tojefuk 17.5.2006 15:25

Re: Re: jedním vrzem:

Borovice bude pěkná, až trochu obrazí. Zblízka opravdu tojeděs! Fotka to nevystihuje! Borovice nasadí nové pupeny uvnitř dvojjehlice, kleč taky. Nejlíp je vylámat boční nové výhony - až trochu odrostou, aby šel celý, střední výhon nechat, dokud nezastaví letošní přírůst a pak ustřihnout v požadované délce. Buky pro Xerxese jsou stříhány taky, tam je horší, že buk má v pupenu už založený celý letorost i s koncovým pupenem, takže se musí měřit radši pětkrát, než něco střihnu a často raději počkám a střihnu až větev. Dub má tolik adventivních pupenů, že vydrží i ustřihnutí u země, když budete zalívat! Takový malý štokrle, to je pomocník!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 17.5.2006 12:48

Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

Děs-běs, akorát mě napadá - nedala by se parcela rozdělit?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 17.5.2006 13:13

Re: Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

Bohužel, parcela nejde rozdělit. A sestra mně nechce svojí ideální polovinu prodat, ale nechce ani mojí polovinu koupit. Tu druhou variantu jsme chtěli zvolit, abychom se nemuseli na tu pozvolnou zkázu dívat. Bohužel je v tom kus lidské nenávisti, zloby, závisti. I když mně ani mojí ženě není co závidět, vzhledem k našemu věku a výši důchodu. Navíc k tomu místu máme určitý vztah, který vyplývá z toho, že můj otec se tam chtěl nastěhovat až bude v důchodu. Měl tam založena včelstva, ale důchodu se nedožil. Často si s manželkou říkáme co by asi dělal, kdyby tu zkázu viděl. Máme ale jednu výhodu a to, že v místě bydliště máme pěknou zahrádku a tam od jara do zimy je stále co opečovávat a stále co okukovat. Na jaře vytahujeme očima jasmín nahokvětý a další rostlinky, které se snaží vystrčit drápky někdy i pod sněhem. Přejeme všem milovníkům přírody radost z každé rostlinky i bylinky. A co nejméně ničitelů přírody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 17.5.2006 13:07

Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

JoVo, tohle bohužel dobře znám. Tedy my v naší rodině si stromů vážíme, ale v místě, kde je zahrada, lidé ty stromy doslova nenávidí a učí to i malé děti. Jsou to takoví betonáři, kteří betonují každé volné místo jejich pozemků. Takže i pětiletý chlapec k nám přišel a řekl, že takové stromy na zahradu nepatří. Odkud to asi malý rozumbrada měl? Co to ty lidi učí malé děti? V obci byla před několika lety větrná smršť, která nadělala velké škody, bohužel i na našem pozemku. To teprve jsme si vyslechli. Víme o sousedovi, který před časem na černo bez povolení skácel vzrostlou lípu, která tvořila součást obecní aleje dostal pokutu 500 Kčs (tenkrát). Z té aleje dnes již nezbylo skoro nic, lidé si postavili domky a všemi možnými prostředky se o její likvidaci postarali. To bych mohla pokračovat, ale to nemá cenu, je to smutné, bohužel i obec dává svým obyvatelům nechvalný příklad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 17.5.2006 13:21

Re: Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

U nás se zatím na chatě nebetonuje, ale zato se začíná pokládat zámková dlažba. Je to hrůza, ale nedá se s tím nic dělat. Máte pravdu v tom, že když rodiče nemají vztah k přírodě, tak se to asi ani ty děti nenaučí. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 17.5.2006 14:13

Re: Re: Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

To mi připomíná komentáře Zdeňka Svěráka v roli malíře ve "Vesničce". Jak přijede ředitel podniku z Prahy a říkají, co všechno změní na chalupě obecního blázna Otíka. To byla fakt scéna, která vypovídá ledacos o lidském charakteru. Na tu Vaši chatu bude vhodná zámková dlažba hlavně proto, aby si dámy neumazaly drahé střevíce. Radujte se z Vaší zahrádky a na tu chatu raději moc nejezděte. Jen z toho budete smutný, ono to i tak je vidět, že Vás to hodně mrzí, to je mi líto.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. R. 17.5.2006 14:44

Re: Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

Znám... ve Dvoře je velká lipová alej podél silnice vedoucí na nádraží. Uznávám, že stromy nebyly zrovna v kondici (to ale lze ošetřit), ale když přišli (nevím kdo, radnice?) s tím, že se stromy pokácejí, jelikož vadí autům (proč nedat k výjezdu na hlavní zrcadlo?), našlo se naštěstí dost lidí, kteří podepsali petici za zachování aleje (včetně nás). Ovšem zaplať pánbu za lidi, co se o tom úmyslu dozvěděli včas a nebyli líní pro ty stromy něco udělat...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Iva 17.5.2006 18:37

Re: Re: Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

Jéje jéje, tak to u nás proběhlo něco podobného, bohužel loby bylo silnější a nepřežily to zdravé vzrostlé topoly a jedna historická budova, která měla náběh na zapsání do seznamu památkově chráněných budov. No holt kšeft byl přednější, to též se stalo se přechodem na železnici. Byla to stará konstrukce, ale unikát v naší republice a před měsícem to zlikvidovali, protože by prý oprava stála moc peněz. A může mě vzít čert, když vidím, že se peníze jinde opravdu vyhazují z okna na ptákoviny. Já musím být slušná, ale hrozně chci být sprostá, tak si tam každý můžete dosadit dle libosti.

A jinak zaplať pánbůh za naši rodinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bláža 17.5.2006 13:35

Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

My máme trochu jiný problém tam kde bydlíme- na sídlišti- lidé vysazovali všude v euforii stromy a keře, když se nastěhovali asi před 40 lety do nového. Bohužel, některé stromy tak moc blízko domů, že větve až do výše 3 patra stíní před okny. Paradoxně tedy máme v obýváku v létě přes den větší tmu, než v zimě. A sluníčko tak nemůže k nám... A dělat s tím něco není vůbec jednoduché...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 17.5.2006 14:04

Re: Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

Blážo, chápu, že tohle naštve, a leze i do peněz za žárovky. Je smůla, že před těmi lety si asi nikdo neuvědomil, že vzrostlé stromy mohou tropit takové problémy. Zkuste se na to ale podívat i z jiného úhlu pohledu. V parných letních dnech tam budete mít o něco čerstvěji než tam, kde bez milosti pálí sluníčko. Tedy, pokud máte okna orientovaná na jih nebo jihozápad. Ve stromech zpívají ptáci, zvláště teď na jaře, mají tam hnízda, mohou tam být veverky, ale i užitečný hmyz, tedy bohužel s tím obtěžujícím. Prostě takový strom je oáza života. Jinak existují stromolezci, kteří dovedou strom umravnit na přijatelnou míru a není nutné ho likvidovat. Chce to ale odborníka, který ví, co si může dovolit, aby stromu neublížil. Jeden takový kácel naše stromy, bohužel nemocné a mrtvé (o tom píši jinde), a byl neuvěřitelný, na lanech přeskakoval ze stromu na strom, hotový Tarzan. U nás je totiž příliš málo prostoru na to, aby se položil 30 m strom beze škody, takže se musí řezat po kouskách, což je práce pro opravdového umělce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

foťák 17.5.2006 18:14

Re: Re: Re: Jak ničit vzrostlé stromy.

Stromy na sídlišti - znám, ale u nás to zatím většina lidí nějak vydýchala. Fakt je, že část těch stromů určitě do oken leze... a takhle to sázel erár. Ještě si pamatuju, jak když byl synek maličkej (čili cca před dvaceti lety) nasázeli podle ulice smrčky. Asi 2 metry od sebe.

My máme před oknem do ložnice kaštan - zrovna kvete a je nádherný. Fakt je, že není úplně před oknem a je ještě maličkej - dosáhne jen do druhého patra.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 17.5.2006 11:57

Re: to je krasa

Ty máš teda problémy! Práca počká, kór na vlastním, agrotechnický lhůty doženeš příští rok, tak o co jde? A furt nevím, jestli zpíváš:  zasadím si www, cuketku www. Přiznej se už!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 17.5.2006 12:46

Re: to je krasa

Náš kocourek Bohouš si myslí, že byste se měl vrátit a práci zkrátit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 17.5.2006 10:24

Re: Milá paní D,

Včera odpoledne od čtyř do pěti bouřka s průtrží mračen, večer liják, od pěti ráno doteď se střídá liják s deštěm. Houby - možný to je, tak za čtrnáct dnů, až nasákne podhoubí. Když zas nebude mezitím moc sucho. Letos je počasí i roční období nějak naštorc. Mne už by snad překvapily jen ořechy, kdyby dozrály příští týden!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena bez psa 17.5.2006 10:29

Re: YGO,

Myslíte jedlé kaštany, nebo jírovce? (doufám, že je to tak správně, nejsem opravdu žádný znalec) Tak ty jírovce mne kdysi upoutaly. o jsem se řítila životem a prostorem naprosto zaujatá svojí prací a nehleděla jsem ani trošku vedle. Bylo to v Nitře směrem na Zobor. Obrovské jírovce v květu tam ničilo cosi (později jsem se dopátrala, že klíněnka). Prostě listopad v květnu. Bylo to horší než rána palicí do hlavy. Nevím, jak ty impozantní stromy dopadly. Snad jim někdo pomohl. U nás na maloměstě se ten boj s klíněnkou vybojoval celkem vítězně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 17.5.2006 13:12

Paní Zdeno,

myslím tím jírovce. Jedlé kaštany kvetou trochu později a jejich květenství je takové řídké. U nás se klíněnka vyskytuje až po odkvětu - koncem července. Ale často se stává, že mladé lístky ještě do podzimu vyraší a semtam i nějaký květ. Proti klíněnce je pomoc dost těžká - jedině snad spalovat napadené a opadané listí.

Ale zatím vypadají majestátně - ty jírovce. Jo a už budou kvést lípy. Zrovna se na jednu lipku dívam z okna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 17.5.2006 10:22

Re: Kanadská jedle

Tojefuku, máme na zahradě smrky a nádherné jedle Doglasky . Je jim asi 70 let a my je společně se smrky, které rostou tamtéž prostě milujeme. Mají tam hnízda veverky i ptáci, je tam prostě neuvěřitelný život.. Začínáme si uvědomovat, že tam ty jehličnany asi nebudou věčně - jsou to dnes opravdové kolosy, 30 metrů žádná míra. To neštěstí jedné veverky, když jsme kvůli kůrovci museli některé stromy porazit, museli jsme odstranit jeden, kde měla svůj "domeček", snad si našla jiný zdravý strom. O to větší radost jsme měli, když jsme zjistili, že se nám jedle vysemenily a chytily se na dvou místech, kde budou moci i zůstat. Stromečky mají ani ne metr, ale ta radost z nich...  Jinak k ovocným stromům. Měli jsme prastaré jabloně, sázel je můj pradědeček, jedna odešla již před několika lety (dávala hromadu podzimních žlutých sladkých jablek) a druhá odešla definitivně vloni (pokud jsem pochopila, stará odrůda renet - zimní červenožlutá jablka), v posledních letech z nich byly díky práci mé maminky neuvěřitelně dobré křížaly. Oby dva to byly rozložité a vysoké stromy, takové se dnes už nevidí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 17.5.2006 10:49

Re: Re: Kanadská jedle

Douglaska byla u domu v Brně, asi 35 let, vysoká 26 metrů (měřili ochránci), Byla naděje, že spadne na barák! Na žádost o skácení odpověděli ochránci požadavkem uříznout dgl v půlce výšky! Nechtěl jsem ho dožrat natolik, aby kácení zatrhl úplně, omezil jsem se na dotaz, jestli strom bez dvou třetin koruny zvládne transpiraci, vynucenou původním kořenovým systémem. Že prý jo, když se z některé větve udělá náhradní vrchol. Z pětimetrové větve s trochou živých větviček na konci! Na to jsem už odpovědět nedokázal, zeptal jsem se jestli to opravdu chce, vylezl jsem nahoru a uříznul. Na řezu měla 25 cm. Udělal jsem náhradní vrchol - větev vybral ochránce, za dva roky byla dgl suchá a tentýž ochránce se divil. To už jsem mohl být otevřený a pohovořit o jeho IQ. Označil jsem je za menší, než dnešní datum, chlap se urazil a od té doby jsem ho neviděl. Asi povýšil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 17.5.2006 11:50

Re: Re: Re: Kanadská jedle

To ta Vaše jedle měla pěknou smůlu.To je věčná škoda, jak toho, že se musela seříznout, tak že uschla. To je mi vážně líto. Naše stromy (většinou smrky), ta jedle máme dvě, když nepočítám ta mimina, to ale zvládly. Když přišel kůrovec, několik stromů zlikvidoval úplně, ale dva byly ještě částečně živé. S dřevorubcem, mimochodem milovníkem stromů, jsme se domluvili, že je zkusíme jen seříznout na zdravé dřevo (prý byli napadeni druhem kůrovce, který to žere od vrcholu dolů - i kůrovců je prý celá řada druhů - ach jo). Prý už mu to někde jinde vyšlo. Jsou to asi dva roky a zbytky stromů zatím drží. Podobně jednomu smrku kdysi z neznámých příčin uschl vršek, ten se odlomil a jiná větev opravdu udělala druhý vrchol, ten se časem odlomil (trochu nám zdevastoval střechu), ale strom žije dál, už je vidět další vrchol. Mí vzdálení přátelé mají ve své vísce  obecní borovici, v bouřce jí upadla špice, naposledy už jsem také viděla maý vrcholek. Netvrdím, že to takto ale musí vždycky dopadnout, třeba je jedle na podobné zacházení mnohem citlivější.

Nedávno jsem zažila malý výlet s lesákem do lesa .... otevřel mi oči. Nikdy bych nepoznala, která díra ve stromě je obydlená, která ne. Ptáci, zvířata, rostliny, registroval a popisoval všechno. To byla fakt pohádka, bohužel jsem takový přízemní městský tvor a vtomto ohledu se mám co učit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 17.5.2006 12:20

Re: Re: Re: Re: Kanadská jedle

Kůrovci - malí (do 3 mm) amitinus, chalcographus obvykle na větvích a slabší části kmene - jemnější kůra. Typographus - dolní část kmene. Když se přemnoží, je jim to fuk! Na všechny existují lapače a feromonové návnady, lapače shánět jen bariérové. Jsou běžné v jehl. lesích - tmavá plochá krabice s vodorovnými škvírami, na kolíku. Trubicové lapače jsou málo účinné. Teplota uvnitř je přes 70°C - víc jsem na teploměru neměl, breberky v době největšího rojení - poledne - dovnitř nelezou, ráno a večer jich lítá málo. Navíc se návnada rychle odpaří a neúčinkuje!

Náhradní vršek udělá každý strom, pokud se zlomí  v místě s menším průměrem a z větví asi do metru délky. Jinak tvoří vršek z menší větve, když ji má na ráně, z adventivních pupenů, možností je víc. Ale nemá šanci, když ji zbavím všech možností tvorby náhrady a udělám vrchol z pětimetrové staré větve uvázáním nastojato! Vykládejte to ale filosofovi s kulatým razítkem! Nemám nic proti filosofům (PhDr), ale ať filosofujou a nemotají se do přírody, když o ní vědí jen to, že příroda je to zelený za oknem, kde se vyskytují turisti!  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 17.5.2006 12:56

Re: Re: Re: Re: Re: Kanadská jedle

Díky za odborný výklad. TI kůrovci jsou vážně svinstvo, dokázali nám zabít strom za cca 14 dní, pak se rozlétli po dalších dříve než jsme s tím stačili něco udělat, takže jsme měli doma malou kalamitku. Ty transpirační proudy chápu, nějakou tu fyziologii rostlin jsem studovala, i když ne zrovna lesnictví. I tak ale specifika stromů byla stručně popsána. Ty naše dva seřezané stromy byly i úředně určeny k likvidaci vzhledem ke kůrovci, takže toto je takový experiment, buď přežijí nebo ne. Po pravdě řečeno jsme se o žádné nové vrcholy ze starých větví nesnažili. Orlímu hnízdu zůstaly možná 2-3 patra větví, pěkně rozložitých nejméně 5metrových. Další smrk je zkrácen skoro o polovinu. Zbytek je na nich, přála bych jim, aby to zvládly. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 17.5.2006 12:58

Re: Re: Re: Re: Re: Kanadská jedle

 Máme na parcele dva smrky rostoucí těsně vedle sebe. Jejich stáří cca 70 let. Před pátnácti lety při vichřici přišel jeden ze smrků o špičku v délce 4 metrů a druhý o 6 metrů. Několik let ronily oba smrky značné množství pryskyřice. Mezitím se vytvořili nádradní špice a smrky krásně žijí dál. Ovšem jejich krásu narušila moje sestřička s jejím vnukem. Protože smrky byly zavětveny až k zemi, tak je ořezali do výše 4 metrů, tak jak jsem se o tom zmínil v mém příspěvku - Jak ničit stromy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana Williamson 17.5.2006 11:06

Re: Kanadská jedle

Pani Ruscakova, s obavou, abych neznela  jako zaseknuta gramofonova deska, nicmene, zde je jmeno: Grizzly. Je to ze severu kontinentu a do urcite miry to vyjadruje majestat. Sobestacne,  chrani si sve blizni a sve misto, a jinak moc neotravuje. A v cestine se s tim jmenem daji delat divy. Muj manzel byl v soustavnem udivu, kdyz jsem prichazela s novymi jmeny pro Grizzly a tvrdila, ze je to odvozeny od puvodniho jmena. Abych demonstrovala - ale musite si domyslet hacky nad "c". Grizzly - Grizzlicka - Grizlicak - cak - cacinka (s carkou nad prvnim "a" a s hackama).Takze az jsem se dopracovala k Cacince, a vysvetlila mu to logicky, tak se opet utvrdil v nazoru, ze pochazim ze zajimaveho naroda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 17.5.2006 11:33

Re: Kanadská jedle

Douglaska se na saunu sice nehodí - ale je skvělá na veškerý zahradní nábytek, venkovní konstrukce (pergoly a altány) a taky na dřevěné podlahy a rošty na terasách. Vydrží překvapivě moc a stačí bezbarvé ochranné nátěry. Je to moc krásné dřevo, škoda ho nějak barvit  nebo dokonce lakovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek