15.4.2024 | Svátek má Anastázie


Diskuse k článku

BTW: Memento aneb takové to bylo hezké datum

Jedenáctého září – hezky to zní, že? Bohužel už sedmý rok nese toto datum stigma – znamení hrůzy, bolesti a zbytečné smrti.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
štětinka 11.9.2008 14:03

Re: Re: Taky nechápu

mně se taky líbí víc, oba jsou takoví krásní skřítkové!;-)R^

louk 11.9.2008 14:30

Re: Re: Re: Taky nechápu

Jejda, myslela jsem rozhodnuto pro Pedra, ale zviklali-y jste mě. Myslím, že volba padne v sobotu.;-) Pravda, Dobby byl obdivuhodný svobodomyslný skřítek...

Vave 11.9.2008 14:43

Re: Re: Re: Re: Taky nechápu

Abych Ti to ztížila, já malého ufonka cítím jedině jako Pedra. :-)  Je to pěkné pevné jméno, a to krrrráááásné rrrrrr! ;-)

Louk 11.9.2008 16:56

Re: Re: Re: Re: Re: Taky nechápu

;-DTak teďky už je to čirá schizofrenie. Taky myslím, že nakonec jméno vyplyne (jakože si o něj ufonek řekne:-)). Ale nalomila mě Lucka argumentem, že Dobby je podobný Bobíkovi, takže by malý neměl tak zamotanou kebulku.

MaRi 11.9.2008 14:45

Re: Re: Re: Re: Taky nechápu

fšak on si sám řekne, jaké jménko mu nejvíc sluší...

Pitrýsek 11.9.2008 15:07

Re: Re: Re: Re: Taky nechápu

Milá Louk, nenech se zviklat. Ono to jméno stejně samo taknějak vyplave samo. Příklad, svou nejmladší fenečku jsem nechala pojmenovat vznešeně Galadriel. Přinesla jsem ji domů a jak jí budeme říkat? Nevím, zatím je to malinkaté mimí, tak že by Mimi, jako v Bohémě? A malá začala běhat po dvorku a zaútočila mistříčkovi na nohy. Ty Šelmičko, jedna! No a ona na to slyšela. Tak máme doma Šelminku. Ale  hra na jména tak krásně podtrhuje těšení na štěňátko. Proč si nezahrát. Kdo má ještě nějaký návrh???

Matylda 11.9.2008 15:52

Re: Re: Re: Re: Re: Taky nechápu

No, podle těch uší by to mohl být i mistr Yoda z Hvězdných válek. Nebo strýček Fido:-)

zana 11.9.2008 20:16

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Taky nechápu

Teda ...  na tom Yodovi něco je;-D.

Ale stejně hlasuju pro Pedra:-).

RenataE 11.9.2008 22:09

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Taky nechápu

A já si přisadím ještě jednou na Dobbyho, protože štěník jako by mu z oka vypad:-) Teda není nazelenalej, to zas ne;-D Ale i ty končetiny.....

Louk 11.9.2008 11:11

Také děkuji Dede za připomenutí

Vše podstatné už zřejmě bylo řečeno. Možná jste taky někdo před pár dny viděl v TV pokus o rekonstrukci událostí ve čtvrtém letadle, které směřovalo k Pentagonu a cestující se vzbouřili.Představili jednotlivé pasažéry, s náčrtem jejich životů - rodin, zájmů, snů... Hrdinové proti své vůli. Nejvíc na mě zapůsobilo, že několik lidí (kterým se podařilo zatelefonovat nebo zanechat zprávu rodinám) bylo až nadpozemsky klidných a "prostě" se loučili. Kromě mnoha jiných otázek a úvah se znovu nabízí, jak bychom si měli vážit drobných radostí a netrápit se malichernostmi, protože nevíme... Z hlubokomyslnosti mě drsně vytrhla poznámky EvyŽ o patosu a zažívacích obtížích;-D

terra 11.9.2008 11:00

Služební cesta

probíhala v klidu a s kolegou jsme povídali o všem možném. Rádio si ševelilo jen tak - až kolega zbystřil a povídá: Hele, v New Yorku něco spadlo. Letadlo na budovu, nebo tak, moc jsem tomu nerozuměl... Ten útok jsme měli v rozhlasovém přenosu a jak jsme pomalu a postupně chápali, bylo nám čím dál hůř. A ten pohled večer u televize - ještě dnes se mi ježí chlupy. V časech studené války bylo důležité zachovat si paměť. A zdravý rozum. Pak jsem asi tak hodinu myslel, že máme nejhorší za sebou. Jenže NEZAPOMÍNAT je to nejdůležitejší. I teď. A nemyslet si, že když vrazíme hlavu do písku, nebezpečí si nás nevšimne. Ještě nikdy to tak nefungovalo. Proč zrovna dnes by mělo? Dede, díky za připomenutí, zdravíme na severV

Beňa st. 11.9.2008 10:33

a já

byla s mým synkem na úžasné geologické výpravě, umyli jsme kamínky a šutry v rybníku a poskládali do ruksaku. Cestou od vlaku jsme se stavěli u babičky a tam běžela televize. Neuvěřitelný kontrast, tak krásný den, plný objevů a ta hrůza, člověk stál jak opařený.

alimo 11.9.2008 10:29

Díky Dede

na tohle se zapomínat nesmí. Taky si vzpomínám- stáli jsme před telkou jak opaření a jen zírali...

Matylda 11.9.2008 10:24

Vzpomínám si,

že jsem tehdy celý den nevěřícně koukala na televizi a večer jsem to volala svým rodičům, kteří byli zrovna na dovolené v Řecku. Bydleli v apartmánech a kolem další Češi. Povídali mi, jak stáli na balkóně a můj táta jim šokovaně ještě s mobilem v ruce říkal, co se stalo.

abyt 11.9.2008 9:13

Říkal Arnošt Lustig,

že dobro je jak motýl nad mořem. Pořád musí mávat křidýlkama, aby se neutopilo. Vždycky si na to v souvislosti s terorismem vzpomenu.

Jana Pešková 11.9.2008 9:06

vzpomínka

11. 9. 2001 - jsem v Chorvatsku, poprvé v životě u moře a slavím 25. narozeniny. Majitel apartmánu nám donesl láhev vína jako dárek. V noci nás budí sms od mé sestry, bylo jich asi 10.  Aby ušetřila místo při posílání z internetu, tak slova psala bez mezer, ale zapoměla je oddělovat velkými písmeny. Opisovali jsem ty shluky písmen na papíry a pak luštili, co vlastně píše. Pořád jsme to nechápali. Moje narozeniny jsou od té doby zvláštnější...

štětinka 11.9.2008 9:48

Re: vzpomínka

všechno nejlepší! VVA nenech si narozky zkazit! Teroristi mají radost, když něco zhatí, tak jim to nedopřej!;-)

veram 11.9.2008 13:33

Re: Re: vzpomínka

Všecko nejlepší a hodně zdraví! A posílám Tobě i dalším slavícím (a všem ostatním dnešní fotku, na kterou jsem se koukala opravdu dost dlouho.

LA 11.9.2008 10:47

Re: vzpomínka

Tak všechno nejlepší a nenech si narozeniny od teroristů zkazit.

Já měla ten den normální pracovní. Večer mi brácha říkal, co se stalo, ale já to v tu chvíli považovala za novinářskou kachnu (i takové jsou důsledky žurnalismu: novinářům se nevěří ani opravdová - výjimečně nezveličená a nevymyšlená - katastrofa). Že se to opravdu stalo jsem uvěřila na základě mnoha zpráv až po týdnu.

Pitrýsek 11.9.2008 15:00

Re: vzpomínka

        ----:::---(o)------Ahoj  Jano, všechno krásné a radostné k narozeninám---------(o)---:::----

baty 11.9.2008 18:59

Re: Re: vzpomínka

všechno nejlepší k narozeninám:-)

zuzucha 11.9.2008 8:57

a byl to takový krásný den

S manželem a rok a půletou dcerou  jsme byli celý den v zoo. Bylo krásné počasí, vraceli jsme se domů a můj tátá volal, abychom si pustili televizi na dvojce, že je tam něco neskutečného z ameryky a o letadlech. Doma jsme televizi pustili a ty úžasné zážitky z krásného a veselého dne zmyzeli. Nejprve jsme si říkali, co je to za hloupý film, když nám došlo, o co hrozného se jedná, bylo to nepopsatelné. Cítila jsem hrůzu a strach. Strach z toho, co nás čeká a do čeho roste má krásná malá dcera, která z toho rozum neměla.

To c ozačalo jako krásný den zkončilo jako moje noční můra. Nelze zapomenout.

YGA 11.9.2008 8:42

Vzpomínám si na ten den

- pořád jsem měla dojem, že to není pravda, že mě šálí zrak - do té doby to bylo pro mě něco nepředstavitelného. Vždycky se mi vybaví ta fotka, jak sedí lidé na terase, užívají si krásného rána a popíjí první kávu a za nimi se právě zapasovalo letadlo do jednoho z dvojčat - a furt mi to připadá jako šílencova koláž! Myslím, že právě 11.září nám ukázalo, že náš pocit jistoty a bezpečí je tak ošidný.

Vave 11.9.2008 8:41

OT-včerejšek

alespoň letem světem:

Milá Františko Kernová VV, obdivuji Vaši práci, a obdivuji taky madam Despair, jak jen se krásně rozvinula z toho okatého chlupatého nic. Vítám mezi námi zabukistku LoukVV:-). Je někdy těžké vylákat zpoza buku lidi ven, tektokrát zabral "špek" předhozený Luckou v podobě malého ufonka Pedra - jsem moc zvědavá, na co vylákáme dalšího zabukistu. ;-). Věřím, že Louk a Pedro budou skvělá dvojka a že o nich ještě hodně uslyšíme. Milá Beňo st.VV, Tvé tříkrálové vyprávění mě dojalo, když jsem četla, nejraději bych Tě objalaVV. Je mi moc líto, že Kašpárek je asi nemocen. Ale musíš na to hledět tak, že druhou půli svého života u Tebe se potkánci mají, jako by žili v ráji .... když už před tím prošli očistcem, možná i peklem. Jsi jejich potkaní anjel:-). JHonzovi VValespoň dodatečně přeju pěknou dovolenou a bezpečnou cestu. :-)

alimo 11.9.2008 10:31

Re: OT-včerejšek

Vavísku, taky jsem včera nestíhala a tak to s dovolením připodepíšu, ju?V Napsalas to tak, jak bych to řekla i já:-)

zana 11.9.2008 8:29

ten den

jsem bloudila po supermarketu. Měli tam puštěný radio, který jsem na půl ucha poslouchala, protože podle času byla naděje, že uslyším předpověď počasí. A tak jsem to prvně slyšela u pultu s chlazenejma kuřatama ...

Díky, Dede.

Vave 11.9.2008 8:17

Taky si ten den pamatuji přesně

Jela jsem na pracovní schůzku a slyšela o útoku v rádiu. Hned mi to připomnělo Orsona Wellse, tak moc to bylo nepravděpodobné a neskutečné. Ovšem má pracovní partnerka to slyšela taky, chvíli jsme jen tak bezradně mluvily o tom, že to je jako film, pak jsme ale schůzku přeložily a já jsem jela domů, zapnula televizi a sledovala znovu a znovu opakovaný pád první, a pak náhle i pád druhé budovy.

Terorismus je zločin, pro který bych volila trest smrti. Jenže to je trest jako když pedofilovi za trest nabídneš krásné dítě. Je nepochopitelné pro mě takové myšlení, je pro mě nepochopitelné takové jednání.

Proto vždy budu hájit a obdivovat izraelské lidi, když se ráno rodina loučí a odchází do práce, do škol, na nákup - kdo může zaručit, že se večer všichni sejdou? Že autobus s tátou dojede do práce, že se školní třída v pořádku vrátí z výletu, že máma nakoupí v tržnici věci, co potřebuje na vaření.

Časem docházím k tomu, že jen paměť může lidstvo ne spasit, ale přinést mu naději. Dede, děkuju, že nezapomínáš připomenout zlomové události.

veram 11.9.2008 8:30

Re: Taky si ten den pamatuji přesně

Co dodat? Dedé, děkuji za připomenutí. Taky jsem koukala a myslela, že někdo napodobil Orsona Wellse... A pak narazilo letadlo... Vím, že jsem křičela tam do televizní obrazovky Utíkejte, utíkejte...

štětinka 11.9.2008 9:46

Re: Taky si ten den pamatuji přesně

taky si to pamatuju přesně, byla jsem těhotná a vařila zrovna u tchýně v kuchyni (náš barák ještě nebyl hotovej), hluchá babička tam seděla v temném obýváku a v televizi zrovna probíhaly záběry, jak Dvojčata dostávaly zásahy, nechápala jsem, nevěřila, doběhla jsem za manželem - zrovna vařil konstrukci schodů. Všeho nechal a koukali jsme se tam všichni, bylo to ....no, cítím ještě dnes pocit neuvěřitelného  nepochopitelného a neskutečného.

Proto se bojím toho radaru, on možná zavětří raketu na dálku, ale prokoukne i sebevražedného atentátníka  s bombou pod kabátem? Nelíbí se mi to a zrovna tady si myslím, že teda tohle by se bez souhlasu obyvatel ČR nemělo schvalovat

EvaŽ 11.9.2008 12:07

Re: Re: Taky si ten den pamatuji přesně

Štěti, teroristům je radar naprosto fuk. Myslíš, že ti "hodní" co se budou bát a budou se snažit neprovokovat budou ušetřeni? Vůbec ne. Naopak, tam, kde nebude obrana se bude snáze terorizovat. Bojím se víc "mírumilovných" politiků, než radaru. Už v antickém Římě se říkalo "chceš - li mír, chystej válku". Takoví rozumí jen síle. Nenech se zbl/bnout "aktivisty" a u takovýchto akcí se ptej "kdo to platí", protože ta antiradarová propagace není zadarmo.