Vašek 13.12.2006 23:52

Stal se vředem fašismu I.

Až do roku 1973 byla chilská armáda považována za

loajální vládě – na rozdíl od téměř všech latinskoamerických armád prakticky

nikdy nezasahovala do politiky a nikdy se nepokusila o puč. Byla založena a

organizována podle pruského vzoru a jejími prvními instruktory se stali němečtí

poradci. Vyznačovala se tudíž disciplínou a organizovaností. Stejnou disciplínu

a organizovanost ovšem projevila i při puči dne 11. září 1973. Prezident Allende jmenoval náčelníkem generálního štábu generála Pinocheta pár týdnů předtím, namísto odstoupivšího generála Carlose Pratse (po puči emigroval, o pár měsíců později zavražděn pinochetovskými tajnými službami). Prezident zřejmě doufal, že Pinochet a celá admiralita bude, stejně jako on sám, dodržovat ústavu a že nevystoupí proti jeho vládě, nastolené legálně a v souladu s ústavou. O tom, že Allende nehodlal provést převrat v Chile svědčí mj. to, že do čela armády postavil právě Pinocheta, o němž bylo známo, že nepatří k přívržencům levice. Navíc Allende pár dnů před pučem přizval do vlády další zástupce chilské generality. Koncem srpna proběhl pokus o převrat, kdy se vzbouřil tankový prapor, dislokovaný v Santiagu de Chile, a začal ostřelovat prezidentský palác. Tehdy ještě bylo příliš brzy na převrat, takže Pinochet tento pokus sám potlačil a tím si získal důvěru prezidenta a většiny Chilanů jako obhájce demokracie. V okamžiku, kdy situace dozrála, Pinochet zradil ústavu, demokracii i vlastní přísahu a Allendeho vládu svrhl. Prezident byl zavražděn, stejně jako tisíce dalších Chilanů, nehledě na další tisíce zmizelých, desetitisíce vězněných a mučených a statisíce uprchlých.

• reagovat
• nahlásit příspěvek