Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Nechci být krutý, ale my jsme cíl jak islamistů, tak Rusů

a nic na tom nemění ani radar, ani jakákoliv naše činnost proti nim. Wahhábistický islám, větev islámu, která je státním náboženstvím v Saúdské Arábii a kterou prosazuje i al-Káida kategorizuje svět a lidi následovně - 1) sunnitští muslimové, 2) šiítští muslimové, 3) "lidé Knihy", tedy křesťané a Židé, 4) polyteisté, 5) ateisté. Svět se podle nich rozděluje na dar-al-islám (dům islámu) a dar-al-harb (dům války). V dar-al-islám není žádná tolerance vůči polyteistům a ateistům, pokud nekonvertují k islámu, mají být zabiti. Křesťané a Židé si smějí své náboženství ponechat, ovšem nesmějí stavět nové kostely a synagogy, nesmějí vykonávat misijní činnost, musejí platit speciální daně, těmto se říká dhimmí. Mimo dar-al-islám je podle výkladu wahhábismu možné beztrestně zabít nevěřícího (tedy i křesťana či Žida, o osatatních ani nemluvě). Česká republika je nejateističtější země na světě a ti, co nejsou ateisté, jsou většinou křesťané. Co z toho vychází? Jsme ideální terč už jen kvůli naší (ne)víře.

Co se Rusů týče, Rusko má svůj pojem zvaný "blízké zahraničí" zahrnující země, mezi nimiž je i Česká republika, v nichž má dlouhodobý cíl instalovat jemu nakloněné režimy a využívat místní energetické a surovinové zdroje.

Jediná odpověď na hrozby ať už ze strany islamismu, tak ze strany Ruska je pohrozit jim dvakrát tolik. Na nic jiného totiž neslyší. Vyhrožuje Rusko raketami SS-20 v Kaliningradu kvůli instalaci protiraketového deštníku? Fajn - umístit do Pobaltí rakety Pershing. Vyhrožuje al-Káida že něco provede? Zmrazit okamžitě všechna saúdská konta (Saúdská Arábie je hlavním sponzorem al-Káidy) a začít je střílet jednoho po druhém bez milosti nebo naděje alespoň na Guantánamo...

Re: Nechci být krutý, ale my jsme cíl jak islamistů, tak Rusů

Obávám se,milý F.F.,že máš pravdu a klobouk dolů před tím, jaký máš ve svém věku přehled!

Já jsem tehdy

byla s kamarádkou a šly jsme k nim domů.. Bylo nějak kolem čtvrté odpoledne.. Její bratr seděl strnule před TV a hlásil, že v NY narazilo letadlo do mrakodrapu. Byly jsme rozesmáté a poslaly ho do háje s takovým blbým vtipem.. o minutu později jsme seděly těsně vedle sebe před telkou, držely se za ruce a brečely.. Byla jsem u nich tehdy hodně dlouho a poslouchaly jsme ty hrůzné zvěsti a sledovaly pád Dvojčat.. Domů jsem se vracela s hroznou tíží na duši.Od té doby má září ošklivou nálepku a mě nabíhá husí kůže, když si na to vzpomenu..

Jinak ten den jsem byl doma

akorát jsem přišel ze školy a sledoval jsem tu hrůzu na BBC... 11. září bylo procitnutí z iluze, že se svět změnil, že je lepší - není, na světě je pořád dost velmi zlých lidí, kteří udělají jen z čisté ješitnosti, závisti či prostého potěšení z cizího neštěstí cokoliv, aby udělali něco zlého. A tak to bude i nadále a není to bohužel jen otázka arabských teroristů...

Re: Jinak ten den jsem byl doma

Andy ja byla vyjimecne to dopoledne doma, dvacetileta jeste studentka zehlila partnerovy kosile, taky koukala na BBC kvuli angline a - sok. Neverila jsem tomu, vubec. Prepinala jsem na ruzne kanaly, podotykam, ze jsem to videla od zacatku, jeste kdyz teprve prvni letadlo narazilo, pak za necelou hodinu druhe... Volala jsem kamaradce, co se vikend predtim z NYC vratila, ta mi to se smichem polozila, ze musi pracovat a na vtipky nema cas. To rano jsem znicila zehlicku, kosili i prkno, vsechny tri veci mam dodnes schovane. Nesla jsem na odpoledni prednasky, cely den, vecer i kus noci jsme sedeli pred tv jak hypnotizovani a porad jeste nechteli verit...

Oknem slyším hukot vojenských letadel

a hlavou mi běží vzpomínka na úterý před sedmi lety. Sedím u stolu a povídám si s  dvanáctiletým mladým mužem na téma How did you spend your holiday. Narozdíl od jiných podobných dnů jsme vyrušeni. MLP prudce otevírá dveře obýváku a volá nás k televizi. To, co vidíme, viděl každý z nás už nesčíslněkrát. Rázem je pryč rozesmátý dialogue a my nevěříme vlastním očím. To odpoledne už není vhodná chvíle na nezávaznou konverzaci. A v dalších týdnech mohu pozorovat velkou změnu v pohledu tohoto chlapce na svět.

teroristi

Kde se bere ta nenavist, ze jsou schopni takovych hruznych cinu? Co zivi jejich nenavist vuci "nam", nasi tzv. civilizaci?  Je to pocit vlastni bezmoci, jsou vuci nam slabi, bezmocna nenavist je natolik silna a nesnesitelna, ze sebevrazedny utok je pro ne osobne  ventil a tim, ze vezmou s sebou i nevinne lidi, maji aspon v posledni chvili pocit moci a ze maji vubec na neco vliv.

Re: teroristi

To je poměrně komplexní otázka, nicméně odpověď jsem se pokusil napsat tady v tom článku... snad to pomůže k odhalení, co mají za lubem a co jsou ti teroristé vlastně zač... http://www.nekorektne.com/2008/09/blzk-vchod-kde-h-nebezpe.html" target="_blank" rel="nofollow">http://www.nekorektne.com/2008/09/blzk-vchod-kde-h-nebezpe.html

Vojta přišel ze školky

 a ptám se, co dneska dělali. Povídá že kreslili obrázek pro kamarádku, co je v nemocnici.: "Všichni jsme museli nakreslit sebe, ale jenom hlavu a ta musela mít všechno - oči, nos, vlasy i pusu, ale játra ne, ty jsme nekreslily"

 "Jaký játra?"

 " No, přeci, jak jsou v hlavě"

"Myslíš mozek?"

"no,jo..."

Re: Vojta přišel ze školky

 Tohle jsou nezapomenutelné vejšplechty. Kdysi synek asi ve Vojtíkově věku hledal v obchoďáku cestu  a pravil, že když je tu východ, tak musí být i záchod.

Dnes 11.9.2008 odišiel môj kocúrik Minko za dúhový most. Zostala nám len Levuška.

Minko od začiatku roka trpel na močové problémy. Dnes sa na sonografii ukázalo, že má v mechúre neoperovatelný nádor. Musela som ho nechať uspať...

Re: Dnes 11.9.2008 odišiel môj kocúrik Minko za dúhový most. Zostala nám len Levuška.

Jejda, Yetti, to je mi líto... ale když oni kočkouři na ty ledviny a játra a tak - stračně trpí. Kolik bylo Minkovi? On se tam za duhou určitě někdo ujme. Dělala jsi, co se dalo 

A ještě OT

Díky za pomoc a nápady s volbou jména. RenatoE - že mě Dobby hned nenapadl! (Je to jedna z mých nejoblíbenějších Potterovských postav a jeho sebeobětují konec jsem obulila). Charakteristiku Pedra jsi Baty vystihla dokonale. O jménu je zřejmě rozhodnuto. I když to vypadá, že okolnosti ohledně ufonka jsou z kategorie "mezi nebem a zemí a není to lustr" Samozřejmě taky děkuji Jakubovi, Pitrýskovi, Terrovi..., promiňte, určitě jsem na někoho zapomněla. A Vave má pravdu, patrně na každého zabukistu číhá nějaká udička

Re: A ještě OT

Jé, ušatý skřítek domácí. Stejně báječný a statečný. Jen se obávám, že pracovat bude méně žádoucím způsobem, ale to nakonec přece nevadí.

Také děkuji Dede za připomenutí

Vše podstatné už zřejmě bylo řečeno. Možná jste taky někdo před pár dny viděl v TV pokus o rekonstrukci událostí ve čtvrtém letadle, které směřovalo k Pentagonu a cestující se vzbouřili.Představili jednotlivé pasažéry, s náčrtem jejich životů - rodin, zájmů, snů... Hrdinové proti své vůli. Nejvíc na mě zapůsobilo, že několik lidí (kterým se podařilo zatelefonovat nebo zanechat zprávu rodinám) bylo až nadpozemsky klidných a "prostě" se loučili. Kromě mnoha jiných otázek a úvah se znovu nabízí, jak bychom si měli vážit drobných radostí a netrápit se malichernostmi, protože nevíme... Z hlubokomyslnosti mě drsně vytrhla poznámky EvyŽ o patosu a zažívacích obtížích

Služební cesta

probíhala v klidu a s kolegou jsme povídali o všem možném. Rádio si ševelilo jen tak - až kolega zbystřil a povídá: Hele, v New Yorku něco spadlo. Letadlo na budovu, nebo tak, moc jsem tomu nerozuměl... Ten útok jsme měli v rozhlasovém přenosu a jak jsme pomalu a postupně chápali, bylo nám čím dál hůř. A ten pohled večer u televize - ještě dnes se mi ježí chlupy. V časech studené války bylo důležité zachovat si paměť. A zdravý rozum. Pak jsem asi tak hodinu myslel, že máme nejhorší za sebou. Jenže NEZAPOMÍNAT je to nejdůležitejší. I teď. A nemyslet si, že když vrazíme hlavu do písku, nebezpečí si nás nevšimne. Ještě nikdy to tak nefungovalo. Proč zrovna dnes by mělo? Dede, díky za připomenutí, zdravíme na sever