Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
AKVARISTIKA: Příběh stařečka a malé rybky
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
ota,karel 25.11.2006 0:59Ten příběh mě nepotěšil, stárnutím prý člověk měkne. Nerad o tom píšu. Do 32r. mi po rozvodu bylo celkem veselo. Ve 39ti jsem vysoudil 15ti letéhosyna a měl pocit štěstí, že jsem udělal správnou věc. Bohužel jsem na něj měl málo času a on se nevyučil. Na učňáku ho šikanovali a on se mi nesvěřil. Ale díky koníčku, který jsem finančně podporoval, se dnes několik let částečně živí psaním odborných článků o PC. Sám se naučil anglicky, má dobrou práci, ale kdyby měl školu, mohl by být daleko výš. Před 14ti dny se odstěhoval, příští rok mu bude 30r. a já zůstal sám. Vzpomínám, bilancuji a mám výčitky, že jsem pro něj mohl udělat víc, víc projevovat city, a taky jsem si uvědomil,že nikoho bližšího na světě nemám a nikdy nebudu mít. Dodnes mě mrzí, že nemá žádné vzdělání a přitom je tak chytrý. Včera jsem se ho zeptal na jedno letadlo a on ihned z hlavy řekl jeho typ a ráži jeho kanonu, přitom to letadlo je nejznámější jako transportní (Hercules) a tohle je ozbrojený typ, o kterém ani na internetu česky nic není. To zná z knih, které jsem mu kupoval po r.1989, když jsem ho předtím v dětství nasměroval do leteckého modelářství. Ale toho v 16ti nechal (na první soutěži měl 2.místo, dodnes nevím proč přestal. Co se dalo koupit jsem mu zaplatil=barvy, modely, cena nehrála roli. Skládal krásné modely a dnes jsou všechny pryč, protože je vyházel, stejně jako hračky z dětství, které měl u mně.). A tak, když to obejdu dokola, není mi moc veselo, spíš opačně. Ale není to o rybičkách ....I když i o těch hodně ví, protože jsem mu do hlavy s citem naléval informace o čemkoliv, na co se zeptal. A tak mi to promiňte, nějak měknu, dřív bych si sedl na kolo a rozjezdil to někde daleko za městem, ale už nějak nesportuju...Zkusím to rozdýchat. |
Bláža 30.10.2006 17:00Pane Růžičko, mám z Vašeho povídání moc dobrý pocit. Jste dobrý člověk a ještě k tomu dovedete tak pěkně psát! |
Jiří Růžička 30.10.2006 16:32Děkuji za přízeň K počítači jsem se dostal před chvílí. Ráno přivezli hromadu dřeva a tak štípu až třísky lítají. Jsem rád, že Vám mé povídání něco přináší. Děkuji za kladné reakce. Držte palce ať to štípání přežiju! Zdravím, R. |
Bára 30.10.2006 17:31Re: Děkuji za přízeň To musíte přežít kdo by nám tady tak krásně psal a mě třeba i radil. Tak držím palce ať to dobře jde. A nezapomeňte, že práce není zajíc a neuteče. B. |
Jiří Růžička 30.10.2006 17:46Re: Re: Děkuji za přízeň Dobrý den Báro, zdravím Vás i Vaše rybičky. Práce sice neuteče, ale může zasněžit! R. |
Zuzka 30.10.2006 20:54Re: Re: Re: Děkuji za přízeň Vážně, pane Růžičko, při přijetí se srdečními problémy se v naší nemocnici nejčastěji objevují čtyři příčiny: rytí na zahrádce, práce s kosou, štípání dříví a házení sněhu. Tak vždy snadno poznáme, jaké je venku roční období.I hromada dřeva se dá přikrýt a první sníh většinou roztaje. |
Jiří Růžička 31.10.2006 13:17Re: Re: Re: Re: Děkuji za přízeň Díky Zuzko, hned toho nechám a jdu na kávu! Mějte se a hezký den, R. |
dalmatin 30.10.2006 15:04Smekám klobouk, ač ho nenosím. |
Eva 30.10.2006 13:52To mi připomělo taky jednoho človíčka, poznali jsme se na vejšce, on byl zahradník, já zootechnik, ale spojovaly nás rybičky. S tím rozdílem, že on se dopracoval k velkému a vyváženému společenství, kdy se rybky množili tak, aby doplňovaly své stavy. Právě kardinálky byly taky jeho chloubou, doufám, že se mu daří dodnes. |
terra 30.10.2006 11:36Pane Růžičko, jste moudrý muž. I když Vás neznám, jsme moc rád, že jste, a vyskytujete se právě tady. Krásné dny |
terra 30.10.2006 11:36Re: Pane Růžičko, Samozřejmě jsem. Nejsme Jeho Milost Rudolf II. |
JoVo 30.10.2006 12:43Re: Re: Pane Růžičko, Jako vždy. Velmi pěkné, ať se Vám daří. |
JanaBa 30.10.2006 10:09Pane Ruzicka, bylo by fajn, kdyby Vas bylo vic ! |
Bára 30.10.2006 10:06Doufat! Tak doufám p. Růžička, že takhle jedinečných lidí jako jste Vy je na světe ještě hodně, protože každý jednou může někoho potřebovat tak jako Váš dědeček. DěkujiBára. |
Alča 30.10.2006 9:13Moc hezky jste to napsal a potvrzuji, že dokázat naslouchat druhým lidem není jednoduché, chce to opravdu moc pochopení, trpělivosti a laskavosti. Určitě jste starouškovi hodně pomohl v těch nejtěžších chvílích a máte to tam nahóře zapsáno zlatým písmem ve velké knize dobrých skutků! |
Vave 30.10.2006 9:11Někteří lidé vykonávají své povolání jako by sloužili nějakou hluboce lidskou mši. Ono to slovo povolání pochází od slova povolat,povolat k něčemu. Nevím přesně, milý pane Růžičko, kdo Vás povolal. Ale povolal Vás správně. Možná, že teprve prací se zvířaty se stává liskost tou pravou lidskostí - je to vidět na Vás, na Li, na Rputi, ...... na Zvířetních obecně. Mějte všichni krásný den! |
Alča 30.10.2006 10:12Milá Vave, nedá mi to - moc se mi líbí Tvoje definice povolání - krásně jsi to napsala |
YGA 30.10.2006 9:08Milý pane Růžičko, moc hezké a moc dojemné. Váš dnešní příběh je krásně lidský. Děkuji. |
Beda 30.10.2006 9:00pane Růžičko je to dnašní vyprávění smutné, ale taky plné lásky, naděje... jako život sám |
jiný Honza 30.10.2006 8:57Teda, jak vy to děláte? Někdy humor, jindy horor, teď zase tohle... A vždycky lidské, milé, krásné. Tiše vám závidím a děkuji. |
zana 30.10.2006 8:49děkuju |
KláraK 30.10.2006 8:47... krásné |
Rákšasí 30.10.2006 7:42Já si nevidím do klábosnice moc, moc pěkné |
Olčava 30.10.2006 6:42Krásné rybky, krásný příběh... Pane R., trochu se mi při čtení zamlžily oči. Jste vážně bezva člověk. |