Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
10.5.2024 | Svátek má Blažena
Diskuse k článku
BTW: Jelenin
Nedorozumění bývají různá - nepříjemná, trapná, tragická, ale třeba také veselá. Určitě jste si jich každý zažil plno. Já bych dnes ráda promluvila o jednom, kvůli kterému dostala jistá paní učitelka zcela nevhodný záchvat smíchu, ale snaživé dítko nechala v blažené nevědomosti.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Hela S. 1.3.2006 8:56Re: zcela mimo téma Jasně, činčila SEM! Hezky sednout, napsat portrét a poslat! A nebát se občas promluvit i v komentářích. Zvířetník je přece otevřený pro všechna zvířátka a jejich páníčky. A máme tu i pár lidí, kteří vlastní zvířátko nemají. A vůbec to nevadí! Jsou to fajn lidičkové, mají rádi zvířata a určitě sem patří. :-)))) |
|
|
marky 1.3.2006 8:55Re: Jako dítě jsem věřil na vransupy. přítel zase viděl u ohně přes rameno komusi ve zpěvníku "čpí tam podkoní" 8-)))) ...a kamarádka se zcela vážně domnívala, že text známé partyzánské je "skákal slepý divočinou". |
|
|
Rpuť 1.3.2006 8:52Zdeno, to jsem jednou takhle opravovala korektury a co nevidím: "...soudruh hrabě Auesperk..." |
|
|
Vave 1.3.2006 8:41Re: Re: Milá Vakandi, Milá Vakandi, povídáte si to ale tam u vás zajímavé pohádky! :o) |
|
|
YGA 1.3.2006 8:33Tož, toto nevím, to asi v bibli není, tam se koně nevyskytují (maximálně ovce a kozy) natož tak bujný oř. |
|
|
Vave 1.3.2006 8:26Ještě na základce byl náš třídní zároveň naším ruštinářem a učitelem hudební výchovy a protože to byl zárověň šplhavec, účastnilo se půl třídy soutěže Puškinův památník. Všichni zpívali, někteří dokonce sólo, jen já jsem měla nařízeno při zpěvu pouze otevírat ústa; promluvit jsem směla pouze při recitaci části z Oněgina - Pismó Taťjány k Aněginu.
Můj vztah k ruštině byl jinak negativní a do dneška neznám pořádně "murzilku". Moje jediné štěstí bylo, že jsem nakonec maturovala v dálkovém studiu, kde náš (jiný, senzační) třídní a ruštinář nám zajistil speciální maturitu v rámci svazu Česko-sovětského přátelství (nebo jak se to jmenovalo). Ale asi ani to by mi nepomohlo, kdybych nedostala otázku: svabodnoje vremja. To bylo radosti, protože já jsem samozřejmě ve svabodnom vremja čitala stichy, naprimer Oněgina, kotorogo ljublju. A už jsem jela! Zbytek přiděleného času jsem guljala na kaňkach, saňkach, v parke a tak jsem odmaturovala, aniž bych rusky četla či dokonce mluvila.
|
|
|
Lída Š, 1.3.2006 8:25Re: Nestesti ONE doby... Ano ano Mirko. Moje maminka byla farářka a ještě k tomu si dovolila psát texty ke křesťanským songům Luboše Svobody......Takže dětství žádná sláva:-(((( |
|
|
Lída Š, 1.3.2006 8:19Ale not ok Zdeno bez psa:-( Co mi to děláte? Už jsem zase politá kafem
|
|
|
YGA 1.3.2006 8:15No jasně, sem s čunčilou - po úmrtí v rodině (křeček) stále přemýšlíme jakého dašího hlodavce si pořídit i padl návrh také čunča nebo osmák, a pořád přemýšlíme koho co si pořídit (asi jako vy nad pečivem). |
|
|
YGA 1.3.2006 8:12Xerdo, Matuška mě dostal do kolen - kolegové se na mě dívají dost podezdřívavě, jestli se u mne nedostavuje nějaký nervový záchvat, protože mě pořád poškubávají koutky. |
|
|
Vakandi 1.3.2006 8:12Re: Milá Vakandi, no neke :-) a kdo to byl jak prijel na vranem koni kamenny most? |
|
|
Vave 1.3.2006 8:12Re: zcela mimo téma JJJ! Činčily se mi moc líbí, napište nám o té své víc! |
|
|
Vave 1.3.2006 8:09Re: cestna straz Milý pane www, zdá se, že včera jste sem zabloudil víceméně náhodou, a velice mě potěšilo, že jste do rána nezapomněl cestu, protože píšete opravdu báječně.
|
|
|
YGA 1.3.2006 8:07Milá Vakandi, to není v pohádce, toto je psáno v bibli. |
|
|
Beňa 1.3.2006 8:06Re: zcela mimo téma Romano, prosim prosim představte nám Vašeho činčiláčka, pokud vím, tak tady ještě žádná činčilka nebyla a přitom jsou to nádherní plyšáčči...
|
|
|
Beňa 1.3.2006 8:00Jelenin Brečim smíchy a mám strach, že až si dneska kdykoli a kdekoli vzpomenu na ten obrázek, tak vyprsknu...
|
|
|
Romana 1.3.2006 7:49zcela mimo téma Milí obyvatelé zvířetníku, už vás docela dlouho čtu, ale zatím jsem ničím nepřispěla do diskuse, až se za to stydím, že vám sem jen takhle pokoutně nakukuju, směju se vašim příspěvkům, někdy i slzím, prožívám ty různé příběhy, obdivuju, jaký se tu sešli fajn pohodoví lidičkové s takovou spoustou lásky ke svým chlupáčům a se smyslem pro humor. Je to takové moje každodenní pohlazení na duši, dokonce jsem se nějak podezřele začala po ránu i těšit do práce. Nějak jsem se nikdy nemohla odhodlat také něco napsat, ale když se mi už o Abbince, Boomince, Ééélišce, Buffym z útulku (tenhle příběh mě dojal opravdu hodně..) a dalších milých čtvernožcích začalo i zdát, řekla jsem si, že s tím musím něco udělat Bohužel mezi vás asi moc nezapadnu, co se týče vlastnictví pesanů a kočičáků, máme doma "jen" činčilího hlodavýho kluka (ale je taky moc fajn ), pejska jsem měla asi před 20ti lety, v hluboké pubertě a teď o něm jen uvažuju (poté, co jsem narazila na Zvířetník ovšem stále intenzivněji), jsem nějak děsně nerozhodná a váhavá, kolikrát mi děla problém rozetnout gordický uzel, jestli koupit chleba nebo rohlík, někdy mám téhle svojí vlastnosti už plné zuby  Pořízení pejska se musí pečlivě rozvážit, to je mi jasné, ale že by až takhle...  Tak se omlouvám, že jsem vám sem takhle vstoupila do rozpravy o Jeleninech a spol. (docela jsem se nasmála )a přeju vám všem krásný den...
|
|
|
Xerxes 1.3.2006 7:25se špunty je sranda Malé děti ve škole jsou poklad. Moje rozcapovací babička byla učitelka a celý život se pohybovala v intervalu 1. a 2. třídy (jen vyjmečně výše) a vzpomínky se z ní jen sypou. Její kolegyně učila prvňáčky, doba VŘSR a ohlášená hospitace. Tak již den předem dětem ukázala obrázek Lenina a podala patřičný výklad. No a druhý den, při kontrolované hodině ukázala na nástěnce obrázek Vladimíra Iljiče Lenina a ptá se, kdo to je. A ticho...Začne napovídat, vždyť ho znáte, přeci V...jeden chlapeček se chytil, řekl Waldemar a celá třída se přidala a sborem zařvala Matuška.... |
|
|
Zdena bez psa 1.3.2006 7:19Re: Milá Rputi, soudružský pozdrav jsem si vychutnala i v dospělosti. V osmdesátých letech jsme ředitelské dopisy psali jen jako koncept (kdekdo ručně, já na stroji, protože to po mně nikdo nepřečetl) a pak jsme těch moc kopií kontrolovali. Ředitelák musel být bez chyby a překlepu. Kontroloval si ho referent, potom vedoucí oddělení a vedoucí odboru a parafoval ho i náměstek. A stejně se k řediteli dostal úžasný skvost . - Se soudružským pozdravem "Čest ptáci" Sranislav O...... |
|
|
Vakandi 1.3.2006 7:17No, mě to připomělo pohádku, kde princezna před králem? princem? poklekla a políbila lem roucha jeho. A co je to lemrouch?
|
|
|
Mirka - Houston 1.3.2006 6:31Nestesti ONE doby... male deticky musely prinest obrazek Lenina ?!
A co deti v SSSR. Vedi, kdo byl KareI IV ?
Urcite Vas bratr, pani Ruscakova, ma na Jelenina lepsi vzpominky - dobre udelal. Pani ucitelka byla statecna, ze ho "podrzela "! Pekny clanek na cteni i zasmani, horsi na vzpominky....jake jsme jako deti , mely detstvi
 |
|
|
Rpuť 1.3.2006 5:45V padesátých letech jsem byla šišlající robátko. Kdesi jsem tehdy zaslechla, ne zcela spisovné, úsloví, které jsem pak doma interpretovala jako: "Do petele páce!" A byla jsem, samozřejmě, okamžitě poučena, že se to neříká. Jen mi jaksi zapomněli sdělit, které z těch dvou slov je sprosté.
I přišel, nějak v té době, za mým otcem na soudružskou návštěvu soudruh kolega z podniku a, aby nebylo pochybností, hned ve dveřích zahlásil: "Čest práci, soudruhu!"
Dětské kebulce to přišlo velmi povědomé. I zvedlo dítko káravý prstíček a pravilo:"To se nežiká!"
|
|
|
WWW 1.3.2006 3:12cestna straz Nase mestecko lezi nedaleko hranic s Nemeckem.Hluboko v zone, ktera byla osvobozena americkou armadou. Presto tam mame hrob rudoarmejce Sergeje K. Pracoval jako zajatec za valky v mistni fabrice a vlecka mu ujela nohy. Serjozka byl pochovan u zdi a dockal se po valce pekneho pomniku s rudou hvezdou a obrazkem, rudoarmejce. Pametnici tvrdili ze se mu podoba. Vedle byl pochovan ve stejnem roce Hans G. mistni sudetskej Nemec a vojak Wehrmachtu. Na vychodni fronte mu omrzly nohy, pak se mu do nich dala snet a Hans putoval ke zdi vedle Serjozky. I Hansik ma na pomniku fotku. Takovou tu, co se oci divaji vsude za vami. A tak se Hans dival na Serjozku a Serjozka na nej a ja jsem si vzdycky predstavoval, jak si po nocich povidaji, jaka je valka svinstvo, ze oni na ni voba dojeli a voba na ty nohy ! Serjozka v kvetnovych dnech mival velkou slavu a u hrobu mu od pateho do devateho kvetna drzeli cestnou straz stridave milicionari a pionyri. Ten pamatny den roku sedesateho pateho zacinali rano milicionari. V deset je meli vystridat pionyri, ale deset pryc a pionyri nikde. Tak s tim ti pupkati ochranci delnickych prav sekli a sli domu. Pionyri se dostavili pozdeji. Oba hroby byly plne kvetin. Prvni dvojice se spravne postavila po leve strane Serjozky, ta druha si nasla pohodlne misto na druhe strane hrobu, ale Hansikovo. Poctive drzeli straz az do vystridani vydesenou ctverici dalsich milicionaru ! Vec se neutajila, rozkriklo se to po mestecku a tolik navstevniku tam jeste Serjozka nikdy nemel. I ja jsem se tam byl podivat . Koukali se porad ty dva z tech pomniku na sebe,Serjozkovi viditelne cukalo v koutcich, alespon ja jsem to tak videl !! Kdyz jsem sel pak asi za dva dny v noci domu kolem hrbitova, tak jsem se na chviluku zastavil. Krk bych za to dal, ze se tomu ti dva chehtali! Bylo to rovnou za zdi. Ale sel jsem z hospody, treba to byla jen moje bujna fantazie !!! |
|
|
Hana Williamson 1.3.2006 2:04Do tretice vseho dobreho A to neni politicky, ale kdyz jsme byly ditka zakladni skoly, tak byla velmi popularni pisen Mackie Messer. Otec nas nutil zpivat a dirigoval. I doslo na Mackieho. Je tam jeden vers, ktery rika, pamatuju-li si to dobre, "jednoho dne mlada zena probudi se zneuctena". Samozrejme jsme se ptaly taty, co je "zneuctena". A tatinek okamzite odpovedel, ze ji ten Mackie Messer poplival. To jsme pak byli s brachou popularni v zakladni skole, protoze ostatni decka taky nevedely, co je "zneuctena", ale to poplivani braly, protoze to rikal pan doktor. |
|
|
Hana Williamson 1.3.2006 1:51Kouzlo nechtenneho ... Jelenin mne pobavil. A pripomnelo mi to historku s Lomikarem. Tata nam ditkum hodne cetl, i doslo na Stare povesti ceske a Kozinu. Kdyz jsme dosli k Lomikarovi, tak tam nekde v knize asi bylo receno, ze Lomikar byl "pan" (s dlouhym a - nemam tady diakritiku). Coby ditka zvidava jsme se ptaly otce, co ze to znamena, byt "pan." A otec odvetil, ze to byl neco jako je ted predseda JZD u nas na vesnici (mimochodem strasnej vul). No a kdyz pak toho Lomikara a Kozinu probirali kratce na to v bratrove tride (tak asi priblizne v roce 1962), tak se bratr hned pohotove hlasil a soudruzce ucitelce sdelil, ze ten Lomikar byl to samy jak nas soudruh predseda JZD. Tento bratr stejny rok ve tride na dotaz, cim by chtel byt, odvetil, ze by chtel byt velvyslancem v Belgii (dodnes nevime proc v Belgii), ale vzhledem k tomu, ze nikdo v rodine neni v komunisticke strane, tak asi bude pestovat prasata. No, pokud jsme urciteho veku, tak vsichni mame vzpominky na tyhle potencialne prusvihovy slovni ujezdy. |
|
|
jura-p 1.3.2006 0:49Jako dítě jsem věřil na vransupy. Vždycky to tak zpívali. Vransupů hejna kroužící. A byl jsem velmi zklamán, že to tak není. A pak přišla ve škole řeč na orlosupy. Nenechal jsem se po druhé napálit. A jako na potvoru to zase bylo špatně. Dodnes chápu jako zradu, že orlosupové jsou. |
|
|
Lapil 1.3.2006 0:29Mezi stromy bylo vidět datli Dodnes se cítím ukřivděn skrzevá sníženou známku, protože se mi to už při diktování nezdálo, i ptám se - "Datli?" "Ano, datli"...
|
