6.5.2024 | Svátek má Radoslav


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: Chodíte rádi do kina?

Byly doby, kdy jsme chodívali rádi a často...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Crossette 14.6.2019 16:29

Re: A co letní kina?

Ano Dalmi, ty tvrdé lavice jak na stadionu (tedy bez opěradel) zmiňuji nahoře. Ale zase to mělo zcela jinou atmosféru.

M. Crossette 14.6.2019 16:26

Re: A co letní kina?

Jaký zážitek může být z letního kina je skvěle vidět ve filmu "Trhák"! Mám ho tu dokonce na kazetě, ale budu si ho muset sehnat i na DVD - tedy jsetli vyšel - protože film mám moc ráda a písničky jsou v něm skvělé !!!

M. Crossette 14.6.2019 16:23

Re: Jó kina!

YGO, film "Bože, jak hluboko.." sice neznám, zato jsi mě pobavila větou : "první pohyblivé obrázky na velkém plátně jsem viděla ve škola (1-2 třida), sedíc pod promítačkou - byl to dobrodružný příběh z egyptských vykopávek" :)) Nebyla to detektivka od A.Chrisie? Jeden děj filmu se právě odehrává u Eg. vykopávek (na jméno si honem nevzpomenu). Vůbec celý tvůj komentář je moc pěkný.

M. Crossette 14.6.2019 16:17

Re: A ešte raz,

A Liko, moc děkuji za dodání tak pěkného výběru fotek "drive-ins" :))

M. Crossette 14.6.2019 16:16

Re: Marička,

Ano Liko, to je ten smutný film, v originále se jmenuje "The Misfits" a s M.M. hraje Clark Gable.

Verenko, se nedivím, že taková "dvojsedadla" byla vyprodaná jako první :)

Z. Yga 14.6.2019 16:14

Re: Jó kina!

Ani závažného, ani závadného - taková italská kravinka

Z. Yga 14.6.2019 16:13

Re: Jó kina!

S rodiči ne, jenom s mamkou (:o)) - a cestou zpět jsme se tomu moc smály (samý holky). Ono tam totiž v podstatě nic závažného nebylo

M. Crossette 14.6.2019 16:09

Re: A ešte raz,

Verenko, take mám dojem, že jsme mívali na ZDŠ kulturní den (tedy kromě toho měsíce přátelství). Byli jsme celá škola v divadle (vybavuje se mi Wolkerovo) a v Obecním dome na konzertech (Prokofiev symf. skl. Péťa a Vlk, kde jsme to měli s velmi zajímavou "výukou" jak který hud. nástroj "vypráví").

M. Crossette 14.6.2019 16:00

Re: Jsou to hezké vzpomínky

Tak takhle sledovat film musel být take krásný zážitek. Možná jsme tu výše zmíněnou Kleopatru viděli právě v Pardubicích, fakt si nepamatuji, kde to bylo. Motýlek je úžasný film!

M. Crossette 14.6.2019 15:57

Dodatky

Ještě jsem si vzpomněla. Často jsme chodili s bratrem na dopolední pohádky do kina v Londýnské ul. (lístek byl snad za korunu). Už se nevzpomenu, jak se jmenovalo, ale bylo hned vedle porodnice, kde jsme se oba narodili. Tam jsem prvně viděla Pyšnou princeznu a scénu, kde princ (Ráž) jede na kládě jsem nemohla dlouho dostat z hlavy a písničku Rozvíjej se poupátko jsem zpívala donekonečna, však se z ní vůbec stala odrhovačka. Do stejného kina jsme chodily jako celá ZDŠ i na ruské filmy (v měsíci čs-rus. přátelství). To jsme museli jít do školy v pion.kroji a před začátkem nejprve hráli české a ruské hymny a ještě Internacionálu. My museli nejen zpívat, ale samozřejmě i celou tu dobu stát a zdravit(salutovat).Pěkně nás z toho bolela ruka a tak jsme si loket vzájemně podpíraly o rameno spolužáků v řadě.

A přírodní kino! Velký zážitek byl 70mm plátno v Juldyfuldy, kde se promítal film Beckett (s R. Burtonem a P.O'Toole). Sezení jen na tvrdých lavicích nebylo právě pohodlné, ale film byl úžasný a navíc v takové velikosti. Později, to jsem už byla krátce vdaná jsme při jedné návštěvě jeli s bratrem v jeho autě někam mimo Prahu, kde se také venku na 70mm plátně promítali Kleopatru. Jinak během měsíce čs-sov. přátelství byla přírodní kina Na Příkopech, v malém parčíku, co byl proti kostelu U Kříže (už dávno je zastavěný)a v tehdejším parku proti hl.nádraží. Střídaly se ruské a české filmy (ano zase propaganda, ale s maminkou jsme tam chodily rády).

Když jsem po svatbě bydlela v Anglii, s chotěm jsme chodili často do kina. V té době se smělo v kinech kouřit, každé opěradlo sedadla mělo na zadní straně malý popoelník a kouř a smrad z cigaret bývaly pěkně nepříjemné. Moment po skončení filmu se spustila hymna (God save the Queen). Bylo legrační, jak sotva film skončil, kde kdo se snažil co nejrychleji vyběhnout, než hymna začala. Ale když to nestihli, okamžitě se zastavili s poslouchali (někdy i zpívali), nikdo se během hymny neodvážil už ze sálu odejít

Z. Matylda 14.6.2019 15:49

Re: A co letní kina?

Tak Drákulu od Coppoly jsme viděla později- holt budu starší ne ty- ale pro mě to byl naprosto fascinující film.

Z. Lika 14.6.2019 15:21

Re: A co letní kina?

*byly ještě potíže...*

Z. Lika 14.6.2019 15:21

Re: A co letní kina?

Ten výčet filmů do letňáku je dokonalý!

A díky za ten půvabný detail s přílišným světlem na začátku, na to už jsem zapomněla - vybledlý nástin obrazů na plátně, a pokud byly jste potíže se zvukem... :D Ale dobrá parta to jistila vždy a nikdo si nestěžoval, byly to suprové večery, správná socializace :D

Z. Minka 14.6.2019 14:47

Re: A co letní kina?

No už jsem se lekla, že se zapomnělo na letňáky :-) ta romantika...žádný vstup do dospělosti obdržením občanky, ale povolením jít do letňáku sám bez rodičů...deku pod paží, pár drobných na limču nebo nanuka, plácnout se na trávu před plátno - s dospíváním se posunovalo místo sezení výš a výš - na lavice před zábradlím kolem hřiště a pak na tribunu. Vždycky v partě, s komentováním děje na plátně. Jak jsem byla překvapená, když jsem některé filmy viděla v televizi - chyběly mi začátky, když bylo ještě moc světlo při promítání...to jsme chodily na Vetřelce, na všechny Angeliky, na všechny Vinnetouy, na E.T., Indiana Jonese, to byly úžasné filmy na promítání venku...První film, na který jsem šla s tátou, byl Drákula - bylo mi ani ne sedm, doteď si pamatuju jak naráželi zajatce na kůl, měla jsem z toho noční můry a táta dostal od máti strašně vynadáno a pak mu cenzurovala, na co mě může vzít. Ale jakmile se rozeběhly DVD půjčovny, satelity na každý barák, byl to konec letního kina, plátno se rozřezalo, konstrukce taky a hřiště už zase patří jenom fotbalu, což je škoda...ale těžko říct, jestli by to dnešní děcka vůbec bavilo...

Z. Lika 14.6.2019 14:44

Re: Jsou to hezké vzpomínky

Ty velké filmy tehdejší doby jsou opravdu velké a velkolepé. Od Viscontiho jsem viděla "jen" Geparda, ohromný zážitek.

M. Mikulec 14.6.2019 13:39

Jsou to hezké vzpomínky

Jako dítě jsme s kamarádkou chodily do kina několikrát týdně. Její tatínek byl promítač, my sledovaly film na židličce od promítacích mašin nahoře v kabině,kde to vonělo ozónem. Později jsme chodily do filmového klubu, kde se promítaly úžasné filmy např. režiséra Miklóse Jancsó, nebo jeden z nezapomenutelných filmů, Viscontiho Soumrak bohů.

Velký dojem pak na mě udělalo kino Jas70 v Pardubicích, panoramatické kino, kde jsem viděla jako první film Motýlka s Dustinem Hofmanem a Stevem McQueenem.

Z. Dalmi 14.6.2019 13:24

Re: A co letní kina?

Nikam, já jsem velbloud, který zadrží vodu na dlouho :-)

Z. Lika 14.6.2019 13:22

Re: A co letní kina?

No jo, ale kam sis odskakovala? Ale to se asi řešilo přírodně, nějak si to nevybavuju.

Z. Lika 14.6.2019 13:21

Re: Marička,

Mustangové - nebyl to ten smutný film s Marilyn Monroe? To se nedivím, že tě musel držet za ruku!

Z. Dalmi 14.6.2019 13:18

Re: Stará kina

Závidím :-)

Z. Dalmi 14.6.2019 13:16

Re: A co letní kina?

Jj, jako těhotná jsem chtěla urvat poslední svobodné chvilky, tak jsme chodili často. Tlačilo mě všechno, břicho i lavice, tak jsem celý film stála nebo střídala sezení. Bylo to fajn :-)

Z. Lika 14.6.2019 13:14

Re: Jó kina!

Ygo, ty jsi byla na Bože, jak hluboko jsem klesla, s rodiči?? :DD

Z. Dalmi 14.6.2019 13:13

Re: Tady u nás

To je hezká vzpomínka. Jako děti jsme chodily do kina v Ústí, kde jsem bydlela. Jmenovalo se "Revoluce" a třeba Princeznu se zlatou hvězdou jsem viděla možná pětkrát.

Teď je v tom kině divadlo - Činoherní studio. Začínali tam Heřmánek, Bartoška, Zedníček.... Prý tam byly skvělé mejdany, ale já byla tehdy ještě dítě, tak jsem se nezúčastňovala :-)

Teď je Činoherní studio takové revoluční hnízdo. Za jeho zachování se pořádala benefice i v Národním. Někteří herci šli i do politiky, dostali spoustu hlasů, ale nevydrželo to. Tak tady zase volby dopadají tak, jak dopadají :-(

Z. Verenka 14.6.2019 12:00

A ešte raz,

viem,že "plevelím".Ale chcem vám povedať,že počas celej školskej dochádzky/až do maturity sme m mali raz mesačne "kultúrny deň".Nebola výuka,šli sme do múzea,kina,divadla,na peší/!/ výlet po pamiatkach okresu.Neviem,či to ešte existuje,mala som to rada.

Z. Verenka 14.6.2019 11:56

Marička,

už pol hodinu sedím a spomínam.Krásne téma!!

Nebola som v kine hrozne dávno,v takom multiplexe raz v Brne.Nepáčilo sa mi tom.

Ale u nás v mojej puberte sme mali kiná dve.Kino Mier bola jednička.Malo aj balkon/ tam som nikdy nebola/,ale hlavne cez 13-ty rad šli podporné stĺpy toho balkonu a delili ten rad na sedadlá po dvoch.To teda panečku bolo niečo-lístky boli prvé vypredané.Dbakrát som tam sedela so svojou pubertálnou láskou.Film boli Mustangy a keď ma chytil za ruku-rozžiaril sa mi svet.

V Brne som chodila často do kina,tu bola aj prvá kinokaviareň-predbehli sme Prahu/!/,stolky,jedlo,pitie, maličké lampičky na stole-proste amerika.A dnes popkorn,šusťanie,vyrušovanie a bordel.Myslím si,že naša mladosť bola lepšia,ako mladosť dnešných,nie?

Z. Yga 14.6.2019 11:47

Re: Jó kina!

Pokračování (:o))

Ale musím připomenout letní kino - nejbližší od nás bylo v Kyjově (hodina cesty autem) - to bývalo super! Deky, REPELENT, cigára a pivo s sebou (teď to vypadá, že jsem mládí prochlastala v kině) a nad hlavou lítali netopýři a kolem se valil dým z Cleí a Spart (repelent jsme většinou zapomněli doma) a my jsme chechtali při hláškách "U mne, u Supa!" (ano, v letňáku jsem viděla poprvé Tři veterány). Báječné to bylo.

Teď už do kina nechodíme - škoda, možná bych se vrátila do mládi. A v mulťáku jsem byla pouze na třech dílech Harryho Potera - Terezka dostávala k narozeninám a bylo to vždy v tomto čase.

Z. Yga 14.6.2019 11:47

Jó kina!

Tak je vidět, že většina z vás pochází z města, protože my, ze slovácké vesničky, která by se klidně mohla jmenovat Nejdedál, my jsme do kina běžně nechodili (:o)). Už jsem několikrát zmiňovala, že první pohyblivé obrázky na velkém plátně jsem viděla ve škola (1-2 třida), sedíc pod promítačkou - byl to dobrodružný příběh z egyptských vykopávek.

V budově kina (vedlejší vesnice, kam jsem chodila "na měšťanku") jsem byla asi poprvé s rodiči na Postřižinách a pak - ó hrůzo - na Bože, jak hluboko jsem klesla!

Ovšem při nástupu do devítky jsem v tom kině byla snad každou neděli (odpolední promítání ve 14.00 hod) - to se konala velmi romantická a platonická rande (:o)) - to znamená, že v pátek jsem našla lístek v kapse bundy, že v neděli jde báječný dobrodružný film Černá kobila (:o))). Tak pravda, film se jmenoval Červená kalina (můj tehdejší nápadník trochu kulhal nejen v pravopise, ale vůbec ve čtení, ale jinak to byl děsný borec!) a pojednával o zapojení navrátivšího vězně do venkovského života, byl sovětské provenience a největší dobrodrůžo bylo to, jestli se bude vůbec promítat (:o)). Ale nakonec nás bylo pět (a možná až osm), můj "frajer" seděl s kámoši v poslední řadě, já seděla s kamarádkama v první řadě za uličkou a bylo děsně romantické (:o))). Jo a do toho kina jsme samosebou chodili pěcha - tam to bylo dobré, to bylo z kopce, ale zpátky ten krpál! ten se mi zdál vždy nekonečný. Ale co bych neudělala pro svou celoživotní lásku (:o))).

Teď pominu ty filmy, na které jsme chodili na střední (fajn bylo, když jsme byli už mazáci a v Míru se narvali do plyšových lóží, odkud jsme se po půl hodině vytratili a zapadli do vedlejší Koruny, takto putyky poslední kategorie, a mezi kopáči prolévali svá hrdla podlužanem).

Z. Yga 14.6.2019 11:03

Re: Stará kina

Vím, kde je! (:o)) Ale nikdy jsem v něm nebyla - holt do Hustopeč se jezdívalo na polikliniku a do nemocnice (mimo jiné jsem se tam narodila jak já tak Terezka).

Z. Yga 14.6.2019 11:00

Re: Moc hezké téma

Kino Oko bylo tuším v každém okresním městě (:o) - v Břeclavi Oko a Mír. Oko už dávno vzal čas (teď na jeho místě je mexická restaurace), Mír se zrenovoval a je z něj Koruna

A. Bytová 14.6.2019 8:57

Re: Tady u nás

Kino mého dětství bylo obdobné. V nejnapínavější chvíli nebo zrovna když umírala Nšo-či, obvykle přišel pan Matýdek (správce kina) a přikládal nebo rachtal popelníkem.

A vedle byla hospoda, kam si odskakoval na jedno promítač a tak pro něj musel občas někdo zaskočit, aby přehodil díl. :D