Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

2.5.2024 | Svátek má Zikmund

Diskuse k článku

SVĚT: Politologie aneb Kterak správně strašiti

Obohatilo se lidstvo v posledních desítiletích o vědní obory, o nichž za mého mládí ještě nebylo slýcháno, a tak vám nevím: co jest a čemu učí například taková politologie. Vyťukav si to heslo ve Wikipedii dozvěděl jsem se, že věda zabývající se zkoumáním politických procesů…

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K. Janyška 6.8.2019 21:10

Re: Dnes je už kde kdo vědcem,

Je to správa věcí veřejných... Dzp.

J. Anděl 6.8.2019 8:16

Proč politologie?

Lidé studují procesy, způsoby, jakými se věci dějí, aby dokázali předvídat, v případě pevné vůle i vědomě činit tak, aby dosáhli žádoucích výsledků. Kontroly nad světem (oblastí zájmu).

Kvalitu poznání tak lze do jisté míry soudit podle toho, jak vycházejí předpovědi. Zejména dlouhodobě (a dlouhodobé).

R. Meišner 6.8.2019 8:10

ono je přeci

tak sladké kázat o klimatických změnách, -nic to nestojí, vyvrátit se to nedá, hloupé lidstvo tomu nerozumí, --tak do toho. .přece nebudem vytahovat na světlo skutečné problémy, jejichž řešení je pro všechny tak bolestné..... tož tak.

J. Kopis 6.8.2019 11:34

Re: ono je přeci

A ještě je to slušně honorováno.

P. Jansky 6.8.2019 8:00

s vědou na nás nechoďte

vědci z ČVÚT bourají v Petrově nad Desnou most.. zatížili ho nelidsky tvrdivše že musí spadnout.. nespadl.. vědci se neomluvili a odtáhli s tím, že asi bude z dobrého materiálu.. a to je prosím technický obor.. politologie spadá do kategorie pavědy, kde pracují s lidmi. o kterých neví jak se zachovají.. hází čísly plus mínus autobus a pak trnou jak dopadne průzkum preferencí.. ten se ovšem ustálil tak, že politologové prohlásili národ za degenerující.. mají asi pravdu, ale na to nám vědy netřeba.. to každý vidí i v samoobsluze.. asi jako to, že jsou nebývalá horka..

M. Sottner 6.8.2019 9:44

Re: s vědou na nás nechoďte

Prováděli statický test starého mostu. V provozu je most zatěžován dynamicky, tedy známé pohupování a vibrace. To, že most nespadl, překvapilo jen laiky a novináře.

Z. Lapil 6.8.2019 10:48

Re: s vědou na nás nechoďte

Je pravda, že cokoliv o tom případě vím, vím z médií, ale podle mě cílem pokusu opravdu bylo most shodit.

Konstrukce mostu je celkem jednoduchá = výpočetně přehledná, takže vztah statické a dynamické únosnosti je celkem spolehlivě stanovitelný.

Nápad: proměnlivé zatížení (přejíždějící auta) vede k únavě materiálu, což únosnost sníží docela významně. Chyba výpočtu proto mohla být ve špatném (přeceňujícím) odhadu minulého provozu. Neboli skutečný provoz, zejména ten těžký, byl menší, než bylo odhadnuto.

Pro hrubou představu: pro pokles pevnosti na jakési minimum (hodně zjednodušeno) je třeba zhruba milión zatěžovacích cyklů. Mostu je 365*100=36 500 dní, to máme nějakých 27 těžkých (vzhledem k únosnosti mostu) aut denně; lehký provoz na únavu velký vliv nemá. To je přesně to číslo, kdy člověk NEVÍ. Kdyby vyšlo několik málo aut denně, nejspíš toho bylo dosaženo. Kdyby vyšlo několik set aut denně, nejspíš toho dosaženo nebylo.

H. Lukešová 6.8.2019 10:54

Re: s vědou na nás nechoďte

Dobrý den, už jste prosím zjistil něco o těch letadlech a jejich doletech?

Z. Lapil 6.8.2019 11:55

Re: s vědou na nás nechoďte

Psal jsem dlouhej příspěvek, už je to pár dní... Než zjišťovat, co se stalo, zkusím zopakovat: A/ Celou válku Angličani lítali z Anglie, a to v noci. Američani z Afriky a posléze z Itálie; lítali i ve dne, ale výrazně výš.

B/ Nevím, byla-li na dosah Osvětim, ale koncetráky byly i výrazně blíž při ruce. Bombardovány byly Pardubice (Paramo); Američani to dokonce jednou dokázali z jedné vody načisto vzít i přes letiště a na pár dní ho vyřadit z provozu.

C/ Koncentráky byly jistě morálně zcela mimo měřítka, ale vojensky zcela nepodstatné. Spojenci šli hodně po rafinériích; koncem války prý Němci měli naprostý dostatek letadel, ale nebyl benzín a nebyli lidi.

D/ Nejspíš byl i zásadní problém s navigací. Nepletu-li se, došlo i k záměně Prahy a Drážďan, takže hledat, technicky vzato, pár baráků na kraji jednoho z mnoha městeček... A druhý zásadní problém byla přesnost zásahu. Tou dobou byl supernovinkou radar, řiditelné střely možná existovaly jako nápad (trochu možná V2?) a GPS ani to ne. Bomby se zaměřovaly tak, že se letadlo vydalo žádaným směrem a v pravý čas se bomba vyhodila. Za těchto okolností bylo obtížné zasáhnout tábor, natož doufat, že trefíte velitelské baráky a vyhnete se vězeňským.

Neboli je mi líto: nějak zásadně likvidovat koncentráky nebylo dost dobře možné (i výsadky typu Silver A byly spíš sebevražednými misemi - na Googlu jsem našel podrobný přehled a čistě odhadem z obrazovky přežilo tak 50% výsadkářů) a byly asi velmi nízko na seznamu priorit.

H. Lukešová 6.8.2019 13:03

Re: s vědou na nás nechoďte

Děkuji. Váš předchozí příspěvek jsem nějak přehlédla.

A. Pakosta 6.8.2019 15:58

Re: s vědou na nás nechoďte

S tou nepřesností bombového zásahu za války nemáte tak docela pravdu - výsledky bývaly i mnohem lepší. A v únoru 1944 podnikla RAF bombardovací nálet na věznici v Amiensu s cílem osvobodit tam soustředěné bojovníky francouzského odboje, jimž hrozila neodvratná likvidace. Znamenalo to zasáhnout budovy věznice tak, aby byla co možno zlikvidována německá ostraha, proraženy obvodové zdi a budovy poškozeny do té míry, aby vězni mohli uniknout, ale přitom minimalizovat jejich ztráty na životech. Operace se jmenovala "JERICHO" a dočtete se o ní třeba zde:

https://www.valka.cz/13343-Operace-Jericho

Z. Lapil 6.8.2019 16:58

Re: s vědou na nás nechoďte

Díky. Napadá mě jedině - že by menší čili obratnější bombardéry?

A určitě preciznější navigace (lépe připravená ve známém prostředí), připravuje (přechodník) příspěvek jsem se mj. dočetl, že se s bombardovanou litvínovskou chemičkou částečně svezl i Most. A i tady počítali s plánem C neboli celou věznici rozbombardovat i s lidma uvnitř.

J. Jurax 6.8.2019 18:58

Ovšem to byl denní nálet Mosquit, jež bombardovaly z přízemního letu. Při plánování operace měli k dispozici plány věznice i čerstvé informace od odboje. A uprchnuvší vězni měli zajištěnu pomoc, neboť akce byla koordinována s francouzským odbojem.

U koncentráků na německém území by uprchlíci s pomocí počítat nemohli. A Osvětim byla daleko.

J. Jurax 6.8.2019 18:51

Jen bych dodal, že USAAF létala z Británie od léta 1942, ze severní Afriky a Itálie až o rok později. Američané létali téměř výhradně ve dne, Britové naopak převážně v noci až do zhruba začátku roku 1945, kdy díky německé vyspělé obraně proti nočním bombardérům a naopak zdrcující spojenecké převaze denních stíhačů bylo paradoxně bezpečnější létat ve dne.

Problém s navigací byl i ve dne, ale hlavně v noci. Britové užívali rádiových systémů Oboe a Gee (nad Německo od konce roku 1942) s dosahem cca 550 km od pozemních stanic, a H2S, což byl v podstatě radar skenující zemi pod sebou. Nicméně systémy Obor a Gee poskytovaly znamenitou přesnost bombardování, srovnatelnou s americkým optickým zaměřovačem Norden, ale nosily je jen tzv. Pathfinders, kteří světelnými bombami označovali cíle pro hlavní proud bombardérů, který se podle nich zaměřoval, protože oba systémy mohly vést jen omezený počet letadel.

Řízené střely byly pouze na německé straně; známé je potopení bitevní lodě Roma a poškození bitevní lodě Warspite klouzavými řízenými bombami Fritz X; měli ještě Hs 293, což už byla raketová střela určená proti nepancéřovaným cílům. Spojenecké pokusy s dálkově řízenými bombardéry naplněnými výbušninou skončily fiaskem (mj. při nich zahynul Joseph Kennedy, starší bratr JFK).

A bombardování koncentráků by byl celkem nesmysl. Přesnost bombardování nebyla taková, aby nebyli zasažení i vězni, a i kdyby přežili a povedlo se jim utéct, daleko by se stejně nedostali. U koncentráků v Německu zaručeně. A nálet byla nákladná záležitost a bylo nutno vážit přínos kontra ztráty letadel.

M. Prokop 6.8.2019 14:10

Re: s vědou na nás nechoďte

Most byl mnohonásobně přetížem, dynamicky do něj mlátili.

Překvapilo to i ty, kteří testovali.

A. Pakosta 6.8.2019 16:01

Re: s vědou na nás nechoďte

Na tom mne nejvíc udivilo, že ačkoliv v tomto drastickém testu bylo prokázáno, že most by mohl bez problémů vydržet v provozu další desítky let, bude přesto rozebrán a nahrazen novým, o němž lze míti za to, že nevydrží ani pětinu toho, co ten původní....

V. Kotas 6.8.2019 5:28

Za 1*

Děkuji.

L. Písařík 6.8.2019 3:56

Studium politologie a umění zabíjet draky.

Jistý Fu-tshu se učil u Pien-piena zabíjet draky. Po pěti letech trudného učení zvládl toto umění dokonale. Zbytek života strávil tím, že chodil po celé Zemi a hledal draky, ale žádného se nalézt nepodařilo. ( Srovnání významu politologie je pouze osobním názorem, avšak domnívám se, že umět zabíjet draky má větší význam.) Ovšem, nahlédnuto s hlediska diverzifikace životního prostředí, je zabíjení draků trestuhodné, protože nyní nemáme jediného živoucího draka a vůbec nevíme, jak skutečně drak vypadal. Na rozdíl od politologů, ty bychom mohli přehazovat lopatami a možná i vyvážet - ale kam?

O. Zeman 6.8.2019 7:14

Re: Studium politologie a umění zabíjet draky.

Třeba by ctěný Pien-pien mohl změnit zaměření své školy, když už nejsou ti draci......

L. Písařík 6.8.2019 8:16

Re: Studium politologie a umění zabíjet draky.

Myslíte na výuku politologie?

O. Zeman 6.8.2019 8:24

Re: Studium politologie a umění zabíjet draky.

Fu-thsu snad draky "studoval" ?? :-)

R. Langer 6.8.2019 9:39

Re: Studium politologie a umění zabíjet draky.

:-D

J. Jurax 6.8.2019 19:01

Ne. Ale politologové se přemnožili, takže ...

H. Lukešová 6.8.2019 0:46

Klimatická hysterie pouze odklání pozornost

od skutečných problémů...Hlavním a nejpodstatnějším problém je imigrace lidí z arfoasijské oblasti, vyznávající většinově islám.