Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Pochybnosti
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Li 23.8.2006 10:43Re: Re: Re: Re: Re: velmi silná Co je to prosím felgmatik |
|
|
Kardiak 23.8.2006 18:12Re: Re: Re: Re: Re: Re: velmi silná To nevíš?Tak říkají v Plzni flegmatikům,přeci |
|
|
JoVo 23.8.2006 10:45Re: Re: Re: Re: Re: velmi silná
|
Pane Bože, proč mně tak trestáš?Vždyť jsem v životě neudělal nikomu nic dobrýho.|
|
Vave 23.8.2006 10:55Re: Re: Re: Re: Re: Re: velmi silná
Už jsem pro Tebe vyfotila své kapradí, ale nemám čas ho pojmenovat, snad časem ten čas najde. |
|
|
JoVo 23.8.2006 15:10Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: velmi silná
|
|
|
LENKA S. 23.8.2006 11:21JOVO, .TAK JÁ TAKY JEDNU, ALE TROCHU MIMO MÍSU PŘIJDE NÁVŠTĚVNÍK DO BLÁZINCE, CHVÍLI SE ROZHLÍŽÍ A PIOZORUJE CVRKOT, NAČEŽ SE ZEPTÁ PRIMÁŘE: "PANE PRIMÁŘI, JAK POZNÁTE, KTERÉHO Z TĚCH LIDÍ TU NECHÁTE NA LÉČENÍ A KTERÉHO POŠLETE DOMŮ?" "NO, TO JE SNADNÉ. NAPUSTÍME VANU VODY, ZAVŘEME TOHO ČLOVĚKA K NÍ, DÁME MU LŽIČKU, HRNEČEK A KÝBL A POPROSÍME HO, ABY TU VANU VYPRÁZDNIL ", ZAZNÍ ODPOVĚĎ. "TAK TO JE JASNÉ. TEN NORMÁLNÍ URČITĚ RADĚJI POUŽIJE KÝBL, ABY MU TO ŠLO RYCHLEJI, ŽE?" " Ó,NIKOLIV, TEN NORMÁLNÍ VYTÁHNE Z VANY ŠPUNT!!! A VY CHCETE POKOJ S VYHLÍDKOU DO ZAHRADY A NEBO BEZ?" |
|
|
Li 23.8.2006 11:23Re: JOVO, .TAK JÁ TAKY JEDNU, ALE TROCHU MIMO MÍSU Ťukťuk |
|
|
jiný Honza 23.8.2006 12:08LENKO, SUPER 8-))) |
|
|
Vave 23.8.2006 12:38Re: JOVO, .TAK JÁ TAKY JEDNU, ALE TROCHU MIMO MÍSU OHOHOHOHOÓÓÓÓÓ |
|
|
YGA 23.8.2006 12:45CHACHAJDY - JÁ TEDY RADŠI S VÝHLEDEM DO ZAHRADY. TO JE FAKT DÓÓÓBRÝ - TAKY JSEM CHTĚLA POUŽÍT (JAKOŽTO DUŠEVNĚ ZDRAVÁ |
) KÝBL.|
|
LENKA S. 23.8.2006 14:27Re: CHACHAJDY PŘESNĚ TAKHLE BYCH REAGOVALA I JÁ. TAKY BYCH MĚLA VÝHLED..... |
|
|
Kardiak 23.8.2006 18:14Re: JOVO, .TAK JÁ TAKY JEDNU, ALE TROCHU MIMO MÍSU
|
|
|
Káča 23.8.2006 8:14Pochyby Pochybnosti o našem konání jsou v pořádku a obvykle přínosné, pokud nepřekračují určitou mez. Kolikrát se mi stalo, že jsem prožila nad řešením nějakého problému bezesnou noc, při níž se tento problém rozrostl do obludných rozměrů. V takovém případě je nejlepší mít ve své blízkosti někoho (manžela, kamárádku), kdo vyslechne Vaše lamentace, vykulí oči a řekne "Tvoje problémy bych chtěl/la mít". Přeji všem pěkný den a užitečnou míru pochybností. |
|
|
Rákšasí 23.8.2006 7:58jo to je téma večer si počtu a připíšu. zrovna teď mám pochybnost o svém dalším kroku do budoucnosti, ale odněkud se začít musí |
|
|
Zdena 23.8.2006 7:50To jste hezky napsala, každý si musí najít tu svou hranici, kdy už pochyby nepřipouští a namísto "co by, kdyby" musí řešit, jak se vypořádat s následky svých rozhodnutí - třeba by i byla chybná. Vím, že z pochybností - tady z chyb - bych se měla poučit, leč bohužel ne vždy se mi to podaří. A tak (po)chybuji a pak si řeším , co jsem si nadrobila, a lepší už to nebude... |
|
|
Karolína 23.8.2006 8:07Re: To jste hezky napsala, já to vážně nechci zlehčovat. Je to vážné téma a není jednoduché se k němu vyjádřit a reagovat na něj. Spíš to chce se nad ním zamyslet. Ale jen mne tak zpětně v souvislosti s tématem a k mému dnešnímu zranění napadá: "Taky jsem pochybovala, když jsem tak stála nad tím kopečkem, než jsem vykročila vstříc svému drátovému osudu, mám - nemám, nemám to raději obejít tudy, kudy jsem na ten kopeček přišla?" Neobešla a skončila v nemocnici a na vozíku. Člověk by neměl své pochybnosti brát na lehkou váhu a měl by jim věnovat trochu víc pozornosti, když už mu proběhnou hlavou. Zpětně teď, když mám spoustu času rozebírat svůj život, své skutky a činy, docházím k závěru, že kde jsem udělala chybu (a sakra jich nebylo málo), vždy předcházely pochybnosti. Malé, šimravé, zasunuté někde pod kůží, ale byly. Nevěnovala jsem jim pozornost a to byla asi chyba. Už to nepodcením. I když - jak se znám, těch chyb bude i přes šimravé pochybnosti ještě dost a dost. |
|
|
Vave 23.8.2006 8:17Re: Re: To jste hezky napsala, Ano, člověk který je dost odkázán sám na sebe, by se měl naučit poslouchat své tělo i svou duši, to jsou ty nespolehlivější ukazatele na světě. Ale není to jednoduché je uslyšet a hlavně vyslyšet. |
|
|
jenny 23.8.2006 10:51Re: Re: Re: To jste hezky napsala,
|
|
|
Bláža 23.8.2006 7:34Jo, jo, kde je ta hranice, kdy jde o zdravé sebepochybování a nebo už o sebezničující pochybnosti. Ještě vidím jedem typ: pochybovat o druhých je taky způsob, jak někomu narušit sebevědomí, zvlášt, když jde např, o pochyby rodičů vůči dětem, nebo v partnerství. Mohou nás pochyby nakopnout k velkým výkonům (chci dokázat, že to zvládnu), stejně jako k destrukci.. Souhlasím s tím, že chválit je zdravé a posilující.. Pochyby dovedly filosofy k objevným myšlenkám, ale pochyby mohou být i vražedné. To je zajímavé téma! |
|
|
Alča 23.8.2006 7:12Naprosto souhlasím a chci jen dodat, že na lidech, kteří o sobě hodně a často pochybují, to je poznat a tito lidé pak podvědomě dávají najevo svoji nejistotu a to pak celkově snižuje jejich výsledný dojem. Já mám štěstí, že díky profesi, kterou už 20 let neprovozuji (učitelství), působím navenek sebejistě a rozhodně, a ty pochybnosti, ty si připouštím jen uvnitř - jakmile se již jednou rozhodnu, je to definitivní a musím za své rozhodnutí nést následky - třeba i uznání chyby a omluvu (což nikdo nedělá rád, ale čisté svědomí je pro mě velmi důležitá věc). Velmi souhlasím s tím, že někteří lidé jsou vůči sobě hodně přísní a nároční, přestože je jejich výkon, vzhled, schopnosti, .... velmi dobrý, snižují sami sebe neustálými pochybnostmi. Proto razím heslo: hodně chválit! Jakmile se někomu něco podaří ( někdy podle rozjásaného pohledu poznáte, že je člověk nadšen tím, co se mu právě povedlo a nemusí to být právě špičková úroveň), tak zasluhuje pochvalu. Každý má v sobě netušené možnosti a někoho obyčejná pochvala povzbudí k dosažení vynikajících výsledků a zažene ty největší pochybnosti ... |
|
|
jenny 23.8.2006 11:00Re: Naprosto souhlasím Jakmile se někomu něco podaří, chválit chválit ,chválit . Já to teda u mojeho přednosty praktikuji, ale asi o sobě pochybuje víc, než si myslím, neb to moc nezabírá. |
|
|
Rpuť 23.8.2006 7:11"Pochybuji, tedy jsem....":))) Oni totiž lidé, kteří nepochybují jsou naprosto nesnesitelný....
|
|
|
Hana Williamson 23.8.2006 4:56No jo ...nejak jste podchytila i soucasny stav me mysli. Pochybnost je vec dobra, protoze, jak jste pravila, jenom blb nepochybuje nikdy o nicem. (Muj manzel rika, ze v pristim zivote chce byt za blba - zivot by byl jednoduchy, jasny a spokojeny .) Az do nedavna jsem sve "pochybovacstvi" zvladala - pochybovala, ale pak jsem se rozhodla a uz se nedivala zpatky a spis se starala jak s tim dal. Ale v posledni dobe mam tendenci zhodnocovat radu svych drivejsich rozhodnuti - a ze jsem v zivote musela udelat radu zasadnich rozhodnuti, kde to mohlo jit tak ci onak - teda nemusela, ale byla jsem pred ne postavena, nebo nekdy jsem se tam vlastnorucne domanevrovala. Cili mam soucasne takovy myslenkovy gulas, ze kdybych bejvala udelala tohle jinak, tak pak ta nasledna vec by se nestala a tudiz bych ted nemusela resit nasledky/cosi/veci. Ale na druhou stranu by to zas mohlo bejt naopak - neco bych kdysi neudelala a ted bych si mohla rikat - safra, a kdybych byla bejvala to ci ono neudelala, tak o co bych prisla? Za leta jsem prisla na to, ze tyhle uvahy pestuju zejmena kdyz mam dost volneho casu - ne jako dovolenou, ale prace neni extremne urgentni, nebo me boli noha, nemuzu spat a tak se myslenky toci jak kolotoc a ve tri nad ranem je to najednou vsechno "velky a zasadni." Ale zas prijde rano a spousta cinnosti a veci bezne na promysleni a udelani. Takze, berme to jako oslavu bezneho chodu domacnosti, veci, ktere je treba udelat, i kdyz se jednomu nechce, slozitosti v zamestnani, nutnosti se starat o neco a nekoho kolem nas, protoze pak neni tolik casu spekulovat vic nez nutno. Pekny den a pekne myslenky. Hanka |
|
|
zana 23.8.2006 9:09Re: No jo Hanko, tohle je na zarámování. |
|
|
evam 23.8.2006 10:17Re: Re: No jo ...to podepisuji...... |
|
|
Vave 23.8.2006 11:11Re: Re: No jo Nebo na uložení, jako jsem to udělala já. |
