23.5.2024 | Svátek má Vladimír


Diskuse k článku

VÁLKA: Nač dojel Napoleon

Stoltenberg varuje před opotřebovávací válkou. Začátek války na Ukrajině byl vnímán navyklou optikou. Skrze průběh invazí, jež Moskva vedla do Maďarska (1956), Československa (1968) či Afghánistánu (1979). Jako něco, co rychle ustaví loutkovou vládu v Kyjevě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Diviš 7.6.2022 11:23

Nebo nechce.

R. Langer 7.6.2022 14:52

Nebo žádná není...

V. Němec 7.6.2022 9:10

Opotřebovací válka na Ukrajině by vůbec nebyla, kdyby na ní neměli zájem výrobci zbraní a munice v USA a vůbec na Západě. "Krmiva" mají Ukrajina i Rusko dost.

Není dne, aby nebyli modrožlutí hecováni dalším a dalším povzbuzováním, jako že třeba mají právo zasahovat cíle na území protivníka. Logicky ano, stejně jako Rusko bude v tom případě třeba střílet na vlaky s těžkou výzbrojí na trati Břeclav - Čierna pri Čope a jinde. To je ale cesta do pekel poslední války.

Tohle léta velmi sofistikovaně připravovali spoza Atlantiku, majdanským pučem, roubováním nejryzejšího protiruského nacismu už do dětí jako v 30. letech v Německu:

https://www.youtube.com/watch?v=YR5TZnFZ4tg&ab_channel=NBCLeftField

Tak fandové novodobých hitlerjugent, SA a SS, do mě! Ať máte více kuráže, inspirujte se zde:

https://www.youtube.com/watch?v=fy910FG46C4&ab_channel=TIME

Zdraví vás, podle vaší terminologie, ruský troll.

A vo tom to je.

P. Diviš 7.6.2022 9:21

Jo, buďto ruský troll, nebo někdo důkladně popletený.

Západ válku nevyvolal, dokonce Rusku podlézal a toleroval mu mnohé imperiální výboje. Po ekonomické stránce se z vlastní vůle stal velmi závislý na Rusku (EU) a Číně (EU, USA). Odměnou má to riziko války, do které se Putin mylně pustil v naději na další ústupky Západu i Ukrajiny.

S nacismem máte taky pravdu, ovšem mýlíte se v lokalizaci: Bují v Rusku, včetně nějaké te Putinjugend.

Zbrojaři se radují, to ano. Ani při sebevětší snaze by se jim nepodařilo zařídit něco tak výhodného, jako jim zařídil Putin.

A vo tom to je. :-P

V. Němec 7.6.2022 9:58

Pane Diviši, i v Rusku zesílil určitý nacionalismus, spíše návrat národního sebevědomí, po období devadesátek s opilcem Jelcinem v čele a s totálním ponížením a ožebračením národa (kromě lupičů národního bohatství).

Pošlete mi ale prosím odkaz na video, kde zfanatizované ruské děti s noži a sekerami v rukou řvou "smrt všem Ukrajincům!".

P. Diviš 7.6.2022 10:43

Nic proti národnímu sebevědomí, dokud se drží doma a nenapadá sousedy. Dokonce sousedy, jejichž integritu se zavázali dodržovat. Opilce Jelcina si zvolili a nekecal jsem jim do toho, agresora Putina také a dokud se realizoval v Rusku a ne u sousedů, taky jsem do toho nekecal.

Videa si najděte sám. Ruská propaganda jich vyrábí dost, možná že i jiné propagandy. Ale pokud byste netrval na onom vašem poněkud extrémním zadání, tak zkuste někde najít tohle: https://www.csfd.cz/film/782630-provincni-mestecko-e/prehled/

Není to hysterické, zato dost zajímavé.

Z. Lapil 7.6.2022 14:54

Jenže ti lupiči národního bohatství jsou Putinovi přátelé a příbuzní.

Totiž - v Rusku je MNOHEM větší procento bohatství soustředěno v mnohem méně rukou než kdekoliv jinde,tedy ve státech srovnatelné mohutnosti (mj. USA, Čína). A přišli k němu v MNOHEM větším poměru skrze politické konexe než kdekoliv jinde ve skupině BRIC. Další možnosti - finančnictví; založení společnosti a případně práce v ní; dědictví. Mmch - není téměř Rusa, který by něco zdědil; což taky není úplně výhra.

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=dBSzZSkVzyk&t=1s (M. Romancov v Městské knihovně v Praze, shodou okolností 24.2.2022; "

Rusko v mezinárodních vztazích, aneb proč Rusku nerozumíme?")

Zhruba od 1:09 hod.

J. Jurax 7.6.2022 19:16

No, válčí, resp. speciálně operují spolu Rusko a Ukrajina. Ergo Ukrajina může klidně napadat i cíle na ruském území, má-li čím, právo na to nesporně má.

Ovšem střelba na trať Břeclav - Čierna pri Čope by bylo napadení států, jež s Ruskem neválčí, ba ani nejsou objektem speciální operace. Navíc napadení států NATO. To by bylo poněkud jiné kafe.

A jistě, opotřebovávací válka by bez zahraniční podpory Ukrajiny nejspíš dlouho netrvala - Putin by si vzal co chtěl a pak nabídl mír. Nemyslím, že je to řešení, jež bychom mohli vítat.

Z. Koutecký 7.6.2022 9:01

No, ona je to také opotřebovávací válka postihující EU a USA. Ukrajině dodávané moderní zbraně a střelivo stojí miliardy dolarů. Kromě toho Zelinkyj požaduje nejen zbraně, nýbrž i 5 miliard dolarů měsíčně cash, aby udržel stát v chodu. K tomu horentní ceny elektřiny, plynu, ropy a pšenice, vysoká inflace a zadlužení postihují ekonomiku i na naší straně sporu. Nehledě na hrozící nedostatek zejména plynu, ropy a pšenice v EU. Realizace plánu na "bezuhlíkovou" EU, na němž Brusel trvá, by stála další hromadu miliard. Navíc se zostřuje zatím jen obchodní a "odstrašující" válka mezi USA a Čínou, to taky něco stojí. Nu, a pak je tu na obou stranách nějaká ta miliarda občánků, kteří tu opotřebávací válku nesou na svých bedrech. S těmi bude nutno časem taky počítat. Kdo ví, nač kdo nakonec dojede?

V. Novak 7.6.2022 8:30

Za Napoleonova tažení se žádné vleklé boje nekonaly - ruská armáda pod velením nejdříve de Tollyho a později Kutuzova jen ustupovala a bojům se vyhýbala seč mohla. I Borodino by zůstalo neznámou vesnicí, kdyby car nedonutil Kutuzova bojovat. Tam skončila bitva nerozhodně.

Ale správně autor vypíchl, že evropskou invazi (rakouské vojsko se také zúčastnilo, pod velením Schwarzenberka) nezlikvidovala zima, ale naopak horké a suché léto. Dokonce i na zpáteční cestě přišla ta pořádná ruská zima až po překonání nezamrzlé(!) Bereziny.

F. Navrátil 7.6.2022 8:53

Ruská strategie, vypracoval ji de Tolly a Kutuzov s ní souhlasil, spočívala ve vyhýbání se generální bitvě, kterou si naopak přál Napoleon. Kutuzov svedl několik menších bitev, ale než se mohly rozvinout v rozhodující střetnutí, vždy ustoupil a zachovával si jádro armády. Kutuzov odmítal dokonce bitvu na Berezině. Když ho k ní nutil anglický delegát (Anglie Rusku platila válečnou podporu), Kutuzov odpověděl: "Z Napoleonovy úplné porážky by měla zisk jen Anglie a ne Rusko. Ani slzu bych neuronil, kdyby se váš ostrov potopil do moře!"

V. Novak 7.6.2022 9:05

Taky po vyhnání zbytků Velké armády z Ruska navrhoval Kutuzov carovi, aby přerušil válku, že další boje nepřinesou Rusku nic dobrého - ale Alexandr chtěl být Velkým Zachráncem Evropy, tak se nejen bojovalo dál, nakonec Napoleona porazili, car zářil na Vídeňském kongresu, založil Svatou alianci, kvůli níž jeho bratr a nástupce Nikolaj pomohl Franzi Josefovi potlačit rebelii v Uhrách - za což se mu FJI "odvděčil po habsbursku - přikloněním se k nepřátelům Ruska za Krymské války.

Sumasumárum - my máme v důsledku vstupu ruských vojsk do Paříže "bistra" a Rusko nezískalo nic. Jak Kutuzov předpovídal...

P. Diviš 7.6.2022 9:31

Alexandr možná chtěl být velkým zachráncem Evropy, ale zaručeně chtěl rozšířit ruské impérium. Což by možná prospělo jemu, ale zaručeně ne Evropě.

V. Novak 7.6.2022 11:33

Chtěl, chtěl - rozšířil. Už před Napoleonovým tažením o Finské velkoknížectví, první národní stát Finů, spojený s Ruským impériem osobou panovníka.

Ale z ničení Napoleona u Chlumce a Lipska a tažení Evropou až do Paříže nemělo Rusko nic. Francouzi se aspoň naučili slovo "bistro".

Kutuzov dobře věděl, jak smýšlí Anglie. Měl s ní zkušenost z jednání v Bukurešti, kde "spojenec" Anglie se diplomaticky spojil s nepřítelem Francií a dvě "křesťanské" a "svobodomyslné" země podpořily muslimské a nesvobodomyslné Turecko při jednáních o výsledcích války. A protože se Francie chystala zaútočit, nakonec musel Kutuzov přistoupit na to, že vyklidí Valašsko a Sedmihradsko a velkou část Moldavska a z tažení, kde vyklepl Turky u Rusčuku, zbude Rusku jen Besarabská gubernie s Chisinau. A křesťané za Prutem a Dunajem budou muset snášet muslimskou pomstu...

M. Baloun 7.6.2022 16:20

dobře vy dvaR^

J. Rybník 7.6.2022 8:27

Někdy se stane, že grafomanovi zaúpí i jeho inkoust, nechtěje ležet v každé stoupě. Tak vznikají články viz shora.

R. Polášek 7.6.2022 8:05

Napoleonovo tažení do Ruska a dnešní napadení Ukrajiny Russkem paralely moc nemá.

Já bych spíš hledal paralely tam, kde velká země napadla zákeřně bez vyhlášení války menší zemi. A ta menší země se bránila tak dobře, že se nedala spolknout, naopak se té větší zemi vzpříčila jako rybí kost v krku hltavce, kterého udusila.

Z nedávné doby je třeba paralela s zimní válkou Stalina proti Finsku. Výrazně slabší Finové se úspěšně bránili a sověti měli vysoké ztráty. jakmile sověti množstvím vojáků dobyli první výrazná vítězství, Stalin urychleně uzavřel mír. Protože hrozilo, že by Finy masově začaly podporovat jiné evropské státy a válka by se tak rozšířila. Stalin nebyl ještě připravený a Finsko nemělo ani uhlí a ocel ani ropu a zemnáí plyn, jako má Ukrajina.

Ve středověku by obdobou mohly být války v Nizozemí. Malé Nizozemí neboli Holandsko se tehdy stalo lénem velkého a bohatého Španělska. A v rámci náboženských válek tam proběhla občanská a pozaději osvobozenecká válka. Nizozemci povstali a vyhnali španělská vojska ze země, protestanti vyhnali katolíky. Nizozemí - Holandsko se potom na nějakou dobu stalo světovou námořní velmocí s koloniemi a vybudovanými obchodními stanicemi ve velké části světa.

V. Novak 7.6.2022 8:33

Stalin uzavřel mír s Finskem, protože dosáhl žádaného - odsunutí hranice od Leningradu až k Vyborgu.

Kdyby ovšem Finsko dobyl celé, mohl by ohrožovat německé zásobování rudou přes Narvik, což by se velmi hodilo i budoucím spojencům, kterým invaze do Norska nevyšla. Silně by to zkrátilo válku, ale (ne)stalo se...

P. Diviš 7.6.2022 9:07

"Protože hrozilo, že by Finy masově začaly podporovat jiné evropské státy a válka by se tak rozšířila."

Nehrozilo. Podpora byla výhradně slovní. Po téhle stránce je na tom napadená Ukrajina výrazně lépe.

J. Jurax 7.6.2022 19:32

Protože hrozilo, že by Finy masově začaly podporovat jiné evropské státy a válka by se tak rozšířila, pravíte.

No, je pravda, že Francie a Británie chystaly expediční sbor a omezeně podporovaly zbraněmi. Jenže byli ve válce s Německem, jež ostatně Finsko podporovalo jen vlažně - SSSR byl tou dobou ještě jeho spojenec skrze smlouvu MR. No a na jaře 1940 padl Benelux a Norsko, Francie padla v létě 1940 a Británie byla ráda, že je za Kanálem. A jiné evropské státy - které?

Vlastně by se dalo říct, že Stalin se s ukončením války ukvapil.

F. Navrátil 7.6.2022 7:57

Konflikt USA a Ruska na území Ukrajiny skončí, až se k tomuto kroku rozhodnou USA. Ukrajina, pokud je svéprávným státem, by mohla k ukončení konfliktu přispět tím, že se vrátí k závazku z Budapešťského memoranda, že bude neutrálním bezjaderným státem a rozhodne se plnit závazky vyplývající z Minských dohod. Jinak bude válka opravdu dlouhodobou záležitostí. Naznačené přání, aby Putina vzal čert a pak se nad Ukrajinou rozvine duha míru, není reálné. Mohl by se k vládě dostat někdo jako Navalnyj, tedy hybrid nacionalisty a bolševika, který ze "speciální operace" vyrobí velkou válku.

R. Polášek 7.6.2022 8:21

Budapešťské memorandum a Minské dohody jsou okamžikem Putinova projevu před napadením Ukrajiny úplně mrtvé, protože Putin se tím odhalil jako totální patologický lhář, na jehož slovo se vůbec nedá spolehnout.

Všechno se bude muset konstruovat znova od začátku. Včetně nějaké diplomatické konstrukce, která by v budoucnu zajistila, že Russko v těch zákeřnostech a lžích nebude moct pokračovat. A že zákeřně nepřepadne Ukrajinu znova, jakmile zase trochu obnoví své zásoby zbraní, aby si odlouplo zase další část Ukrajiny.

Vůbec ideální by bylo, kdyby se Russko podařilo zbavit jaderných zbraní, potom by hrozící destabilizace Evropy Putinovským Russkem byla v podstatě zažehnána. Proti konvenční russké armádě by už nebyl problém se ubránit.

Ale na to zatím není vhodný čas. Pokud bude vývoj v Russku pokračovat jako dosud, tak možná už za 20 let bude správná doba Russko zbavit jaderných zbraní.

V. Novak 7.6.2022 8:36

Minské dohody jsou mrtvé od počátku, protože je Ukrajina - jak její představitelé přiznali koncem minulého roku nebo začátkem tohoto - nemínila nikdy dodržovat.

M. Kanda 7.6.2022 9:07

Minské dohody byly pro Ukrajinu úplně to samé jako pro nás Mnichov 1938. Jediný rozdíl je v tom, že Ukrajinci měli vůli se tomu vzepřít.

P. Diviš 7.6.2022 9:56

Nedodržoval je nikdo. Tak dopadnou všechny vynucené "dohody".

F. Navrátil 7.6.2022 8:56

Budapešťské memorandum a Minské dohody byly mrtvé už před Putinovým projevem. Dovoluji si tvrdit, že právě jejich neplnění bylo pro Rusko důvodem k útoku na Ukrajinu s cílem zajistit si takto jejich plnění a změnit Ukrajinu na své bezpečnostní pásmo.

J. Lukavsky 7.6.2022 9:45

"změnit Ukrajinu na své bezpečnostní pásmo." a později změnit Polsko, Slovensko, Česko, Pobaltí.... na své bezpečnostní pásmo. Ani se tím moc netají že? J.L. end

P. Diviš 7.6.2022 10:44

Neplnění Ruskem?

P. Diviš 7.6.2022 9:12

Kdyby přestalo válčit Rusko, skončila by válka, ale kdyby přestala válčit Ukrajina, skončila by Ukrajina.

Ukrajina byla neutrálním bezjaderným státem dokonce i po napadení Ruskem v roce 2014.

Pokud už se má vracet k nějakým závazkům, pak ke všem a všichni, včetně Ruska. A nevymlouvat se na USA.

B. Rudolf 7.6.2022 9:53

Jako jedinou možnost vidím dodávání Ukrajincům lepší zbraně, než nasadili Rusové. A pokračování v ekonomických sankcích vůči Rusku. Dříve nebo později si Putin a jeho okolí uvědomí, že už jsou vazaly Číny se vším všudy. Jestli chtějí definitivně zničit zničit Rusko, nemáme způsob, jak jim v tom zabránit.