20.5.2024 | Svátek má Zbyšek


Diskuse k článku

105x148: Nejistota

Už dva týdny ve mně rezonuje téma další stopětky, týká se písniček. Nejspíš není ještě zralé, protože minule ho přeskočili modří, a teď tato stopětka ... i když vlastně to JE stopětka o písničce a českém textu, byť trochu jinak. A taky je o respektu; možná víc než náhodou navazuje na stejnojmenné zamyšlení Dede.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Paleček 21.1.2014 21:46

.

Normální...co je to normální?

"He he, dobrá otázka...normální je to, co jsou všichni ostatní, a vy ne!" utrhne se doktor Soran  (Malcolm McDowell) v jednom filmu na svého partnera v konverzaci. Hrozně mně to tehdy zatahalo za uši, jak je ta definice strašně jednoduchá a strašně pitomá.

A absolutní svoboda neexistuje, tu nikdo nemá. Ani Bůh, existuje-li. A ani ta relativní hlavně není zadarmo. Vždy je něco za něco. Vždycky.

H. Williamson 21.1.2014 20:04

Mila Vave

Premyslim si nad tvym clankem uz od rana. Myslim si, ze svobodu nelze vseobecne definovat, ale musi to vzdy byt v nejakem kontextu. Politicky, duchovni, materialni (nebo ne). Zda se, ze ze sebe nic kloudnehonevyzvejknu, tak m isto toho jen dik za podnet k premysleni. A pisnicka a klip se mi moc libi - takove to, co se vskutku udrzi v pameti.

Z. Vave 21.1.2014 18:45

Děkuji vám

všem, kdo jste k dnešní stopětce něco napsali, i vám všem, kdo jste si ji tiše přečetli. A doufám, že se alespoň někomu z vás ten klip také zalíbil.

Přeju vám příjemný večer. <3

A. Bytová 21.1.2014 13:32

Vave

Ano, každý máme své labutě. :)

D. Ruščáková 21.1.2014 13:01

Ještě OT k víkendu

Doufám, že se vám líbil fotočlánek a moc děkuju Yze, že se tak obětavě nechala použít coby prvoautor:)) Což znamená, že tato rubrika je volná pro každého, kdo má k dispozici album na rajčeti a má chuť se podělit o své fotoúlovky.

Pravidla jsou jednoduchá: text musí obsahovat minimálně dva odstavce a fotek v albu by nemělo být víc než dvacet.

Vzhledem k tomu, že tyto články budou vycházet na druhé pozici na hlavní straně, nepodléhají frontě článků - tedy zatím:)) (Ano, s trochou štěstí budu mít fotofrontu:))

Takže, milí fotografové, co vy na to? Pro začátek bych zmínila aspoň Jakkela, Louk, Zanu, Alex nebo Jajku, ale publikovat může za výše daných podmínek každý.

Pro Ygu jsem nevrhla seriál, protože ona stejně denně fotí kudy chodí, ale není to podmínkou, samozřejmě. Pokud byste se chtěli na něco zeptat, můžete tady i mailem...

Z. Matylda 21.1.2014 10:24

Čím víc doufám,

že po tomhle rozhodnutí budu svobodnější, tím víc zjišťuji, že mě to zas nějakým způsobem jinde svázalo a omezilo. Je to daň za to, že žijeme v lidské společnosti, která má pravidla a zákony. Samozřejmě že by to bez nich nešlo.... Nejvíc mě asi omezila rodina- děti, jejich výchova, jejich potřeby, starost o starší členy rodiny, dům a nakonec i ti psi. Jsou to pouta, která jsme na sebe dobrovolně vzala a ta udržují můj život v určitých kolejích. A zatím není možný ani krůček stranou.

Z. Dalmi 21.1.2014 10:00

Klip je nádherný,

svým způsobem zneklidňující.Téma osobní svobody je zneklidňující ještě víc. Nejsem svobodná ve svých rozhodnutích, nejsem. Většinu té svobody jsem ztratila, když se mi narodily děti. Ovšem vyvážila to radost z nich. Mnohonásobně vyvážila.

Těch omezení je samozřejmě mnoho, člověk se je musí naučit přijímat, ale také odmítat. Jsem bojovník, dokonce se to ode mne očekává. V práci někdy nedobrovolně, ale musím, v soukromí dobrovolně, chci.

Je to těžké téma a nemám tu klid. Tak jdu bojovat :-)

D. Ruščáková 21.1.2014 9:26

Milá Vave

osobní svoboda je do značné míry v nás samotných. S ohledem na společnost, ve které lidé žijí, je jejich "vnější" svoboda vždy limitována onou společností - více či méně, spravedlivě či nespravedlivě, někdy i násilím, proti kterému je nebo není obrany. V tom má člověk prostě buď víc nebo míň štěstí podle toho, komu a kde se narodí.

To, co si člověk musí chránit je svoboda jeho myšlenek, uvažování, snů.

Napadlo tě někdy, kolik nesvobody vznikne třeba jen tím, že člověk hluboce dbá na to, "co řeknou lidi?"

Je to velké téma a s Georgem jste se překvapivě sešli - byť jste každý dorazili odjinud:))

T. Zana 21.1.2014 19:05

Re: Milá Vave

Ta dvě témata jsou opravdu podobná.

Mám pocit, že svoboda je víc o tom, jak se rozhodnu. Samozřejmě jsou mantinely, v té nejtvrdší podobě jsme je zažili za totáče... ale asi je to tak, že když člověk něco OPRAVDU chce, najde cestu.

Je trošku na pováženou, když člověk za celý život nenajde nic, co by takhle moc chtěl.

Z. Inka 21.1.2014 8:04

Bohužel ani já se na klip nedostanu

Ono posuzovat osobní svobodu po zkušenostech z předchozích 50ti let je někde na křižovatce s odvahou a blbostí. Součástí osobní svobody by měla být i sebeúcta či jiný důvod, dostatečně pádný. Kolikrát mne svobodné rozhodnutí stálo jinou nesvobodu či nevýhodu až újmu. To opravdu první velké mne stálo studium mé milované veterinární medicíny. Za ta další platili i moji nejbližší, Bimbo a děti a jsem ráda, že děti platily jen tím, že neměli hmotné to, co někteří jejich vrstevníci. Nemuseli platit tím, čím jsme platily se sestrou rozhodnutí svého otce. Nelituji a jsem ráda, že jsem se rozhodovala tak, jak jsem se rozhodovala. A že mi můj manžel vždycky hlídal záda a podporoval mě a děti dokázaly využít všechno, co jsme jim mohli svobodně předat

E. Žampachová 21.1.2014 7:46

Na klip se nedostanu

ale na tématu to stejně nic nemění. Svoboda není ve vnějších podmínkách, ale v nás. Překvapuje mě, jak málo lidí je schopno se skutečně svobodně rozhodnout.

Absolutní svoboda neexistuje, snad jen u asociálů. Většinu z nás brzdí přinejmenším ohledy (k blízkým i cizím), slušné vychování. Někdy strach z následků (několikrát jsem radši mlčela, abych na sebe zbytečně nepřivolala trest, ale pokud vím, nikdy jsem neshodila svou vinu na jiného). Svoboda má své hranice tam, kde začíná svoboda druhého. V manželství svobody dobrovolně omezíme. Omezíme svou svobodu kvůli dětem, přátelům nebo jen kvůli klidnému soužití v nějaké komunitě.

Za důležitější považuji zbytečně nezatracovat, zbytečně nebojovat, ale i zbytečně neříkat to, co si myslím. Nemusím mít pravdu, nebo tím mohu zbytečně zranit. Největší umění je vybalancovat svobodu a čest a takt s laskavostí. Ne že bych to nějak zvlášť uměla.

Z. Xerxová 21.1.2014 6:35

hezký den

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp.

Vavís - hele lehčí téma by nebylo?? Tohle je opravdu balvan na přemýšlení...

Betce tlapátko už skoro úplně splasklo. Takže buď zblblý hmyzoň a nebo si blbě šlápla...