M. Crossette 11.12.2020 19:01

Tak to je Šárko zajímavé, co kamarád zažil (a omluva byla na místě). No a take jsem ráda, že jsem se neblamovala a Vinnetou neznají (tedy ani ti am. Indiáni) .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 11.12.2020 6:56

jj, nevyjmenovala jsem to všechno..ono toho je víc....třeba bylo zajímaví sledovat,kolikrát se ve filmech o Vinnetouovi objevil Gojko Mitič a v jakých rolích...byl tehdy více kompars, ale stoupal a nakonec to dotáhl v jiných indiánkách mnohem dál..a jednu točil i na Štrbském plese :-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 11.12.2020 6:49

taky se k tobě Zano přidfám, mám je z vyřazených knih městské knihovny...ten jazyk je těžkej, ale zvykla jsem si....a je tam víc děje....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 11.12.2020 6:48

díky Abyt, když mi tohle došlo, tak jsem se Jarkovi v duchu mnohokrát omluvila....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 11.12.2020 6:46

to ano, al eje přímo kniha, kde putuje po Arábii a prožívá s Karou ben Nemsím různá dobrodružství a co mne fascinovalo, jel tam s ním i jeho Ilčí (kůň) .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 11.12.2020 6:44

on jedinej je pochopil , tedy jejich rozervaný duše.... asi proto,že na tom byl tejně....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 11.12.2020 6:42

Neznají je Maričko, ani v rezervacích...hrdiny našeho mládí...filmy jim tam kamarád, co má za sebou tanec slunce a byl kmenem adoptován, vezl.. pustili si je na plazmě a brečeli - smíchy... vyprávěl jim, jak to u nás ovlivnilo generace a vzbudilo zájem o indiány..tak se omlouvali...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Rgova 10.12.2020 22:15

Já zrovna dnes na Betty myslela, jen teď nevím proč.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Rgova 10.12.2020 22:13

Já se také připojuji, ráda Tě tu vidím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 10.12.2020 21:30

Milá Maričko, pro mě asi takovým rozčarováním byly zmínky o Indiánech u Betty Mac Donald, kde jsou zmiňováni jako "luky a šípy". Osud Indiánů byl tragický a náprava křivd je dnes složitá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 10.12.2020 21:24

Milá Hančo, občas mé asociace překvapí a zaskočí i mě samotnou. :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 10.12.2020 19:11

Před chvíli jsem přijela domů a tak zatím jen přidám svůj komentář, ostatní si přečtu později.

Ano, také mě kdysi Vinnetou uchvátil, viděla jsem všechny díly a smrt náčelníka jsem s jistě mnoha ostatními v kině oplakala. Máš Vave pravdu, že na spoustu dětí (a možná i dospělých), měl tenkrát film (filmy) velmi kladný dopad, byl v mnoha směrech výchovný. Filmovou melodii miluji dodnes, je překrásná. A díky i za odkaz na píseň, na ni a její slova jsem už zcela zapomněla, určitě si je tu teď budu sama hlasově opakovat. A jak už to někdy bývá, také u mne se o mnoho let později srazila romantika filmu s realitou. To kdy jsem prvně s manželem jela na am. Západ a projížděli jsme kolem několika indiánských rezervací - bylo to pro mne kruté zklamání. Já čekala řady či kruhy s teepees, zavěšené kotlíky, Indiáni v jejich krásných oděvech. Místo toho jsme viděli různé mobilní domy (mobile homes) v nehezkém stavu, rozmístěné většinou bez ladu a skladu. Všude kolem nepořádek, odpadky, místo koní otřískané pick-upy a hloučky děti i dospělých v oděvech, ne právě čistých. Možná se od té doby (polovina 70. let) hodně změnilo k lepšímu, nevím. Pravda, při různých slavnostních příležitostech si "vinnetouské kostýmy" toho kterého kmene obékají a nasazují čelenky s brky, ale moji zhroucenou filmovou romantiku to nezachrání. A další překvapení bylo, že v Am. knihy Karla Maye, tedy ani Vinnetoua či filmy neznají. Alespoň já o nikom takovém nevím (v ind. rezervacích neměla možnost se zeptat).

Pokud jde o herce, šlechtic Pierre Brice i v civilu zůstal fešákem a gentelmanem. Když jsme žili v Německu, býval často v TV a vždy milý. Zato když jsem poznala jaký měl Lex Baxter typický hollywoodský, ne pravě charkterní život, vůbec neodpovídal tomu, hrdinnému, O.S., kterého hrál. Ovšem skvělé jméno jeho koně Hatátitla se mi líbí dodnes. A která dívka tenkrát nesnila o tom, vypadat jako Nšo-či nebo Rybana.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Asteris 10.12.2020 19:10

Já taky, já taky! Se připojuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Hanča 10.12.2020 18:52

Milá Vave, ty dokážeš překvapit, dnes paralelou mezi Karlem Mayem a Jaromírem Nohavicou.

Mayovky jsem milovala, taky jsem našla pod stromečkem třídílné vydání Vinnetoua (tatínkem lišácky zabalené v krabici od Praktické hospodyňky, takže jsem se do rozbalování nehrnula - o to větší pak byl výbuch radosti). Filmy jsem viděla několikrát jako holka, pak jsem si je zopákla, když synové na ně měli ten správný věk, a ještě teď si je občas pustíme, když je opakují v televizi. Ačkoliv se u nich tak trochu usmíváme a spoustu dialogů bychom mohli říkat zpaměti. Asi nejoblíbenější je výrok Freda Engela z Pokladu : "Pomstím svého otce a sám při tom zahynu."

A Nohavica - bez ohledu na cokoliv - u některých jeho písní, ač je znám nazpaměť - se prostě neubráním slzám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 10.12.2020 17:45

Ideologie ve zkratce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 10.12.2020 17:42

Ano. A přiznám se, že mne to dost překvapilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 10.12.2020 17:40

Jasně, poslech byl , film přímo ne, ale koukla jsem, kde mám ty knihy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 10.12.2020 17:11

Jasně že! Už jsem Jarka taky probrala. Páni,to je hlava ! Tak ať nám ten pardál co nejdýl vydrží!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 10.12.2020 17:03

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 10.12.2020 17:02

Připojuji se !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 10.12.2020 15:50

Nemohu odolat. Zajímalo by mě docela, kolik lidí si dnes pustilo či zanotovalo Jarka. A kdo si přehrál v hlavě nějakou ze scén z Vinnetoua.

(jsem konečně zpátky u počítače a ano, sjíždím Jarka, jak mi to YT servíruje)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 10.12.2020 15:36

Zano! Tohle na koncertě v Brandýse zmrazilo celý letní amfiteátr.

Teď mám objednané Jarkovo poslední CD, těším se, až si ho dám pod stromeček.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 10.12.2020 15:33

Děkuji vám za zastavení se i za vaše komentáře. Potěšily mě až nečekaně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 10.12.2020 15:27

Milá Wendulko, moc mě těší, že jsem Ti udělala radost. Trochu jsem se bála, aby Ti nevadilo, co všechno jsem smotala dohromady, ale ono se mi to tak nabízelo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 10.12.2020 15:25

Liko, dokázala jsem shlédnout jen první díl, a to jsem stále nadskakovala, jak mě to všechno rušilo. Úplně na začátku jsem si říkala, jak je skvělé, že zachovali hudební motiv, ale pak mi to začalo vadit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 10.12.2020 15:07

Zase jen můžu prudce souhlasit. Díky Nohavicovi jsem se dostala k Vysockému i Okudžavovi a musím říct, právě Nohavica dokázal zpochybnit rovnici, kterou jsem v sobě měla, totiž že co je ruský, eh, sovětský, to je špatný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 10.12.2020 15:03

Milá MaRi, jsem tak ráda, že Tě tady vidím! U stolu štamgastů jsi výrazně chyběla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 10.12.2020 15:00

Děkuju, je to opravdu čistší. Ovšem to praskání staré desky má taky něco do sebe, nostalgie z toho jen kane. :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bytová 10.12.2020 14:31

Nebyla jsem ani v ROH, a můj tehdejší upřímně z toho nešťastnej šéf mi přemlouval slovy - Ale to přece nedostanete na Vánoce kolekci!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 10.12.2020 14:23

Ahoj MaRi, tmoc ráda tě vidím

• reagovat
• nahlásit příspěvek