angličtiny na přístroje, které jsem hodlala dovážet, školit se v novinkách u výrobců, školit se v zákonech a předpisech, které jsem před tím jako zaměstnanec nepotřebovala a neměla o mnohých ani tušení, že existují a na co vůbec jsou a vůbec školit se v tom, do čeho jsem se pustila, shánět nové klienty a firmu stabilizovat na trhu, prostě blázinec. Spala jsem v noci 3 hodiny, "jela" na plný výkon bez víkendů, bez dovolené snad 3 roky, nežli jsem si své místečko na slunci vybudovala. Uznáte, že číst přitom filosofickou literaturu prostě nešlo, nesoustředila jsem se ani na detektivku. Za chvíli jsem nevěděla, kdo je podezřelý a kdo detektiv. Objevila jsem tehdy Harlekýnky a zakoupila první. Přečetla jsem ten blábol jedním dechem a úžasně si vyčistila mozek. Takže jsem přechroustala Harlekýnek stovky, stálo mně to neuvěřitelné peníze, ale strašně mi to pomohlo se odreagovat a myslet aspoň chvíli na něco jiného, milého, co dobře dopadne, bylo to nenáročné čtení, které se s těmi odbornými návody v hlavě příliš nepralo! Naprostý souhlas s ptakopyskem, v životě bych to nenapsala výstižněji! Jediný, kdo na tuto éru mého čtenářského života vzpomíná s opovržením, je můj muž. Ten to totiž dodnes nepochopil a klesla jsem v jeho očích hluboce, když zjistil, že čtu něco podobného! Na co prý mi jsou ty vysoké školy, když čtu takovýhle brak! A schválně mi tahal domů překrásné knihy, ovšem náročné na soustředění. Taky už na ně dnes, kdy firma "jede", došlo! Můj muž ovšem ještě dnes, když jde na chalupě přes půdu, kde je obrovská police s touto literaturou (nevyhodila jsem totiž ani jednu knížečku), tak se s výrazem "proboha, kdy už to nahází do táboráku" odvrátí a pokračuje v cestě. |
|
|
Hana Williamson 31.5.2006 13:29Re: Na hárlekýny mi nešahejte... Ano, ptakopysku, ano, ano. Je to tak. |
|
|
JoVo 31.5.2006 14:10Re: Na hárlekýny mi nešahejte...
|
|
|
Eva P. 1.6.2006 10:13Re: Na hárlekýny mi nešahejte...
naprosto presne, dokonce i ty stranky jste strefil, s rozptylem 2-3 na kazdou stranu. Za zivot jsem jich precetla tak 30 a u kazdy jsem se zasmala, ovsem dodnes si pamatuju jen jednu a to proto, ze muzkou obdoby hlavniho hrdiny mam ve sve blizkosti |
|
|
Alča 31.5.2006 7:26Pravdu máte, s knihami je v poslední době potíž - je jich obrovská spousta a těžko se v nich orientuje. Já mohu hrdě prohlásit, že obálka, připadně ilustrace na ní, pro mě není vůbec zajímavá. Jsem tak vychována právě literaturou sci-fi, která má většinou obálky hrozné, a to i v případě velmi dobrých knih. Je pravda, že hodně sleduji recenze a tudíž mám celkem jasno, co chci číst a nezajímá mě, jak to vypadá. Jsem také limitována tím, co naše knihovna nakoupí - já už si knihy dávno nekupuji, neboť je není kam dávat a musím počítat s tím, že občas mi něco koupí děti. Co se týká románů pro ženy - tuhle literaturu moc nemusím, hlavně v poslední době. Mám totiž pocit, že nejen v literatuře, ale i ve fimech a televizi je vše tzv. ze života dle schématu - sledujeme vývoj hlavní postavy, zápletka - nějaký problém, stresová situace, řešení, závěr - většinou happy, občas i nečekaný, ale to velmi zřídka. Z tohoto důvodu ani nekoukám na telku - různé seriály (rodinná pouta, ordinace v růžové zahradě, ulice, atd.). Je prostě kolem nás hodně zla, neúcty, podrazáctví, čest se slušností se nenosí, tak proč na to ještě koukat v televizi, nebo o tom číst. Samozřejmě nelze paušalizovat, v každém druhu literatury se najdou hrůzy, ale i skvosty, zejména dobře napsaná historická díla mají můj obdiv. |
|
|
zana 31.5.2006 7:52Re: Pravdu máte, Souhlas, akorát jsem se pořád ještě nenaučila chodit do půjčovny - nějak mi ty osahané knížky nevyhovují (divný, second hand mi nevadí). Přitom máme doma ke 30 metrům knih a už to fakt musíme omezovat Ještě bych dodala, že jsem zjistila, že poslední dobou nerada chodím do knihnkupectví, protože se strašně trápím nad ostatními typy literatury - chtěla bych všechny ty historie Přemyslovců, památky východních Čech, skvosty gotické miniatury... akorát že bych na to potřebovala sponzora a na toho jsem už bohužel trochu za zenitem |
|
|
jenny 31.5.2006 15:25Re: Re: Pravdu máte, Jo, to je strašný, já když vejdu ke knihkupci, mám úplnou depku, potím se jak gambler před automatem a nakonec vylezu s tím co jsem ani tak nechtěla, ale k o n e č n ě to mám, pak ze mně teprve odpadá ten stres, avšak příště, zas jak posledně, není mi pomoci. |
|
|
evam 31.5.2006 12:00Re: Pravdu máte, Na zlo a intriky se nemohu koukat. V TV obstojí jen Ordinace v růžové zahradě. Dámy, chcete - li si počíst, zkuste Garwoodovou, Spencrovou, Pilcherovou ( to, co je v TV se diametrálně liší od jejích románů např.Návrat domů, Hledači mušlí, Zimní slunovrat a pod. ) Také mám ráda Jan Karonovou - U nás v Miffordu - asi 6 dílů. Píše podobně jako B.Mac Donaldová , le to je klasika. Knihy si užívám, ale neříkám, že tu a tam některou neodložím. Hezký den! |
|
|
evam 31.5.2006 15:20Re: Re: Pravdu máte, ...ta Garwoodová by měla dostat cenu za milostný román , zápletky a znalost prostředí a zvyků a pefektního a vkusného erotična.. Její romány se odehrávají ve Skotsku a na pomezí Angli - kdysi. Ale je to spojeno rafinovaným erotickým dějem. |
