Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

1. března uplynul rok

ode dne, kdy jsem se musela rozloučit s Andulkou. Hodně už pospávala a vůbec byla v posledním roce života hodně zpomalená. Ale řekla bych, že možná právě proto se mi přiblížila víc než kdy předtím. Byla jiná, než předchozí fenka Píďa, která na mě byla napojená od začátku, ale ten poslední rok se to změnilo.

Přeju vám ještě hodně pokojných společných chvil, Radko. Ať je ta chvíle, kdy bude muset přeběhnout za Duhu, co nejdál.

Blekouš se od neděle neobjevil, mám strach. To už není o tom, že by měl instinkt. Bojím se té tlapky. Ptála jsem se i člověka, který vyšel ze statku, zda ho neviděl, prý ne, sousedé taky ne. Bojím se, bojím.

Re: 1. března uplynul rok

achjo, držím palce aby se objevil !!!! co se sakryš mohlo stát???? :-((((

To to letí...

Milá Radko, posílám Kalince veliké pohlazení, ať si bábinka užívá pohody a lásky, která ve vaší smečce vždycky panovala. Buffinka je vlastně jen o rok mladší... Taky už radši odpočívá v naší blízkosti, ale až na to, že slyší jen to, co chce, je zatím v pohodě. Přeju Kalince krásné prosluněné jaro!

Re: To to letí...

Lucko, s Kalinkou moc děkujeme a zdravíme Buffinku a vás všechny.

Moc vám všem přeju

ještě hodně společného času! Tohle uspořádání smečky vypadá stabilně, tak držím palce, ať si ho užijete dlouho.

Tak tohle

jsem musela číst na několikrát, protože jsem ve velmi podobné situaci a nějak se mi rozmlžovala obrazovka. Moje staruška Aja má špatné ledviny a v na přelomu října a listopadu jsem byla přesvědčená, ža je to konečná. Přežila nejen vánoce, ale dočkala se i pra pra vnoučat (páté generace). Ale zase se nám teď trochu zhoršila. Ledviny jsou svinstvo a prakticky se to dá jen udržovat. Babče je dost přes 12 (v květnu by jí mělo být 13), což je na fleta docela vysoký věk. Ale ty měsíce, co jsme léčbou a dietou dosáhli byly dobré, užívala si prakticky plnohodnotný život (jen na bažanty už letos nemohla, vloni ještě chodila).

Tak Kalince přeji, ať si ten zbylý čas užije co nejlépe. Je to hrozné, když víme. A ať děláme co děláme, jen ukrojíme kousíček času navíc. Ale přesně: také žijeme pro každý den, také má naše babča privilegia, také jsme rádi za každou světlou chvilku, ale víme, že tenhle běh nejde vyhrát. Tak aspoň na chvilinku uhrát remízu... Kalinko, hodně sil a kus štěstí.

Re: Tak tohle

Tak to Áje přeju, ať je ten čas navíc co nejlepší. Za Kalinku děkuju, spinká.

statečné pejsince...

posílám pusinku na čumáček a pozdravení páníkům... a držím palce, ať je ještě hodně společných dní

Re: statečné pejsince...

Děkuju.

preji jeste hodne krasnych veceru s hnedymi ocky kalinky:)

Re:

Myslím, že má radost, jak je dneska středem pozornosti, loupla po mně okem a odpočívá.

Radano a Kalinko,

přeju vám ještě hodně klidných a společných večerů. A pohlaď ji ode mne, jako další výsadu.

Kalinka má pelíšek

u mne a tak jí úplně všechny pozdravy okamžitě vyřizuju (i ty slovní), ona má ze všeho radost. Štěňata jsou zvyklá za mnou pořád běhat a když zjistí, že tu je Kalinka, hned náhle mění směr :-).

máš svoji smečku

perfektně načtenou, taková vyprávění čtu vždycky moc ráda

přeji vám ještě nějaký krásný čas společně prožitý - znám ono tady a teď

Re: máš svoji smečku

Moc krásně tomu říká Dede, smutná sladkost soužití, přesně tak to je. Pomalu se připravujeme a vážíme si tak běžných věcí, jako že pejska se dojde podívat, proč nejsme u ní...

Nádherně

napsaný příběh, tak krásně se to četlo. Díky

Re: Nádherně

Taky se mi způsob sepsání i popis načtenýho psího chování moc líbí. Je smutné sledovat stárnutí a odcházení energie, ale holt to k životu patří, nějak se s tím srovnat musíme. Argo už mě doprovází přes 13 let a jeho pohyb už taky není ladný a bezbolestný, jinak sedá, jina klehá, jinak stojí u jídla. Ulevilo se mu po masáži dornovou metodou, která tedy neprobíhala úplně předpisově, protože se snažil manipulaci intenzivně bránit. A teď funguje na alawis maxíku. Taky jsem pokaždé zaznamenala zlepšení a pak postupné pomalé zhoršování. A vím, že dojde ke stupňování pomoci. No kéž je stávající stav co nejdelší. Pro Kalinku, Arga, Majdu a všechny další miláčky

Radano,

jak už psali ostatní - k životu to patří, ale tu strašně smutnou sladkost soužití se starým psem vědomí, že se čas krátí, prostě nejde minout. Viděla jsem Kalinku osobně a přijde mi, že svůj věk nese moc dobře - prostě dáma s jistým omezením:))

Ano, zažila jsem to už dvakrát (Daníka nepočítám, beznadějný nádor v devíti letech mi přišel jako nespravedlivý blesk ze skoro jasného nebe) a svoje psí staroušky jsem milovala a podporovala do poslední chvíle.

Jen mě děsí, jak mi do podobného módu mění spondylóza (a nově zjištěná artróza v lokti) ani ne osmiletou Berry... I já si ve čtvrtek u psího ortopeda (Ari jde na rtg všech velkých kloubů kvůli tomu záhadnému kulhání) pro Berry o ten trocoxil řeknu. A jen doufám, že mě nečeká nějaká jobovka i u našeho bílého fotona.

Kalince by asi

trocoxil zafungoval lépe, kdyby ho dostala dřív, ale ona vůbec neměla žádné problémy, přišlo to najednou; ráno vyběhla ven jakoby nic a v deset hodin noha neposlouchala. Krásně jsi to pojmenovala - smutná sladkost soužití se starým psem...