M. Kocián 25.7.2023 20:17

Možná v pohádkách. Máte nějaký příklad i z reality? Francouzskou revoluci? VŘSR? Vítězný únor?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 25.7.2023 20:26

Pozemková reforma a konfiskace majetku v roce 1918 nebo znárodnění v roce 1945. Bez problémů vše proběhne tehdy, pokud se zabaví majetek pouze velkým boháčům. Čím je lidí více, tím je vše násilnější. A čím jsou lidi relativně bohatší než ostatní, tím je jejich dlouhodobá škodlivost pro ostatní vyšší.

Francouzská revoluce vypukla kvůli parazitické šlechtě a rovněž kvůli příliš velkému vlivu žen na tehdejší politiku. Proto také královna nebyla pouze vyhnána, ale popravena jako skutečný třídní nepřítel. Totéž by se dalo říci i o VŘSR. Vítězný únor byl o něčem jiném, byl to pakt s ďáblem proti sudetským Němcům. Naše komunistická diktatura byla naprosto unikátní a asi neopakovatelný jev.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 25.7.2023 17:36

Velký reset se bude pravděpodobně týkat jenom velkých majetků. Většině lidí to vadit nebude. Podobně jako znárodnění v roce 1945.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 25.7.2023 20:18

A vy předtím očekáváte další světovou válku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 25.7.2023 20:27

To vůbec není nutné. V případě války by však boháči určitě o všechno přišli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 26.7.2023 3:44

Jak v roce 1918 tak 1945 to bylo po válce (nebo skoro po) a majetek se zabavoval poraženým. Byl to nepřítel, nikoliv lidé - tak k tomu alespoň občané tohoto státu přistupovali. Ve všech ostatních případech je to občan proti občanovi a kdo rozhodne, kdo už je bohatý a kdo ne? Nový úřad pro veřejné blaho? Už dnes stát přerozděluje mezi 50 a 60% prostředků a moc to jeho rozvoji neprospívá. Kromě toho, bohatí nejsou bohatí proto, že se o svoje bohatství nechávají připravit, ale proto, že ho dokážou zachovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 26.7.2023 9:44

V nově vzniklém Československu proběhla v souvislosti se zákazem používání šlechtických titulů první velká vlna konfiskací majetku šlechtických rodin a jejich následnému znárodnění v rámci pozemkové reformy dle tzv. záborového zákona č. 215/1919 Sb. V roce 1945 došlo ke znárodnění dolů, velkých průmyslových podniků (v zásadě nad 500 zaměstnanců), podniků potravinářského průmyslu, akciových bank a soukromých pojišťoven. Ani v jednom případě se nejednalo o politiku zaměřenou výhradně proti poraženým ve válce, nýbrž o politiku socialistických stran.

Je tu pořád jedno zásadní nepochopení tohoto jevu. K podobným konfiskacím nemůže dojít nějakou tradiční formou v rámci normálních právních pravidel. Velký reset je krátkodobým zrušením pravidel současného právního státu. V rámci dopředu jasných pravidel je velký reset nemožný, protože se mu mohou postižení lidé účinně bránit. I současné konfiskace pana Lipavského jsou tajná do jejich překvapivého provedení.

Zrovna v tuto dobu probíhá u nás malý reset, další milostivé léto. Majetek je v podstatě pouze soubor různých dědičných pohledávek, nároků a privilegií. Velký reset bude v podstatě zrušení pohledávek velkých věřitelů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 25.7.2023 0:34

Proč tedy na Západě ubývá inovací a prosperity? Protože generace postupně zpohodlněly. Rodilým Američanům nebo Čechům se nechce dělat technické a přírodovědné obory, protože to je práááááce. Ve jménu svobody dostali mladí lidé svobodu flákat se, kterou zhusta využili. Zapomnělo se totiž a druhou stranu věci - na odpovědnost za svůj osud. Byly opuštěny "protestantské ctnosti", které Západ povznesly na čelo světového pelotonu.

Američané to řeší tím, že přetahují (především) čínské mozky. Tady přibylo ukrajinských mozků. Ovšem rezervoár není nekonečný.

Ještě jednou - rozumím, o co autorovi jde, a sympatizuji s ním, ale ve své úvaze vychází z chybné premisy. Svoboda nezajistí ani inovace, ani prosperitu, a naopak omezení svobody přímo nezpůsobí úpadek technické úrovně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.7.2023 2:07

Svoboda nezajistí ani inovace, ani prosperitu, to máte recht. Svoboda je podmínka nutná, nikoliv ale postačující. Další podmínky jsou pracovitost, skromnost, vláda práva, nedotknutelnost soukromého vlastnictví, minimum státních zásahů a regulací a v neposlední řadě je nutnou podmínkou vzdělanost v přírodovědných a technických oborech. A taky nepřebujelé sociálno a žádná diskriminace, ani tzv. pozitivní.

A ano, omezení svobody hned nezpůsobí úpadek technické úrovně; to chce čas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Masar 25.7.2023 7:36

"Další podmínky jsou pracovitost, skromnost, vláda práva, nedotknutelnost soukromého vlastnictví, minimum státních zásahů a regulací a v neposlední řadě je nutnou podmínkou vzdělanost v přírodovědných a technických oborech. "

Skoro jako charakterizace americke spolecnosti predtim, nez Frankfurtska skola roztocila neomarxistickou indoktrinaci, mistnimi skolami pocinaje.

No vcil se zda byt uz dost pozde na nejaky obrat ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 25.7.2023 7:52

Souhlasím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 25.7.2023 6:18

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Machala 25.7.2023 4:06

Čína má víc ekonomické svobody a proto roste. Nemá však politické svobody, což nakonec zemi přivede na křižovatku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 25.7.2023 7:23

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 25.7.2023 7:54

To máte pravdu, jen nevím, kam ta jejich křižovatka povede. My jsme na křižovatce už teď. Nebo kousek za ní.

Prostě to není tak jednoduché, jak autor píše. Kéž by bylo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 25.7.2023 7:55

Většinou se mluví jen o té části (sociální) Číny, která roste. Ta, co neroste, brzy bude rovněž chtít podíl a v tu chvíli se z nich stanou buďto "dávkaři" nebo "revolucionáři" - tak či tak, vývoj se zbrzdí tak, jak se už brzdí v naší "Atlantické civilizaci". Na nás je, abychom do té doby nesklouzli do propadliště dějin, ale zachovali si to, co nás dostalo do čela.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Rádl 25.7.2023 8:43

Když ona tam ta životní úroveň roste i na odlehlých vesnicích, není to Shangahaj, ale oni se tam tak dobře neměli nikdy. To že by se stali dávkaři tam absolutně nehrozí, jejich sociální zabezpečení státem téměř neexistuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 25.7.2023 19:25

Bohužel nejvíce inovací často vyprodukují válečné konflikty. Tedy situace, kdy není čas ani nálada na ptákoviny a je třeba vymýšlet věci, které fungují. A poměrně dost plodné byly i "kosmické závody", tedy situace, kdy je podněcována soutěživost a potřeba skórovat 'za ty, k nimž patřím'. A samozřejmě systém musí být nastaven tak, aby byl schopen nové myšlenky efektivně využít a ne prodat pod cenou patent.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 26.7.2023 10:25

To souhlasím, nicméně jde o to, že autorova nosná myšlenka "inovace ve velkém plodí jen svobodná svobodná kapitalistická společnost" (zkráceno) je mylná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 28.7.2023 18:19

Tak speciálně třeba na základní výzkum má míra svobody význam spíše velmi malý (max. v tom smyslu, že systém přichází o lidi s rovnou páteří). Významnější je poskytnutí zázemí pro kvalitní výzkum, atmosféra společenské a profesní vážnosti produktivních výzkumníků, event. materiální odměna. U 'nejsvrchnějších vrstev' aplikovaných věd, které už jsou prakticky v kontaktu se sériovou výrobou a takříkajíc - už z toho kouká kšeft - tam stačí svoboda podnikání, pokud se vládnoucí garnitura moc do byznysu nemontuje a neomezuje ho, všechno funguje bez problémů. Paradoxně bych řekl, že současné direktivy EU způsobují, že se ocitneme, co se svobody podnikání týče, v poslední třetině pelotonu. Politická svoboda má poněkud jiné dopady.

• reagovat
• nahlásit příspěvek