M. Zasazabanovaný 25.10.2023 9:07

V. Kuhaj: Tie vaše bláboly sa vzťahujú aj na izraelské noviny, ktoré s touto správou prišli? Vaša kognitívna disonancia je učebnicový príklad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kuhaj 25.10.2023 9:41

Vaše příspěvky jsou učebnicový příklad antisionistického fanatika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 25.10.2023 15:07

M. Zasazabanovaný nechceš jít do (_!_) ? Stejně tě lidi nečtou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 25.10.2023 1:09

Divný postoj. Pokud rezignujeme na etiku, tak už nemá cenu řešit nic. Zajímalo by mě, jestli byste stejný recept zvolil i pro fungování společnosti uvnitř státu. A pokud ne, tak proč?

Jinak v takovýchto případech se nebráním aplikaci principu kolektivní zodpovědnosti. Z toho by ale vlivná mezinárodní levice byla na infarkt. Stačí mi ta reakce, jak někde zmíním, že problémem není jakási politika, ale je jím samotný islám, který spolehlivě mění svoje následovníky v jakési duchovní chodící mrtvoly. Příkazy k likvidaci Židů a tzv. nevěřících obecně jsou v textu Quranu vysloveny jednoznačně a mnohokrát opakovány. Nic se nemuselo "zneužít", jak s oblibou multikulti prohlašují. Stačilo to jen použít. Terorismus JE integrální součástí islámu, je to jedna z jeho základních metod. Není to tak, že teroristické činy nemají nic společného s islámem. Ony s ním mají společné úplně všechno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 25.10.2023 1:47

Islám je dobyvačná ideologie, která se jako náboženství jen tváří!Takto byl koncipován!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 25.10.2023 5:32

Kecy. Komunismus je úplně stejné náboženství jako jakékoliv jiné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 25.10.2023 8:16

Etika je podle mě pouhým popisem fungování emocí lidí. Pro mě však lidské emoce nejsou jádrem problémů či hybatelem dějin, nýbrž pouhou reakcí na společenské jevy. Tím se liším od dnešní moderní levice, která naopak vidí v emocích hlavní příčinu všech společenských jevů. Na rozdíl od moderní levice nevidím v relaxaci, návštěvách u psychologa, v organizování hudebních festivalů či propagaci sportu metodu řešení politických problémů například v Palestině. Podle mě problémy nespočívají v tom, co si myslíme a jak vnímáme svět, ale v tom, jaký svět skutečně je. Proto považuji etiku za špatnou metodu analýzy společenských jevů celkově.

Terorismus je dnes nálepka na každé chování, které se nám nelíbí a které vyvolává na Západě negativní emoce. Útok Hamásu nebyl terorismus, ale obyčejná válka. Stejně jako útok Německa na Polsko v roce 1939 nebyl žádný terorismus, ale válka. I atentát na Heydricha nebyl žádný terorismus, ale obyčejná válka.

Islám není příčinou chování Palestinců. Islám ve skutečnosti nemá žádný obsah, je to popis pravidel tradiční společnosti. Politika Viktora Orbána se v podstatě neliší od myšlenek islámu a naši lidovci mají blíž k islámu než ke skutečnému křesťanství. Hledat vysvětlení v islámu je jenom snahou zesměšnit protivníka a odmítnutím hledat skutečné příčiny konfliktů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vychodil 25.10.2023 11:29

synku, obávám se, žze tvůj pohled je příliš racionální, a pro dnešní zfanatizované a emotivně vybuzené publikum nepochopitelné...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 25.10.2023 12:17

Češi netuší, do jaké míry se pohled na mezinárodní politiku v ostatních zemích liší od českého. Je v podstatě jedno, co si Češi myslí a co říkají, nikdo je neposlouchá a nebere vážně. Maximálně tak někoho zbytečně rozčílíme.

S českým pohledem na mezinárodní politiku nesouhlasí ani naši sousedé. Je to důsledek české historie nebo přihlouplých politických názorů Václava Havla ? Těžko říci. Češi jsou ve svých názorech sami jako kůl v plotě. Stává se to českou tradicí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vychodil 25.10.2023 12:28

souhlas...

kecy VH ovlivnily mnoho lidí, jednoduše řečeno politicky naivních...nechci rozebírat pohavlovskou historii...

což mě přivádí na myšlenku, do jaké míry má úsilí o kultivaci politického uvědomění, třeba zde na NP, význam ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 25.10.2023 12:37

Obávám se, že české politické myšlení má hlubší kořeny. Češi jsou na rozdíl od jiných národů doslova posedlí pravdou. Pořád se na ni odvolávají. Jan Hus byl ochoten za svou vlastní pravdu a morální hodnoty zemřít na hranici. Na zástavě prezidenta je také heslo Pravda vítězí. Jako by Češi měli monopol na pravdu a ostatní se mýlili. Češi jsou ti spravedliví, kteří bojují za vyšší morální principy. Václav Havel byl jenom jedním z mnoha českých hlasatelů své vlastní morální nadřazenosti.

Ve skutečnosti jsme jenom k smíchu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 25.10.2023 15:47

Jsme? Jste!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 25.10.2023 16:13

Češi se vysmívají ostatním a ostatní se vysmívají Čechům, pokud se o jejich názorech dovědí. Ale na rozdíl od většiny lidí si jsem vědom, co si o mých postojích ostatní lidé myslí, včetně zahraničí. Moji čeští spoluobčané to však netuší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 25.10.2023 12:54

Tak výrazný otisk pouhých emocí do etiky je sice typický právě pro současnou progresivní levici, což ale vůbec není standartní jev. Pokud se to porovnává třeba s etikou starozákonní, tak ta je třeba velmi hrubě funkcionalistická. Pro naše vnímání skoro až příliš suše procedurální (i když někde nechává určitou vůli k vyhodnocení postoje člověka, který je posuzován). Takovou etiku bych se nebál nazvat jako založenou na realitě. Ano, současná levice odsunula škodlivé chování do oblasti psychologického determinismu, což přispěje jen k tomu, že jej opravdu ani v nejmenším nevyřeší. Ale abych téměř zpochybnil existenci skutečné, na člověku nezávislé etiky jako legitimního nástroje, tak toho bych se ani omylem neodvážil.

Útok na Heydricha samozřejmě válka byl, vždyť to bylo ve stylu armáda vs. armáda. Útok vedený prvoplánově na civily opravdu nepovažuji za válku, ale docela prachsprosté vraždění. Terorismus má svou vcelku dobrou definici, což dnes není samozřejmost a ani toto bych nerelativizoval.

Zdá se mi, že rovněž hrubě podceňujete vliv ideologie na chování člověka, přestože už mnohokrát historické události ukázaly, že závadná ideologie obrací lidi v něco mnohem horšího než zvířata. Naopak zdravé postoje vedou k rozkvětu celého společenství. Že islám nemá obsah, tak s tím by asi důrazně nesouhlasily obě strany tohoto konfliktu. Velká část textu Koránu je sice zmatečný blábol, něco dokonce působí dojmem řeči člověka se senzorickou afázií (což je ale nejspíš kvůli tomu, že machometáni sveřepě trvají na tom, že je to všechno čistá arabština a nepřipustí si možnost, že něco může být psáno docela brutálním dialektem), nicméně vyjádření na adesu nemuslimů těžko mohou být jasnější. Stejně jako tvrzení ohledně některých jiných věcí (ale třeba burky nebo zabíjení samcoložníků tam nenajdete, to je jen místní folklór). Já jsem si prakticky jist, že role islámu v zaostávání těchto zemí a násilném a destruktivním chování je naprosto prvořadá. Politika už je jen vedlejší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 25.10.2023 13:50

Osobně jsem v islámu nenašel nic, co by podle mého názoru bránilo muslimským zemím v rozvoji. Vyjádření na adresu nemuslimů nejsou ničím vyjímečná. Na rozdíl od dnešních progresivistů muslimové považují nemuslimy za vážné potenciální protivníky a nepodceňují je. Islám ve skutečnosti nemuslimy respektuje daleko více než dnešní Západ muslimy.

Podobná vyjádření jako v Koránu najdeme i v Evropě kdekoliv. Podobně mluví fanoušci Slávie o fanoušcích Sparty apod. Islám skutečně sám o sobě problémem není, problémem je úpadek západní civilizace a odmítání současných západních hodnot zbytkem světa. Před 60 a více lety podobný problém neexistoval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 26.10.2023 0:17

My, když se nám něco nepovede, tak se zamýšlíme, říkáme si, kde jsem udělal chybu. To muslim nemůže. Jeho veškeré pohnutky řídí Alláh. A kdyby se ptal sám sebe, kde jsem udělal chybu, tak by se ptal, kde udělal chybu bůh. To je naprosto nepřípustné.

Takže on se ptá jinak. On se ptá, kdo nám to způsobil? Který nepřítel, satan, křižák, sionista. A má jedinou odpověď a to je boj. Prostě u nich není obvyklé ptát se proč se něco děje - už mají hotovou univerzální odpověď "protože Alláh". Takový způsob myšlení nepředstavuje zrovna vrchol zvídavosti. A rozhodně nejde o nějaký povrchní problém. Úpadek Západu je bohužel skličující skutečnost. Myslím ale, že pokud by k tomu nedošlo, vzmáhání islamismu by to nezastavilo, možná by k němu došlo dokonce o něco dříve. Jenže my bychom alespoň na to měli nějakou odpověď.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 26.10.2023 0:20

Takové myšlenky v islámu nejsou. Jak jste na to přišel ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 26.10.2023 0:34

Qadar koncept, nic?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 26.10.2023 0:39

Nevidím, v čem se ohledně této otázky liší islám od křesťanství nebo židovství. Navíc mi podobné vize světa připadají dost realistické bez ohledu na víru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 26.10.2023 0:58

Tak třeba v křesťanství je to celkem známá tenze mezi arminianismem a kalvinismem, ne nepodobná fyzikálnímu principu částicově-vlnové duality. Tedy že v některých případech může mít jedna věc dvě naprosto se vzájemně popírající podstaty a to ne tak, že by brala některé vlastnosti z jedné podstaty a jiné z druhé, ale že má tyto podstaty obě zcela plnohodnotně. Tedy zároveň platí boží vyvolení (nelze se chlubit) i vlastní rozhodnutí (nelze se vyvléct ze zodpovědnosti). Islám se v tom nějak beznadějně plácá, a i když možná původně byla ta predestinace míněna jako záležitost duchovní, díky nemastnému-neslanému vyjadřování Koránu je opravdu nejasné, na co to platí, takže se to vztáhlo úplně na všechno a oni to fakt tak berou. Ona i ta éra tzv. islámské učenosti je jen mýtus. Pro arabsky psané zdroje vědění té doby je typické, že pochází z periferie tehdejšího území ovládnutého Araby a vpodstatě to jsou namnoze lidé zavzatí pod islámskou správu, ale muslimové to nebyli. Dokonce ani po několika generacích ne. Muslimští lékaři neexistovali. Teprve až když islamizace pokročila opravdu silně, zadařilo se veškeré bádání umrtvit. A oblast jihu arabského poloostrova, odkud měl údajně islám vzejít, byla bohatá na vědecké objevy asi tak jako na vodu, kam až historické záznamy sahají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 26.10.2023 1:05

Tyto teologické úvahy jsou podle mě natolik komplikované, že se jimi muslimové ani nezabývají. Islám se dnes soustřeďuje na obranu tradiční společnosti a tradičních lidských hodnot. Nejsem si vědom toho, že by obsahoval nějaké originální myšlenky. Tím se výrazně liší od křesťanství, které propaguje naprosto originální životní postoje blízké dnešní krajní levici. Muslimové jsou konzervativci, žádná levice mezi nimi v podstatě není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 26.10.2023 1:19

Ještě v tom chybí emancipované ženy (ale jo, dělám si srandu, ty skutečně představují problém)

V poslední době se stalo pro mne natolik nejasným kdo je levice a kdo pravice, že jsem na toto rozlišení skoro rezignoval. Přijde mi, že ty dělicí čáry už vedou jinudy. Určitě bych neztotožňoval konzervativismus automaticky s pravicovostí. Ona existuje i konzervativní levice. Křesťanství až na nějaké vyšinuté cvoky (jako třeba Franta z Vatikánu) žádnou levicovost nepropaguje. Protestantismus se jí dokonce vysloveně štítí. A ani si nejsem vědom toho, že by islám bránil nějaké skutečné hodnoty (možná i jo, ale ne ty nejpodstatnější, ty svým učením popírá). Islám je skutečně poměrně primitivní víra a číst tu omáčku co je v Koránu okolo toho primitivismu, to je jako - vypůjčím si cizí výraz - cévkování ostnatým drátem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 26.10.2023 9:21

Podle mého názoru každé náboženství obsahuje dvě části : teologii a životní filozofii. Křesťanství obsahuje velmi silnou životní filozofii, která se zásadně liší od běžných lidských postojů. Islám a židovství mají tuto součást mnohem slabší. Natolik slabou, že mám vůbec problém filozofii života v těchto náboženstvích zpozorovat. Pokud bychom vypustili ze židovství a křesťanství teologickou část učení, asi by téměř nic nezůstalo. U křesťanství je tomu naopak, po vypuštění teologické části by zůstalo velmi bohaté učení, dost blízké komunistickému manifestu.

Mám samozřejmě na mysli rané křesťanství, tedy víru prvních křesťanství a myšlenky, které jsou přímo v evangeliích. Nemám na mysli životní filozofii, která se vytvořila po staletích existence katolické církve a která nemá podle mě oporu v Novém zákoně. Papež František se pouze snaží částečně vrátit k původnímu křesťanství, které ve své době budilo pohoršení a jehož zastánci byli pronásledováni a zabíjeni.

Křesťanství je rovněž specifické tím, že nevzniklo s Ježíšem. Je to fúze již po staletí existující židovské teologie a řecké dekadentní filozofie, radikálního stoicismu a cynismu. Proto je jeho část životní filozofie tak bohatá a rozpracovaná. A tato filozofická část křesťanství dokonce časem posiluje, neboť osvícenství potlačilo teologickou část křesťanství, ale nikoliv filozofickou část, která má stále silnější vliv na západní společnosti. Dá se dokonce říci, že vliv křesťanství na celou společnost nikdy nebyl tak silný jako dnes a že se z velké části obyvatel Západu stali křesťanští fundamentalisté. Jenom si toho nejsou vědomi a nazývají se například progresivisté. Povinnost jít příkladem nebo přehnaný důraz na etiku a morálku, dobro a zlo, jsou příkladem dnes velmi silného vlivu křesťanství na myšlení dnešních lidí. I chování židovských levičáků na hranicích Gazy, kteří se nechali pobít nepřítelem, je důsledkem celkové evangelizace myšlení západních společností.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 26.10.2023 12:35

Takto podané to trpí docela podstatným terminologickým nedostatkem. Pokud křesťanství oholíme o teologii, tak už nejde o křesťanství (Kristovství). NZ je vpodstatě naprosto kristocentrický. Když je z toho centrální autorita odstraněna, místo víry zbyde mrtvé neflexibilní příkaznictví a jakási vágní morální doporučení. A něco takového je vždy nebezpečné. Dnes se nachází v centru etiky člověk, což znamená, že je to už postaveno do určité míry na jakési pocitologii. Evangelizace je něco jiného - ten řecký výraz má význam “dobrá zpráva” - tedy to, že přišel někdo kdo vyrovnal obrovský dluh mezi člověkem a bohem, stačí jen odložit svou pýchu, uznat to a přijmout. Životní praxe už je jen nadstavba tohoto a sama o sobě není onou “dobrou zprávou”. Franta jde právě úplně mimo, protože namísto poukazování na Ježíše se vydal cestou politického vlivu a oné od boha odtržené humanistické morálky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 26.10.2023 13:13

Mám dojem, že se dostáváme do nějakého sporu o univerzáliích. Nesdílím názory starořeckých filozofů, že není důležitá realita, ale to, co si o této realitě myslíme. Teologie obsahuje argumenty zdůvodňující filozofické postoje. Pro mě nejsou zdůvodnění podstatná všeobecně, podstatné jsou pro mě pouze činy. Filozofické životní postoje jsou hlavní věcí, která mě na každém náboženství zajímá. Teologie jako pouhé zdůvodnění těchto životních postojů mě v podstatě nezajímá.

Pro mě je Nový zákon neflexibilní příkaznictví a soubor morálních doporučení. Veškeré zmínky o Kristovi jsou pro mě pouze argumentací zdůvodňující platnost příkazů a morálních doporučení obsažených v křesťanství. Je to moje metoda analýzy všech společenských jevů, nejen náboženských. Proto jsem tak kritický i k názorům Václava Havla.

V případě analýzy nějakého nového zákona se také v podstatě nezajímám o smysl zákona jako takového. Zajímám se hlavně o tresty pro nerespektování daného zákona, o způsobech jejich vykonávání a dokazování přestupků. Hlavní smysl každého zákona totiž vidím v dodatečných nebo upravených trestech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 26.10.2023 19:21

Tak jistěže "ovoce" něčeho bývá indikátorem kvality stromu. Ovšem zpravidla mě téměř u všeho rozhodně zajímá, co ta věc má pod kapotou a zda produkuje i nějaké ty "externality". U křesťanství je ale ten malér, že jakmile se zbaví teologie, tak to jednak už nefunguje zrovna ideálně (byť nějak přece) a navíc už pak není síly, která by podobu životního přístupu konzervovala a začíná jeho postupná degenerace a rozklad. Což pozorujeme v přímém přenosu. Pro terminologický pořádek bych nenazýval nynější šíření euroatlantických pseudohodnot evangelizací, když už byl onen žalostný zbytek vykostěn právě o evangelium (paradoxně přestože je to ona dobrá zpráva, je pro drtivou většinu lidí nepopulární až pohoršující). Nevím jaký název tomu dát, ale ani křesťanství ani evangelizace to není. Pro skutečné křesťanství jsou ty jakoby "příkazy" spíše vodítkem, jak se dobrat jejich smyslu, protože teprve až jejich chápání má být obohacující, ne jen nějaké jejich splnění. Ovšem rozklíčovat to bez teologie může být nesnadné a u něčeho i nemožné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 26.10.2023 20:11

Pro mě je jakákoliv ideologie, hodnoty či náboženství pouze "lstivou" metodou, jak někoho přimět k chování, které by jinak odmítl. Z tohoto hlediska mě samotné náboženství nezajímá, podstatný je pouze jeho cíl. A jak se tohoto cíle náboženství konkrétně snaží dosáhnout, je už pouhý detail. Je více méně jedno, zda dané hodnoty vtlučou do člověka rodiče výpraskem nebo pan farář kázáním. Úspěch evangelizace spočívá ve změně chování člověka, nikoliv v tom, co si tento člověk osobně myslí nebo v co věří.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 26.10.2023 20:37

Ale vždyť už jsem několikrát naznačoval, že evangelizace nemá přímo nic společného s "dobrým chováním" nebo nějakými "hodnotami" U křesťanství dokonce samo evangelium prodejnost jeho životního postoje výrazně zhoršuje, protože lidi raději plní kritéria než aby uznali svou nedostatečnost před bohem, a to dokonce i když je nikdo nevidí. Takže v tomto ohledu evangelium těžko může být podezříváno z toho, že by fungovalo jako trojský kůň. Osobně bych se církvi, jejíž hlavní náplň tvoří rozebírání toho, co je zakázáno, co je dovoleno a jací máme být, obloukem vyhnul. Já se jen úporně snažím upozornit, že děláte v pojmu "evangelizace" děsnou sémantickou botu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 26.10.2023 20:43

Používám termín evangelizace ve stejném smyslu jako církve. Jako převýchovu lidí, rozebírání toho, co je zakázáno, co je dovoleno a jací máme být.

Takto je toto slovo obecně používáno. A podobný obsah má i Nový zákon jako text. Je to soubor textů, které popisují, jak se má či nemá člověk chovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek