7.12.2021 | Svátek má Ambrož, Benjamin


Diskuse k článku

AUSTRÁLIE: Ohlédnutí – něco z australské historie.

Zajímavost z péče o nejen domácí zvířata

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Lika 18.8.2020 13:12

Teď jsou i ty bezva lehounké skládací misky, které ani místo nezaberou. U vás psisko nepochybně zalehne někam do hlíny - má to zároveň i s léčivými obklady na klouby :-)

Je fajn, že i u vás lidi můžou vidět, že se má zvířeti voda na cestě zajistit - leckoho to fakt nenapadne, ale příklady táhnou.

E. Zvolánková 18.8.2020 12:26

To je přesně ono. Já nosím vodu kolikrát i na běžnou venčící procházku, pokud vím, že žádnou vodu cestou nepotkáme. Naštěstí naše běžné procházky většinou vedou vždy i kolem studánky či potoka, takže psisko pak domů nepřijde žíznivé....někdy pak kolikrát ani nejde k vodě doma a rovnou lehne do stínu za domem.

Z. Lika 18.8.2020 10:47

Zajistit vodu pro zvířata není vždy pro lidi samozřejmé - zažila jsem osobně, když jsem se známými a jejich pejskem šla na túru, a když jsem jezevčíkovi nabídla po 10 km ve vedru svou vodu (v misce, kterou jsem pro všechny případy vzala), byla jsem rázem jeho nejlepší kámoška. Na trase, kterou ti známí dobře znali a měli prochozenou, i se psem, žádná voda nebyla. A plácali se do čela, že je to nenapadlo, když tu moji misku a žíznivě chlemtající psa viděli. Předtím považovali za samozřejmé, že to pes vydrží (vydržel), jen že se pak doma nemůže dopít a dva dny se nehne... ;-€

Ráda jsem se tu dočetla, že i Austrálie, kde život byl vždy velmi tvrdý, měla dobrodince, kteří na napajedla pro zvířata mysleli. A ten nákladní vůz je obrovský, ta kola!!

T. Zana 18.8.2020 9:47

Dobrá připomínka časů, kdy voda byla vzácná - ostatně začíná být vzácná znova, že.

Na balkoně mám pítko pro ptáky, ve vedrech je velmi oblíbené.

Z. Jitur 18.8.2020 9:32

Hezká připomínka lidské péče o zvěř, nejen tu domácí. A sama napajedla jsou toho krásným dokladem

Z. Matylda 18.8.2020 9:10

I u nás se občas dělají napajedla pro zvěř. Nahoře nad dědinou ve vinohradu voda není vůbec, a tak je v rohu remízku vybetonované napajedlo, kam jednak naprší, druhak tam občas myslivci vodu dovezou. V dobách sucha (u nás častých) je to asi jediná možnost napití široko daleko, pokud zvěř nechce jít přes trať, dědinu a silnici....

Z. Maya 18.8.2020 9:00

To je zajimavý. Člověka by to ani nenapadlo, že někde museli to napájení takhle složitě řešit. Ale ty koryta asi byly pěkný, to historický na fotce je krásný.

E. Zvolánková 18.8.2020 8:01

Ahoj všem a Georgovi díky za zajímavý pohled do klokanské historie i s báječnou fotodokumentací. Mě nejvíc oslovil snímek toho tažného koně s chlupatýma nohama. Tento typ koní zbožňuji.V

Jinak s napájením to máme úplně stejně jako Xerxová, jen my sebou nemusíme, s ohledem na velikost psa, tahat 4 l, ale max. dva, když se jde na "obyčejný výlet". A taky si vždy hledím toho, aby cestou byl nějaký rybník či potok, neb fousisko je vodník.;-D

Z. Xerxová 18.8.2020 6:13

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

I za našich výletů platí, že se musí plánovat i napájení - takže se hledá v mapě potok, rybník... a nebo se v batohu nesou v zimě dva a v létě čtyři litry psí vody a plastová miska... Nemluvě o vodě pro lidi...

Dík za hezké povídání i fotky