A. Rgova 15.5.2024 1:30

Je neuvěřitelné kolik lidí bylo ochotných odejít bojovat. Navíc, když v jejich zemi boje zas až tak neprobíhali. Z filmu o Galipoli jsem jako děcko měla horší noční můry než z filmů o Hirošimě.

Co to jako je národní povaha. A jakpak, že to s ní máme? Zlu se nevzpírat, nebojovat za své,od těch cose rvou odvrátit zrak, případně odejít? A z lepšího posuzovat jak je to tu nanic? A taky, když bojují jiní a trvá to dlouho, je to nepohodlné, začít jim vyčítat, že se nechtějí smířit s "mírovými"ústupky?

• reagovat
• nahlásit příspěvek