tojefuk 17.5.2006 14:14

Apina, JoVo

Odborný výklad byl nutný pro sehnání správných návnad. Všichni jsou z rodu Ips, I.amit., I. chalc. I.typog. Ještě kousek  školení: Strom vydrží víc než 14 dnů, usmrtí ho až larvy - chodbami přeruší tok mízy. Dospělci jsou v té době na regeneračním žíru, vrací se až za 6 týdnů - asi, podle počasí, v té době už vyletují mladí z chodbiček. Závrty typografa jsou poznat podle hromádek pilin za šupinami kůry. Lepší je nečekat, nejpozději začátkem dubna osadit lapače a hlídat chycené brouky. V tomto případě se nevyplácí trvání na hesle "Nech brouka žít!"

JoVo, špice 4 a 6 metrů - byly silné nejvýš 10 cm, v tom místě se udělá náhradní vršek bez problémů. Dgl byla uříznuta v síle na řezu 25 cm, nad starými větvemi. Nápad s vrškem vyprodukoval ochránce, já bych ji skácel celou naráz. Hlavní problém byl v neschopnosti, díky ochránci zpotvořeného stromu, odpařit vodu, tlačenou kořeny do stromu. Je to stejná situace, jako u stromů, poškozených imisemi - stromy přežijí, dokud dokáží odpařit vodu, kterou nepotřebují k životu. Jinak se utopí ve vlastní míze!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 17.5.2006 14:13

Re: Re: Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

To mi připomíná komentáře Zdeňka Svěráka v roli malíře ve "Vesničce". Jak přijede ředitel podniku z Prahy a říkají, co všechno změní na chalupě obecního blázna Otíka. To byla fakt scéna, která vypovídá ledacos o lidském charakteru. Na tu Vaši chatu bude vhodná zámková dlažba hlavně proto, aby si dámy neumazaly drahé střevíce. Radujte se z Vaší zahrádky a na tu chatu raději moc nejezděte. Jen z toho budete smutný, ono to i tak je vidět, že Vás to hodně mrzí, to je mi líto.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 17.5.2006 14:04

Re: Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

Blážo, chápu, že tohle naštve, a leze i do peněz za žárovky. Je smůla, že před těmi lety si asi nikdo neuvědomil, že vzrostlé stromy mohou tropit takové problémy. Zkuste se na to ale podívat i z jiného úhlu pohledu. V parných letních dnech tam budete mít o něco čerstvěji než tam, kde bez milosti pálí sluníčko. Tedy, pokud máte okna orientovaná na jih nebo jihozápad. Ve stromech zpívají ptáci, zvláště teď na jaře, mají tam hnízda, mohou tam být veverky, ale i užitečný hmyz, tedy bohužel s tím obtěžujícím. Prostě takový strom je oáza života. Jinak existují stromolezci, kteří dovedou strom umravnit na přijatelnou míru a není nutné ho likvidovat. Chce to ale odborníka, který ví, co si může dovolit, aby stromu neublížil. Jeden takový kácel naše stromy, bohužel nemocné a mrtvé (o tom píši jinde), a byl neuvěřitelný, na lanech přeskakoval ze stromu na strom, hotový Tarzan. U nás je totiž příliš málo prostoru na to, aby se položil 30 m strom beze škody, takže se musí řezat po kouskách, což je práce pro opravdového umělce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

WWW 17.5.2006 13:59

Valentin (1)

Napadlo mne pri tom dnesnim krasnem pocteni zde, jak se lide a stromy vzajemne podobaji a nekdy i v osudech. Jen stromy se mohou min branit, ale nekteri lide jsou vlastne take zranitelni a bez obrany.

Kdyz projizdim u nas krajinou meho detsvi, tak jsou to hlavne opustene stromy, co zaluji svetu. Nektere uz to vzdaly, odevzdaly se osudu a trpne cekaji na svuj konec. A pak najednou vidite strom, ktery se nad tu vsi neprizen povznesl, hrde se tyci k nebi, pomohl si sam, prodral se rostim a je to hrdost sama. Takovym lidskym hrdym stromem byl v nasem mestecku pan Valentin. Bude to asi zdlouhava, ne moc vesela, ba az nudna historka, ale mam ji chut napsat, protoze pro mne je vzpominka na  Valentina krasna.

Pan Valentin se vlastne jmenoval R. Steinbach, ale nikdo mu jinak nerekl nez Valentin.Pan Steinbach bojoval za prvni valky ve Francii a tam mu u Verdunu prostrelili koleno.  Mel stesti a pres Cervenej kriz se dostal na leceni do Svycarska. Tam mu koleno prevazovala slecna Zanetka a povidal pan Steinbach memu tatinkovi, ze Zanetka se do doho jeho kolena zamilovala a teprve pak si vsimla, ze i pan Steinbach neni k zahozeni. A pan Steinbach ji vypravel o Karlsbadu , ze ho musi Zanetce ukazat a pri te prilezitosti jestli by Zanetka si ho tam nemohla vzit za muze. Prijeli po valce do republiky Zanetka byla Karlsbadem unesena a u Elefanta na kave, byla dohodnuta svatba.

Zanetka nebyla zrovna z chude rodiny a tatinek pana Steinbacha  prispel take . Postavili v nasem mestecku prekrasny maly hotylek ve strani, jako vystrizeny ze Svycarska a pojmenovali ho " Valentin"  A darilo se jm dobre, Zanetka obstaravala klientelu ze Svycarska, Valentine ( tak se mu uz tenkrate zacalo rikat) vozil navstevniky malinkatym autokarem po laznich. Pak se doba zacala menit, v Nemecku se se stal risskym kanclerem frajtr a Valentin verejne prohlasoval, ze tohle skonci blbe, protoze frajtri na vojne byli vzdycky trotlove a tenhle asi bude obzvlastni ! 

POKRACOVANI 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka 17.5.2006 13:37

:-)))

Paní D.R., zase jeden krásný článek jakko pohlazení po duši v tomto šedivém a deštivém dni tady v Brně...že, Tojefuku?

Vave, Vaše (nebo tvoje - nějak nevím, jestli si od našeho setkání tykáme nebo vykáme) zahrádka je krásná. Už když jsme tam byly s Heduš, tušila jsem v té tmě něco pěkného, ale nebylo na to vidět.. Ale ty čerstvé jarní fotky jsou super. Až se budu chtít někdy věnovat kytičkám, můžu se přijít učit k Vám? Prosím, prosím, smutně koukám!

Tojefuku, já to jen tak zkoušela Stejně byste se mi nikdy nepřiznal, i kdybych se trefila... Nějak jsem nepochopila otázku ohledně hádání školy.. Já studuju veterinu a nijak se tím netajím, takže to všichni, kdo čtou častěji Zvířetník, dobře vědí.. Hádat netřeba Ale zajímalo by mě (mimo soutěž "Kdo odhalí tojefuka"), jestli znáte ulici od Kounickových kolejí nahoru k Náměstí Míru (snad Březinova? se jmenuje) - tam měli, co se pamatuju, šeříky skoro v každé zahrádce - to byla vůně, když jsem tudy šla od tramvaje dolů ke kolejím Ještě mě napadla jedna věc - zmiňoval jste vlaky, tak že bych se postavila s obrovským transparentem Tojefuk před Hlavní nádraží a čekala a dělal Vám ostudu tak dlouho, dokud byste se radši nepřihlásil dobrovolně (jako donucovací prostředek bych mohla k nápisu přidat fotku Vašeho vnuka staženou z Hadopasů)!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bláža 17.5.2006 13:35

Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

My máme trochu jiný problém tam kde bydlíme- na sídlišti- lidé vysazovali všude v euforii stromy a keře, když se nastěhovali asi před 40 lety do nového. Bohužel, některé stromy tak moc blízko domů, že větve až do výše 3 patra stíní před okny. Paradoxně tedy máme v obýváku v létě přes den větší tmu, než v zimě. A sluníčko tak nemůže k nám... A dělat s tím něco není vůbec jednoduché...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 17.5.2006 13:23

Re: jedním vrzem:

Jo, 3 - 4 větve, ale musí být z jednoho přeslenu, aby měly vyrovnanou dominanci!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 17.5.2006 13:21

Re: Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

U nás se zatím na chatě nebetonuje, ale zato se začíná pokládat zámková dlažba. Je to hrůza, ale nedá se s tím nic dělat. Máte pravdu v tom, že když rodiče nemají vztah k přírodě, tak se to asi ani ty děti nenaučí. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bláža 17.5.2006 13:19

Tojefuku,

já takhle upravuju jehličnany. Borovice, bohužel teď nevím, jak se jmenují, ale má velmi dlouhé jehlice a trochu jakoby pokroucené, tak ty vždy na jaře, když mají nové výhony zakrátím na třetinu. Pak je stromek krásně zahuštěný a roste pomalu. Opravdu, jako venkovní bonsaj. Taky zastřiháváním větviček zahušťujeme modřín, je jako kulička....a ze smrčků máme báječný živý plot, asi 180 cm vysoký a huský odspoda. Člověk se toho nesmí bát :o)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 17.5.2006 13:13

Re: Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

Bohužel, parcela nejde rozdělit. A sestra mně nechce svojí ideální polovinu prodat, ale nechce ani mojí polovinu koupit. Tu druhou variantu jsme chtěli zvolit, abychom se nemuseli na tu pozvolnou zkázu dívat. Bohužel je v tom kus lidské nenávisti, zloby, závisti. I když mně ani mojí ženě není co závidět, vzhledem k našemu věku a výši důchodu. Navíc k tomu místu máme určitý vztah, který vyplývá z toho, že můj otec se tam chtěl nastěhovat až bude v důchodu. Měl tam založena včelstva, ale důchodu se nedožil. Často si s manželkou říkáme co by asi dělal, kdyby tu zkázu viděl. Máme ale jednu výhodu a to, že v místě bydliště máme pěknou zahrádku a tam od jara do zimy je stále co opečovávat a stále co okukovat. Na jaře vytahujeme očima jasmín nahokvětý a další rostlinky, které se snaží vystrčit drápky někdy i pod sněhem. Přejeme všem milovníkům přírody radost z každé rostlinky i bylinky. A co nejméně ničitelů přírody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 17.5.2006 13:12

Paní Zdeno,

myslím tím jírovce. Jedlé kaštany kvetou trochu později a jejich květenství je takové řídké. U nás se klíněnka vyskytuje až po odkvětu - koncem července. Ale často se stává, že mladé lístky ještě do podzimu vyraší a semtam i nějaký květ. Proti klíněnce je pomoc dost těžká - jedině snad spalovat napadené a opadané listí.

Ale zatím vypadají majestátně - ty jírovce. Jo a už budou kvést lípy. Zrovna se na jednu lipku dívam z okna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 17.5.2006 13:07

Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

JoVo, tohle bohužel dobře znám. Tedy my v naší rodině si stromů vážíme, ale v místě, kde je zahrada, lidé ty stromy doslova nenávidí a učí to i malé děti. Jsou to takoví betonáři, kteří betonují každé volné místo jejich pozemků. Takže i pětiletý chlapec k nám přišel a řekl, že takové stromy na zahradu nepatří. Odkud to asi malý rozumbrada měl? Co to ty lidi učí malé děti? V obci byla před několika lety větrná smršť, která nadělala velké škody, bohužel i na našem pozemku. To teprve jsme si vyslechli. Víme o sousedovi, který před časem na černo bez povolení skácel vzrostlou lípu, která tvořila součást obecní aleje dostal pokutu 500 Kčs (tenkrát). Z té aleje dnes již nezbylo skoro nic, lidé si postavili domky a všemi možnými prostředky se o její likvidaci postarali. To bych mohla pokračovat, ale to nemá cenu, je to smutné, bohužel i obec dává svým obyvatelům nechvalný příklad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 17.5.2006 13:01

jedním vrzem:

Alčo - Abies nordmanniana, ale já mám s tímto jménem spojenou jedli kavkazskou. Podívám se doma, jestli nemám na závitech suk.       PetroK - tak by to mohl být sedmihlásek, mění zpěv a kravál dělá stejný za stejným účelem.      Apino   - dgl měla smůlu, že nebyla stříhaná na přijatelnou výšku. Lesní jehličnany se dají stříhat celkem snadno (metoda, ne použitá síla!), co se dá dělat a co stromy vydrží, mně přededli srnci! Modřín, s furt okusovaným terminálem, udělal za deset let dva metry široký koláč vodorovných větví, pak jeden rok vyhnal dvoumetrový kmínek a srnec měl utrum. Ten md nebyl jen jeden, byla jich plná paseka!

Všici - vemte ši špagátek, dlouhý jak dospělý strom a udělejte kolem sazenice kruh. Když je uvnitř kruhu něco na rozbití, stříhejte! Bonsaj(?) na hadopasech má víc, než 15 let, začal jsem stříhat asi tříletou. Plot za ní je 150 cm. Nosník kamufláže před Pápa má asi metr.

Paní D.R. - pokud bude třeba, počkal bych, až bude mít skoro metr. Pak asi v polovině bych vybral 3 - 4 větve do 20 cm délky, těsně nad nimi bych ustřihl. Z těchto větví bych dělal náhradní vrcholy v podobě koše. Rada nejen pro paní D.R.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 17.5.2006 12:58

Re: Re: Re: Re: Re: Kanadská jedle

 Máme na parcele dva smrky rostoucí těsně vedle sebe. Jejich stáří cca 70 let. Před pátnácti lety při vichřici přišel jeden ze smrků o špičku v délce 4 metrů a druhý o 6 metrů. Několik let ronily oba smrky značné množství pryskyřice. Mezitím se vytvořili nádradní špice a smrky krásně žijí dál. Ovšem jejich krásu narušila moje sestřička s jejím vnukem. Protože smrky byly zavětveny až k zemi, tak je ořezali do výše 4 metrů, tak jak jsem se o tom zmínil v mém příspěvku - Jak ničit stromy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 17.5.2006 12:56

Re: Re: Re: Re: Re: Kanadská jedle

Díky za odborný výklad. TI kůrovci jsou vážně svinstvo, dokázali nám zabít strom za cca 14 dní, pak se rozlétli po dalších dříve než jsme s tím stačili něco udělat, takže jsme měli doma malou kalamitku. Ty transpirační proudy chápu, nějakou tu fyziologii rostlin jsem studovala, i když ne zrovna lesnictví. I tak ale specifika stromů byla stručně popsána. Ty naše dva seřezané stromy byly i úředně určeny k likvidaci vzhledem ke kůrovci, takže toto je takový experiment, buď přežijí nebo ne. Po pravdě řečeno jsme se o žádné nové vrcholy ze starých větví nesnažili. Orlímu hnízdu zůstaly možná 2-3 patra větví, pěkně rozložitých nejméně 5metrových. Další smrk je zkrácen skoro o polovinu. Zbytek je na nich, přála bych jim, aby to zvládly. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 17.5.2006 12:48

Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

Děs-běs, akorát mě napadá - nedala by se parcela rozdělit?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 17.5.2006 12:46

Re: to je krasa

Náš kocourek Bohouš si myslí, že byste se měl vrátit a práci zkrátit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka 17.5.2006 12:41

Jakou školu?

Teď to nějak nechápu.. Jestli myslíte, kde studuju, tak veterinu a vůbec se s tím netajím - takže hádat netřeba

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 17.5.2006 12:37

Re: Re: Tojefuku,

Výrazný poznávací znak se vám, tojefuku, povedl moc pěkný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 17.5.2006 12:34

Re: Ještě jednou hlásím

Ivo, jste HRDINA MLSOTNÍKOVÉ PRÁCE

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 17.5.2006 12:34

Jak ničit vzrostlé stromy.

Po úmrtí rodičů jsem získal se svou sestrou pozemek s rozestavěnou chatou. Je to v Brdech, kde sama příroda dává normálnímu člověku radost ze života. Na parcele jsem začal vysazovat různé pěnišníky, borovice a břízu. Těšili jsme se jak se jim daří. Ovšem radost z přírodních krás má jen jedna polovina naší rodiny. Druhá část rodiny mojí sestry, včetně jí dělají všechno proto, aby se vzrostlým dřevinám nedařilo. Na příklad přes polehlý jalovec se jezdilo,nejen na kolech, ale i autem. Pěnišníky trpěly tím, že se do nich vnučka a vnuk strefovaly kopacím míčem atd.  Lýkovec to nepřežil. Nezbývalo nic jiného než tyto drobnější stromky, pěnišníky a jalovec vykopat a vysadit je u našeho rodinného domku a domku našeho syna. Daří se jim dobře a my jsme rádi, že se je podařilo zachránit. Ovšem tím celá věc neskončila. Jednoho dne jsme přijeli na chatu a s hrůzou jsme zjistili, že borovice a douglasky jsou odvětveny od země do výšky cca 4 metrů. Všechny tyto stromy byly v té době starší než 40 roků. Byli jsme s manželkou na mrtvici. To všechno ničení mojí drahé sestřičce nestačilo. Na závěr porazila bez povolení čtyřicetiletou břízu. Po podání mojí stížnosti na místní úřad jsem zjistil, že jí to dodatečně povolili ovšem bez mého souhlasu jako spoluvlastníka. Starosta mně sdělil, že nevěděli,že jsem spolumajitelem. Pokračovalo jednání na  pracovišti odboru životního prostředí atd. Ovšem to už té bříze nepomůže. Upozorňuji, že žádný strom či keř ničemu a nijak nebránil. Na parcelu se dalo vjet autem, po parcele se dalo normálně chodit a provozovat běžnou činnost spojenou s chatařením. Nejhorší bylo když se místní obyvatelé zastavovali a ptali se mně co jsem to s těmi stromy udělal. Já jim obsáhle vysvětloval, že je to zásluhou mojí sestry, která má mimořádně vyvinutý záporný přístup k přírodním krásám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 17.5.2006 12:27

Re: Tojefuku,

Uhádl jsem školu? Nebydlím. Výrazný poznávací znak máte na hadopasech!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 17.5.2006 12:20

Re: Re: Re: Re: Kanadská jedle

Kůrovci - malí (do 3 mm) amitinus, chalcographus obvykle na větvích a slabší části kmene - jemnější kůra. Typographus - dolní část kmene. Když se přemnoží, je jim to fuk! Na všechny existují lapače a feromonové návnady, lapače shánět jen bariérové. Jsou běžné v jehl. lesích - tmavá plochá krabice s vodorovnými škvírami, na kolíku. Trubicové lapače jsou málo účinné. Teplota uvnitř je přes 70°C - víc jsem na teploměru neměl, breberky v době největšího rojení - poledne - dovnitř nelezou, ráno a večer jich lítá málo. Navíc se návnada rychle odpaří a neúčinkuje!

Náhradní vršek udělá každý strom, pokud se zlomí  v místě s menším průměrem a z větví asi do metru délky. Jinak tvoří vršek z menší větve, když ji má na ráně, z adventivních pupenů, možností je víc. Ale nemá šanci, když ji zbavím všech možností tvorby náhrady a udělám vrchol z pětimetrové staré větve uvázáním nastojato! Vykládejte to ale filosofovi s kulatým razítkem! Nemám nic proti filosofům (PhDr), ale ať filosofujou a nemotají se do přírody, když o ní vědí jen to, že příroda je to zelený za oknem, kde se vyskytují turisti!  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 17.5.2006 12:20

Re: Hned jsem tam nakoukl a nevěřil vlastním očím

No, ta zahrádka je opravdu nevídaná - ještě celkový záběr by se hodil, když už teda bych si mohla vymýšlet. Úplně jste mě dostala se srdíčky, to je taková krásná kytka z babiččiny zahrádky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka 17.5.2006 12:12

Tojefuku,

nebydlíte někde poblíž Wilsonova lesa? Nebo Jundrova?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 17.5.2006 12:06

Re: Re: Re: Re: Re: stromy

Tojefuku - , to je dobrý s tím daňovým přiznáním Já nevím, já ptícu neviděla, předváděla dokonalý mimikry, ale proti skřivanovi to mělo hodně pestrý reprtoár, bylo to jako kdyby chvíli hovořilo japonsky, chvíli česky, pak skočilo zas do jinýho jazyka. Prostě těch zvuků bylo hodně a nebyl to tak vysoký zpěv jako u skřivana. nevím, jak bych to popsala. ale to je fuk (pardon), bylo to prostě senza a mooc příjemnej poslech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 17.5.2006 11:57

Re: to je krasa

Ty máš teda problémy! Práca počká, kór na vlastním, agrotechnický lhůty doženeš příští rok, tak o co jde? A furt nevím, jestli zpíváš:  zasadím si www, cuketku www. Přiznej se už!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 17.5.2006 11:55

Re: Re: Re: Re: stromy

Jo, a nevyřvává z radosti ze života, ake vyhrožuje všem linduškám v doslechu, že je rozškubne jak daňovou upomínku! Proto jich je tak málo - párek tak na 4-5 km čtverečních!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 17.5.2006 11:50

Re: Re: Re: Kanadská jedle

To ta Vaše jedle měla pěknou smůlu.To je věčná škoda, jak toho, že se musela seříznout, tak že uschla. To je mi vážně líto. Naše stromy (většinou smrky), ta jedle máme dvě, když nepočítám ta mimina, to ale zvládly. Když přišel kůrovec, několik stromů zlikvidoval úplně, ale dva byly ještě částečně živé. S dřevorubcem, mimochodem milovníkem stromů, jsme se domluvili, že je zkusíme jen seříznout na zdravé dřevo (prý byli napadeni druhem kůrovce, který to žere od vrcholu dolů - i kůrovců je prý celá řada druhů - ach jo). Prý už mu to někde jinde vyšlo. Jsou to asi dva roky a zbytky stromů zatím drží. Podobně jednomu smrku kdysi z neznámých příčin uschl vršek, ten se odlomil a jiná větev opravdu udělala druhý vrchol, ten se časem odlomil (trochu nám zdevastoval střechu), ale strom žije dál, už je vidět další vrchol. Mí vzdálení přátelé mají ve své vísce  obecní borovici, v bouřce jí upadla špice, naposledy už jsem také viděla maý vrcholek. Netvrdím, že to takto ale musí vždycky dopadnout, třeba je jedle na podobné zacházení mnohem citlivější.

Nedávno jsem zažila malý výlet s lesákem do lesa .... otevřel mi oči. Nikdy bych nepoznala, která díra ve stromě je obydlená, která ne. Ptáci, zvířata, rostliny, registroval a popisoval všechno. To byla fakt pohádka, bohužel jsem takový přízemní městský tvor a vtomto ohledu se mám co učit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 17.5.2006 11:49

Re: Re: Kanadská jedle

Jo! Nelakovat, před deštěm a sněhem uklidit, zakrýt nestačí. Ještě mám 2-3 kubíky fošen!

• reagovat
• nahlásit příspěvek