Bláža 21.4.2006 20:08

Milá paní D.R.,

Váš článek mě chytil "za srdce". Jak by bylo na světě krásněji, kdybychom se k sobě navzájem chovali alespoň z části tak pozorně, jako vy v Arnice! Ale našla jsem společenství lidí, kde to funguje na bázi  přátelství a to je okolo coursingového sportu se psy a pak tady na Zvířetníku. Já vím, že s pomocí potřebnějším to až zase tak moc nesouvisí, ale i na první pohled zdravý člověk potřebuje mít okolo sebe lidi s otevřeným srdcem. Váš článek mě však "nakopnul" k tomu, abych se zamyslela, co bych mohla v tomto udělat pro ostatní i já. Dříve jsem pomýšlela věnovat se canisterapii, jenomže můj pejsek se pro to bohužel nehodí. Ale láká mě to moc. Díky za tohle Vaše čtení a držím Vám palce do dalšího konání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

evam 21.4.2006 20:08

Re: MILÁ PANÍ DÉ A VSICHNI ZVÍŘETNÍCI,

  Máme velkou radost a projevejeme vám , paní Dé , svoje uznání !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

evam 21.4.2006 20:06

Re: Re: Bertik

  Děkuji mnohokrát.  Ty nervy jsou už lepší.  Pokud bude trychtýř nutný , tak přednosta něco stvoří  - přidělat to jako "na kšírky! !  Bertík se mnou spí na manželské posteli . Snad ho uhlídám od drbání. Zatím na to nemá pomyšlení. Hezký víkend ! 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hela S. 21.4.2006 15:50

Re: Bertik

Nám se osvědčil obojek, provlečený poutky na trychtýři a přitažený tak, aby nešel sundat. Faktem je, že náš pes má kožuch, takže to nebyl tak velký problém. A veterinář říkal, že jsou psi, kteří ten límec doslova olámou o nábytek, když to nejde stáhnout přes hlavu. Držíme Vám tlapky, ať to přežijete oba ve zdraví a bez zničených nervů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lenka 21.4.2006 15:49

Re: MILÁ PANÍ DÉ A VSICHNI ZVÍŘETNÍCI,

Pořiď si diktafon a diktuj si, ať o perly literatury nepřicházíme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

evam 21.4.2006 15:20

Bertik

Musím vám napsat, že Bertík má už jiskru v oku.  V noci když spal ( se mnou) tak jsem mu občas sáhla na tlapičky jestli vůbes žije .Ani se nepohnul. Ráno bylo vidět, že ho to bolí. Po převazu mimo antib. dostal půl tbl. proti bolesti. Jak ho bolest přešla nabralo jeho konání na síle. Za 2 vteřiny měl dole "trychtýř" z hlavy.  Vzpomněla jsem si na Vave a její Andulku.  Musíme vymyslet něco jako kšíry a k tomu to přidělat. Má úzký krk,malou hlavu a chápavé tlapky.       Mějte krásnou sobotu a neděli ( to jedeme zase na veter.) a děkuji mnohokrát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 21.4.2006 14:10

MILÁ PANÍ DÉ A VSICHNI ZVÍŘETNÍCI,

člověk tu pár dní není a teď kouká jako blázen, že jste tu vybudovali moc krásné Člověčiny. To je přesně to, co tu tak trošku scházelo, takový krásný plácek pro bétéwéčka Zvířetníkových dam a pánů. Kolikrát mě potkalo něco, co přímo nesouvisí se zvířátky a přesto to sem ze všech sil patří.

Jenže jak se znám, tak toho zas devětadevadesát procent napíšu jen v hlavě na vycházkách s Ankou. Škoda, že se to nedá z té hlavy nějak stáhnout rovnou sem. Takhle zas budu mít v patách pocit, že jsem chtěla a mohla, ale neudělala.

Jo, a to logo je fakt vyvedené!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 21.4.2006 14:05

Re: Re: Re: Re: Klobouk dolů před všemi,

Děkuju, milá Helo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hela S. 21.4.2006 13:48

Re: Re: Re: Klobouk dolů před všemi,

Tak to chápu. Ale potvrzuje mi to, to co jsem řekla. UMÍŠ TO! Jenom v zájmu zachování vlastní síly, kterou potřebuješ pro sebe a rodinu to dělat nemůžeš. Ale nelze tvrdit, že bys to neuměla, jenom ses nenaučila přijímat zpátky. Já měla v tomhle štěstí, potkala jsem hned ze začátku člověka, který mě to naučil. Děláš, co dělat můžeš a děláš to tak, aby Ti to neublížilo. A to je dobře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 21.4.2006 13:40

Re: Re: Klobouk dolů před všemi,

Milá Helo S., moji nejlbližší, totiž moje děti, strávily příliš mnoho času v obou typech nemocnic a já vlastně s nimi a ostatními nemocnými. Během let jsme dělali pro nemocné různé aktivity. Ale vzalo mi to skoro všechny síly, skoro jsem se z toho dostala do propasti já. Mám v sobě od té doby bloky, bojím se. Neumím přijímat zpátky vůbec nic, jen to jde ze mě a to prostě nejde. Když se u něčeho naskytnu, pomůžu, ale abych byla aktivní jako Ty nebo paní Dé, to fakt neumím. Neumím si hlídat energii a tak nic nevydržím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lenka 21.4.2006 13:15

No na slovní spojení "občanská společnost"

jsem trochu alergická, vždycky si pod tím představím bandu elekologistů, ale správný model je určitě ten popsaný v článku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka V. 21.4.2006 13:15

Nádhera!

Paní D., kéž by bylo na světě mnohem víc takových bezva lidiček, jako jste Vy a Vaši kluci. Udělat něco pro obyčejnou lidskou radost a porozumění, to je jedna z nejbáječnějších věcí. Mám známé, kteří patří do té podezírané a kritizované skupiny finančně velmi dobře zajištěných lidí. Sami mají čtyři děti. Báječným způsobem podporují jeden dětský domov - nejen finančně, ale berou děti na hory, k moři i k sobě domů, aby se aspoň mrňousci vykoupali v bazénu. Těm, co z domova odcházejí, na vlastní náklady zajišťují jakési počáteční ,,chráněné bydlení", aby se naučili žít v opravdovém světě. Jejich vlastní děti, i když fantasticky materiálně zajištěné, jsou nesmírně slušné, skromné a ochotné se rozdělit a pomoci komukoliv potřebnému.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hela S. 21.4.2006 12:57

Re: Klobouk dolů před všemi,

Vave, nevěřím. Určitě to umíš! Ten pocit ochromení znám, ale věř, stačí otevřít oči a srdce. Jsou to lidé jako my. Spousta z nich je pouze omezena svými fyzickými možnostmi. Neboj se jich ptát co potřebují a neboj se jim ani říct, že jsi nejistá. Nesnaž se být dokonalá a všechno vyřešit. Důležité je TAM BÝT, ne všechno zvládnout k naprosté dokonalosti. Tito lidé mívají úžasný smysl pro humor a neuvěřitelný cit pro potřeby druhých. Až se s někým potřebným zase setkáš, zkus se 2x nadechnou, usmát se na něj a nabídnout mu svoji ruku. Možná Tě za ni vděčně chytí a jenom ji bude držet. A Ty po chvilce ucítíš, že to nejsi Ty, kdo pomáhá, ale on pomáhá Tobě, aby ses přestala bát. Vždy je to samozřejmě individuální. Jinak reagují tělesně postižení, jinak psychicky. Ale věř, úsměv, otevřené srdce a nabídnutá "pomocná" ruka je klíč, který otvírá cestu do světa, který je "normálním" lidem většinou uzavřený. A ten svět je plný hlubokých zážitků a porozumění, které jinde těžko najdeš.

Já nikde nepomáhám pravidelně, ale mám mezi tělesně postiženými dobré kamarády. Jsou z druhého konce republiky, setkali jsme se náhodou, ale dali mi (a stále dávají) opravdu hodně. A upřímně, paní Ruščákové tu její aktivitu ve sdružení tiše závidím, protože je součástí úžasné skupiny lidí, skládající se z potřebných, studentů a člený sdružení. A ti všichni si navzájem dávají něco, co lze jen těžko popsat slovy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 21.4.2006 12:32

Klobouk dolů před všemi,

kteří dokáží pomáhat nejen penězi, ale hlavně tím, že jsou vždy tam, kde je potřeba. Kteří mají ochotné a hladící ruce, kteří se dokáží na své méně šťastné blízké usmívat, dokáží je podepřít a dovést, kam je potřeba.

Já sama to neumím, jsem v přítomnosti nemocných, postižených nebo starých lidí hrozně nervózní, netrpělivá, a současně jakoby ochromená a sama nemocná. Tím víc si vážím všech, kteří to umí a jsou pro tyto lidi jako sluníčko. Já umím dávat jenom peníze, ale říkám si, že je to alespoň něco, když víc nedokážu.

Milá paní Dé, jste úžasná nejen sama za sebe, ale i za to, že jste dokázala s sebou stáhnout i své syny. To je nádherné!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lenka S. 21.4.2006 10:22

Hluboce klaním

Paní Dagmar, hluboce se před Vaší činností a prací klaním. Ti  postižení ve Vás  všech mají  moc vzácný poklad. Vím o tom své a taky vím, jak je takovému postiženému samotnému krušno a smutno.... Moc Vám děkuji nejen za ně, ale i trochu i za sebe, i když já si takového dobrodiní zatím nemohla užít. Ráda bych taky pomohla ze všech m svých chabých sil, ale je to vše pro mne  daleko . A pokud jsem i oslovila s nabídkou pomoci nějakou bližší organizaci podobného rázu, nestála jsem jí ani za odpověď. Takové jednání člověka zamrzí a odradí, nemyslíte? Zdravím moc a přeju všem vašim klientům, abyste ještě dlouho a dlouho mohla vytrvat ve svém úsilí. Samota a bezmoc je hrozná.  Vím, o čem mluvím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvídek 21.4.2006 9:58

Re: Re: Re: Dopis - jako pomoc bliznimu (3)

Hergot WWW, Vy máte ale paměť.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. R. 21.4.2006 9:45

Re: Re: Re: Dopis - jako pomoc bliznimu (3)

Díky www, moc jste mě potěšil. ještě že Vás Venca měl!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 21.4.2006 9:39

Lído, vy musíte mít nesmírně ukázněného psa.

Mně by to strach nedovolil, protože Blesan je pořád ještě bláznivej puberťák. Když jdeme z procházky a je ulítanej, tak je všechno v pořádku. Ale když se na začátku "těší" a my jdeme po silnici, je schopen se uškrtit. Nutím ho jít u nohy a když už to jinak nejde, zavelím "sedni" a teprv pak pokračujeme dál. Dá se to s ním zvládnout, dokud nepotkáme páníčka-blba s nějakou chlupatou uřvanou blechou. Blecha řve jak protržená a páníček mi drží nekonečnou přednášku na téma, že "Ňuninka na velký psy vždycky štěká". Blesk šílí a vzpíná se, já řvu "fuj" a mám tisíc chutí zařvat na páníčka něco o volech. Blesk by blechu nezakous, jen by si chtěl hrát, což by pro blechu mohlo mít fatální následky a tak táhnu, potahuju, až se mi ho podaří odvléct. Co bych v takovém případě dělala s kolobrndou, to si tedy neumím představit. Prý by se měl ve 2 letech, t.j. v prosinci zklidnit - doufejme

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lída Š, 21.4.2006 9:14

Re: Lído, ad koloběžka.

 Kavkazáka ke kolobrndě uvázat taky nemůžu Z vodítka si dělám postroj na sebe, takže když koloběžka uteče, mám psa na sobě

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hela S. 21.4.2006 9:02

:-)

Nevím, jestli je tohle občanská společnost, ale tohle je společnost ke které chci patřit

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 21.4.2006 8:44

Ono, když budeme všichni lidi, tak ta občanská společnost už přijde sama.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 21.4.2006 8:42

Ivo, nic lepšího, v tomto předvolebním kvasu, nemůžete udělat:)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 21.4.2006 8:41

Lído, ad koloběžka.

Tak jsem si to představila v reálu, jak uvážu Blesana ke koloběžceByla by to ta nejrychlejší koloběžka na světě. Problém by byl jedině, že by se, při svém sprintu za háravou Jesinkou, tou koloběžkou zašprajcoval ve dveřích. Já už bych v té době byla, v nejlepším případě, na Aru...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lída Š, 21.4.2006 8:31

Paní Dášo

smekám

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Iva 21.4.2006 8:14

Jen zdravím ukážu se večer

A chlubím se též dnes ráno narozenou princeznou dobré kamarádky a během 2-3 dnů čekáme ještě v rodince, že se rozrosteme o Davídka.. Já nebudu střízlivá a nebudu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alča 21.4.2006 7:41

Moc pěkný příběh

a hlavně se šťastným koncem. Ono je obzvláště v dnešní době něco jako je pomoc bližnímu velmi ošemetná věc: tuhle na Vás vykoukne  z poza rohu kamera, která má za úkol nachytat naivní dobráky a pak je na obrazovce před celým národem zesměšnit, támhle, když pomůžete napadené ženě, Vás ta dotyčná nakonec žaluje, protože do toho, co ona má se svým chlapem Vám přece nic není,a nakonec přítel, kterému chcete poradit, odsekne, že on přece žádnou radu nepotřebuje, není žádný slaboch a padavka, poradí si sám - a udělá takovou věc, která ho bude celý život mrzet.

Já jsem přesvědčená, že občanská společnost musí být založena na vzájemné toleranci, čestnosti, důvěře, transparentnosti a v neposlední řadě na společném zájmu. Toho je dnes velmi těžké dosáhnout, obzvláště ve větším měřítku, proto každý takový průkaz vzájemnosti bereme stále ještě jako něco mimořádného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

WWW 21.4.2006 5:34

Re: Re: Dopis - jako pomoc bliznimu (3)

Tak jak mluvis! Napis ji treba ze na ni myslis, ze bys ji nejradej zmacknul za vratama, nebo ve stodole, co ja vim, kde jste se vsude muchlovali!  Ze to bylo pekne u reky ve stanu, ze kdyz slysis hucet Moravu tak na to porad myslis.

No ja to zkratim. Dopadlo to vsechno dobre a ani ne rok po vojne jsem byl na svatbe. A kdyz byla uz svatba k pulnoci unavena a vsichni posedavali, tak Venca mi privedl poradne predstavit Marusku.  Ze jsem jeho dobrej kamarad z vojny a ze by chtel, aby jsme si tykali. Pak odbehl vedle ke stolu, kde kamaradi pripîjeli na jeho zdravi a ztratu svobody.

Tak vy jste WWW, povidala Maruska. Venca mi o vas hodne vypravel.  No jo, byly jsme spolu dva roky na cimre povidal jsem ,  zname se dobre. Maruska nalila dva gruzinaky, tukla si se mnou a povidala zasnene. Vite, vis ( porad jsme si na to nahle tykani nemohli zvyknout, vsak to znate) WWW, ja jsem si take myslela, ze ho znam a skoro jsem o nej k vuli tomu prisla ! Ale to je tezke vysvetlovat, to by jsi mozna nepochopiL

To je mozny Marusko, povidal jsem, nektere veci, hlavne ty co jsou mezi dvema co se maji radi jdou fakt nekdy tezko pochopit , tolik toho uz o tom vim. Chtel jsem takhle moudre promlouvat. Maruska me vsak neslysela. Vedle u stolu zacali zpivat "Petatricatniky, Venca uz mel sundanou kravatu, rozepnutou kosili, a rval jak bejk.  Maruska se na nej zamilovane koukala, tak jsem si dalsi gruzinak nalil sam !!  KONEC

• reagovat
• nahlásit příspěvek

WWW 21.4.2006 5:17

Re: Dopis - jako pomoc bliznimu (2)

No bylo vam to hrozny. Venca ji mel rad od rano do vecera, myslel pry na ni kdyz vstaval, kdyz byl na cvicaku, pri vobede, pri rajonech,veceri a samosebou pred usnutim. A jeste to podepsal "tvuj Venousek" Proc ji pises ze jses Venousek povidam. Ona mi tak nekdy rikala. Jo to muze ona, ale ty jses Venca pamatuj si to. Tak Hele venco povidam, vobjednej smazaka a ty tvy Marusce napisem. Napisu ja, ty to prepises a posles. Nerikam, ze to zabere, ale nadeje tu je !

""Marie!

Napsat , ze jsem takovy dopis necekal, to by byla nizka lez. Musim se ted ale sam sebe znova a znova ptat, proc me presto tak zaskocil! Nevim, snad pozdeji si pomohu tim, ze si budu neco nalhavat. Ted vsak chci byt uprimny .Tezko hledam slova, ach oc snadneji jsem ti psal ty predesle, neustale opakoval jak te mam rad, az se ti to stalo pravem smesne!Proc jsem nikdy nenasel jine ptas se ? Protoze jsem je ve sve zamilovane nadudosti povazoval za ty nejhezci pro tebe! Co jeste dodat? Neuprimne, ze ti preji vsechno nejlepsi ? Vidis, ani toho nejsem schopen. Sobecky si preji, aby jsi si uchovala alespon jednu vzpominku na neco pekneho, co mezi nami bylo. A tak zustaneme alespon trochu spolu!

Smesne vid ! To mi uz ale pramalo ublizi. Dokonce te tim mozna rozesmeji, coz se mi tak malo darilo ! --- Vaclav""

A Venca ze to nemuze takhle poslat, ze ale spon napise draha Marusko a tvuj Vaclav. Az jsem dostal vztek a ten papir vzal a hodil do kose. Kdyz jsi halt vul, povidal jsem, tak si tu Marunu rovnou odepis z evidence. Tak mne nakonec poslechl a poslal. Do tydne byla Maruska urvana na brane. Padli si v navstevni mistnosti do naruce a buleli voba. Pak Maruska odjela a Venca ve strazi vytahl papir vobalku a pastelky. Pastelky jsem mu hodil do kamen. Ted ji napis povidam, ze odjizdis na tri nedele na cviceni, nebudes moci psat, ale budes na ni myslet! jeste se chvilku vzpouzel ale pak mne poslechl. A zacni pak psat normalne ! Jak normalne, ptal se Venca .POKRACOVANI

• reagovat
• nahlásit příspěvek

WWW 21.4.2006 4:52

Dopis - jako pomoc bliznimu (1)

Slouzil se mnou na rote v tom Olomouci nejakej Venca Hartman. Byl ze sousedniho mesta a pred vojnou jsme se trochu znali z fotbalu. Bylo nas tam nekolik "zapadaku" a drzeli jsme pri sobe. Ten Venca byl dobrej kamarad, takovej normalni kluk. Jenze mel vaznou znamost a tu  vojnu tezko snasel. Psal zamilovany dopisy. On vam psal snad kazdej druhej den. Navic jeste ty obalky pastelkama zdobil a dovnitr  maloval srdicka jako  ty , co jsou na dim prde/latym smajlikem. Najednou zacal dostavat odpovedi cim dale tim ridceji. Dopisy se vzdy rozdavali po dennim rozkaze a tak jsem to vedel. O to vice psal a maloval. Az najednou dopisy prestali chodit az po mesici prisel jeden. Ja jsem videl jak se Vencovi tresou ruce kdyz to cetl. Ta jeho Maruska mu dala kopacky asi paradni. Jenze to nebylo na vojne nic noveho. Venca ale si to bral a ac nejsem  zalozenim zadnej samaritan, tak me ho zacalo byt lito.  Ve strazi koukal vecne do blba, zacal jsem mit strach aby nevyvedl nejakou blbost. Kdyz jsem sel jako velitel straze jednou v noci na kontrolu, tak Venca stal voprenej o vrtulnik ani me nevnimal a brecel jak malekj kluk.

Snad tak nevyvadis k vuli ty Marune povidam mu. Hele, zitra mame oba vychazku, jdem do Narodaku na caje a tam je Marun jako maku. Von ze ne, ze bez ni nemuze byt , co mu to udelala, ze on ji ma rad a myslel ,ze ona jeho taky ! Proste jsem videl, ze ho to vzalo! Tak dobre povidam,  jdem zitra na pivo do Bristolu a vem sebou ten jeji dopis a jeden ten tvuj neodeslanej.

Ukaz mi ten dopis vod ty tvy Marusky povidam v Bristolu. Ale Venca si to rozmyslel, ze to je dopis jen pro nej. A co ti teda alespon pise?  No ze se se mnou rozchazi, ze myslela ze si rozumume, ze se ji to pise tezko, ale mysli ze ted uz ne . A   pise radej ted nez nekdy, kdy by se za to musela stydet. Tak povidam, ukaz me alespon co ji pises ty, jestli chces abych ti poradil

POKRACOVANI

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvídek 21.4.2006 2:10

:o)

Já nevím jestli je tohle občanská společnost, já jen vím že je to nádherné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek