Li 11.12.2006 10:44

Límec:-)

Boomča je smolař. Před několika lety jí rozpáral Drak na boku, měla tam tuším že 9 stehů a límec dostala. Během noci však stačila límec ROZKOUSAT, sundat a všechny stehy si vyndat !!! Je to šikulka, takže se víc musím spolehnout na sebe, než na límec..... Když oni výrobci taky dělají tyhle věci spíš na menší pejsky, než na Boominky s hřívou

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 11.12.2006 10:42

Re: asi spousta z nás má podobné pocity

Apino, tohle se od rána snažím nějak zformulovat. Stěhovali jsme se tolikrát, že mám pocit, že už prostě žádný kořeny nemám. Kupodivu k Praze - jakkoliv čistokrevný Pražák - ani tolik netíhnu, ale stýská se mi po chatě v Řevničově, kterou rodiče prodali, když mi bylo patnáct, po chalupě u Liberce (strašně), po statku u Příbrami, kam jsme jezdili k starému pánovi na léto, když byl synek malej (starej pán už dávno umřel...), po Sázavě, kde byl tábor plnej kamarádů ... je tolik míst, kam se vracím, ale už tam nepatřím ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jiný Honza 11.12.2006 10:40

Re: pekne

Milý, drahý WWW. Ještě chvíli zkus plantat o tom co po tobě zbude a já si pro tebe přijdu a uvidíš. TYHLE ŘEČIČKY TI ZAPOVÍDÁM!!!! A OSTATNÍM TAKY!

To jsem se naštval. A to jsem tě chtěl pochválit za hnojivé letadlo i za komentáře u pana Růžičky. Honem to naprav a hoď sem nějaké povídání.

P.S. a víš, kde je doma? Doma je tam, kde tě mají rádi! Je to sice kytát z nějaké debilní pivní reklamy, ale v tomhle významu sedí. Protože rádi tě mají jen tam, kde máš rád napřed ty je. To jsem to zamotal, co? 8-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 11.12.2006 10:34

Re: Ano ano

Uáááá! Yeeaaaah - ! Teda... buďa ženská, závidím krvavě paní Magdě. No a taky ji ovšomž lituju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 11.12.2006 10:34

Re: Lidilidi,

amen

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 11.12.2006 10:33

Re: Re: Re: Re: Milý WWW

Řekla bych, že každý máme v sobě obtisknuté nějaké místo z dětství nebo mládí a s ním pak porovnáváme ta všechna další. Proto se nám můžou Alpy nebo jiné "exotické" místo líbit, ale žít bychom tam trvale nechtěli... Miluju hory, ale pod tím pojmem si doopravdy představuju něco mezi 800 - 1600 m nadmořské výšky, les, paseky, kleč, vřes, borůvčí .....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 11.12.2006 10:31

Lidilidi,

to je tak nepřeberný poklad, tohle všecko - dědeček chodí v Rakúsích vybírat na kostel v dědině (!!!)... a Alpy stejně nejsou... a vlastně hlavně jde o hřbitovy...a čekání na vyboření prvních karlínských světýlek... a vůbec. Dyť já nejsu schopný přepnout na rozdělaný tak napínavý překlad Bolzenschweissverbindungen - Anforderungen und Pruefungen! Za to možete vy tady, roby a savojci a vůbec. Musím vzápětí (no - spíš v zášestí či zásedmí) napsat o tomhle něco mnohem delšího - v hlavě se mi motá KČ na téma domov (v jeho posledním sloupku před vánoci 38...) - Ale shrnuto: jeden úžasný chlap z Anglie, ještě než se utopil tak mlád, tak krutě mlád (Ortene...), pomáhaje vzdálenému malému národu, o kterém lidi nic nevěděli, pravil - : Without hearts there is no home. - Tak je. Tak bude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 11.12.2006 10:30

asi spousta z nás má podobné pocity

Když jsem byla po několik delších období v Itálii, vždycky jsem tak po 3 měsících pocítila, že se potřebuju alespoň na chvilku podívat domů. Je zajímavé, že tehdy mi v podstatě nechyběla ani tak Praha, jako náš domeček v Jižních Čechách. Ty lesy, rybníky, pískovny .......... a samozřejmě všichni moji blízcí, které jsem potřebovala alespoň čas od času obejmout.

Teď ale vidím, jak moc mi  i v mém dávno dospělém věku chybí byt, ve kterém jsem vyrostla. Od letošního roku jsem sice pořád v Praze, vlastně pouze 2 stanice metra od starého bydliště a asi si všichni řeknete, že jsem úplný cvok, ale je to úplně jiné. Najednou jsou v okolí úplně jiné obchody, ulice .... jak já říkám, tady jsem prostě nechodila do školy. Jsem dostatečně stará, abych rozumem pochopila celou situaci a nedělala okolo toho cirkus. Teprve teď jsem ale pochopila, jaká úžasná kotva byl pro mě můj domov, o který jsem teď již definitivně přišla. V Itálii mi nevadilo, že jsem vystřídala možná okolo deseti bytů a žila kolikrát, jako cikán, vše jsem měla jen v takovém množství, aby se to vešlo do dvou kufrů. Ale vždycky byla taková ta kotva vzdáleného domova, která mě nevědomky držela a tu teď nemám. Asi si řeknete, že to není tragédie (a také není, tohle se stává), ale zatím nejsem schopna si zvyknout v novém bydlišti. Teď je to ještě umocněné mnohaměsíční námi nevítanou přestavbou, kterou páchá obec a už tři měsíce žijeme mezi sutí. Tak ani nevím, jestli ta uvolněná vlající kotva opět někde jednou zaklesne. Navíc jen obdivuji své staré rodiče, jak to ve svém věku všechno zvládají, a tak, pokud to zvládám, si tyhle své myšlenky raději nechávám pro sebe a snažím se je netrápit. Tak jsem to napsala alespoň vám tady, raději končím, ještě se z toho nějak dojímám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alča 11.12.2006 10:28

Moc jsem přemýšlela

jak popsat svůj vztah k domovu a co pro mě znamená. Nemusím nic vymýšlet, napsalas to za mě. To, že můj rodný domek je v údolí s  obrovskými  horami v dáli je jen nevýznamný rozdíl.

Mám pocit, že pro nás je velice důležité ono spojení rodného domu s lidmi v něm - obě ještě máme rodiče a tudíž vazba k místu je posílena vazbou k rodičům. Říká se, že člověk skutečně dospěje až tehdy, když ztratí rodiče. Pro mě se tím můj domov ochudí o svou významnou část a návrat do něj bude i trošku bolestný. Nedokážu si teď představit, jak se pak změní můj vztah k domovu - možná se mé rodiště stane jen krajem mládí a krásných vzpomínek a domovem se stane místo, které je sice hodně vzdálené, ale kde už 25 let  žiji, kde se narodili moje děti a kde mám svoji práci, své známé a přátele.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JanaBa 11.12.2006 10:26

Re: Re: Re: LENKO.

Li, drbani operovane rany zabrani velky, pruhledny tvrdy limec, ktery vet urcite ma. Boominka z neho bude zpocatku zblbla, bude do vseho vrazet, ale zvykne si.

Co se tyce domova,  mam podobne pocity jako Hana W. Kdyz jedu do Prahy, jedu domu, kdyz jedu do Oslo, jedu domu. V Praze mam sve detstvi a dospivani, v Oslo svuj dospely zivot.  Obe faze mely sve klady a zapory, s obema jsem se musela nejak vyrovnat, obe mi vytvorily domov. Myslim, ze to byl Voskovec, ktery rekl, ze domov ma clovek tam, kde si muze povesit klobouk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana Williamson 11.12.2006 10:25

Re: Krásný článek, krásné komentáře a já jen závidím.?.

Jo, a samozrejme, pani pejskove preju vse nejlepsi a drzim palce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Li 11.12.2006 10:24

Re: Re: Krásný článek, krásné komentáře a já jen závidím.?.

Rozumím

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 11.12.2006 10:23

Boomča

Držím

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana Williamson 11.12.2006 10:22

Re: Krásný článek, krásné komentáře a já jen závidím.?.

Li: nejak ti rozumim, co tim chces rict. Nekde hodne dole v tehle diskusi jsem prave pripojila domov uz neexistujici, ale naprosto realny. Vune, maliny, les, lidi kolem.  Ty jsi to rekla mnohem lip, nez ja. Ale, abych to vzala uplne do roviny, kde se nevyznam, tak dobre 25 let mam sny o miste, ktere je nadherne. Znam to, znam kazdou mistnost v dome, vim, kde co najit, mam tam svoje obleceni, vim, kam jit nakupovat. Dum je na svahu nad jezerem a nejak vim,ze jsem tam kdysi byla. Vypada to jak 20.leta minuleho stoleti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 11.12.2006 10:13

A to je asi pěkně nakrkneš

když řekneš že hezčí. A taky jim řekni, že o nich zpíváme v naší hymně - a že je taky hezčí - ať mají vzteka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kačer 11.12.2006 10:13

Li

Boomče, samosebou držím palce o stoosm! Taky bych se přimlouvala za to ji vzít po operaci domů, teplotní šok neteplotní šok, venku ji neuhlídáš, rozdrbe se a v klidu nebude, holka jedna hlídací ušatá! Tak ať to dobře dopadne!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 11.12.2006 10:07

Milá Hano W.

já, kdybych bydlela tak daleko od krajiny svého dětství jako ty a kdybych se vracela po čase na návštěvu - já bych se tetelila už na letišti v N.Y. (nebo odkud odlétáte), a už ten oceán bych brala jako přezvěst dobrých dnů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 11.12.2006 10:06

Li, Xerxová má pravdu - vezmi si Boomču domů už před operací.

Ono se má zas oteplit, takže to s tím staženým topením snad zvládnete. Držím palce

• reagovat
• nahlásit příspěvek

WWW 11.12.2006 10:06

Re: Re: Re: Milý WWW

Ano,mila Xerxova. Alpy, to jsou take caste mlhy. Zvlaste v udolich. A ja ziji sice v Alpach ale v sirokem udoli, kousek od dalnice na do Italie.

Nekdy cely unor nevidime slunce. To proto, ze v udoli je nadmorska vyska jen 500 m . Ale kolega z prace, co ma domek nad udolim asi o 700 m vyse, ten uz cely unor obedva na trerase, jak tam slunce pere.

Ale rikam vam mila Xerxovan kvalitni fotografie dostatecne velkeho formatu,, prohlizena v nevytopenem pokoji, poskytne naprosto srovnatelny zazitek s vyletem do Alp .

 Kdyz se me Frantici ( jen moc malo Francouzu cestuje  ) jestli u nas mame hory, tak rikam : samosebou a o hodne hezci !!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Li 11.12.2006 10:02

Re: Re: Re: LENKO.

No jo, v tom je ten problém. Mám mrňavou kuchyňku, obývák a ložnici kombinovanou s Jirkovou pracovnou......... Mno, ňák to musíme zvládnou.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 11.12.2006 9:55

Re: Re: Re: LENKO.

Vem ji domů už před operací, ať si trochu na to teplo a na jiný režim  zvykne. Vypni topení, hodně větrej - s Jirkou si vezměte tlustý ponožky a v noci deku navíc.... No nezávidím ti to, ale zvládnete to. Pokud máš víc místností, "zamraz" jen jednu a v ní chlaď Boomču (a sebe s ní)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka V. 11.12.2006 9:55

Re: Re: Re: LENKO.

A nešlo by třeba v jedné místnosti vypnout topení, aby měla někde chladnější místo? Všichni držíme palce

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana Williamson 11.12.2006 9:52

Re: Milí moji,

Vis, tenhle pocit ti zavidim ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka V. 11.12.2006 9:52

Re: Re: Re: Re: Milý WWW

Nápodobně, ale ne se povalovat na pláži. Jsem rejdil obecný, buď se potápím, nebo - když už jsem z pobytu pod vodou fialová, ťapu po pobřeží a koukám, co je kde zajímavého. Když jsem se ale jednou v životě dostala víceméně řízením osudu na Tenerife, měla jsem vážný problém - v moři spousta zajímavostí a za barákem hory. A já jsem tak strašně potřebovala vědět, co je za nimi, že jsem se málem nestihla do setmění vrátit 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana Williamson 11.12.2006 9:50

Re: pekne

Ja si to obcas v hlavicce premilam, kde je domov a co to vubec je a je-li jen jeden? Vzhledem k me situaci z toho mam krapet gulas. Takze: domov jeden je takovy detsky: prazdniny na chate na Drahanske vrchovine u Prostejova, stary byt nad lekarnou. Oboji uz neni, ale pritom je to nesmirne skutecne, staci zavrit oko ... spolehlive na dosah, at jsem kdekoliv. Dalsi domov je Praha a otcova velka rodina. V Praze jsem byla od 18 na skole. Jako male ditko z Hane jsem vzdycky chtela zit v Praze, a taky ze jo. Byl to komunalni zivot, ve znacne rozlehlem byte nas zilo nekolik generaci pohromade - od babicky az po pravnoucata. Starou Prahu jsem znala jak malokdo. Kdyz prisel cas odejit a bylo (z tehdejsiho pohledu) nenavratne odejito, tak jsem si nejakou dobu pripadala jak ty postavicky z Jakobina "Jen ve zpevu... jsme nasli sobe ulevu.." Ale tahle zeme, kde ziju, byla a je ke mne dobra. Tak jsem si jednoho dne rekla, holka vypakuj kufry, jses kde jses a kdyz jsem se rozhledla, tak jsem videla spoustu krasnych veci a lidi. Po 26 letech muzu rict, ze tady jsem doma, taky.  A tady je ta rozpolcenost. Prijedu do Ceska, a uz na letisti poskakuju radosti - jej, jsem doma. Zapadnu jak rybka do Ruzickova akvaria - vetsinou. Nez dojdu na postu a nevim jak poslat slozenku na Kocici domek, anebo navstivim rodinneho pravnika, ktery mi obradne povida, ze problem s ceskym pravnim systemem, pani doktorko, je, ze prilis moc zenskejch dela prava.  (Uz jeho sluzeb nevyuzivame.) Jsem jeste furt doma anebo jsem uz jiny clovek?? A jak mam to chveni, kdyz vystupuju v Praze z letadla, anebo sedim v rychliku do Olomouce a kolem Zabrehu uz vyhlizim, jak prejedem pres Mohelnici, tam mam rodinu,a prijde Stepanov a kufry do chodbicky, a musim videt z rychliku Hradisko, tak zas kdyz jsem na letisti zpatky a vidim ty nase americke matrony v nevhodnych obleccich, tak se tesim, ze jedu DOMU. Z jednoho do druhyho. Treba je to o tom, kde je jeden rad, a ja jsem rada na obe strany

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Li 11.12.2006 9:43

Re: Re: LENKO.

 Díky díky...Řeším ale jeden problém - co s operavanou Boominkou? Jasně že si jí budu brát domů, ale....Bude to pro ní děsný tepelný šok.... Z venku do paneláku s ústředním topením..... Možná by bylo pro ní lepší být, - až se vzpamatuje venku, jenže tam jí neuhlídám aby např. nebláznila u plotu a hlavně si nedrbala ránu, aby si nelehla do bahna, aby......Mám z toho docela zamotanoiu hlavu a nic mě nenapadá

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 11.12.2006 9:40

Re: Re: Milý WWW

Mohu ti vyprávět o Alpách?? Schody jsou daleko, tak to snad přežiju. Když jsem je projížděli poprvé - nebyly vůbec vidět..., když podruhé, nebyly vůbec vidět. Když jsme tam jeli na dovolenou, mlaďaska se nahlas smála - neboť čím víc jsem se blížili, tím přibývalo mlhy a oblačnosti. No abych je nepomlouvala - z toho týdne jsme jeden den měli hezky....Jinak naše heslo je - stejně žádný Alpy nejsou.... 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

WWW 11.12.2006 9:35

Re: Re: Re: Milý WWW

Jsi muj clovek mila Lucko !!

Ale co je zajimave, more se mi nikdy jednotvarne nezda, more miluji !!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 11.12.2006 9:34

Re: LENKO.

Držím Boomince palečky - holce jedný chlupatý

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka V. 11.12.2006 9:32

Re: Krásný článek, krásné komentáře a já jen závidím.?.

Taky jsem občas mívala tenhle pocit, až jsem objevila Šumavu. Nevím proč, ale co začaly holky jezdit několikrát v roce na soustředění na Churáňov, si vždycky, když tam jedu, připadám, že jedu domů. Asi má každý člověk takovéhle místečko předurčeno, ne každý má ale to štěstí, že ho najde. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek